Mandalka74 komentáře u knih
Anna žije s manželem a malým synkem. V manželství jsou nějaké problémy, tak Anna odjede i se synkem na nějaký čas k matce do Horní Lomné. Navštíví také chaloupku po předcích a najde tam pytlík s mateřídouškou. Díky tomu se dozvídá o událostech první poloviny dvacátého století. Anna se zajímá o historii své rodiny, především o osud své prababičky Věry. Zároveň si ujasňuje, co chce v současném životě.
Nádherný, zajímavý příběh z Horní Lomné. Střídá se současnost a minulost. Dozvídáme se zajímavosti z historie a života v Horní Lomné. Moc se mi příběh líbil. Knihu jsem přečetla během dneška. Na konci knihy najdeme také kód k bonusovému materiálu. Tak máme možnost se podívat na místa, kde se příběh odehrává.
Příběh mateřídouškou byla mou velmi očekávanou knihou a nezklamala. Příběh jsem si zamilovala od prvních řádků. Nová kniha od Miriam Blahové je výborná, doporučuji. Miriam Blahová umí psát nádherné příběhy. Četla jsem od autorky také knihy Příběh akvamarínu a Příběh slunečnice . Obě knihy se mi velmi líbily.
Nicolette Havlová se vydává pěšky jen batohem na pouť z rodného Havířova do tureckého Istanbulu. Na pouť dlouho přes dva tisíce kilometrů. Putování má i přesah. Nicolette uspořádá dobročinou sbírku pro českou komunitu v rumunském Banátu. Postupně putuje přes několik zemí (Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko, Bulharsko až do Turecka). Cestou zažívá různá dobrodružství, veselejší i smutnější chvíle. Překonává také různé zdravotní komplikace. Přesto se nevzdává a pokračuje na své pouti dál. V závěrečné části pouti se k ní připojí pejsek, fenka Svili. V knize je také spousta fotografií.
Cestopis jsem četla po delší době. Kniha se mi velmi líbila, četla se mi dobře. Poutavé vyprávění o pouti do Istanbulu. Putování jsem s Nicolette velmi prožívala, okažiky veselé humorné, veselé i ty náročnější, smutnější. Když Nicolette dorazila měla jsem ohromnou radost, byla jsem dojatá jak kdybych tam doputovala společně s ní. Dozvěděla jsem se také spoustu zajímavostí se zemí, kterými putovala. Já bych takovou pouť nezvládla a obdivuji všechny, kteří na takové poutě vyrážejí. Knihu doporučuji.
Za knihu a možnost být #knizniambasador moc děkuji @knihydobrovsky
@kate_valter
Švýcarský ovčák Ari žije se svým pánem v jednom z bytů uprostřed novosadského sídliště. Ari je v příběhu vypravěčem a vypráví o soužití se svým pánečkem Jardou ze svého pohledu. Vypráví také o setkáních se psí partou, kterou tvoří i s ním pejsci různých ras. A jsou to Ari, Jack anglický buldok, Terry jorkšír, Rocky boxer, který je televizní maniak a ostatní informuje o světě. Povídají si o radostech i starostech se svými pánečky, o světě jak oni to vnímají.
Zajímavý psí příběh, který čtenáře pobaví a zároveň se může čtenář o pejscích dozvědět něco víc. Mě se kniha líbila a budu se k ní vracet. Doporučuji především čtenářům pejskařům. Já mám v plánu podívat se i po dalších knihách autora.
Příběh babičky Zdeňky, která trpěla Alzheimerovou nemocí. Příběh je vyprávěný z pohledu Zdeňčiny dcery Soni, která se o ni starala s pomocí dalších členů rodiny. Péče o babičku Zdeňku trvala sedm let. Příběh začíná prokázáním diagnózi. Postupně se čtenář dozvídá jak nemoc postupovala a jaká péče o babičku byla potřeba. Jaká opatření museli udělat.
Jedná se o další skutečný příběh z rodiny Luboše. I když jde o vážné téma, vážnou nemoc, čte se dobře. Příběh je napsaný velmi čtivě, velmi citlivě. Čtenáře může chvílemi zamrazit, ale kniha není depresivní. Na konci knihy sepsal Luboš Desatero pro pečovatele. Pro mě byla kniha i poučná, protože jsem toho o Alzheimerově nemoci zas tolik nevěděla. Je potřeba psát i o vážných tématech a to Luboš umí. Knihu moc doporučuji všem čtenářům. Nikdy nevíme, co nás v životě čeká.
Autorka je blogerkou a v této knize vzpomíná na své dětství 1973 - 1981, za socialismu.
Prožijeme s ní školní léta až do doby, kdy odjíždí na internát. Vypráví radostech, i starostech s lehkostí a humorem. Povídá o rodičích, i o zážitcích s babičkou a s dědou. Později o svých spolužácích, historky ze školy. V knize jsou i deníkové zápisy, které si psala a tam se dozvídáme o prvních láskách, i zklamáních.
Kniha se mi moc líbila. Líbí se mi i po grafické stránce. V knize jsou ilustrace, i fotky. Při čtení jsem si zavzpomínala na své dětství. Vyrůstala jsem ve stejné době.
Knihu jsem dostala od Katušky Hutyrové a ještě jednou moc děkuji. Určitě se ke knize vrátím a podívám se po dalších knihách autorky. Doporučuji především těm, co tu dobu zažili. Mladší čtenáři se mohou dozvědět něco o dětství v socialismu, kdy ještě nebyly mobily, ani internet.
Krásný příběh o jednom knihkupectví, o nálezech, hledání sebe sama a o lásce.
Natalii čeká v práci velká událost, povýšení. Matka se zatím nedostavila. Přítel Rick je pilotem, také nemůže dorazit. Později se Natalie dozví, že se stala havárie letadla, které pilotoval přítel Rick a v letadle byla i její matka.
Natalie se musí postarat o dědečka, který na tom zdravotně není dobře. Musí se postarat i o knihkupectví její matky. Knihkupectví na tom není nejlépe a tak chce Natalie knihkupectví i dům prodat. Dědeček je zásadně proti. Natalie se vzdá své kariéry, přestěhuje se k dědečkovi a snaží se knihkupectví i dům zachránit. Na opravy v domě najme velmi šikovného řemeslníka Peache. Při opravách se nacházejí různé zajímavé nálezy a tajemství rodiny. Natalie zjišťuje, že je jí mezi knihami dobře.
Kniha se mi velmi líbila, četla se mi dobře. Měla jsem knihu přečtenou rychle, byla jsem zvědavá jak bude příběh pokračovat, nešlo knihu odložit. Natalie mi byla sympatická, prožívala jsem s ní radosti i starosti. Sympatický mi byl i Peach.
Tušila jsem jak bude příběh pokračovat, i nějaká ta slzička ukápla. Doporučuji především ženám.
V knize jsou i zajímavé citáty
"A zde je moje tajemství, velice jednoduché tajemství: pouze srdcem lze vidět správně, to, co je podstatné, je oku neviditelné."
Píše se rok 2053. Patricie a Samuel se setkávají po dlouhých třiceti letech. Tolik let uběhlo od doby, co se milovali a Samuel jednoho dne zmizel. Patricie je fotografka a Samuel pilot. Postupně se dozvídáme jak žili, jakou cestou se každý z nich vydali.
Kniha se mi moc líbila, četla se velmi dobře, ale četla jsem knihu docela pomalu. Užívala si každou stránku. Příběh o vztazích, přátelství, lásce, odloučení a znovunalezení se spoustou emocí. Já jsem se při čtení usmívala, dojímala se, plakala. Moc knihu doporučuji. Kniha má i nádhernou obálku.
Já se budu ke knize vracet a moc se těším na druhý díl.
Eva a Máňa jsou dvojčata, válka je rozdělila. Jedna žije v Melbourne a druhá v Praze. Každá žije jinak. Jedna na vaření moc není, druhá je výborná kuchařka.
Příběh se odehrává v roce 1980 a je vyprávěný z pohledu holčičky, které všichni říkají Malá liška, v Melbourne a z pohledu chlapce Luďka, v Praze. Jsou to vnučka od Marie a vnuk od Evy. Malá liška vypráví jaké to bylo v roce 1980 v Melbourne a Luděk vypráví o tom jak to bylo v roce 1980 v Praze.
V některých kapitolách se vzpomíná na minulost, na válku. Za mě mohla být minulost o něco více rozepsaná.
Kniha se mi líbila. Je to tenká kniha, přečtená rychle, ale zároveň by bylo fajn čtení si vychutnat a zamyslet se nad některými věcmi. Já si knihu časem přečtu znovu. Kniha má krásnou obálku a líbí se mi i obrázky, které jsou v knize. Svoje čtenáře si kniha určitě najde.
Kniha se mi líbila, dost mě zasáhla. Kniha se mi četla dobře, i když téma je vážnější. Manželé Třešňákovi vypráví citlivě příběh o výchově své dcery Dorotky, postižené autismem ve spojení s mentální retardací. Příběh vypráví oba rodiče, kapitoly se střídají. Příběh je o radostech, i dramatech, které život s autismem přináší. Je také o vnitřní proměně obou rodičů. Knihu doporučuji. Každý čtenář si může v knize pro sebe něco najít. Já použila lepíky a budu se ke knize vracet. ????
Včera večer jsem knihu dočetla. I tato kniha Aleny Mornštajnové je výborná a líbila se mi. Určitě si knihu časem přečtu znovu a budu se ke knize vracet. Příběh je vyprávěný z pohledu dcery Bohdany a z pohledu otce Svatopluka, který se vrací do minulosti. Silný příběh o vztazích a událostech, které ovlivnily životy několika generací. Kniha se mi četla velmi dobře, přečetla jsem během dvou dnů. Kniha má povedenou obálku. Knihu doporučuji.
Pro mě top knihou Aleny Mornštajnové zůstává kniha Hana. Nechci knihy Hana a Tiché roky srovnávat, to ani moc nejde, každý příběh je jiný. Obě knihy jsou výborné, jen kniha Hana mě zasáhla trošku víc.
Zajímavý a silný příběh může, který přežil hrůzy koncentračních táborů, pochodu smrti. Za války přišel o celou rodinu a přesto ho to nezlomilo. Postupem času se vypracoval na vynikajícího krejčího, který obléká prezidenty i celebrity.
Kniha se mi četla dobře, příběh je zajímavý. Kniha je doplněna i fotografiemi a má povedenou obálku. Knihu doporučuji.
Dnes jsem knihu dočetla a moc se mi líbila. Kniha je výborná, i téma je velmi zajímavé a to neslyšící lidé. Eva i Honza jsou neslyšící a každý pochází z jiných prostředí. Eva se narodila rodičům slyšícím, Honza rodičům neslyšícím. Oba se vyrovnávají s handicapem a problémy s tím souvisejícími. Kniha je čtivá, příběh mě chytl hned od první stránky. Čtenáři mohou tak nahlédnout do života neslyšících. Já jsem se o téma neslyšících dřív víc nezajímala, proto kniha byla pro mně zajímavá, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých, i překvapivých informací. Je to i kniha k zamyšlení. Za sebe moc doporučuji. Tuto knihu by si měli přečíst všichni.
Kniha jde objednat pouze na lubospanda@email.cz
Kniha jde koupit i jako ekniha.
Kniha by si zasloužila dostat se i do knihkupectví, protože by měla být čtená. Je ????knihou měsíce ledna, z knih, které jsem přečetla a určitě bude i mezi ????knihami roku 2019.
Dnes dočteno. Tušila jsem, že mě kniha zasáhne, ale zasáhla mě mnohem víc než jsem čekala. Nejen všemi hrůzami, jako všechny knihy z tohoto období, ale i dobře napsaným příběhem. Pro mě tento příběh patří mezi nejlepší, nejlépe zpracované příběhy z Osvětimi, které jsem četla.
Slovenský žid Lale Sokolov byl tatérem v Osvětimi. Měl lepší podmínky, větší volnost než ostatní, ale nemyslel jen na sebe. Snažil se pomáhat ostatním. Vyměňoval šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pak rozdával ostatním vězňům, kterým to pomáhalo přežít. Riskoval tak stále, při dopadení by ho čekala jistá smrt. Příběh je plný hrůzy a bolesti, ale také odvahy, naděje i lásky. Lale na tomto hrozném místě našel i lásku, dívku jménem Gita.
Žil podle hesla: "Pokud se ráno probudíš, pak je hezký den". Knihu doporučuji všem, co se zajímají o období 2. světové války. Při čtení jsem použila spoustu lepíků a došlo i na slzičky. Na tuto knihu a příběh Lala a Gity nezapomenu.
Zajímavá kniha, ke které se budu vracet, kdykoli bude potřeba uvědomit si, že můžu vše, co chci.
Kniha se mi velmi líbila. Jedná se o velmi zajímavý příběh jedné rodiny, se kterou prožije čtenář spoustu let, připomene si historické události. Tři ženy, tři generace, plno životních zvratů, vztahů, které by za normálních okolností nebyly. Tak nejdříve prožijeme příběh Anny, potom Alžběty a pak Anežky. Tři velmi zajímavé příběhy, tři výjimečně ženy, které i přes těžké životní lekce, si život užívaly. Knihu doporučuji.
Příběh je krásný, i smutný. Kniha by měla patřit do knihovničky každého pejskaře. Každý se v knize může najít, může najít své poslání.