martousek komentáře u knih
Zibura se ke mně dostal na doporučení, jako kniha, která jde v knihovně z ruky do ruky a je to trhák.
Nadšení se nekonalo, rádi cestujeme a naší republiku máme projetou, proto mi možná některé věci přišly nesmyslné.
S knížkou jsem strašně "bojovala", vůbec jsem jí nemohla dočíst. Film se mi líbil o jednu hvězdičku víc, než knížka.
Minier mě baví, ikdyž tahle knížka byla úplně mimo můj žánr, četla se mi dobře.
Název přesně sedí, jednoduché čtení, obyčejný děj. Nenadchne. Ale na letní dovolenou může být.
Fitzek patří v tuto chvíli mezi mé nejoblíbenější autory, třetí kniha a naprostá pecka. Děj má spád a překvapivý závěr, 5* je zasloužených. Doporučuji.
Některé případy jsou až neuvěřitelně promyšlené, ale vždy perfektně vtáhnou do děje. Minier patří mezi moje oblíbené autory. Doporučuji.
Ikdyž některé části byly hodně překombinované, patří Bernard Minier mezi moje oblíbené autory. Marně přemýšlím, která jeho knížka je nejlepší, protože všechny jsou sakra dobré.
Za mě asi nejlepší knížka od Hanišové, krásné prostředí přírody, rozdílné osudy. Všichni holt nemají na růžích ustláno.
Jedna tenká romantická pohádka o rozmazlené holce, která měla vše, co si přála. A vše jí tak nějak samo padalo do klína.
Sice jsem se místy ztrácela a musela listovat zpět, srovnat si jména, ale určitě u knih tohoto autora zůstanu. Víc se prozradit nedá. Jen - "Pěkné čtení."
Mně se kniha bohužel nelíbila. Přišla mi až příliš jednoduchá, psaní přímé řeči bez uvozovek mi přišlo jako špatně napsaný domácí úkol z českého jazyka a z mého pohledu to je trochu pod úrovní literárních děl. Hana i Viktor jsou spratci o které se musí starat babička, kde to žijeme? Ještě štěstí, že já v tomhle nežiju. Prarodičů i rodičů si vážím a naopak se snažím starat se já o ně.
Za mě se nejedná o typickou kriminálku, vyšetřování vraha je v podstatě okrajová záležitost, která vyplyne ze situace. Celý příběh je spíš románem o Finnově životě, pohledem na jeho dětství a prostředí ostrova.
Pro mě byla kniha Šikmý kostel velkým přínosem pohledu do historie a prostředí okolí Orlové, Karviné. Upřímně se stydím, jak málo o této oblasti české historii vím.
Kdyby jsem věděla přesněji o čem kniha vypráví, ani se do čtení nepustím. Nemám ráda týrání dětí, ať už fyzické či psychické, protěžování jedné dcery nad druhou. Za zajímavou považuji rovinu vyprávění - střídání vyprávění dcery x matky.
Naprosto odlišný Nesbo, než jsme byli doposud zvyklí. Ale i tak skvělý. Celý příběh je mnohem víc psychologicky prokreslený, popis vesnického prostředí, přírody...nic nemá chybu.
Místy se děj trochu vleče, i po tolika letech se babička zdráhá rodinná tajemství vysvětlit a vše se Nina dozvídá oklikou. Niny příběh pro mě byl nezajímavý. Za mě se autorka mohla víc ponořit do historie.
Jsem ráda, že jsem narazila na knihu Izolovaný a tím si našla i dalšího oblíbeného autora. Příběh až dosti neuvěřitelný, brutální, ale dobře čtivý. Líbilo se mi i zapojení "stockholmského" syndromu, nepotřebuji mít vždy šťastný pohádkový konec. Ke kriminálním příběhům to patří.
Mně osobně by kniha dala mnohem víc, kdyby celý příběh byl napsaný pouze z jednoho pohledu, příběh Edity jsem četla s napětím, bavil mě, najednou otočíte stránku a nevíte, kde vlastně jste. I přes tyto lehké nedostatky dávám pět hvězd a jsem ráda, že jsem na autorku narazila.
Ikdyž se případy Roberta Huntera někomu zdají příliš "děsivé", pro mě jsou knihy Chrise Cartera srdcová záležitost. Čtu jednotlivé díly postupně a vždy to je nálož, za pár dní mám přečteno.