maryzka
komentáře u knih
Statek - Strhující příběh podle skutečných událostí
Ladislav Vrchovský
Kniha vypráví o skutečných osudech lidí od doby Rakouska- Uherska až do současné doby, její peripetie , kterým museli čelit. I když v této knize je zachycena spíš taky česká povaha- především ta závist.
Osudová léta
Maria Nikolai
Co k tomu říct. Kruh se uzavřel, čokoláda tohoto jména pokud je podobnost čistě náhodná se prodává v 21. století.
Kdybych měla hodnotit tuto trilogii- tak bych řekla- je fajn nebo spíš bylo dobře, že byli na začátku knih jména a osoby, které vystupují v knize. Bylo tam a to je taky dobře slovníček pojmů, které člověk nevěděl nebo už zapomněl. I když nyní autorky vybírají ve svých dílech poslední léta císařství, zlatý věk 20.let a uzavírají děje v období nešťastných 30. let tak musím hodnotit, že je to někdy citlivě napsáno, někdy se to nepovede, ale u této autorky se to povedlo
Eugenie: Příběh české hoteliérky
Jana Poncarová
I když mám ráda osudy lidí beletristicky zpracovány, tak nevím zač je ta cena knihy. Takové chaotické, nemastné, neslané jak podotýkají čtenáři. Neorientovala jsem se ani v těch jmenech. Kdo byli tak to jsem se dozvěděla až poté co jsem si přečetla další dvě stránky.
Český New York
Martin Nekola
Přiznám se nevím kolik hvězdiček mám dát, ale pořád jsem o tom přemýšlela.
1. Proti autorovi a proti napsané knize se nedá nic vytknout. Spíš jsem si říkala, že první generace byla pro zachování své domoviny, další generaci a to se na ně nezlobím už je to jedno. Právě to co postavili již pro další využití nemá smysl- nikdo se o to nestará, právě proto se to stává časem ruinou.
2. I když se o osídlení píše často v New Yorku, také se v jiných oblastech usazovali Češi. Právě kdysi v jednom kalendáři vydaného v roce 1920 jsem četla článek o dvou učitelkách z Čech, které vyučovali děti v češtině, dokonce museli vyrobit nábytek z dřevěných palet- i to jsou pro mě hrdinové. Dokonce prý o tom jedna z paní učitelek napsala knihu.
Tak je to pěkná kniha, dokonce s známými a neznámýma hrdiny, kteří za velkým oceánem se snažili šířit slávu České republiky od období rakouska- uherska.
Vánoce mám rád
František Nepil
Pan Nepil má vždy takový klidný knížky- balzám na duši. Vždy mi v těch knihách připadal jako staří lidé, kteří vzpomínají na svoji dobu tu špatnou zapomenou tu dobrou vyprávějí neustále.
Zlatá léta
Maria Nikolai
Tento díl byl velmi dobrý i docela svižný děj. Je vidět, že autorka vybírala ze zlaté éry 20.let, která je označována za zlatý děj. Vybíráno je ze slavných podnikatelů, které značky zdobí do dnes. I když bych chtěla vědět, zda jsou to jejich potomci. Doufám, že další díl bude vydán brzy. Hlavně se mi na této knize líbí i vysvětlivky, které člověk někde četl , ale nevěděl co znamenají.
Sto padesát let železnice v Nymburce
Jan Řehounek
Je pravda, že mě technika moc nezajímá, ale fotky jsou tam opět jedinečné.
Dvakrát dole, jednou nahoře
Marcela Mlynářová
Asi zde dostanu od spisovatelčiných fanoušků tzv,, za uši , ale autorka už mě ve svých knížkách dost zklamala. Opět obsahuje cestopis. Měla by spíš napsat ,, Průvodce" Je pravda ovšem, že se zde probleskne něco ze života autorky, ale je už toho málo. Není to takový jako v jejich předchozích knihách.
Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla
Jaroslava Pechová
Zajímavá sonda a mozaika do života spisovatele Oty Pavla. Jsou tam i krásné fotografie spisovatelova zamilovaného kraje v oblasti Berounska.
Příběh služebnice
Margaret Atwood
Zajímavá kniha- autorka vybrala od každého něco- smíchala nacismus, vznik železné opony a vznikla z toho tato kniha. Jedno je vždy jisté jak vidím. když se změní společenský řád v jakékoliv zemi, nebo převraty tak lidé vzpomínají na to dobré co bylo předtím a to je asi věčný koloběh. Škoda jen, že je to takový otevřený i když možná není na konci knihy je řečeno, že jejich osudy zmizeli v dějinách času. Stejně se mi v té knize líbila žena jménem Moira- dokázala se vzbouřit, nečekat pasivně na nic. Jedna paní mi vyprávěla , že si těchto lidí vážili nacisti víc než tzv ,, dobrovolných pracovníků" ( pokud to vysypali informace hned bez mučení). Takže ano žena jménem Moira se mi líbila víc- je škoda , že její osud není popsán víc.
Dědictví otců
Robert Merle
Tuhle knihu jsem dostala k náctiletým narozeninám a dost dlouho bohužel ležela v knihovně, nyní jsem si ji vzala ke čtení. Jenom lituji, že nakladatelství Odeon nestačilo vydat všechny díly díky zmatkům v průběhu 80. a spíš 90.let. Jinak je zde v knize vylíčena jak soukromý život drobné francouzské šlechty tak společenských proměn. Opět zde se ukazuje jak mocipáni mezi sebou válčili a drobný člověk se snažil přežít. Ovšem ukazuje se zde, že když byli lidé rozumný a bystře si všímali, že se dalo slušným způsobem přežít. Na druhou stranu když se objevili různá onemocnění tak je zajímavé přečíst jak se lidé snažili chránit proti tomu( ocet univerzální prostředek ocet), Ovšem pokrok v medicíně tak se člověk diví, že je neupálili na hranicích coby čarodějové. Budu se snažit přečíst díly, které mám v knihovně
Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle
Miroslav Macek
Kniha se dala číst, ale pro mě to bude první a poslední kniha od tohoto autora. Myslím si, že recenze na doporučení čtenáře ..pan kaplan byla pravdivá a realistická.
Plavci na Sázavě
Jan Morávek
Zajímavá kniha, která popisuje jedno již zapomenutou ,, životní existenci", nástrahy,lidské osudy lidí, kteří tuto práci(zaměstnání) vykonávali. I když bych řekla, že na těchto lidských osudech je znát jedno přísloví- ,, Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
Skalní plemeno
Jan Morávek
Čtivý román z vesnického prostředí v Sázavském kraji. I když si myslím, že ač tam lidé měli těžký živobytí, tak stejně v jiných oblastech Čech byli ještě těžší. I když vesnická morálka byla stejná jak v nížině tak ve vysočině.
Samorostka
Marcela Mlynářová
Asi autorka nic jiného nezažije tak pořád cestuje. Tato kniha je plná cestopisu po České republice, prokládané občas výletem do ciziny.
Abonent trati U
Claude Aveline (p)
tak jsem tady zjistila o této knize, že byl seriál v televizi. O tom nevím a byla jsem tím dost překvapena. Dost dlouho ležela u nás v knihovně. Teď jsem ji po několika letech vytáhla. Byla jsem tou knihou překvapena, místy mě dokonce i pobavila, především chytán abonenta poprvé. I když jsem byla překvapena koncem co se z té detektivky pomalu vyklubalo. Nikdo neví kdo je vrah.
Berlín 1936
Oliver Hilmes
Dobrá, zajímavá kniha o pohádce nacionálních socialistů jak se lidé budou mít dobře a jak mají jít za vůdcem Adolfem Hitlerem. Také je zde popsán fanatismus a ,, zblbnutí i mezinárodní veřejnosti. Na druhou stranu je tam také poodkryta rouška druhé skupiny tzv, neárijských občanů. Ovšem jak se říká : Navrch fuj vespod pfuj. Opravdu tato kniha stojí za čtení.
I když jsem u toho přemýšlela odkud autor pochází( z části bývalého východního bloku nebo západního), protože pokud si pamatuji tak u východních byla tato součást dějin pomalu tabu- neznali pomalu ani Remarka. Sice autor vystudoval v Postupimi a teď nevím jestli ještě v Marburgu nebo v Magdeburgu, nevíte někdo náhodou kde? Nic jsem nevypátrala. Jinak souhlasí všechny výroky o knize, které jsou na konci obalu.
Finančník
Theodore Dreiser
Tak tahle kniha u mě bodovala na to, že dnes by jí nikdo nepřečetl. Takové brilantní mozky, které uměli kalkulovat, tak ten jsem chtěla mít. Na druhou stranu taková bezohlednost no tak to radši ne. Ale taký člověk, který si zachovává ,, pokerovou tvář zavšech okolností, tak tu jsem vždycky chtěla mít. Sice jsem moc nerozuměla machinacím a výrazům z oblasti financí, ale stálo to za to díky vysvětlivkám.Sice tento díl končí odchodem s Ailenn. Docela by mě zajímalo jaký to má pokračování.
Neznámí hrdinové: Překvapivé příběhy
Pavel Taussig
Nevím jak to hodnotit a co o tom říct. Pro mě bylo něco překvapující něco ne. Už jsem o tom četla dávno nebo v některých soudobých materiálech. Je taky pravda, že po roce 1945 se objevovalo sporadicky. Ale abych nebyla nespravedlivá- přece mě zaujalo a to osud herečky J. Kronbauerové. neboť jsem od ní četla jednu knihu a vůbec jsem o ní nevěděla nic. A také jsem se musela usmívat(ať mě to lidi odpustí, ale neubránila jsem se úsměvu- o hrdinech ze Zábřehu mě tam zaujala věta jak vystřižená ze soudobého katolického kalendáře nebo vypsání lidí snášející bolest ve ,,Strážní věži " z roku 1920). Ta věta zní: Člověk byl zraněn, obvázal si ruku a šel bojovat dál. Pravda tady to není tak heroicky popsáné v kalendářích by to bylo jinak.
Pan Selfridge
Lindy Woodhead
Skvělá kniha i když je škoda, že se tento obchodní dům nezachoval nebo přesněji řečeno není v rukou jeho potomků. Vlastně jsem na této knize pochopila jedno slovo, které používali za první republiky i když v jiných podmínkách se na to pozapomnělo. A bylo to slovo ,, Selfdman". Nevím proč, ale kdysi jsem pro toto slovo měla velikou slabost. Jenom škoda, že pak ke konci života pana SELFRIDGE zničili jeho dvě slabosti a to hazard a ženy. Tato kniha opravdu stojí za přečtení. Nebát se a jít s dobou, ale také finanční ztráty apod. Kdo tohle dnes dokáže?