markulina711 komentáře u knih

Třetí díl postrádá svižnost předchozích.Utápí se v odbočkách, vzpomínkách i mlhavých snech a blouzněnich v horečkách. Rozsah mi nedovolil rychle postupovat, při množství postav jsem si musela pomalu dělat výpisky. Bylo v podstatě jedno kde to příště otevřu a začnu číst, ztracená jsem byla pořád stejně. Autorce však nemůžu upřít, že napsala hotové veledílo. Nenásilně jsem se dennodenně nořila do 16.století. Nebylo jediného detailů, kdy bych pochybovala,jestli tam patří.

10 07.01.2024

Tak toto nebylo nic pro mě. Červená knihovna zasazená do pseudoexotiky 16.století. Historické romány čtu ráda,ale toto se jim podobalo jako večerníček kriminálce. A ten zbytek? Pořád stejný vzorec, on ji nesnáší, ona jím opovrhuje a nakonec se dopracují pod jednu peřinu. A aby to nebyla moc přímočará cesta, namotají se do toho jiní ctitelé, nebezpečí stran loupeživých lapků, úklady širší rodiny a mor. To všechno se děje tak nějak jako ubíhající krajina za sklem autobusu. Efektní kulisa která se rychle mění.

12 27.12.2023

Co jsem si z četby odnesla? Žijte svůj život tak ,jak chcete a ne tak,jak od vás očekávají ostatní a budete šťastní. Těm ,kterým na vás záleží, to dojde a budou vám to přát.
Není to literární veledílo,ale dobře se čte, vyhovovaly mi krátké kapitoly, střídání vypravěčů i Samiho ironický styl vyprávění.

15 26.12.2023

Leoušek Popper ve své nejlepší formě co by reprezentant firmy Elektrolux, prodejce mucholapek, majitel rybníku, krmič vepřů,chovatel králíků. Při čtení mi naskakoval skvělý Karel Heřmánek.Chuděra Herma musela mít svatou trpělivost.

18 20.12.2023

První kniha,kterou mi nahlas celou přečetla moje dcera. Dobře jsme se u toho obě bavily. A výbuch smíchu nastal,když otočila stránku a vykoukl na nás Žbluňk ve svých apartnich plavečkách.

15 16.12.2023

Broučci byli už za mých mladých let nemoderní. Navíc se závadnými náboženským pozadím. Právě proto jsem je podědila a poctivě četla. Rodiče se mi totiž starali o to ,aby se mi dostalo i jiného vzdělání než době poplatné nalévárny na základní škole. Po letech jsem je četla znovu svým dětem . Pro ně to musel být už úplně jiný vesmír,ale kupodivu se jim taky moc líbili. Proto mají pevné místo v dětském oddělení naší knihovny a seznámím s nimi určitě i vnoučata,jestli se jich dožiju. Když ne příběh,tak nádherné ilustrace budou fungovat dál .

24 16.12.2023

,,Toho prvního přivázali ke stromu, posledního žerou mravenci."
Neopakovatelný magický realismus Garcii Márqueze. Kdyby nikdy nic jiného nenapsal, tímto si vytesal pomník dostatečné velikosti.
Text můžeme vykládat jako imaginární dějiny Kolumbie posledních 2 století.Hojně odkazuje k biblickým mýtům, aluze na prvotní hřích, potopu i apokalypsu. Román je zalidněn velkým množstvím postav a je sestaven z množství dějových epizod a osudů rozvětvené rodiny Buendiů. Tříšť dějových epizod, velká fluktuace postav, dynamická proměnlivost životních osudů, do nichž zasahují velké milostné vášně i mocenské síly, občanské války, živelné pohromy, projevy civilizačního vývoje,vzbuzuje pocit nekonečné samoty každé z postav . Vše jakoby plynulo ke konečnému zániku v naprostém chaosu. Zároveň se však navrací k prvopočátkům života. Čas totiž podle Garcii Márqueze neletí stále dopředu,ale otáčí se kolem dokola. Smrt není koncem života,ani lidská samota není definitivní.

Trochu z jiného soudku: až po přečtení chápu Márdiho text ,,kdyby bylo nebe blízko, kdyby bylo o trochu blíž, tak bych si sáhnul na Remedios, to si piš."

24 16.12.2023

Knihu jsem zdědila spolu s rozsáhlou knihovnou mojí maminky. Při probírce mi spolu se jménem naskočila asociace Bílý tesák, tak jsem ji s díky odložila na polici - to budu číst až přečtu všechno ostatní. A ležela ladem. Po pár letech jsem se v antikvariátu kochala nabídkou a nevěděla co první, když v tom vstoupil pán a zoufale požadoval právě Tuláka. Nebyl prý nikde k dostání a pán byl fakt na pokraji zhroucení. Tak jsem dorazila domů a vylovila tu otázku života a smrti, že si ji teda přečtu. Spadla mi sanice a četla jsem celou noc.
Pominu úvahy jestli Darrell je či není vrah a sedí právem. Mnohem víc mou mysl zaměstnává evoluce jeho nesmrtelné duše. Jeho opakovaně prožívaná malá smrt. Knihu čítávám jednou za čas, a né nutně celou, mám v ní oblíbené Darrellovy životy napříč časem a prostorem. Doufám,že zoufalý pán nakonec svůj výtisk sehnal. Už ho chápu. Jsem ráda hrdým vlastníkem.

28 14.12.2023

Dýchlo na mě horké léto. Atmosféra líného přehřátého vzduchu. Bezčasí prázdninového povalování u rybníka za rodnou vesnicí.Opět skrze aktuální zločin řeší Tomáš pomníček,aby jeho rozuzlením dopadl pachatele i stávajícího deliktu. V archivní práci je Tomáš silný. Navíc opět pracuje se zbrklou Evou, která mi v průběhu série už přestala lézt na nervy.

10 13.12.2023

Série má stoupající tendenci, díl od dílu je lepší. Co se ponejprv tváří jako rasově motivovaný útok se během vyšetřování vyloupne do nechutného obchodu s dětmi. Vrací se Eva, která tentokrát místo,aby svou zbrklostí překážela, pomůže zdárně vyřešit případ.

7 13.12.2023

Koho nadchl Kvítek, bude rád za opětovné setkání s některými postavami. Ať však nečeká,že rozlouskne jak to bylo dál. Spíš než povídky s pointou jsou to letmé črty , stojí spíš na odstínu, náladě než na příběhu.

8 11.12.2023

Lidská důstojnost, svoboda pohybu i rozhodování o sobě samém je pro nás jaksi samozřejmá věc, které si mnohdy málo vážíme a stačí opravdu málo, aby jsme těchto práv pozbyli. Úchvatný souboj Macka s Velkou sestrou má logické vyústění. O to silnější je velké Náčelníkovo finále, které sestře Ratchedové sebere uspokojující pocit převahy.

19 11.12.2023

Magický realismus v maďarském provedení pokulhává, soustředí se na pár akcentů z židovské mystiky, čarovnou řeku a bezbarvé bezčasí padesátých let. Mnohem zajímavější je zachycení maďarského povstání v roce 1956. Dohromady to ale moc nefunguje.

5 11.12.2023

"Jojoj! Sale,musíme pořád jet a nikdy se nezastavit,dokud tam nebudem.
A kam chceš dojet, člověče?
Nevím,ale jet se musí."

Po letech znovu...kdysi to byla moje bible, doslova. Jistota budoucnosti nahrazená intenzitou Teď.
Dean Moriarty, velký Prorok cesty od nikud nikam byl největší hrdina mého náctiletého věku.
Ale stejně jako Sal Paradise jsem vystřízlivěla i já. Myslím,že to jde s věkem, že se člověk, byť revoltuje sebevíc, nakonec stejně zapojí do procesu, najede do role, která se od něj očekává. Začne plánovat, začne domýšlet důsledky, začne mu záležet na tom,co si o něm myslí okolí. Dean Moriarty je přelud, role, kterou si každý chce jednou zkusit, aby poznal,že ho tahle filozofie buď stráví nebo přenese dál.
Tohle je kniha, která potřebuje být čtena v určitém věku a stavu mysli, jinak prostě nechytne. Proto se nedivím komentařům čtenářů, které nezaujala.
Já jsem provedla ,, průzkum" po 25letech. Už to není takové kopnutí mezi oči, ale pořád to doléhá na část zasutou hodně v pozadí mého vědomí. Cesta sem tam ještě vábí.

Pro mě je to fotbalová historie, kterou nemůžu pamatovat. Ale protože miluju fotbal a dějiny a Otu Pavla sešlo se to náramně... a prozářilo mi to konec podzimu zahalený smutkem že skonu Pepy Vacenovského ze sousedních Ratíškovic.

10 07.12.2023

Erben ani Němcová to není. Pohádky mají v podstatě stejný základ, jen variují prostřednictvím jiných postav,případně prostředí známé vzorce. Už jen kvůli tomu je to zábavné čtení. Trochu detektivní práce pro pozorné děti.

9 07.12.2023

Tohle bylo víc než jsem dokázala unést... Každou další stranu jsem se bála otočit. Možná že se ke knize za pár let vrátím. Až moje děti odrostou a já snesu všechny rány Unni osudu. Teď prostě nejsem schopná to vstřebat.

(SPOILER) Lepší než předchozí díly, zajímavé téma hoření..., dozvěděla jsem se něco nového. Celkem jednoduchý dávno uzavřený případ, ke kterému se Tomáš dopracuje skrze jiný. Že v krimu sedí 9 let někdo nevinný mi bylo jasné hodně brzo, hltala jsem knihu rychle dokonce, abych zjistila jak to Tomáš navlíkne, aby dostal za katr skutečného pachatele.

10 24.11.2023

Tohle by mělo být součástí povinné četby na středních školách. Dá to člověku víc než pár hodin dějepisu věnovaných 20.století. Navíc s Chlupem se jde lehce ztotožnit. 10 let života za jednu neškodnou klukovinu. Zničené zdraví a doživotní psychické i fyzické následky. Bohužel takových případů nebyly jednotky,ale tisíce. Nesmíme se dívat stranou, když je v zorném poli bezpráví. Nesmíme zapomenout.

24 22.11.2023

907 stran viktoriánské Anglie, obrovských rozdílů mezi jednotlivými vrstvami společnosti, barvité podání života aristokratů i chudé spodiny, skvěle vylíčené povahy hlavních postav,ale to je všechno... Je to fragment, vstupujeme do děje, účastníme se jeho části a pak jsme násilně vyhnáni. U knihy polovičních rozměrů je to přijatelné, po tomto hutném , těžkém fasciklu se cítím okradena o fůru času pro prchavý pocit.

15 21.11.2023