Medunkavera komentáře u knih

Vladimír Páral. Také jsme měli s manželem páralovské období. A bylo to hezké. Autor nám dal možnost nahlédnout do soukromí jiných manželství: jak to tam chodí, jak se manželé k sobě chovají, jaké mají zvyky.. Po přečtení jsme měli úplně husí kůži z takového stereotypu, který autor popsal a jen jsme se na sebe mlčky dívali a kroutili hlavou: ne, tak tohle u nás teda nehrozí.
I když si vezmete.. ráno: do jeslí, do školky, do družiny, pak do práce, odpoledne z práce, do jeslí, do školky, do družiny, nákupy, jídlo, úkoly, vůbec starost o děti, o domácnost, starost jeden o druhého, o účty...To je také takový stereotyp. Ale hezký.
Můžete namítnout: Ano, když jsou děti malé, je to hezké. Člověk se nenudí. Ale když už jsou děti dospělé, každý už má svého partnera, nebo partnerku, odejdou z domova..
No.. to už je jiná. Jeden z partnerů se začne nudit, uvědomí si, že si vlastně nic neužil a frnkne.

24 21.08.2021

Moc šikovná knížka. Když sedím u svého pracovního stolu, tak stojí v té knihovně, co mám hned za sebou. Takže se otočím, natáhnu ruku a už ji mám.
Občas do ní nakouknu, abych neudělala moc chyb. Dá se říci, že je to takový příjemný pomocník.
Naposledy jsem se do něj dívala, když jsem po sobě četla komentář a zarazila jsem se u slova archiv:
Nemělo by tam být spíše archív?
"Tak pocem ty pomocníku.." A - je hned na začátku, takže jsem se okamžitě dozvěděla, že oba tvary jsou správné.

24 14.06.2021

Tohle je úplně supr kniha.
Vlastně ani nevím, jak jsem k ní přišla, že ji tu mám.
Je pravda, že jsem o ní několikrát zavadila, ale knih na tohle téma mám hodně. Občas nějakou vezmu, začtu se do ní a dám ji zpátky.
Zajímá mě, jak se lidé chovají a jak reagují na určité situace.
V téhle knížce máte modelové situace rozhovorů.
Co řekl Á, co řekl Bé. A pak tam máte rozbor toho, co řekl špatně ten A, nebo B.

Pak tam jsou ještě testy, které si můžete udělat.
(Teprve se na ně chystám)
Z těch testů se vyhodnotí, zda jste člověk, který si nechá všechno líbit, nebo jste člověk arogantní, nebo bojovník a nebo ten, co situaci zvládne a perfektně vyřeší.

Navíc: Kniha má krásnou a zajímavou obálku.

24 12.05.2021

Nelíbilo se mi to.
Ale na mě nedejte. To je můj problém.
Jakmile se ubližuje ženám, konec. Vypínám.
Nechci říci, že když se ubližuje mužům, že je to lepší.
Ne! Není to lepší. A je to stejně hrozné.
Ale když se ubližuje ženě, dotýká se mě to víc.
Dotýká se mě to víc, protože jsem také žena.
Navíc.. autor má úžasnou schopnost vše popsat do nitěrných podrobností: takže to posloucháte a před očima se vám vše promítá. Prostě... jako byste byli u toho a koukali se na to.
Takže jsem řekla: Konec, vypínám.

Jenomže v tu chvíli vstoupil do služebny Meyer Meyer. . .
A to je přesně ten humor, který miluju.
Takže touto pasáží dostala kniha další šanci, že si to ještě pustím.

(Teda.. ten Ed ví, jak v pravou chvíli hmátnout na jinou strunu..)

24 02.05.2021

Tato kniha navazuje na první knihu s názvem Hříchy noci.

I z této knihy jsem měla podobný pocit, jako z té první. A ještě něco navíc, ale to sem nemohu napsat, vše bych vyzradila. A to nechci, protože vidím, že knihu se chystá číst dvacetjedna uživatelů.
Ještě dodám, že se mi líbil styl psaní.

24 01.03.2021

Lehoučce vím, co to obnáší, ale už je to dávno, co jsem to četla.
Jen vím, že to bylo krásný.

Jo! A také jsem viděla film.

24 29.01.2021

"Nakecal jsem strážnejm, že někam letím a doklady mám v aktovce a aktovku v kufru auta. Pustili mě nahoru.
Nahoře jsem si vyřídil to, co jsem chtěl a sešel dolů, do vestibulu.
Dole jsem velebně pokynul strážnejm.
Popřáli mi příjemnej let.
Poděkoval jsem jim a letěl do práce."

24 17.01.2021

Já jsem si tuhle knížku měla přečíst až nakonec. A nebo, až budu mít přečteno víc finkovek. Tohle je zatím moje čtvrtá finkovka. Jenomže já viděla kočičáka na obálce a ještě v názvu a byla jsem zvědavá, o čem to je. Teď jsem z toho trochu smutná, protože tohle je poslední kniha pana Velinského. (To jsem nevěděla)

- o -

"A copak že je tedy váš obor, pane Fink?"
Tak jí to šetrně povídám a milý RNDr. přišlo zajímavý, že jsem kriminalista, načež se už už chystala se mnou poradit, jak vypátrat zlotřilce, který jí chodí na hrušky.
- o -
"To se ví, letiště v mapě není z důvodu utajení - ale hospodu tam do ní namalovat mohli."
- o -
"Už sem nelez, voklobáku jeden."
- o -
Podíval se na mě přehleďácky . .

24 01.08.2020

Jednou mi moje kamarádka svěřila, jak moc jí trápí, že o tuhle knížku přišla. Byla to její nejmilejší knížka z dětství. A.. všichni známe, jak lpíme na věcech, hračkách, nebo knihách z dětství, že? Alespoň já a moje kamarádka to tak máme.
Už je to pět let. Tenkrát jsme si telefonovaly a ona říká: "Víš.. je mi to tak strašně líto.."
A rozplakala se. No.. a já.. samozřejmě také, že? Což nechápu.. říkám si, co to se mnou je,
jsem snad nějaká postižená, nebo co, že když vidím někoho plakat, nebo ho slyším v telefonu, tak to prostě neudržím.
Kamarádce jsem nic neřekla a okamžitě začala knížku shánět. Nová se už koupit nedá,
ale poslalo mě to sem, na Databázi knih. Jenže když jsem chtěla knížku koupit, musela jsem se sem přihlásit. A od té doby jsem tady. (Nevím, jak jsem na to mohla zapomenout..)

Samozřejmě, že než jsem knížku kamarádce poslala, tak jsem si ji přečetla. Byla to jen chvilička, je to útlá knížka a moc milá.

24 02.05.2020

Nejkratší knížka, jakou jsem kdy četla. Přečetla jsem ji za chviličku. Moc hezké. Je to jediná knížka pro děti, kterou John Irving napsal.
Více času než čtením, jsem strávila prohlížením krásných a zajímavých obrázků, které namalovala Tatjana Hauptmannová.

24 09.11.2019

Arthur Hailey.
Opět precizní a perfektní.
Tak, jako když mi ukazoval hotelové pokoje a všechna zákoutí hotelu.
Nebo.. když mě provázel výrobní halou, kde se montovala auta
a nebo, když mi ukazoval, jak to na takovém letišti chodí..

24 22.02.2019

Moje první finkovka.
Na obalu - až na konci - má vyznačenou cenu: 17,- Kčs.
Moc se mi do toho nechtělo. Říkala jsem si: to bude nějaká obyčejná detektivka.
Ale není. Je to takový zvláštní příběh, psaný zvláštním stylem. A trvalo mi tři stránky, než jsem si na ten styl zvykla.
No.. některým náhodám - které jsou v knize popisovány - se mi nechtělo moc věřit, ale budiž. Přivřela jsem oko a četla dál. Líbil se mi ten humor, kterým je to psané. Příjemně jsem se pobavila a chvílema jsem byla napnutá jako kšandy. A tak se těším na další finkovku.

... "to jo, to jo," kejv Mrákota a honem se sypal z kanceláře.

..."Třeba ti řeknou, že ti nic neřeknou."

... Nikdo se neozval, tak jsem se pozval dál.

...Přes Oujezd vláčel dvoumetrovej jezevčík paní v baloňáku.

To je jen malinký výběr výroků, které v knize jsou. Jinak je jich tam spousta.

24 20.10.2018

Neumím to popsat jako ostatní. Mohu jen říci, že je to něco "úžasnýho."

A dodnes... 17.8.2021 to stále neumím popsat. Prostě to neumím.
Mohu jen obdivovat. Homer Wells a doktor Wilbur Larch. Hlavní postavy románu. Lidé, ze kterých si člověk může hodně hodně vzít a poučit se.
A vůbec.. z celé knihy.

24 22.05.2015

Moc hezká knížka. Krásné, srozumitelné a milé obrázky a hezký text. Když přijde syn s vnučkou, první, na co se maličká žene, je na tuhle knížku. A hned chce číst. Ale na to je spíše syn, já jsem většinou v kuchyni, ale také za nima přijdu potichoučku do pokoje a vidím, jak maličká ani nedutá a se zájmem poslouchá. A to už to jedou potřetí. Až na konci, na těch tvrdých deskách je, že tohle vyprávění má i první díl. Jmenuje se Z deníku kočičky Ťapičky, tak jsem ji objednala. Moc se na to těším, až knížka přijde. Budu mít krásný dárek a maličká bude mít radost. Tu knížku přímo miluje.

23 30.07.2023

Tuhle knihu jsem dala svému synovi k vánocům pod stromeček.
Když ji rozbalil, měl z ní velkou radost a knihu vyzdvihl a ukázal ji své partnerce a řekl:
"Podívej, co jsem dostal!"
Stephen William Hawking je jeho oblíbený člověk.

Hezký příběh o tom, jak přátelé modrého kocourka podpořili a dodali mu odvahu, aby se přestal skrývat jen proto, že má jinou barvu kožíšku, než ostatní kočičky a kocourkové. Nejvíc se mi líbí a nikdy nepřestanu obdivovat krásné obrázky Zdeňka Milera.

P.S. 22.8.2022 A tohle je vlastně moje první knížka, kterou jsem si tu na DK koupila.
Teď jsem si na to vzpoměla: Paní si se mnou dala schůzku na - dnes ještě starém Hlavním vlakovém nádražím v Plzni. Setkaly jsme se, paní mi podávala knížku v igelitové tažce. Já jsem paní podala peníze a ona se trošku zarazila a říká: "Nepodíváte se?" Samozřejmě myslela tím, jestli se nepodívám do té tašky, co mě předává.
A já jí řekla: "Ne, já Vám věřím."
Tak to je taková hezká vzpomínka na můj první obchod tady, na Databázi knih.
Bylo to 3.4.2015

23 21.08.2022

Na mě příliš brutální. Nedočetla jsem.
Knihu jsem zkusila jen proto, že na to bylo tolik ohlasů.
(no..mohlo mě to napadnout, už když jsem viděla tu obálku)

23 06.01.2022

Knihu jsem četla hned, jak vyšla. A i po těch letech z ní cítím smutek, úzkost, beznaděj..
Četla jsem i druhý díl.

23 01.03.2021

Ano, hezky se to čte, hezky se na to dívá, ale já bych to bez sprchy a čisté voňavé postele prostě nedala.

23 10.07.2020

Je mi úúplně fuk, co se píše v knize.
Tenhle kluk mi přinesl do života něco tak krásného..
Něco, co už neexistuje.
Úžasnou upřímnost. Čistou duši. Nitro.

23 23.11.2018