mata57 komentáře u knih
Bezva dílko o člověku dnešní doby, který nerozeznává skutečné zážitky od snových a hazarduje se svým skutečným životem, osudem. Nepočítá však s tím, že jeho fabulace ho mohou dostihnout v realitě, což se mu stane v nejméně vhodnou dobu. Dále zde autor dává čtenáři nepřímo k zamyšlení otázku důležitosti autorství příběhů. Potřebují vytvořené příběhy na další cestě doprovod autora? Nejsou jak porozené dítě, které má právo na svůj další samostatný život beze jména rodiče? Je důležitější "propagace" jména tvůrce než samotné dílo? Kniha také obsahuje mnoho zdařilých pohledů do zákulisí literárního světa a nenechá přemýšlivou mysl čtenářovu jen tak odpočívat.
Tajné služby, tajemní hrdinové v tajemných uličkách tajemné a dusně kouzelné Barcelony. Neméně zamotané osudy hrdinů i členů společenstev, které si "zadaly" v složitých dějinách Katalánska (Španělska) kroužících kolem Pohřebiště knih. Příběh připomínající temné těžké víno. Až jej vypijete, zůstane prázdná průhledná sklenice se sedlinou vzpomínek na osoby zanechané na cestě příběhů volné tetralogie.
Sdílným jazykem napsaná kniha o v hlavní hrdince dušeném závažném tématu, které stejně vyhřezne z mycelia jako plodnice houby. Kniha o těžce odpustitelné zradě těch nejbližších. Bonusem jsou mykologické a kulinářské reálie, takový balicí papír příběhu.
N-tá recyklace Wodehouse. Taková lehce dietní humoristická spotřebka. Náladu určitě nezkazí. A kdo má rád starou dobrou Anglii, tak grafická podoba knihy potěší.
V jinak dobře napsané životopisné knize mi scházelo koření opravdového prožitku. Jak fotografického tak mystického. Není divu, nelze jen tak vniknout do hlavy mistra oboru, či snad oborů...
To by byly knihy. Existuje jen export jejich vnitřního světa prostřednictvím tvorby. Ta může být různě interpretována, jak sám autor poctivě přiznává na konci knihy a generovat plejádu životopisů jejich vnitřního světa.
Du forma mi zde evokovala paternalistický pohled Božího oka a sběr materiálu pro Poslední soud a jakousi až nemístnou nadřazenost autora.
Surově reálný psychologický příběh napsaný sdělným, bezmetaforickým jazykem. Děj se podobně jak v "Ani později, ani jinde" dostane do osudového bodu, kdy může být, ale také nemusí být vše jinak. Ten Delphine "umí" a při nepozorném čtení ho lze lehce přeskočit a ona třešnička na dortu je fuč. Skvělý čtenářský zážitek. Krátkost textu je přínosem, sousto se pak dá vychutnat bez přerušení, třeba za jedno adventní odpoledne.
S láskou k rodné hroudě podávaná historie. Co říct víc, pouze číst a inspirovat se k výletům do Třebíče...
Lehce zhltnutelná výživná standardní "sériovrahovka" rychle mířící zažívacím traktem...
Četbu jsem si umocnil tím, že jsem ji začal týden před adventem a to ještě při příchodu mlh.
Všechny dějové linky jsou vedeny ve stylu " co se má pokazit, to se určitě pokazí a to ještě není konec" a "co se má rozbít, rozbije se na víc kousků než bychom očekávali..." Kniha měla dokonce takovou moc, že při příchodu do práce jsem obdržel "zvěsti", které mně začaly také lehce táhnout na pomyslné dno. Tuto skvěle napsanou, snad vystřiženou z neveselé části života knihu doporučuji číst v době na hony vzdálené depresím a jiným "vylepšováčkům". Dno má však pozitivní vlastnost, že se od něj můžeme odrazit a o to veseleji s někým stoupat k hladině.
Taková detektivní genetická road movie. Připadá mi, že stále víc lidí konzumuje maso z Kromaňonců na všechny možné způsoby...
Z pohledu čtenářské nasycenosti dobře stravitelná "spotřebka". Po stránce chuti trochu divné pocity. Podobné jako po zhlédnutí filmové adaptace Kunderovy Nesnesitelné lehkosti bytí. To má být maso? Chutná to skoro jako maso... Ale je to sója! Plochost obrázku na obálce je víc než výstižná.
Pohodové čtení od mimořádně schopné autorky jenž se zařadila do světové klasiky. Zvlášť povídka "Křížová cesta" je nadčasová. Povídka "Neohlížej se, miláčku" má v současnosti, dle mého názoru, už trochu "vyčpělé" rozuzlení, ale děj je napínán dokonale.
Římský "místopis" s filozofickým přesahem, psaný z pohledu Američana vstřebávajícího italské reálie během ročního pobytu. Doerr jak ho neznáme a trochu poznáme...
Docela skousnutelný knižní hamburger. V něm obsažená brutalita nerve čelisti tak jak přechozí Krvavý anděl.
Kniha částečně odhaluje život "světských" a je dobrou doplňkovou četbou k románu P. Rotha Pražské orgie. Neméně významná je vzpomínka na tvorbu fotografa Tarase Kuščinského a život v "perníkové chaloupce" Jiřího Muchy včetně divočení na Hrádečku. Čtivá autobiografie. I mistr Karel se zde mihne.
Milý, téměř pohádkový horůrek. Adrenalinu tak akorát. Bezva oddechovka. Dílko pro náctileté až stoleté... Akorát ilustrace na obalu zcela neodpovídá popisu v knize.
Standardně vystavěný thriller s bizardně zpracovaným námětem komerčního násilí. Přiznám se, že jehly pod nehty na mně působí daleko víc než složité autorovy konstrukty.
Čtivá, poučná, dramatická a pro odlehčení romanticko-košilatá kniha.
Když člověk přijíždí ze severu do Itálie, vnímá jen krásu skalních masivů a neuvědomuje si, že peklo zde mělo za Velké války jednu z poboček a vypravilo na onen svět mnoho z těch, jejichž jména nacházíme převážně na vesnických pomnících u nás doma.
Závěr je na můj vkus příliš rychlý, byť skýtající možnost pokračování...