marrie5227 komentáře u knih
Když se někde nakumuluje spousta žen, Anglie a příběh jako z Bridgertonových nebo Panství Downton, zjevím se já! Roztomilá obálka, lákavý příběh, ale občas čeho je moc, toho je příliš.
První kniha série Rebelky z Oxfordu nás přináší do roku 1879 a svět ovládaný muži se otřese v základech.
Annabelle Archerová dostane jedinečnou příležitost stát se jednou z prvních studentek Oxfordské univerzity, což je do té doby naprosto neslýchané a ani doma se nesetkává z úplným pochopením. Stipendium jí poskytne dámský spolek, který se snaží prosadit volební právo pro ženy. Má to ovšem jednu podmínku Annabelle musí na oplátku najít vlivného muže, který se postaví za zájmy spolku. Jejím cílem se stane chladný a vypočítavý vévoda z Montgomery, který na příkaz královny řídí britskou politiku.
Když si Annabelle najde cestu na jeho panství, rychle si uvědomí, že největší výzvou bude mu odolat. Vévodu tvrdohlavá intelektuálka dohání k šílenství, a co je ještě horší, zdá se, že kvůli ní úplně ztrácí svou chladnou rozvahu. Ale nebyl by nejlepším stratégem v zemi, kdyby se s ní nepokusil vyjednat docela jinou dohodu.
Roztomilá obálka, klasický příběh chudého děvčete zamilovaného do bohatého vlivného muže, který by se dal stáhnout na méně stran, protože časem už jsem se začala ztrácet v jménech. Příběh byl tak jako tak milý, lechtivý a jako vždy, dopadl pohádkově. Další díly asi nutně číst nepotřebuji, ale třeba se na ně někdy naladím.
Všichni tam byli a každý si to pamatuje jinak. Tak se prezentuje příběh inspirovaný světoznámou kapelou Fleetwood Mac a zobrazuje vrcholnou éru rockové hudby v sestřihu fiktivních rozhovorů. Jednou mi ji Dobrovský nabídl jako dárek zdarma a tehdy jsem ji odmítla. Jenže pak se naskytla příležitost další štafety a hned po dočtení putovala i do mé knihovny, protože tenhle příběh potřebuje každý.
Datum 12. července 1979 s sebou přineslo rozpad jedné z nejslavnějších rockových kapel 70. let. Co vedlo všech sedm členů skupiny k tomu, aby se nečekaně a navždy rozešli?
Zpěvačka a písničkářka Daisy Jones se po společném turné chystá spolupracovat s kapelou The Six a jejím frontmanem Billym Dunnem na novém albu. Setkání dvou silných a mimořádně talentovaných osobností nemůže zůstat bez následků pro celou skupinu. Na jedné straně stojí osobní sympatie a antipatie, na straně druhé závislosti a tvůrčí vypětí.
Všichni si užívají uvolněnou atmosféru kalifornských hudebních klubů a nahrávacích studií i život na turné, avšak hudební producenti mají své vlastní zájmy.
Příběh Daisy a celé kapely je jako horská dráha vedoucí od vrcholu slávy po drogové dno. Chlapská ješitnost, rodinné spory nebo neopětované lásky dokáží zničit spoustu krásných příběhů, přesto si Daisy Jones & The Six udrželi noblesu do poslední stránky.
Do knihy jsem se bezhlavě zamilovala a rozhodně se na žebříčku mých oblíbenců vyhoupla na nejvyšší možné příčky.
Když jsem narazila na knižní štafetu této knihy, přihlásila jsem se, aniž bych vůbec věděla, o jaký příběh jde. Zaujala mě slova na obálce - osm účastníků, sedm zamčených místností, jeden zabiják. Čekala jsem táhnoucí se zamotaný příběh snažící se plést doměnky čtenářů. Nakonec se z ní vyklubal kvalitní thriller ve stylu B.C. Schiller a Mlčící pacientky, který jsem zhlthla za víkend.
V knize se setkáváme se sedmi, navzájem se neznámými lidmi, kteří se nechávají odvézt na neznámé místo, aby se zúčastnili psychologického experimentu známého univerzitního profesora Andrease Zargerta.
Ve stejný okamžik, kdy se účastníci experimentu ocitnou v první únikové místnosti, zjišťuje policie spolu s profesorem, že tito lidé nedorazili na určené místo experimentu, ale místo toho zmizeli beze stopy. Spolu s nimi zmizela také studentka psychologie Hana Preussová. Ta se ocitá na neznámém místě se ztrátou paměti.
Osm, naprosto rozdílných lidí musí společně doslova bojovat o přežití cestou z jedné únikové místnosti do druhé, přičemž každá je nebezpečnější než ta předchozí. Místo experimentu se tito lidé stávají figurkami ve zvrácené hře.
Otázkou nadále zůstává, kdo tuto hru nakonec vede? Kdo tahá za nitky? A jak je do všeho zapleten profesor Zargert? A proč je tam jeho bývalá studentka Hana? Vzpomene si Hana včas, aby si zachránila život svůj a možná i někoho dalšího?
Díky goodreads jsem se dozvěděla, že autor napsal další díl, kde se setkáváme s komisařem Kapplerem a já upřímně doufám, že se dočkáme dalšího českého překladu.
Jsem vděčná, že jsem se mohla zahájit tak příjemnou a záživnou štafetu, a objevit tak další skvělý a napínavý příběh.
Troufám si říct, že John Green byl jakousi Colleen Hoover mé puberty, ale v té době jsem sáhla jen po jedné jeho knize a tou byl fenomén Hvězdy nám nepřály. Mám však pocit, že do jeho knih jsem musela dorůst a tak jsem se na přelomu roku vydala hledat velké Možná..
Prvních pár kapitol mi trvalo, než jsem se do příběhu začetla, ale nakonec jsem byla nadšená. Přiznám se, že jsem znala hlavní zápletku příběhu, protože jsem si asi před osmi lety vyslechla nevítaný spoiler, který jsem od té doby nepustila z hlavy, ale to nijak nezměnilo můj pohled na celou situaci.
Nedávno jsem knihu vyslala na štafetu po republice, ale jen co se mi vrátí, dám si její reread i s mým akčním lepíkováním. Doporučuju ji všem teenagerům, ale i dospělým, protože autor předává neskutečně krásnou myšlenku, která by neměla být opomíjena.
Některé pohádky jsem znala, jiné pro mne byly nové a bylo příjemné si ji konečně přečíst, protože jakožto dítěti mi ji maminka opravdu nečetla. :D
Každopádně se mi jedna z pohádek moc nelíbila a asi bych ji úplně nezařadila, proto ubírám jednu hvězdičku. Jinak moc pěkné ilustrace.
Příběh na mne působil skutečněji než Polibek v Římě. Jean Luc a Serena mezi sebou měli krásnou chemii a konec mne opravdu bavil.
Těším se na další díly!
Stmívání jsem četla možná před devíti lety a i když tento díl nepatří ve filmové podobě mezi mé oblíbené, určitě je dobrým kouskem pro všechny fanoušky fantasy pro mládež. Stejně jako například Harry Potter se dostává mezi naprostou klasiku a věřím, že se k ní jako starší ještě někdy vrátím.
Pořídila jsem si set Bradavické knihovny a zatím přečetla pouze tento kousek spolu s Famfrpálem v průběhu věků. Ten mne zaujal o něco víc, ale i tak byla knížka moc krásná a doplněna o nádherné ilustrace.
Tohle horké počasí si přímo říká o nějakou romantickou komedii a já jsem moc ráda, že jsem v rámci výzvy sáhla právě po této, protože je dle mého na české scéně celkem opomíjená a to je obrovská škoda!
“Svět je malý a o náhody v něm není nouze!
To by mimo pana Lustiga mohla prohlásit také Franny Doyleová, která má naprosto příšerný den. Ráno ji vyhodili z práce a cestou domů se jí zasekly šaty ve dveřích metra, takže půlce New Yorku ukázala svůj zadek.
Naštěstí gentlemani ještě nevymřeli a když se objeví Sexy kravaťák, Hayes Montgomery Třetí, aby jí nabídl své sako, spustí se koloběh událostí, kdy do sebe tihle dva nepřestanou vrážet.
Jejich setkání se stane virálem sociálních sítí a #milackovezmetra se šíří rychlostí blesku.
Franny a Hayes mě moc bavili. Mám moc ráda příběhy typu sluníčko x bručoun a když se k tomu přidala ještě parta potrhlých kamarádek, bylo to perfektní.
Co mě trápilo, tak byly počáteční dlouhé kapitoly, to mě moc nebavilo a upřímně mi nepřišla moc smysluplná část, kde se Hayes s Franny setkají v televizní show. Nemyslím si, že zrovna virální video by vyvolalo něco takového, ale dobře!
Zbytek se mi však četl moc dobře, i když ke konci mě Franny pěkně nakrkla. Jak je nejspíš jasné, všechno dopadlo přesně jak mělo a Miláčkové z metra dosáhli svého potenciálu.
Obrovské plus dávám i za krásnou obálku a růžovou ořízku!
Volejte sláva a tři dny se radujte! Mé třetí setkání s autorkou a konečně se mi do rukou dostala kniha, která mě bavila. Poutavý příběh, který jsem konečně neuhodla po prvních několika stranách a naděje k čtení dalších kousků tak není úplně ztracená.
Ooravdu existuje láska až za hrob?
Stephanie a Patrick jsou novomanželé a čerství rodiče nezbedných dvojčat. Jejich výchova je velmi náročná a Stephanie je víc než vyčerpaná. Avšak i tak má pocit, že má všechno - rodinu, milujícího manžela, krásný dům..
Patrick má však tajemství - jeho bývalá žena nejspíš nezemřela tak úplně náhodou a minulost ho dohání ve formě dávné přítelkyně, která ví co chce a nebojí se za tím jít.
Nejdříve jen nenápadné obvinění začíná chytat zřetelnější obrysy a Stephanie si klade nespočet otázek - byla to nehoda? Jen jen vyčerpaná nebo jí něco opravdu hrozí?
Jak jsem již psala, třetí kniha Lapeny, která se mi dostala do rukou a první, která mě opravdu bavila. Příběh měl spád, zajímavé rozuzlení a postavy mě bavily.
Proti předchozím dílům je tato o malinko hrubší, ale až na pár detailů se mi zatím líbila nejvíc, takže po dalších určitě sáhnu taky. 100% lepší než třeba Manželé odvedle.
Troufli byste si strávit noc v domě hrůzy? Nebo těch nocí dokonce několik? Hrdinové třetího dílu Strašidelných domů tuto výzvu přijali a rozhodně to nebylo růžové.
Remy pracuje jako průvodkyně v Carrow, nejstrašidelnějším domě ve státě. V domě, kde sériový vrah zabil nejen původní obyvatele, ale také každého, kdo domu vkročil. Dokonale se vtělil do původního majitele a místním působil ze života peklo.
Po jedné prohlídek Remy osloví tajemný návštěvník, že by rád v domě uspořádal dvoutýdenní pobyt. Po dlouhém váhání Remy souhlasí a uzavírá se do domu spolu s médiem, nadšenci i lovcem záhad. Podaří se jim spatřit nějaký nadpřirozený jev nebo jsou vše jen báchorky?
Bouře odřízne ostrov od okolního světa a dům se probouzí.
Mimo tento díl jsem četla také Duchové rodiny Folcroftů, Strašení v Rookwardu a Fantoma z Blackwoodu. A jakože haló??
Tohle je zatím nejlepší kniha, kterou jsem od Darcy četla. Hltala jsem každou stranu, podezírala nesprávné postavy, brečela a tajila dech.
Už dlouho se mi nestalo, abych byla z knihy tak nadšená, protože tohle bylo perfektní. Ovšem, dočkali jsme se také happy endu, jaký Darcy umí a svoje příběhy tím trochu odlehčí.
Knihy Darcy mám moc ráda a tohle byla skvělá duchařina.
Co všechno víte o svých dětech? Jsou to jen nevinná stvoření nebo vám bodnou nůž do zad, jen co se otočíte?
Příběh vyprváví o Suzette, nešťastně matce, které se nedaří navázat vztah se svou sedmiletou dcerou. Problém je prostý. Hannah nemluví. Nebo prostě nechce?
Z dcery už od malička cítí odmítavý postoj a v ničem si nerozumí. V tom by ovšem nebyl problém, kdyby se před svým tátou nechovala jako úplný andílek.
Prášky, střepy, nůžky.. je Hannah ve všem opeavdu nevinně nebo plánuje smrt své matky?
Nejsem rodič, ale z tohohle mi naskakovala husí kůže! Představa, že se dítěti může hlavou honit něco takového a zanechává své rodiče zoufalé, byla strašidelná. Kniha byla čtivá a námět mě moc bavil.
Moc děkuji za možnost zúčastnit se štafety, @jana_sperlova.
Ačkoliv jsem ji četla už koncem loňského léta, znovu jsem si na ni vzpomněla teprve nedávno a ráda se s vámi konečně podělím o jeden z nejlepších thrillerů, které jsem vloni četla.
Hned nato jsem si pořídila další dvě autorčiny knihy, které u nás vyšly a moc se na ně těším!
Když nepočítám nedočtenou rádoby romanci, kterou by neotiskli ani v Bravíčku, byla pro mě kniha nejhůře hodnocenou knihou “Oni od Marka E. Pochy. Sto lidí, sto chutí, ale pro mě jsou některé věci příliš.
Jako už několikrát předtím, i pro tuto knihu jsem zabrousila do štafetové skupiny. Zaujalo mě označení “československý horor hned pod samotným názvem a také moc zajímavý příběh.
Skupinka slovenských bankovních úředníků vyráží na teambuilding do Branišovskégo lesa, místa opředeného mnoha děsivými legendami. Někteří mluví o červených očích vznášejících se ve tmě, jiní o přízraku muže v tmavém kabátě. V minulosti se také v areálu tamější vojenské základny bez zjevného důvodu postříleli členové hlídky a mimoto v srdci lesa roste strom oběšenců.
Jako tato skupinka se shodou okolností chystá navštívit i uznávaný, leč neurotický profesor literatury se svou dospívající dcerou a dva bývalí narkomani. A každý z nich si přináší svá tajemství, touhy i komplexy.
Ačkoliv jsem knihu četla na podzim, pořád nějak nevím co říct. Určitě bych knihu neoznačila hororem, protože tohle byla spíš slátanina jedné nechutnosti za druhou - od anomálií mladé dívky, přes pedofilii až po postižení jednoho z bankéřů.
Co se musí autorovi nechat, to je čtivost. Knihu jsem přečetla opravdu rychle a vždy mě moc zajímalo, co bude na další straně.
Každopádně výběr témat mi nepřišel úplně vhodný. Jak jsem řekla od té doby několikrát, některé příběhy by se neměly vydávat.
Děkuji @adkaklcova za možnost zúčastnit se štafety, ale mnohem radši zůstanu u hororů, které se za ně dají opravdu označit.
Zatím poslední přeložený díl, ale nejlepší.
Potěšil mě návrat k postavám z předchozích dílů a vývoj jejich osobností, stejně jako života hlavních postav.
Tentokrát jsem až do konce nevěděla, kdo je pachatel a o to víc mě kniha bavila.
Právě osobní linky hrdinů zůstávají trochu otevřené, takže doufám, že dojde k přeložení ostatních dílů, protože tahle série je opravdu skvělá a moc mě baví! :)
Hodně zajímavá změna proti 1. dílu. Opět jednohubka, ale tentokrát pro mě v mnohem zajímavějším prostředí.
Anna v tomto případě odhaluje svou drsnější tvář, což se mi líbí a šikovný čtenář odhadne pachatele. ;)
Rok 2024 už je nějaký ten pátek tady a já bych vám dnes ráda přinesla knihu, se kterou jsem do nového roku vstoupila. A i když to nebylo perfektní, naštěstí neplatí “Jak na nový rok, tak po celý rok a já touto cestou moc děkuji @stafety.rachel.roo.
Vyhýbejte se tichým vodám, nikdy nevíte, co se skrývá pod hladinou.
Na dně řeky v malém městečku Beckford se najde tělo svobodné matky – a zrovna na místě, kde bylo toho léta objevena mrtvola mladého děvčete. Avšak v historii místa to sice nejsou první ženy, jejichž osud se na onom místě uzavřel, jsou to však právě ony dvě, jejichž smrt rozčeří nejen hladinu řeky, ale i poklidné životy místních obyvatel.
Pro mě šlo o první setkání s autorkou a s největší pravděpodobností taky poslední. Kniha, na to jak drobně působí, obsahovala 416 stran hustě pospaného textu, ale svým způsobem o ničem.
Už v nějaké 5. kapitole jsem se začala ztrácet ve jménech postav, kterých bylo na můj vkus požehnaně a možná tím autorka chtěla zmást čtenáře v honbě za pachatelem.
Příběhy obyvatel se zajímavě prolínaly, ale některé pasáže byly dle mého zbytečné nebo naopak přehnané. Konec poměrně předvídatelný.
Zujala mě však moc hezká obálka a i když se rozhodně nejednalo o thriller roku, byla to milá zkušenost. Od autorky už toho ale víc číst nepotřebuji.
Skrytá výhoda práce v knihkupectví? Novinky. A nejen ty čerstvé, ještě horké z tiskárny, ale také ty, které se na pulty obchodů dostanou až za nějaký čas. Pro mě to byla reading copy 5. knihy z pera spoluzakladatelky podcastu Opravdové zločiny - Lucie Bechynkové. A já byla příjemně překvapená.
Kdo z nás se někdy nepodíval na internetovou seznamku, pro legraci se s někým spojil a třeba se i sešel? Jistě je nás mnoho, i když to ne vždycky přiznáme. Ale tentokrát se ve spletitých pavučinách virtuálního světa pohybuje přitažlivý muž, který vstupuje do života mladých žen. Když má ale dojít k osobnímu setkání, nikdy se na schůzce neobjeví.
Příběh připomínající prvoplánový románek však možná nějak souvisí s vraždou, která otřásla Prahou.
Celou knihou nás provází několik linek, ať už se jedná o otřesné vraždy, samotné vyšetřování nebo záludnosti virtuálního randění. Až se vše se vším propojí pod rukama charismatického vyšetřovatele Marka Tenglera.
Pro mě osobně šlo o 2. knihu od Lucie a tentokrát jsem si ji užila mnohem víc. Kniha rozhovorů s panem Štočkem mě nijak zvlášť neuchvátila a Ženy zločinu jsem bohužel odložila po pár stranách..
Ale tohle bylo skvělé! Příběh byl čtivý, měl spád, postavy mi příjemně sedly. Jediné co mi trochu vadilo byla některá jména, kdy jsem si představovala někoho úplně jiného! Josef Maršálek patří k troubě a válečku, ne na pitevnu! Celý motiv vražd jsem taky úplně nepochopila a doufala jsem, že bude trochu důmyslnější..
Tak jako tak šlo o vážně dobrou knihu a až bude na pultech knihkupectví, budu ji s radostí doporučovat!
Srpen se pomalu přehoupl v září a jelikož se blíží mé nejoblíbenější období, rozhodla jsem se prázdniny zakončit dlouho rozečteným klasickým hororem z roku 1959.
Pozornému čtenáři jistě neuniklo, že se tento název objevil před několika lety na streamovací platformě Netflix v podobě hororového seriálu o opravdu povedené rodince.
Sama horory sleduju nerada, ale tento seriál jsem si zamilovala a tak jsem si na jeho základě pořídila knihu Shirley Jacksonové, kterou se tvůrci inspirovali.
K mému vlastnímu překvapení však děj probíhá úplně jinak a postavy nejsou v žádném vztahu!
Do starého domu zvaného Hill House přijíždí na pozvání doktora Montagus trojicr osob: telepatička Theodora, dědic domu Luke a také mladá dívka jménem Eleanor, o níž se téměř nic neví.
Pro doktorův experiment se společně rozhodnou přijít na kloub podivným úkazům, jimiž je dům proslulý. Ten však má s těmito nebohými tvory své vlastní plány.
Příběh byl zajímavý, ale na dnešní poměry by určitě nezapadal mezi horory. Zmatečné stavy Eleanor, které v ní dům vyvolával, Theodoru, která v seriálu patřila mým nejoblíbenějším postavám, jsem v knize nemohla vystát. Chování domu bylo znepokojující, ale ne přímo hororové v pravém slova smyslu.
Mám klasiku ráda a jsem ráda, že jsem sáhla i po takovém díle, ale mnohem raději zůstanu u seriálového zpracování a knihu pošlu za dalším dobrodružstvím dál.
~ instagram.com/annewithbook
Matematika nikdy nebyla moje silná stránka. Nikdy jsem nechápala rovnice, grafy, v prvním ročníku na vysoké jsem ji dokonce opakovala. Ale Colin Singleton je na ni expert. Stejně jako na Kateřiny.
Když jste zázračné dítě, otvírá se před vámi zázračná budoucnost. Nebo ne?
Colin Singleton právě maturoval, dostal kopačky od své devatenácté Kateřiny a má pocit, že jeho život skončil. Ano, 19. Kateřiny. Není to Catherine, Kate, musí to být Katherina.
Ještě že je tu jeho kamarád Hassan, který prostě žádné utápění v sebelítosti nepřipouští. Proto, než se Colin stačí vzpamatovat, ocitne se na cestě bez cíle a ta skončí v ospalé venkovské díře, vyznačující se jen dvěma pozoruhodnostmi: hrobem rakousko-uherského arcivévody a dívkou Lindsey.
Její zásluhou začně Colin vnímat spoustu věcí, jako například že nemusíte být úplný génius, abyste změnili svět.
Kniha Příliš mnoho Kateřin je od Johna Greena 3., kterou jsem kdy četla. A znovu jsem se přesvědčila, že jsem do něj musela dorůst. Příběh byl čtivý, krátký, poučný a člověka pohladil.
Jediné, co bych knize vytkla, byla až přílišná koncentrace grafů a rovnic, kterými Colin doplňoval své teorie. Jde však o moc povedenou a odpočinkovou knihu, kterou John Green opět nezklamal.
Když na to přijde, opravdu volíme pouze prezidenta? A opravdu je kandidát takový nebo byl stvořen svým okolím jako každý jiný marketingový produkt?
Jste přesvědčeni, že volíte vámi vybraného kandidáta a právě jemu dáváte hlas. Ve skutečnosti však volíte lidi, kterými se budoucí prezident obklopuje.
Celou knihou nás provádí hlavní hrdinka Dominika. Žena, kterou po jejím bývalém šéfovi už nic nerozhodí. Jenže pak se objeví ON.
Musí zvednout telefon, kdykoliv ON zavolá.
Trénuje s NÍM rozhovory, které JEMU připadají zbytečné.
A přesto se snaží, aby se ON necítil jako idiot.
Přestože je tento román fikce, autorka při psaní knihy čerpá z vlastních zkušeností z prostředí prezidentské kampaně, kdy pracovala na pozici tiskové mluvčí jednoho z kandidátů. Rovněž těží z praxe televizní reportérky, a mistrně popisuje zákulisí příprav večerních zpráv, politických debat a předvolební práce médií vůbec.
Příběh jako takový se mi hodně líbil. Prostředí prezidentské kampaně mimo kamery, které obyčejný člověk nemá šanci poznat, je hodně zajímavé a upřímně by mě zajímalo, na kolik procent to tak doopravdy je. Některé ze zvratů jsem vůbec nečekala a o to víc jsem si je pak užila.
Bohužel mi trochu vadilo, že kniha nemá jasně rozdělané kapitoly a je jen oddělena hvězdičkami v textu. Časem jsem se začala ztrácet ve jméně všech postav celého týmu a možná měla kniha projít ještě jednou korekturou, protože často mou pozornost upoutaly tiskové chyby, ať už v samotných slovech nebo chybějící interpunkce a uvozovky, takže jsem se pak ztrácela v textu a přímé řeči.
Autorka ale píše moc hezky a už mám v merku i její knihu Žárlivka. Nevím, zda je to účel nebo jen náhoda, ale jestliže se podle anotace týká stejné Renaty, moc se na ni těším!