martina.bella komentáře u knih

Obrovské překvapení. Bála jsem se ji číst kvůli jejímu tématu. Tiché roky mě úplně nenadchly. Ale pak jsem Hanu přece jen otevřela a je to pecka! Křehký příběh o životě a zlomových okamžicích, které ho můžou navždy změnit, citlivě napsané a čtivé.

17 01.10.2019

Krásný příběh. Bylo mi líto rozloučit se s hlavními postavami. Ty nejdůležitější jsou tři ženy, všechny nějak spjaté se zádumčivou vesničkou na Šumavě. A každá právě řeší v životě něco zásadního. Zápletka se taky dotýká historie po druhé světové válce, kdy do domů v pohraničí přicházeli lidé z daleka. Bavil mě ten starý deník, zápisků mohlo být klidně i více. Autorka píše hlavně detektivky, ale když jsem se někde dočetla, že napsala příběh bez krimi zápletky, o to víc jsem se na něj těšila. Myslím, že zde je špatně uvedený žánr, protože detektivka toto opravdu není a ani nemá být (i když je to napínavé).

16 21.09.2021

Jsem nadšená! Přečetla jsem v rámci čtenářské výzvy - kniha žánru, který běžně nečtete. Na "naučnou" literaturu totiž moc nejsem. Ovšem toto není nic suchopárného, život a vlastnosti stromů a další živé přírody v lese je popsán tak poutavě, že jsem to doslova zhltla. A na dnešní procházce v lese jsem se na vše dívala jinýma očima. Myslím, že docela dobrý nápad by byl vzít děti do lesa a tam jim vyprávět, jak spolu stromy "mluví" a pomáhají nemocným kamarádům...

13 11.03.2018

Pecka. Nedala se odložit. Knihy z lékařského/nemocničního prostředí vlastně ráda nemám, proto mi dlouho ležela doma, než jsem ji otevřela (dostala jsem ji). O to větší překvapení pro mě bylo, že jsem se začetla tak hluboce a nadšeně. Autorka má velký dar popsat postavu živě a věrohodně, jako by psala o někom skutečném.

12 04.10.2020

Úžasná věc. Je znát, že autorka důkladně studovala historické prameny, mluvila s pamětníky, díky tomu je všechno naprosto živé a uvěřitelné. Do postav jsem se vcítila a prožívala všechno s nimi.

11 18.06.2020

Jedna z nejkrásnějších knížek, jaké jsem kdy četla. Myslím si, že se bude líbit hlavně milovníkům přírody, samoty, divočiny, nezávislosti. Autorka - zooložka - dokázala nenásilně vetknout mezi řádky příběhu spoustu zajímavostí o přírodě, které jsem dosud netušila. Hlavní hrdinka Kya od dětství, kdy ji postupně opustili všichni členové rodiny, vyrůstá sama v chatrči v bažinách na pobřeží moře. Sžívá se s přírodou, kterou nakonec považuje za svou matku. Dokáže se o sebe postarat a přežít... Příběh se odehrává v 50. letech, kdy něco takového asi ještě bylo možné - v dnešní době si myslím, že by zasáhla sociálka. Napínavá zápletka pro mě byla až druhořadá - nejvíc mě bavilo prostředí a "divoška" Kya jako taková.

10 14.05.2021

Krásné, něžné, k zamyšlení. Důkaz toho, že dobrá kniha vůbec nemusí mít dnes tolik vyzdvihovaný "spád" a "napínavý děj". Já se nemohla odtrhnout, ačkoli tu vlastně není žádná "zápletka", knížku tvoří střípky ze života manželského páru, který miluje pronajatý domek se zahradou a sousedovic kočku, ale dozví se, že svůj domov budou muset opustit. Je to vlastně takové loučení s milovaným místem i bytostí. Učí brát život tak, jak přichází, těšit se z přítomné chvíle. Též se mi líbily poeticky popsané úplně obyčejné detaily jako hra slunce a stínu na zdi. Nevím, jestli je to knížka pro každého, mně se ale moc líbila. Je hezké číst pro změnu opravdu o NĚČEM, ne jen snůšku povrchností.

10 13.02.2018

Detektivní zápletka je dobrá a velmi čtivá, ale připadalo mi, že co se týká postav vyšetřovatelů, vaří se ze stejné vody jako v prvním díle. Mia opět málem spáchá sebevraždu a Munch ji na poslední chvíli zachrání tím, že jí svěří další případ. A potom Mia hledá vraha téměř nonstop pod vlivem alkoholu nebo léků… Neskutečně mě iritovalo nadužívání slov "Co?" a "Cože?" v dialozích. Jako by vyšetřovatelé byli slabomyslní, neustále nechápou, o čem se mluví!!! Nejenže to ruší, ale hlavně to ve mně budí dojem, že autor chtěl mít knížku co nejtlustší a co nejméně se s tím nadřít - je totiž jednoduché napsat na řádku "Co???" a stisknout Enter, hezky to pak odsýpá. Navíc opět se případ dotýká někoho z Munchova okolí. Jako by autor vzal první úspěšný příběh trochu přes kopírák… Je taky škoda, že hlavní postavy vězí na místě, nevyvíjejí se, a přitom se jim věnuje hodně prostoru. Nebýt toho všeho, byly by ode mne hvězdy určitě čtyři, protože autor má rozhodně talent a schopnost čtenáře zaujmout.

10 19.10.2016

Překrásná kniha od autora schopného vcítění do svých postav a hlubokého prožívání jejich příběhů. Předává emoce, které ještě dlouho ve čtenáři rezonují. To jen tak někdo neumí, a proto jsem vděčná, že jsem knihu objevila.

9 17.06.2020

Krásné. Není to vyloženě detektivka... a tím lépe. Spíš napínavý příběh o snaze uniknout před vlastní minulostí a ztracené lásce. Zhruba od třetiny knihy jsem tušila, jak to asi všechno bylo, ale to vůbec nevadí. Peter May ví, jak hrát na emoce, bylo tam pár míst, které mě vyloženě dojaly, aniž by byl patos přehnaný. Z trilogie jsem četla jako první a nevadilo to... jen asi některé zmínky o minulosti Fina a Marsaili pochopím až po přečtení Skály.

9 11.03.2018

Plus: Hezký styl autorky. Baví mě, jak si umí hrát se slovy. Hezký mi zpočátku připadal i nápad, že se postavy povídek objevují i v dalších příbězích (něčím podobným mě kdysi zaujala skvělá Zóna Berlín od Tanji Dückers). Ale postupně převládly rozpačité pocity. Vážně se musely osudy jednotlivých hrdinek protínat v tolika bodech? Asi v polovině knížky už na mě těch "náhod" bylo až příliš a přestala jsem ději věřit. Je to jakési vykonstruované. A jakmile ději nevěříte, už se vám nechce číst dál. Takže jsem nedočetla.

9 17.06.2016

Jeden z nejlepších thrillerů, jaké jsem kdy četla, doslova jsem hltala stránky. Konec jsem čekala (a přála si) jiný, ale i tak dobré. Líbilo se mi, že byl prostor věnovaný i přátelství Evy a její sousedky, to byly takové pomalejší a přitom chytré pasáže s atmosférou.

8 14.05.2021

Pecka. Vesnice v pohraničí s několika domy je popsaná tak, že to má barvy a vůně. Jako bych tam byla, když kriminalistka Silvie o setmění potkala Hokra se psem za vesnicí. Postavy taky popsané tak živě, jako bych je znala. A ještě ta linie související s odsunem sudetských Němců jako třešnička na dortu. Za mě od autorky jedna z nejlepších.

8 07.10.2020

Nejhorší na tom je, že podobné rodiny opravdu existují. Kde je pořádek v domácnosti a "co si o nás lidi pomyslí" důležitější než pocity a talent dětí. Kéž by si to přečetlo co nejvíc rodičů, kteří považují násilí na dětech za ospravedlnitelné. Alespoň se na své jednání podívají i z druhé stránky, očima dítěte. Bohužel si ale myslím, že tihle lidé budou mít pro Bářinu matku pochopení a z knížky si nevezmou, co by měli. Každopádně je dobře, že o tom někdo píše. Jen mi tam chyběla hlouběji rozebraná matka, vykreslená jako naprosto bezcitné monstrum - proč se tak chová? Co je za člověka? Taky má jistě nějaké strachy, trápení, traumata, něco, co by ji polidštilo a celé by to pak možná bylo ještě o to děsivější.

8 16.02.2020

Dobře se to četlo, děj ubíhá hladce, postavy zajímavé, prostředí též. Současné detektivky mi často připadají jako takové "junk reading" - spousta napětí, šokujících zvratů a překvapivých odhalení, ale ve výsledku si z toho nevezmete vůbec nic (ne že bych si čtení takových knih také neužívala). Tato detektivka je jiná, má ještě hlubší rovinu a nad osudy některých postav (vlastně nikoli nad detektivní zápletkou) jsem přemýšlela ještě několik dní.

8 01.10.2019

Jednoznačně nejlepší, co autorka zatím napsala. Připadá mi, jako kdyby oproti svým předchozím knihám tady autorka poprvé byla sama sebou, odhalila se, na nic si nehrála, psala upřímně, citlivě, bez jakékoli pózy. Hezky odpozorované situace z běžného života, hezká práce s jazykem, ale hlavně taková pokora k životu, která mi v předchozích dílech této autorky scházela. Opravdu vynikající. A ještě musím reagovat na opakované výtky, že lidem vadí otevřený konec. On ale vůbec není otevřený! Eliška se celou dobu vlastně chová nedospěle - co jiného je to její střídání partnerů, neukotvenost? - a kniha končí tím, že si kvůli okolnostem /nebudu prozrazovat jakým/ uvědomuje, že její dospělost je teď a tady. Jen je tu na rozdíl od předchozích knih Radky Třeštíkové potřeba číst trochu mezi řádky a na to možná všichni její fanoušci nejsou připraveni.

8 26.12.2018

Zamotaná zápletka, postavy kterým věříte a hlavně zajímavé prostředí tajemného ostrova. Hlavně se mi líbilo, že podobně jako např. u Camilly Lackberg je příběh podaný na střídačku vždy z pohledu jedné z postav. Je to díky tomu živé, čtenář se nenudí a může být pořád zvědavý na linii nějaké další postavy. Pět hvězd proto, že na českou autorku je to vážně skvělé. Hned se pouštím do jejích ostatních knih!

8 10.03.2016

Knížku okamžitě řadím mezi své vůbec nejoblíbenější knihy. Pojednává o nadprůměrně inteligentní dospívající dívce, která věří, že dokáže změnit svět k lepšímu. Krásně se čte a nutí k zamyšlení nad vlastním životem. Spousta silných, uvěřitelně napsaných pasáží. Doporučuji každému, kdo má rád příběhy, ve kterých je mezi řádky ještě něco navíc.

8 08.03.2016

Nádherná obálka, ta se opravdu povedla. Nalákala mě ke koupi a ve finále mě jen mrzelo, že vztah Kary a pejska nedostal v knize ještě trochu více prostoru. Přesto dávám pět hvězdiček, protože jsem byla při čtení napjatá, dojatá, dokonce ukáplo pár slziček, a když jsem si dohledala bio autorky, bojovnice za práva dětí a zvířat, došlo mi, že píše o něčem, o čem hodně ví.

7 11.10.2019

Velmi dobrá česká detektivka. Zdaleka v ní nejde jen o zločin a policejní pátrání, má hlubší rovinu. Je zajímavé, jak autorka pracuje s časem, chvíli vypráví v přítomnosti, jindy jsme v retrospektivě. Dobře je popsaný narušený vztah mezi matkou a dcerou nebo život a myšlení ženy, která se vymanila ze vztahu s dominantním, psychicky narušeným manželem. Je to psané tak, že se do postav vcítíte a věříte jim. Musím říct, že vývoj jednotlivých osudů mě nakonec zajímal možná i víc než vyšetřování vražd. Též se mi líbila atmosféra staré vilové čtvrti. To je obecně u této autorky typické, jak sugestivně popisuje atmosféru místa.

7 15.02.2018