Mandlevest komentáře u knih

Pokračování knihy Nové nebe, na které jsem v knihovně narazila docela brzy, takže jsem se v té přehršli postav jakžtakž orientovala, v něčem autorka pomohla připomenutím. A vše bylo jako přes kopírák prvního dílu, opět spousta událostí pouze načrtnutá a během odstavce vyřešená:-), někdy jsem se musela i zasmát jakým šmahem to autorka brala. Styl psaní je popisný, jednoduchý , zcela bezemoční, dialogy často opravdu banální, zápletka , no, vlastně ani nevím, táhla se několik let, aby se potom ve dvou řádcích vyřešila:-). Ano, je to prostě červená knihovna, tvářící se jako široce koncipovaný historický román. Abych to tak pojala, to bych nesměla číst před pár dny román Silnější než smrt, to bylo jiné kafe. Přesto hodnotím 3,5 * , já to zvládla přečíst za dvě odpoledne a z nějakého důvodu otáčela stránku za stránkou. Možná proto, že mi v těchto dnech jednoduchý příběh vyhovoval, napětí jsem užila u televizní obrazovky víc než dost. A taky mělo, díky Bohu, dobrý konec :-).

73 27.05.2024

Jelikož jsem před tímto příběhem přečetla dvě severské detektivky, bude tím možná poměrně vysoké hodnocení maličko ovlivněno. V konkurenci příběhů ve dvou časových rovinách, v té z minulosti se ocitneme převážně v roce 1939 a již trochu zkratkovitě v době druhé světové války,tato kniha nepatří k těm nejsilnějším. Ale já si potřebovala přečíst něco méně náročného, pokud možno alespoň trochu zajímavého a hlavně čtivého. A to tato kniha splnila. Zajímavým prvkem bylo město Benátky. Autorka ho musí milovat, protože ho, spolu s hrdinkami, křižujeme křížem krážem a kdo ho někdy navštívil, pěkně si zavzpomíná:-). Samotné linky příběhu jsou jednoduché, psané docela bez emoce, což mi zejména u té historické části trochu vadilo. A i hrdinky obou částí jsou docela "samorostlé" , nějak jsem se ani do jedné nedokázala vcítit. Nepomohl tomu ani docela rychlý konec, tam mi prostě také něco chybělo. I přes všechno popsané, příběh mě svým způsobem zaujal a četl se dobře. Asi kdybych neměla v žánru tolik načteno a neměla laťku dosti vysoko, byla bych s knihou určitě hodně spokojená. A obálka je moc hezká:-).

73 25.04.2024

Dobrý psychologický thriller, který jsem četla docela dlouho, leč s kvalitou knihy to nesouviselo, jsou v životě smutné okolnosti, ve kterých ani dobrá kniha nepomůže :-(. Ale zpět ke knize. Začátek byl pomalejší, na maximální hodnocení to nevypadalo, ale druhá půle vše vynahradila, děj se rozjel a těžko se odkládal. Od této autorky jsem četla kdysi její samostatný thriller, dosti drsný, který se také skvěle četl. I tento příběh je drsný, zejména v psychologické rovině. Parta přátel ze střední a jedna nevyřešená vražda v kapitolách z minulosti vyprávěná Emily a potom o mnoho let později linka ze současnosti, která je neméně zajímavá a napínavá a nevyřešená tajemství z minulosti vyjdou na povrch v opravdu gradujícím finále. Kniha je druhá v sérii s vyšetřovatelkou Andreou, dá se číst samostatně, ale , zejména v soukromé linii, odkazuje na první knihu Mozaika lží a dosti mě to navnadilo půjčit si i tuto knihu. No jo, nových detektivních sérií vychází strašně moc, i fajnšmekr tohoto žánru se v nich už nemá šanci úplně orientovat, ale i v těch starších se najde opravdu dost autorů, kteří píší výborné, propracované detektivko/thrillery a stojí za to je objevit:-). Tato autorka je jedna z nich a že je z čeho vybírat:-). Výborné čtení , doporučuji.

73 18.11.2023

Ach jo. Já byla tak moc natěšená, kdo četl od autorky knihu Soběstačný, určitě pochopí. A tak očekávání byla poměrně vysoká. Ne, že by se Karneval zvířat špatně četl, to určitě ne, také je vidět, že autorka píše ze svého prostředí, které jí dělá radost, dokonale ho zná a psaní si jistě užívala. Ale já v knize, bohužel, nemohla najít to hlavní, a to příběh. Navíc žádná postava mě příliš nezaujala, počítaje v to i hodného Evžena. Bylo to trochu jako Účastníci zájezdu říznutí Dědinou od Petry Dvořákové, ač prostředí bylo zcela rozdílné. Asi rozumím tomu, co Zuzana Dostálová chtěla knihou sdělit, na co chtěla poukázat, ale mě se to nějak nedotklo, co víc, putování po jednotlivých koncertních sálech a cestování v autobuse se mi zdálo, po čase, trochu stereotypní a začínala jsem se nudit. Jedno velké plus však kniha určitě má, poslechla jsem si Karneval zvířat a to bylo skvělé. A tak konečný pocit, který si z knížky odnáším je ten, že si člověk nemá stěžovat, protože může být ještě hůř a umělci, v té naší krásné zemičce , rozhodně nemají na růžích ustláno. Zároveň mám ale neodbytný pocit, že to není to hlavní, co jsem si z knihy měla odnést. Škoda, ale tuto talentovanou autorku do budoucna určitě neopustím a budu se na její novinku zase moc těšit:-).

73 28.07.2023

Tak především, tahle obálka je přenádherná, dýchá z ní na mě klid, pohoda, vůně čistoty a nějaká ta dobrota k tomu všemu:-). Ale nenechte se mýlit, tento čtivý příběh se odehrává ve viktoriánské Anglii, ve které se chudému obyvatelstvu a ženám obecně nežilo nijak lehce. Hlavní hrdinky, dívka Ann a mladá žena Eliza jsou ovšem silné osobnosti, které se těžšího života nebojí. Křehký příběh o snech, které se nesmí vzdávat, o přátelství a v neposlední řadě o vaření, které se stane vášní. Knihu jsem si vybrala do letošní čtenářské výzvy, protože "kuchyně v názvu" :-) a vůbec nelituji. Po několika drsnějších knihách mi skvěle padla do noty. Ne příliš náročné čtení, které Vás zaujme a potěší.

73 21.03.2023

Pěkný příběh, zajímavý pro mě hlavně tím, že moc informací o tom, jak probíhala druhá světová válka a následně občanská válka v Řecku nemám (i když něco, hlavně o té občanské, jsem se dozvěděla ve skvělé knize Až uvidíš moře). Souhlasím plně s komentářem mé milé kamarádky Zuzky (zuzana2599), zde je ten současný příběh dominantnější a lepší než ten vzpomínkový z minulosti, který jde hodně po povrchu a za srdce Vás tolik nevezme. Ale vše vynahrazuje prostředí řecké vesničky Iousidous, kde se obě linky odehrávají, v Řecku je nádherně nejen u moře :-). Takže ve výsledku spokojenost, i když hlouběji v srdci mi kniha asi nezůstane, protože konkurence tohoto typu knih je obrovská a já jsem prostě četla lepší.

73 03.03.2023

Díky komentářům, zejména Šánky, jsem od knihy nečekala rodinnou ságu a těšila se a vlastně nevěděla na co :-). Začátkem jsem se trochu protrápila, o to sladší bylo číst další stránky, do kterých jsem se ponořila naplno a stránku za stránkou se mi kniha líbila více a více. Román nejen o rasismu, ale i hledání vlastní identity, o lásce v mnoha podobách. Čekejte pestře sestavený kaleidoskop v čase, postavách i situacích, ale na mě fungoval znamenitě. Děj se rychle, zdánlivě po povrchu, posouval, ale z nějakého důvodu mi to vůbec nevadilo, spíše naopak. Autorka nesoudí, spíše hledá odpovědi, to se mi moc líbilo. Možná mě trošku zklamal závěr, ale souzněl s poselstvím knihy, takže odpouštím. A potom obálka, zdála se mi zvláštní, ale změnila jsem názor a teprve potom, co jsem dočetla, jsem v ní našla dvě sestry, tak jiné a přece tak stejné.

73 17.07.2022

Od Laury Madeleine jsem četla před časem román Kde rostou divoké třešně, který se mi moc líbil a tak jsem si půjčila i tuto novinku. Opětovně jsem se ponořila do doby, kdy v Evropě zuří 2.světova válka, byť ve vesničce kdesi na jihu Francie plyne čas pod dohledem italských vojáků celkem poklidně. To se ale změní, zejména pro dívku Celeste, dceru zdejšího pekaře, po příchodu židovských utečencu, kteří doufají, že se zde, skryti vysokými horami, dočkají konce války. Moc pěkný příběh ve dvou časových rovinách, o zakázané lásce v neklidné době a rodinném tajemství, které změní život.

73 19.09.2021

Takový hezký příběh a, dle počtu hodnocení, docela zapomenutý. A to je škoda, protože mně se líbil moc. Má dvě časové roviny, tu vzpomínkovou, jak to často bývá, o maličko lepší a právě v té se setkáte s věhlasným malířem Picassem při jeho krátkodobém pobytu v Provance, kde se setká s mladičkou Ondine, která ho okouzlí nejen svým kuchařskym uměním . A tak se tu nejen maluje, ale i hodně vaří voňavá, poctivá provensalska kuchyně, chuťové kanálky budou číst s Vámi a budou pracovat:-). Moc hezká knížka, odpočinková, romantická, ale ne naivně jednoduchá , s originálním příběhem a s optimistickým koncem, který jsem si přála. A má i krásnou obálku :-). O Picassovi se tam sice moc nedozvíte, ale mě inspirovala k tomu, že jsem si k této rozporuplné malířské osobnosti vyhledala další informace a prohlédla jeho obrazy. A to se také počítá :-). A tak knihu, zejména čtenářkam, určitě doporučuji.

73 12.08.2021

O letošních prázdninách se snažím dočíst rozečtene série (a že jich je:-) a tolik nových mě ještě láká anebo neodolám a začnu :-) ). Ale na tuhle jsem se těšila asi nejvíce. Souhlasím s názory níže, anotace je mírně řečeno "mimo mísu", dosti tento opět výtečný krimi román zkresluje v jeho neprospěch. Sympaťák psycholog Joseph se tu sice jen mihne, ale knize to vůbec neublíží. Ani nemůže, v popředí je totiž detektiv ve vysluzbe Ruiz, ten mě baví minimálně stejně, sympaťák z masa a kostí, kterého si musíte oblíbit. Příběh je tentokrát složitější, mně seděl, finančnictví je mi blízké, pohybuji se v něm skoro celý profesní život. Tři dějové linky, které se ve finále propojí mě udržely spolehlivě v napětí a já si je náležitě vychutnala. Tohle je vynikající série, inteligentní a prudce návyková. A já budu pokračovat knihou Řekni lituji, abych mohla navázat avizovanou novinkou.

Příjemné překvapení, od autorek jsem četla před časem Poslední paní Parrishovou a ta byla také výborná. Knížka má spád, je vyprávěna v jednotlivých kapitolách dvěma ženami, Joannou a Piper a nudit se určitě nebudete. Kdo vyhraje či prohraje, a jestli vůbec někdo, si nebudete jisti do posledních stránek. A kdo již četl výše uvedenou "Paní Parrishovou" tuší, že o překvapení nebude nouze a autorky si se čtenáři budou hrát až do poslední stránky:-).

73 22.06.2021

Tak jsem zase po čase četla knihu hluboko do noci a nemohla se odtrhnout. Sametové iluze je výborný retro román, který graduje každou stránkou až do samotného konce. Vypráví příběh několika kamarádů ze sportovního gymnázia v průběhu 20 ti let (1974-1994), odehrávající se převážně v Praze, ale navštívíte v něm i různá jiná místa v naší krásné zemi, ale třeba i Tunisko. Víc nechci prozrazovat, protože tento příběh z naší nedávné minulosti , který je geniálně poskládaný , a to nejen v obligátní časové rovině, si prostě musíte přečíst. Zvláště generace nynějších padesátníků, která v těchto letech taktéž studovala, jezdila na chmelové brigády a absolvovala pubertální věk v době hluboké totality a vstup do toho dospěláckého života v divoké době kupónové privatizace :-) příběh ocení. Doplnění tohoto maximálně čtivého a napínavého románu o různé skutečné osoby a události, které se k této době vážou, byla jen třešnička na dortu. Pro mě největší čtenářské překvapení roku 2020 a vřele doporučuji nejen všem svým oblíbeným uživatelům.

73 07.10.2020

Absolutně souhlasím s komentářem ArwenAragorn, několikrát během četby tohoto velmi brutálního příběhu jsem přemýšlela , že ho odložím nedočtený. Nakonec jsem vytrvala a musím ocenit, že pan Karika v první knize velice uvěřitelně popisuje události v předválečném Německu po nástupu Hitlera k moci a také v Americe, ve které nás zavede do prostředí mafiánských klanů bojujících o moc, peníze a často i o život. A právě nastavené zrcadlo těchto dvou prostředí , která fungují podle podobných pravidel , nezadají si v krutosti, touze po moci a výjimečnosti, byla pro mě velmi zajímavá a dobře popsaná. Druhá kniha se skoro celá odehrává v tom nejhorším z koncentračních táborů na vyhlazování Židů a je to čtení opravdu pro silné povahy. Brutálních scén, při kterých se schovávají i slzy a nechce se jim z očí ven, jen zhluboka dýcháte a buší Vám srdce, je tam opravdu až moc. A tak tento silný příběh, sice výborně napsaný, a určitě nezapomenutelný, bych již znovu přečíst nedokázala. Kdo vše výše uvedené zvládne, doporučuji.

73 26.08.2020

Jedním slovem, pobavila jsem se. Knížku docení spíše čtenáři, kteří již mají něco odžito a ví, že život není jen procházka růžovým sadem, ale je to spíše nahoru,dolů a určitá nuda a stereotyp, ať již v práci anebo ve vztahu, čeká každého z nás. Chirurg Hynek je rozporuplná postava, výborně napsaná. Tak jak si ví rady s každou situací na operačním sále, tak v osobním životě je to nerozhodný, tápající člověk, unavený právě každodenním, nezábavným, stereotypem. Knížka je velmi čtivě napsaná a řekla bych, že by z ní mohl být parádní film. Třeba s Hynkem Čermákem v hlavní roli :-).

73 08.05.2020

První přečtená kniha v tomto roce a také první komentář k ní :-). Jsem moc ráda, že mohu chválit a hodnotit vysoko. Ačkoliv by se podle obálky mohlo zdát, že se bude jednat o trochu prvoplánový jednoduchý příběh lásky v době války, není tomu tak. Ano, je zde romantická linka, ale ačkoliv ve vyznění knihy, zejména emocionálním, hraje důležitou roli, nenajdete zde jednoduché dialogy a erotické jiskření. Je začleněna, velmi vkusně, do příběhu zejména o přátelství, statečnosti a sounáležitosti lidí, žijících v italské vesničce v období druhé světové války. Těžká doba, spousta smutných osudů, krutá síla náhody a maličká kapka magického realismu, no, užila jsem si to moc. Velmi jsem si oblíbila postavu Angela, jeho vývoj přátelství ke kontroverznější postavě Jacopa, to bylo skvělé. Mám prostě slabost pro tyto příběhy z italských vinic ve složité době a tento mě rozhodně nezklamal. Je smutný, o to realističtěji působí, ta doba taková byla. Pro milovníky tohoto žánru určitě doporučuji, navíc kniha svým obsahem splňuje minimálně tři témata letošní čtenářské výzvy:-).

72 03.01.2025

Asi takto :-))... výběru romantického příběhu s vánoční tématikou jsem věnovala velkou péči. Už jen proto, že jsem dlouhé roky tento žánr nečetla a dobře vím, že to není nic, do čeho se umím ponořit a vychutnat si to. Letos jsem si dala svou osobní výzvu a řekla si, všichni to čtou:-), tak to prostě taky dám. A tak jsem už v předstihu zarezervovala v knihovně dvě knihy (pro jistotu), které slibovaly, dle anotace, alespoň nějaký děj a zápletku:-). Rezervace se splnily obě:-)), mám je doma a tento příběh už je dokonce za mnou. A musim říct, že to opravdu byla osobní výzva, nečekaně v počtu přečtených stránek za den. Já si to fakt musela dávkovat. Začátek ještě ušel, dala jsem cca 50 stran, ale jak se objevil mužský hlavní hrdina a začala "zápletka", začalo to drhnout :-). Nakonec jsem si stanovila 20 stran denně, knihu neodložila, dočetla, možná jako úlitbu těm sentimentálním Vánocům, možná kvůli staré paní s růžovými vlasy a tetováním a zlomenou nohou k tomu, neempatickému otci v Keni :-), možná kvůli oslíkům a kocourovi, snad to trochu zachránilo to prostředí předvánoční skotské vesničky, ale bolelo to, bylo toho všeho na mě až moc :-). A jako třešnička na dortu se mi jevil překlad, oslovení "děvče" a "chlapče", no, něco podobného si pamatuju, když jsem potajmu četla babiččinu prvorepublikovou červenou knihovnu a příběhy o septimánce Světle a jejich kamarádkách :-). A tak teď nějak nevím, co s druhou knihou, i s nostalgií se musí pracovat opatrně :-). Zasloužené poctivé dvě a půl *. Ale!! romantičky, naladěné na předvánoční příběh, ve kterém se plní sny a vše dopadne jak má, nenechte se mým komentářem odradit. Chyba byla určitě na mém přijímači:-). No, a teď něco drsnějšího, třeba pana Hjortha a Rosenfeldta, Němá dívka už čeká:-).

72 25.11.2024

Já se snažila, ale já v tom "to něco" co okouzluje mnohé čtenáře pana Škvoreckého v jeho knihách nemůžu najít, ač se snažím. A přitom bych měla vítat rozsáhlá, květnatá souvětí, protože jsem si vědoma, že je sama, samozřejmě méně sofistikovaně, tvořím, například i v těchto hodnoceních:-). Ale nějak se mi to špatně čte. A tato kniha, příběh, nebyl výjimkou. Jako bych sledovala staré, černobílé, Formanovy filmy, ani ty patřičně nedocením,moc mě nebaví. Ale čtenářská výzva se neptá a tak jsem statečně bojovala. Budu upřímná a víc jak dvě* dát nemůžu. Ta třetí je za to, že jsem knížku zvládla přečíst na trase Praha/Neapol, v oblacích, a ten dosti turbulentní let mi uběhl jako nic :-).

72 25.09.2024

Knihy z této edice mám ráda a na tuto, o Astrid Lindgrenové, jsem se těšila moc. Její knihy jsou pohlazení po duši, zejména Děti z Bullerbynu jsou, pro mě, jednou z nejhezčích a nejmilejších knih mého dětství, kterou jsem jako dítě četla několikrát a ještě potom předčítala i svým třem dětem, které byly stejně všechny nadšené, nehledě na to, že mám dvě dcery a jednoho syna a nejstarší a nejmladší dceru dělí skoro dvacet let. Ano, tato kniha nestárne, prostě všichni jsme chtěli, aspoň chvíli, být dítětem z Bullerbynu a zažívat ta úžasná dobrodružství. O to víc jsem byla zvědavá, jaký život prožila dáma, která zažila takové dětství ( ano, ta kniha je vzpomínková). Nebyl to život jako z pohádky, prošla si dosti krutým obdobím zejména v roli matky, kterou se stala velmi brzy a ani její manželství nebylo tak idylické, jak si přála a doufala. Ale takový je život, někdy dolů a potom zase nahoru a je třeba ho se ctí zvládnout. A Astrid Lindgrenová, žena s velkým talentem pro vyprávění příběhů a velkou čistou duší, ho zvládla na jedničku. Možná mi v příběhu chybělo trošku víc emocí, kniha je napsána jednoduše až trošku naivně, ale zachycuje ty chvíle života, které byly v jejím životě důležité. Pěkná knížka, jednoduchá a odpočinková, která ve Vás vyvolá vzpomínky a touhu nakouknout opět do vily Vilekuly anebo se vydat do báječného Bullerbynu. Čtyři a půl * a spokojenost.

72 14.09.2024

Příběh přesně pro mě a také pro všechny čtenáře, kteří mají rádi knihy např. Kerry Fisher. Pomalé, niterné vyprávění čtyř rozdílných žen, skrývajících nejedno tajemství. Tragická nehoda syna jedné z nich působí jako katalyzátor, který ovlivní několik životů. Tak jako moje oblíbená markej i já nejvíce prožívala život Rebeccy, ale i ostatní hrdinky, byť se často jejich rozhodnutí zdají být kontroverzní, je možné pochopit. Výborná knížka, niterná, o životech a pocitech žen, matek, manželek, kamarádek. O ženách s ambicemi pracovními i mateřskými anebo to lze skloubit? O touze po mateřství, které není samozřejmostí, ale i o odpovědnosti, které naplněné mateřství přináší. Hodně otázek, palčivých, které řeší ženy na celém světě. Kniha neodpoví na všechny, ale přinejmenším, přinese různé úhly pohledu, které stojí za zamyšlení. Dle hodnocení, kniha svým pomalým tempem a spoustou myšlenek nebude pro každého, ale já se nemohla odtrhnout. Autorka ještě napsala knihu Druhá tvář. Nenechám si ji ujít.

72 25.05.2024

Tak jsem si po předchozí knize trochu spravila chuť, tohle bylo opravdu napínavé a čtivé. Je to moje druhá kniha od paní autorky a je psána v podobném duchu jako Tvá vina. Velmi zajímavý začátek, vyprávěný primárně z pohledu dvou žen, Suzi a Nory, který v druhé půli knihy ,za mě, už trochu nudil, ale v závěru začala autorka sázet jedno překvapení za druhým:-). Je to spíše ženský thriller, najdete v něm dosti situací, které pilný čtenář tohoto žánru už někde někdy četl, spousta situací není moc reálných a těch pár kapitol z pohledu policie, tomu "dalo korunu", nějak jsem nepochopila, proč tam vůbec byly :-). Konec asi překvapí, ale já za něj ubírám v hodnocení *, nemám tyhle "lapenovské" moc v oblibě:-). Jako nenáročné, napínavé a čtivé čtení, třeba na dovolenou, doporučím, v rámci žánru je to určitě lepší průměr.

72 20.08.2023