markej komentáře u knih
Dopoledne knížka přišla, během odpoledne a večera jsem ji přečetla, protože to nešlo jinak.
Čtěte první polovinu a říkáte si, že tak snadné to rozuzlení asi nebude, a taky že ne. Přijde zlom a otevírá se velice závažné a kontroverzní téma, kvůli němuž bude autorka od některých čtenářů určitě čelit nenavistným komentářům.
Hrdinové knih Petry Dvořákové ve mně vždy vyvolávali protichůdné reakce, člověk s nimi na jednu stranu soucítí, na druhou stranu jsou mu nepříjemní svou pasivitou, sebelítostí, sobeckostí. U Jaroslava ze Zahrady se všechno tohle násobí ještě mnohem víc.
Knížka je výborně napsaná, velmi oceňuju odvahu autorky zvolit si tak netypického hrdinu a jsem zvědavá na reakce čtenářů, neboť věřím, že budou velice rozdílné.
Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐
Ruta Sepetysová píše romány, v nichž přibližuje historické události minulého století a jež jsou určeny hlavně pro teenagery, ale jsou zajímavé i pro mnohé dospělé.
Hrdinové titulu Musím tě zradit jsou mladí Rumuni, kteří v roce 1989 prožívají revoluci a jsou svědky svržení rumunského diktátora Nicolaea Ceauşesca.
Spisovatelka vždy provádí spoustu rešerší, čerpá z mnohých zdrojů, hovoří s pamětníky, navštíví oblast, v níž se příběh odehrává, proto - ačkoli se jedná o umělecké dílo - historická fakta ve velké míře odpovídají realitě.
Musím se přiznat, že i když jsem samozřejmě znala hrubé obrysy toho, co se v Rumunsku dělo, byla jsem překvapena některými skutečnostmi: například že i v roce 1989 zde existoval přídělový systém, že byl akutní nedostatek potravin, že se kolikrát vypínala elektřina, tudíž netekla teplá voda a nefungovalo topení, že po ulicích hlavního města běhali divocí psi, kteří byli agresivní a napadali lidi, že síť tajné policie byla natolik hustá a nátlaková, že na sebe donášeli i členové v rámci rodiny a udávali své nejbližší...
Knížka má krátké kapitoly a je psaná velmi svižně, i tím se přibližuje především mladším čtenářům. Velmi oceňuju fotografie na konci, doslov autorky i seznam zdrojů.
Čtení to není v mnoha ohledech jednoduché a příjemné, ovšem je třeba si stále připomínat, co všechno se v nedávné historii dělo, a autorka to dělá velmi přístupnou formou, za to určitě zaslouží dík.
Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐
Osamělá Meredith je knížka o lásce. O lásce sesterské, mateřské (v tomto ohledu spíš "nelásce"), o lásce mezi přáteli, ale především o lásce k sobě samému, o tom, jak si vážíme sami sebe a jak se (ne)dokážeme poprat se svými traumaty a vnitřními psychickými bolestmi... Meredith je prostě moje hrdinka!
Pokojská je román, v němž je pokojská Molly, která zřejmě má (explicitně nepojmenovaný) Aspergerův syndrom, zapletena do vraždy.
Někomu možná už tenhle druh hrdinů leze na nervy, mně ne. Líbí se mi, jaké humorné scény se díky nim dají vytvářet, i když někdy mají nádech tragikomična (Molly se lidí například opakovaně ptá, jestli se smějí jí, nebo s ní).
Příběh se v určité fázi zdá až pohádkový v tom, jak snadno se všechno vyřeší a jak slušně se k sobě blízcí lidé z Mollyina okolí dokážou chovat, to pak kniha trochu ztrácí na uvěřitelnosti, o to víc je ale čtení příjemnější a víc vás pohladí po duši. Závěr tu pohádkovost poněkud rozbil, za což dávám body navíc.
Celkově tedy doporučuju a myslím, že Pokojská je ideální knihou na podzimní a zimní večery, místy vám určitě vykouzlí úsměv na rtech... :-)
Hodnocení: 4,5 ⭐ z 5 ⭐
Knížka, která popisuje hlavní hrdinku Astru, jež vyrostla pouze s odtažitým otcem na opuštěné kanadské farmě, z pohledů dalších postav.
Knížka, ve které se toho moc neděje a která vás nutí skládat si příběh sami.
Knížka, která se zabývá psychologií postav. Knížka, která se mi moc líbila a kterou doporučuju pro ty čtenáře, již nikam nespěchají, mají rádi zajímavě zpracované příběhy a čtení jako takové.
Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐
Po téhle knížce jsem sáhla tak trochu z donucení, do Čtenářské výzvy jsem potřebovala dílo od autora, který je o 22 let starší než já, a tenhle román toto kritérium splňoval.
Nakonec se konalo příjemné překvapení, Tajemství škorpiona je detektivka, do níž je zapletená i archeoložka Nora Kellyová, archeologický výzkum je tudíž zajímavý aspekt navíc, mladičká vyšetřovatelka FBI Corrie mi také byla sympatická a líbilo se mi i prostředí americké pouště v Novém Mexiku. Suma sumárum nový objev, a jestliže vyjde další díl série, určitě si ho přečtu...
Hodnocení: 4,5 ⭐ z 5 ⭐
Přečteno za jeden den jedním dechem.
Příběh o vztahu mezi matkou a její dcerou Símkou, který je v mnoha ohledech nezdravý, patologický, toxický. Jaké chování je ještě v pořádku, a jaké už ne? Kam až je ochotno dítě zajít, aby se zavděčil svému rodiči? Jaké jsou naše matky a jaké matky jsme my? To všechno se vám při četbě honí hlavou. Já osobně se v hrdince v určitých momentech vidím, uvědomuju si, že v jedné fázi života jsem měla dost statečně nakročeno k tomu, stát se Símkou.
Vyprávění v ich-formě je zdánlivě jednoduché, krátké věty, krátké kapitoly, ale o to víc se vám zaryje pod kůži, chcete číst dál a dál, tušíte, kam to asi spěje, ovšem pořád doufáte, že se to vyvrbí nějak jinak.
Na sociálních sítích pár lidí přirovnávalo tuhle knížku k románům Petry Dvořákové, hlavně k Vránám, a já souhlasím.
Símka je Huškové prvotina a já se moc těším, co dalšího autorka napíše.
Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐ plus bonus za objevení nové autorky, jejíž styl psaní mi nanejvýš sedí
Alva Vanderbiltová byla americká mecenáška, filantropka, milovnice architektury, žena, která se zasadila o vznik Metropolitní opery, a bojovnice za ženská práva a za volební právo žen.
Zprvu jsem si říkala, že mi ten příběh moc inspirativní nepřipadá: Alva se cílevědomě vdala pro peníze, protože nechtěla strádat a toužila se postarat o své sestry. Vzala si jednoho z nejbohatších Američanů, měla tři děti, vedla zdánlivě dokonalý život, přesto nebyla v manželství s povrchním, rozhazovačným a lehkovážným Williamem spokojená. Pak nastal zlom a Alva si musela vybrat, zda skousne potupnou nevěru, anebo si zachová svou sebeúctu. Zvolila si to druhé a vyplatilo se. Od tohoto bodu už se mi knížka líbila moc a vřele ji doporučuju.
Tohle dílo pojednává především o vztazích mezi muži a ženami, je výpovědí o americké vyšší společnosti přelomu 19. a 20. století, nemusíte se bát, že by se tam příliš řešily nějaké politické nebo teoretické otázky, to vůbec ne, je to vyloženě společenský román.
Knížka je jednou z mnoha z edice Beletrizované životopisy, tohle je moje první ochutnávka a už mám připravený celý seznam, který si z téhle řady hodlám přečíst... :-)
Hodnocení: 4,5 ⭐ z 5 ⭐
Román vychází ze skutečných historických událostí a přibližuje dvě méně známá témata. Zaprvé výskyt modrých lidí v Kentucky (trpěli vzácnou krevní chorobou, při níž se jim dostatečně neokysličovala krev, ta pak způsobovala modrou barvu kůže). Zadruhé připomíná fenomén pojízdných knihoven, díky nimž měly jednak ženy možnost být za velké hospodářské krize v USA ve třicátých letech minulého století zaměstnány, jednak se takto mezi lidi na odlehlých horských místech dostávaly knihy, a potažmo tedy možnost vzdělání.
Knížka mi místy připadala malinko monotónní, a tak hodnocení není nejvyšší, doporučuju spíš těm, kterým nevadí pomalé vyprávění a volnější tempo líčení příběhu.
Hodnocení: 4 ⭐ z 5 ⭐
Tahle knížka mě ze začátku hodně bavila, líbilo se mi, jak se odkrývá nitro postav, jak je vykreslena temná atmosféra anglického odlehlého pobřeží s dunivým vichrem a burácejícími vlnami, jak se vytváří tajemství, jak se příběh zajímavě splétá. Nicméně tak nějak v polovině se to všechno trochu zvrhlo, hlavní mužská postava začala jednat pro mě víc a víc nepochopitelně a celkový dobrý počáteční dojem se pokazil, proto je konečné hodnocení pouze průměrné.
Hodnocení: 3,5 ⭐ z 5 ⭐
S románovými rodinnými kronikami se na českém knižním trhu letos doslova roztrhl pytel, četla jsem v posledních měsících například Šťastné Samotářky, Wilkové Až uvidíš moře, Horáčkové Rozpůlený dům a koneckonců i Tučkové Bílá Voda by se dala za takovou románovou rodinnou kroniku v určitém směru považovat. Jelikož mám tenhle typ literatury nanejvýš ráda, vůbec mi nevadilo, když na seznam přibyla další položka, kterou Paví hody jsou.
Od autora jsem četla povídky Světlo z Pauliny a novelu Café Groll, oboje bylo fajn, ale toužila jsem po tom, aby napsal něco delšího, do čeho bych se mohla pořádně ponořit, protože se mi líbilo, jak Štifter píše, a bylo vidět, že má v rukávu schovaných určitě spoustu zajímavých příběhů a že je dokáže lákavě zpracovat.
V Pavích hodech se to všechno potvrdilo.
Autor svými slovy a větami umí vykouzlit poetickou atmosféru, vytváří místy až lyrickou prózu, krásně se to všechno čte. Zároveň přináší originální a často spletité příběhy lidí (které jsou nejednou skutečné, v jednom rozhovoru říkal, že v této knize vypráví o životě svého pradědečka, kterému se opravdu říkalo Tarzan a který žil v Horním Jelení ve východních Čechách), nepíše úplně jednoduše, neservíruje vám všechno na zlatém podnosu, musíte dávat při čtení trochu víc pozor, aby vám některé souvislosti došly, což mě ale moc baví, nechybí ani napětí; konec knížky jsem doslova hltala, protože jsem se chtěla dozvědět, jak to všechno bylo.
Zkrátka nádherná kniha!
Kromě Jiřího Hájíčka jsem neměla jiného oblíbeného českého spisovatele (spisovatelek mám oblíbených hodně), Jan Štifter si teď ale definitivně zabral vedle Hájíčka své místo.
Konečně si taky musím přečíst autorovu prvotinu Sběratel sněhu, ta mi ještě chybí.
Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐ a vzkaz: Do téhle knížky rozhodně jděte!
P. S. Obálka samozřejmě nádherná!
Místy trochu moc didaktické, v našich podmínkách možná místy trochu neuvěřitelné, ale vzhledem k tomu, že tělo a příjem kalorií je pro většinu teenagerů jedno z hlavních témat, možná takovýchhle knížek není nikdy dost... :-)
Tohle byla knížka podle mého gusta, dvě časové roviny (současnost a období druhé světové války), rodinná tajemství, prostředí čínské Šanghaje, nečekané zvraty, nové poznatky (netušila jsem, že některým evropským Židům bylo na začátku války umožněno vycestovat do Číny).
I když z mého pohledu románu trochu chyběla ta pomyslná třešnička na dortu, určitě doporučuju.
Hodnocení: 4,5 ⭐ z 5 ⭐
Nevím, jestli tento román mění pravidla žánru, jak se avizuje na obálce, za mě to byl prostě další thriller, který je místy překvapivý, ale místy také nedotažený, nedomyšlený, takže v důsledku zkrátka průměrný...
Hodnocení: 3,5 ⭐ z 5 ⭐
U téhle knížky se opět potvrdilo, že jestliže máte přílišná očekávání, neboť na titul slyšíte jen samou velkou chválu, v důsledku jste pak trochu zklamaní, protože jste čekali víc. Navíc anotace podle mě prozrazuje až příliš, vlastně celou pointu, takže ji radši nečtěte...
Marek se vyrovnává s dobrovolnou smrtí otce a právě teď by se mu hodila opora sestry Šárky, která ale před několika lety zmizela a nachází se neznámo kde. Minulost je viděna z několika pohledů, a kdyby nebylo té nešťastné anotace, bylo by to všechno daleko zajímavější...
Místy bych to vyprávění trochu zkrátila, místy mi poněkud vadily pro mě trochu nepravděpodobné náhody, které posouvaly děj dál, někdy mi jednání postav (hlavně matky) připadalo maličko přitažené za vlasy, zpočátku mě rušilo nespisovné vyjádřování postav...
Celkově ale musím říct, že na to, že je autorovi 34 let, píše dobře, a až mu vyjde další kniha, se zvědavostí si ji ráda přečtu...
Hodnocení: 3,5 ⭐ z 5 ⭐
První díl série, hlavní postavy mě bavily - profesor Rekke je tak trochu kopií Sherlocka (sám autor to v doslovu přiznává), trpí bipolární poruchou, je to bývalý vynikající klavírista, má problémy se závislostí na lécích a alkoholu, je geniální (z otlaků na prstech například pozná, kdo hraje na jaký nástroj) a má bratra, který se pohybuje ve vysoké politice, Rekkeho parťačka Micaela je mladá Chilanka pocházející ze sociálně slabé městské čtvrti, nesmírně houževnatá. Líbilo se mi, že se řeší případ z oblasti vážné hudby (to mě vždycky fascinuje), zaujalo mě i téma Afghánistánu a Tálibánu. Trochu problém jsem měla se samotným čtením, kvůli práci jsem se do knížky nemohla na delší čas ponořit (mám ráda, když si najednou můžu přečíst aspoň čtyřicet stran v tahu, ale tady to prostě opakovaně nevycházelo), a tak mi připadalo, že někdy je to vyprávění až moc zdlouhavé... Pak jsem si však přečetla komentáře na Databázi knih a tam si na to čtenáři hromadně stěžovali, takže to možná nakonec nebyla moje chyba... :-) Knížka je první v sérii, chystám se i na pokračování, až vyjde, ačkoli úplný trhák tahle detektivka nebyla... Některé čtenáře rovněž iritovalo, že Rekke je kopií Sherlocka, mně to ale vůbec nevadilo, já mám ty geniální a psychicky labilní vyšetřovatele ráda... :-)
Hodnocení: 4 ⭐ z 5 ⭐
Tohle byla naprostá nádhera a přesně (tlustá) knížka podle mého gusta! Příběh dvou kamarádek Kate a Tully, který začíná v sedmdesátých letech a klene se do současnosti... Obě mají sny, obě si svůj život nějak představují a jejich představy se samozřejmě plní různou měrou...
Posledních pár desítek stran je smutných, možná trochu melodramatických a naplněných pár klišé, ale s jejich poselstvím i tak naprosto souzním: naučme se žít tady a teď a radovat se z každodenní rutiny, než bude pozdě...
Od autorky jsem četla už Velkou samotu a moc se mi líbila, hojně oblíbený je Slavík, do kterého se tudíž budu muset pustit...
.
.
.
"Jestliže se Tully podobala krvavě rudému hedvábí, Kate byla béžová bavlna." (str. 149)
.
.
.
"Láska dokázala být křehčí než vrabčí kůstka." (str. 168)
.
.
.
Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐
.
.
.
#bezovabavlna
Tento román je na sociálních sítích hojně opěvován, musím ale říct, že mě nijak zvlášť nepřekvapil... Všechno postupovalo víceméně tak, jak jsem očekávala, jak linka z dvacátých let minulého století, kdy byla Clara proti své vůli zavřena bohatými rodiči do psychiatrické léčebny, tak linka současná, kdy sedmnáctiletá Izzy pátrá po Clařině minulosti... Je pravda, že na konci se pár překvapení konalo, ale nic, co by ve mně vyvovalo nějaký závratný "wow" efekt... Čtení tedy za mě dobré, ale velmi průměrné...
Hodnocení: 3,75 ⭐ z 5 ⭐
Jeho poslední slova jsou thriller, který vás chytne a nepustí. Příběh postupně odkrývá další a další záhady, místy nevíte, komu máte věřit, autorka vás nenechá vydechnout. Velmi oceňuju uvěřitelnost postav a jejich propracovanou psychologii, mile mě překvapil i ne zrovna předvídatelný konec, jenž se vymyká obvyklým schématům.
ITALSKÉ LÉTO je úplná oddychovka, trochu předvídatelná, ale jako dovolenkové čtení ideální, hned se do Itálie budete chtít vydat... :-)