Martooni komentáře u knih

"Mohla jsi.. Mohla.."

Přečetla jsem mnoho knih o válce, Terezine, Osmetimi, Ravensbrucku.. videla mnoho válečnych filmu.. ale po přečtení této knihy, mi bylo opravdu hrozne.

Hana je můj první "zdokumentovany" člověk, který návrat k normálnímu životu po koncentračních táborech, nezvládl. Nedivím se ji, taky bych přežívala, pomalu umirala, být na jejím místě.

Knihu doporučuji, dávám 5*, čte se jednim dechem, ale já už ji znovu přečíst nezvládnu.

19 13.08.2017

Do čtení knihy jsem šla s rozpaky. Na jednu stranu jsem se strašně těšila a na druhou se bála, jestli to bude pro mne. Co se pro boha může odehrát na jednom místě, v jednom hotelu, s jedním hlavním hrdinou na 472 stranách?! .. Všechno! Opravdu všechno.

Ano, nikdy jsem podobnou knihu nečetla a byla to nádhera! Tak dávné a přitom jako bych tam s Alexandrem byla, tak kouzelné a přitom neuvěřitelně skutečné, tak gentlemanské.. Ještě nyní po několika týdnech po přečtení knihy, se vznáším na obláčku a nějak se mi nechce dolů :).

Jedině doporučuji!

18 11.08.2021

To bylo tak krásné! Tak jemné, tak čisté, tak opravdové. Kniha se mi strašně líbila a doporučuji všude kudy chodím.

Líbila se mi přímá Animant a mám ráda muže, kteří jsou nepřístupní, ale s dobrým srdcem, a takový přesně je Thomas Reed (možná na můj vkus až trochu moc protivný).

Nemám ráda, když nejsou jasné konce. A tady ten konec, na který jsme se všichni těšili, chyběl. Děkuji tedy za pokračování, ale klidně mohl být zde.

16 03.07.2024

Knihu jsem si poslechla jako audioknihu a musím říci, že se mi velice líbila. Prvotní stránky, kdy pan Zusak popisuje smrt byly fascinující!

Konec knihy mi vehnal slzy do tváře.

Dlouho budu na Liesel Memingerovou a její rodinu a kamarády vzpomínat! Děkuji za tento zážitek.

15 04.01.2022

(SPOILER) Obe dejove linie se mi libily, pohled z oci obycejne zeny, ktera si jednou dovolila nesouhlasit, tak i pohled divky, ktera prozila sve detsvti v ustavu.

Tesila jsem se, kdy se obe linky protnou.

Maja a Lenka nebo spise MagdaLenka? Skvele, pani Mornstajnova, mne jste nezklamala, opet uzasne dilo!

15 21.07.2021

Miluji historické ságy! A tato je jedna z nich! To bylo tak krásné! Tolik zajímavých událostí, o kterých jsem zhola nic nevěděla. Jak to, že jsme se o tom neučili ani ve škole?! Mluvila jsem o řecké historii s maminkou a ona říkala, že o řekách žijících v čechách ví, ale překvapilo jí, jak těžké to měli, když se chtěli vrátit domů. Nikdo je tam nechtěl. Nikdo na ně nečekal, vše jim zabavili. Úřady vytrhali stránky z matrik, z katastrálních úřadů, jako by neexistovali. Velmi smutné.

Děkuji za tuto knihu. Příběh Sotirie byl fascinující. Úžasná dívka, silná žena v nevydařeném manželství i úspěšná podnikatelka. Klobouk dolů u takto silných a inspirativních žen.

14 22.08.2024

Tak tohle byl krásný zážitek. Kniha se mi velmi líbila, ale film si vůbec nepouštějte.

Robymu jsem od začátku velmi fandila. Líbilo se mi vyprávění jak z doby s ranhojičem, který ho povolání naučil, tak i putování do Isfahánu. Líbilo se mi, že autor při putování nevynechal i české země.
Věděli jste, že Robertovi trvalo putování z Londýna do Ishafánu skoro dva roky?! V dnešní době neuvěřitelné, díky panu Gordonovi tak autentické.
Dále jsem hltala každou stránku Robertova života v Isfahánu. Ibn Sína mne fascinoval. Zajímavé bylo i královské prostředí a šáh.

Při čtení jsem si pak hledala místa a města, kudy Robert putoval. Knihu jsem louskala den za dnem a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Zůstane v mé knihovně a určitě si ji znovu přečtu. Dokonalé!

14 14.09.2021

Asi do poloviny knihy jsem si říkala: "Takový normální život žen v 50.letech na venkově". Ani mne to moc nepřekvapovalo. Obdivovala jsem neuvěřitelnou vnitřní sílu mladé maminky tolika dětí. Vzpomněla jsem si na vyprávění ze života mé babičky a prababičky. A od té doby, co jsem sama maminkou dvou dětí, babičku obdivuji, jak mohla zvládnout 6 dětí a přitom celé hospodářství bez pomoci. Anna mne moji babičku velmi připomíná.

Krásné čtení, nečekaný závěr. Po přečtení si budete říkat, sakra, na co si já stěžuji, když mám teplo a tekoucí vodu jako samozřejmost ;).

13 08.11.2016

To byla tak krásná kniha! Určitě zůstane v me knihovně a určitě si ji ještě jednou přečtu.

Pribeh se odehrává ve dvou dějových liniích. Díky té současne trochu víme co a jak dopadlo. Ale poslední nejdůležitější stripek skládačky chybí. Dopisy krásně knihu obohacují. A velmi se mi líbilo, jak v příběhu propojovaly minulost se současnosti a naopak.

Do Dana jsem se zamilovala okamžitě, Stella byla úžasná žena s velmi těžkým osudem. I příběh Jess a Willa se mi libil.

Dům, který vše spojoval měl magickou auru, v příběhu byl dokonale vykreslen a v mých představách dlouho zůstane.

12 29.03.2020

Kniha mě velmi zasáhla, donutila mě se zamyslet nad tím, co je v životě nejdůležitější a čemu věnovat svůj čas.

"Můžu spát u tebe? Necháš rozsvíceno? Zůstaneš tady? Necháš otevřené dveře? Zůstaneš u mě? Nezhasneš, že ne?"

Zavzpomínala jsem na naše staroušky, kteří mi často velmi chybí.

Je těžké se smířit s tím, že neexistuje "žádná výjimka z pravidla, nějaké jiné vyústění, nějaký směr B, který by umožnil vyhnout se té zkáze". Všichni zestárneme.

Slibuji, že svůj vděk rodičům sdělím.

11 30.07.2023

Tato kniha byla až neskutečně dobrá! Doporučuji všem. Zase druhá světová z jiného pohledu, a díky bohu za něj! O druhé světové válce v Itálii jsem měla málo zjištěno.

Je až neuvěřitelné, co si Pino prožil a co zažil, až se tomu čtenáři nechce věřit, ale já věřím, tak moc mě tato kniha zasáhla u srdíčka. Určitě si knihu přečtu znovu a doporučuji ji mužům, bude se jim líbit.

11 29.05.2023

Kniha se čte jedním dechem. Krásně a detailně odkrývá minulost a odpovídá vám na všechny otázky. Proto to přirovnání ke knihám paní Mornštajnové.

Jako Heřmánkové údolí je i tato kniha o osudech "obyčejných" žen na začátku druhé světové války.

Edita už od narození měla karty rozdané, bohužel ne úplně šťastně. Špatný vztah s otcem, který více miluje svou druhou dceru, nám pomalu odkrývá minulost a píše Editinu nešťastnou budoucnost.
Editina matka Irma se zprvu tváří jako slabá žena, která se nechce dostat do křížku s despotickým manželem, ale postupně se dozvídáme jak silnou osobností ve skutečnosti je.
Bohdan, Magda a Leo knihu dobře doplňují a dovysvětlují.

Děj této knihy se dá shrnout do tří slov: historie se opakuje. Hodně jsem nad tím přemýšlela a uvědomila jsem si, že i u mne a v mém okolí se často historie opakuje. Jako by nám tím říkala, zažila jsi to, tak se pouč. Ale pohled na situaci je velmi odlišný u dětí a dospělých a tak se ptám, opravdu si musíme stejnou historii, která potkala naše matky a babičky byť v jiné době, také znovu zažít, abychom pochopily? Řekla bych, že ano. A přesně o tom tato kniha je.

11 20.06.2020

Tak tato kniha mne úplně dostala! Bravurně napsána! Jako bych měla pocit, ze mi mluví z duše, i přesto ze mám dvě dcery. Nejprve jsem si říkala, ze se mi ani nechce číst o tomto tématu, ale velice rychle jsem změnila názor!

Bože, já Grahama miluju!! A s Quinn soucitim a v mnoha věcech ji chápu, týká se to hlavně první třetiny knihy.

I přesto, ze jsem věřila a oběma dítě prala, konec se mi libil a velmi silne mne zasáhl.

A ta krabicka?! Ta mne odrovnala, slzy tekly proudem. Myslím, ze vím, co dam manželovi příští výročí ☺️

11 23.11.2019

Fantastická kniha! Mám trochu predtuchu, jestli nebude pokračování.. přeci jen jsme v Roze ještě neobjevili její zvláštnosti, o kterých Nikdo mluvil, když spadla do řeky.. “umi toho daleko víc”..

Velmi se mi líbil děj odehrávající se ve slovenské vesnici, tak podobne naši české, jak prostředím, tak i zvyklostmi.
Rodinu Halajovych jsem si velmi oblíbila. Líbilo se mi, jak dala autorka v průběhu knihy každému z hrdinů svůj prostor. Silna Hana, potřebná Jolana, obetava Julka, osudem zkliceny Imro, skalopevny Matěj, záhadná Zuna, talentovana Ida a vděčná Roza.

V knize je mnoho mouder, nad kterými se zamyslite a reknete si “o tom je tedy zivot”. Jakoby autorka svůj život již prožila a chtěla nám předat svou zkušenost..

Nádherná kniha, ke které se rada vrátím!

11 01.04.2019

Od Ruty Sepetysové jsem již četla V šedých tónech, Sůl moře a Musím tě zradit. Všechny tyto knihy mají v sobě cítit obrovské utrpení a bezmoc.

Kniha Mlčící fontány je takový lehčí odvar toho, co autorka umí. To, že je napsaná pro mladé čtenáře jsem nevěděla, možná by bylo dobré to u žánru uvést. Vysvětlilo by se tím např. setkání Daniela a Any po 18 letech, které bylo velmi naivně popsáno. "Ana se vůbec nezměnila, její tmavé vlasy.." Všichni stárneme a 18 let je na nás bohužel sakra už znát..

Jsem vděčná za téma období Francovi vlády. Španělsko pro nás bylo už hodně západní a proto jsme se o něm ve školách neučili. Nemohla jsem uvěřit, kolik dětí bylo rodinám odebráno. Ale nepřekvapilo mě to, každý režim si nese své rány a jizvy.

10 11.12.2023

Geniální!
Ani jsem tohle slovo nemusela dlouho hledat, naskočilo hned po přečtení knihy! Celou dobu mne hnala touha dozvědět se, co se stalo Blance a Evě. Děkuji paní Mornštajnové, že mi odpověděla na všechny mé otázky. Skvěle napsaná kniha! Ráda si ji přečtu znovu.

***Spoiler***
Do půlky knihy jsem netušila, že je Bohdana němá!!
I když jsem byla vychovávána na druhé straně, líbilo se mi, že je kniha vyprávěna zarputilým a přesvědčeným komunistou.. konečně jsem mohla nahlédnout do života a mysli těch druhých...

10 29.06.2019

Nemohu uvěřit, ze teď budu čekat min.12 měsíců na pokračování! Nemohu se s Ilan, kapitánem a všemi rozloučit a číst další knihy..

Druhy díl se nedal odložit.
I přesto, ze kapitanovo tajemství byla lehce predvidatelne, se mi líbilo, jak autorka pracovala s pocity Ilan i kapitána. Líbilo se mi postupně odkryvani Ilanina talentu i jejího tajemství.

Kniha mi proste skvěle sedla a já se nemohu dočkat dalšího dílu!

10 27.12.2017

O první světové válce jsem toho mnoho nevěděla, na gymnáziu jsme se učili fakta, ale až tato kniha mně je všechny hezky propojila.

V knize se dozvíme, jak vznikala demokracie v Evropě, kterou známe nyní. To, co nám dnes připadá normální, ještě před 100 lety normální nebylo. A bylo velmi těžké to změnit, např. volební právo žen.

Ačkoli byly postavy románu vždy ve "správný" čas na "správném" místě, nevadilo mi to. Líbilo se mi, jak se postavy měnily s dobou. Díky nim pozorujeme, jak se z obyčejných prostých lidí mohli stát silné osobnosti, kteří položili základy současné demokracii. Nejvíce proměny jsem si užila u Ethel a u Grigorije.

Díky knize jsem dále pochopila úpadek šlechty. Babička vždy říkala, šlechtu do čela státu ne, tu už jsme tady měli a stačilo.

Těším se na druhý díl.

9 14.01.2024

Naprosto nádherně smutná kniha! O životě bývalých vězňů toho moc nevím, tak jsem se těšila, že se něco dozvím.

Kenna pro mě byla zpočátku velmi záhadná a nevěděla jsem, co k ní cítit. Ale to se brzy změnilo, zamilovala jsem si ji. Jako lvice bojovala za svoji dceru, a to se mi na ženách, matkách líbí! Její dopisy nám pomohly pochopit minulost, kterou byla Kenna a její pověst obklopena.

Ledger byl miláček, sice tetované machýrky moc nemusím, ale díky Ledgere, že si Kenně pomohl, co by si bez tebe počala.

Co mi nepřišlo tak úplně věrohodné bylo to, jak Grace Kenně rychle odpoustila.

Skvělá kniha, s krásným koncem! Ráda si ji přečtu znovu.

9 03.08.2023

Naprosto skvělá kniha! Topka, která zůstane v mé knihovně a kterou si velmi ráda znovu přečtu. Ten konec byl dokonalý!!!

Všechny časové linie mne bavily! Zpočátku jsem Dorothy fandila, oblíbila jsem si ji proto, jaká byla jako matka, s odkrývajícím tajemstvím a jejím "plánem" jsem k ní ztrácela sympatie, ale určité pochopení jsem měla.

Líbila se mi v přítomné časové linii Laurel, hledající střípky matčiny minulosti a odpovědi na své otázky. Její detektivní hledání mne bavilo, bylo napínavé a vůbec jsem se nenudila.

Válečná časová linka byla také skvělá jak z pohledu Dorothy, tak samozřejmě i Vivien a Jimmyho, tak trochu jsem tušila, jaká dopravdy je a zamilovala jsem si je oba.

Děkuji autorce za krásný zážitek, který budu velmi ráda ještě nějakou chvíli zpracovávat.

9 28.03.2021