meredith6677 komentáře u knih
Za mě osobně byl čtivější první díl a celkem mi chyběla Scarlett s Julianem, ale na druhou stranu musím přiznat, že z pohledu Telly se děj stal hlubším a spletitějším. I když tedy mě trochu zklamalo to ztracené napětí z odhalení Legendy. Já měla podezření na jeho identitu téměř od začátku knihy, a pak v jedné chvíli... Už to pak bylo víc jak pravděpodobné.
Co se týče Jackse, mám zatím u něj rozporuplné pocity, i když musím na sebe prásknout, že mi ho mnohdy bylo i líto a jsem zvědavá, jak se jeho příběh bude dál vyvíjet a co se ještě o něm dozvíme.
Samozřejmě je konec knihy napsán tak, že nedokážu vydržet na čekání na překlad do sk, a tak se poprvé v životě vrhám na originál.
Asi se budu opakovat, ale tenhle díl mě zatím bavil nejvíc. S každým přibývajícím dílem je děj propracovanější, akčnější a vybarvují se vztahy mezi postavami.
Mile mě překvapila Manon, i když její dějová linka mě tolik nebere.
Za to Rowan je stále lepší a lepší.
A tak jedeme dál...
Od knihy jsem měla snad až přehnané očekávání, ať už šlo o recenzi od sestry, které jsem knihu koupila před lety, nebo z recenzí na instagramu, a tak jsem knihu sama zkusila.
První pokus skončil po několika stránkách, kdy jsem knihu odložila, ale spíše kvůli tomu, že mi do rukou přišly knihy, které mě lákaly víc... Nicméně jsem se konečně ke knize také dopravovala a dočetla.
Kniha je nabitá akcemi už od prvních stránek, což se moc nestává, a tak se do ní rychle začtete. Co mi ale asi do čtvrtky knihy dělalo problém, bylo si představit popisované okolí, především příjezd na ostrov, kdy se okolí mění mrknutím oka. Nedokázala jsem odhadnout, jestli se jedná o iluzi, nebo se Scarlett má vidiny, či se to skutečně děje.. některé pasáže jsem četla povícerokrát... Ale pak jsem si na Caraval i styl psaní autorky přeci jen zvykla a byla to jízda. Kniha se četla sama a já hltala všechna vodítka hry. Dokonce jsem byla podezřívavější víc jak Scarlett a nevěřila jsem nikomu. NIKOMU.
Až na Juliana. :D
Charaktery postav jsou za mě skvěle napsané a autorka jejich charaktery drží až dokonce, stejně jako napětí a tajemství hry. Ten zvrat na konci mě ale málem zabil.
Takže nejde jinak, než se vrhnout na další díl.
(SPOILER) Třetí díl ToG mě bavil zatím nejvíce. Alespoň co se týkalo Celaeniny dějové linky. Ta mi přišla nejzajímavější a pohledy dalších postav mi ten děj zbytečně narušovala, i když důležitost příběhu i z jejich strany je jistě důležitá. Ale kdo by se chtěl nechat rušit od příběhu Rowana a Celaeny, že? Ale abych byla upřímná, bavil mě tedy i pohled Aediona a jsem zvědavá, jakým směrem se v dalším díle bude jeho osud ubírat.
Nicméně, vývoj a růst Celaeny se tu pěkně rozvíjel a nakonec se odhalilo i něco z její minulosti. A snad nebylo na škodu, že jí někdo dal nakládačku občas byla fakt na facku.
Líbila se mi i ta pointa, že nakonec snad našla někoho, kdo jí neodsuzoval za nic z toho, co se jí v minulosti stalo, nebo co ne/udělala a byl jí podporou - tohle mě mrzelo a zároveň iritovalo u předchozího dílu, kdy hlavně Chaol (kapitán stráže), nedokázal překousnout to, co údajně Celaena dělala.
Dorianova dějová linie za mě byla nejslabší a měla jsem jí chuť přeskakovat, stejně jako mnohé pasáže z pohledu Manon. Abraxos je ale slaďouš a nevím, že jsem si u něj sem tam vzpomněla na Bezzubku nebo býka Ferdinanda
Jak bývá u Maasové zvykem, posledních dvě stě stran bylo nabitých akcí a jeden se nemohl od knihy odtrhnout až do velkolepého finále, kdy prostě čtenář chtě nechtě musí sáhnout po dalším díle.
Četla jsem, že správně by se po tomto díle mělo číst Krvavé ostří, ale nějak se nemohu odtrhnout od současného budoucího děje knih, takže se mi momentálně nechce vracet k minulosti Celaeny - snad až jako úplně poslední kniha.
Takže se jde pokračovat čtvrtým dílem Královna stínů...
Druhý díl mě bavil rozhodně víc, jak první. Kromě toho, že se Celaena pohybovala i mimo hrad, tak i v hradu samotném se toho nyní dělo hodně a od nějaké 150 strany jsem knihu sotva odložila. Vztah Celaeny s Chaolem a Dorianem se mi velmi zamlouvá. Není to nic obvyklého, postava i její vztahy se rozvíjejí, a i když jsem četla několik negativních komentářů ohledně Chaola, mě se ta postava líbí, i když je fakt, že občas je na facku . Jsem zvědavá, co bude dál, takže se zvesela vrhám na další díl.
Musím říct, že na to, jakou chválu jsem na ToG slyšela, jsem nejspíše očekávala něco víc. Možná je můj pohled zkreslen tím, že jsem nejdrieb četla sérii Dvorů, která mě naprosto ohromila a nejspíše zůstane mezi mými nejoblíbenějšími knihami...
Nicméně...
Sarah píše prostě úchvatně a ToG má své vlastní kouzlo, do kterého se mi sice chvíli trvalo dostat, ale když se děj rozjede, začíná to být zábavné. Jak bývá u Maasové zvykem, posledních cca +-100 stránek čte pak čtenář jedním dechem. A s koncem dílů zůstává v čtenáři několik otázek, které ho nutí sáhnout po dalším z dílů - me nevyjímaje, takže se vrhám rovnou na další díl.
Recenzi píšu hned po tom, co jsem dočetla poslední stranu, tak se omlouvám za případné emoční výlevy. :D
Stejně jako zbytek ze série jsem knihu četla jedním dechem. Snad každý den jsem se ocitla mezi rozhodnutím přečíst z knihy co nejvíc, nebo se poddat nezbytně důležitému spánku.
Kniha/série je velice poutavá, nádherně napsaná a postavy v ní si nelze nezamilovat. Tahle kniha i těm, kteří nemají rádi Nestu, změní jistě pohled na ní, její chování i minulost. Osobně jsem během předchozích dílů chvílemi Nestu obdivovala a chvíli nesnášela, ale teď se mi to konečně vyjasnilo. :) Sice za mě děj Rhyse a Feyre kniha nepřekonala a ani to v tomto ohledu nechci srovnávat, protože kniha je krásná sama o sobě tím, jak na děj předchozích knih navazuje a svět Prythianu dál rozšiřuje.
Za mě se knize dá vytknout jediné, a to ještě jen korektorům knihy, že nejspíše s jejím vydáním pospíchali natolik, že v knize oproti ostatním bylo velké množství překlepů, které čtení poněkud znepříjemňovaly. I když samozřejmě chápu, že jsme jen lidi, přesto je to škoda.
A pokud jste dočetli mou recenzí až sem a ještě se ptáte, zda knihu, nebo celou sérii Dvorů přečíst, já rozhodně říkám: "Směle do toho!"
Osobně se už těším a doufám v brzké vydání dalšího dílu, protože tohle... Byl jen rozjezd. :)
PS: A doporučuji si během čtení stáhnout bonusové kapitoly, a to tuším po 21 kapitole, kdy se Bonus týká Rhyse a Feyre, a pak ještě po kapitole s oslavou zimního slunovratu, kdy se zase Bonusová kapitola týká Azriela
Kniha sice oproti zbytku série nemá příznivé hodnocení, ale nemohu říct, že by se mi nelíbila. Naopak mi přišla jako příjemné osvěžení od těch věcných válečných taženích a manévrech. Prostě taková příjemná, rodinná idylka, kdy se čtenáři dostane poklidného pohledu na postavy a jejich vyrovnání se s válkou, která proběhla před půl rokem.
Pokud jste četli zbytek dvorů a milovali jste postavy, knihu doporučuji. Je to příjemné večerní počtení. Alespoň tak zažijete o pár stránek víc z života Vnitřního kruhu. :)
Já prostě nemám slov. Tohle byla první série od autorky a po přečtení hlavní trilogie se sama sebe ptám, zda jsem někdy četla něco lepšího. Možná jsem ještě plná dojmů, ale prostě...
Vše je dokonale popsáno a čtenář dostává přesně takovou dávku emocí, kterou potřebuje. Takový trochu knihoman
Postavy jsem si neskonale užívala, a dokonce jsem občas samu sebe překvapila, když jsem se přistihla u toho, že se nahlas některým pasážím směju.
O tom, že posledních cca 200stran jsem četla jedním dechem a že tep jsem měla nejspíš těsně před infarktem, ani zmiňovat nebudu. Stejně jako to, že jsem potřebovala zásobu kapesníčků!
U této knihy jsem prostě knihu nečetla... Byla jsem v ní, ve středu děje a po boku postav. Byl to neskutečný zážitek a jen mě mrzí, že i když se k této knize znovu časem vrátím, už to prostě nebude to první čtení, protože děj je zkrátka tak propracovaný, že při nějakých odhaleních na závěr si člověk říkal - "Whow! Tak zrovna tomuto jsem předtím nedávala žádnou váhu!... Musím se podívat zpětně!"
Takže určitě sérii doporučuju všem beznadějným romantikům, snílkům a dobrodruhům! Sama se vrhám na poslední dva díly Dvorů, a pak tradá na sérii ToG!
A co říct na závěr? Snad jen... Příběh Feyre a Rhyse bych četla donekonečna!
To the stars who listen and the dreams that are answered!
(SPOILER) Na druhý díl jsem se pustila hned po dočtení prvního. Prostě mi to nedalo. A mé natěšení nebylo zklamané. Kniha ještě lepší jako první díl. Líbilo se mi vývoj a odhalení charakterů postav (co si budeme, Rhysand snad většinu čtenářů přinejmenším zaujal už v prvním díle :D).
Co mi projíždí hlavou po dočtení druhého dílu?
1.) jdu hned na pokračování
2.) snad první kniha, u které bych si přála, aby vyšla i zfilmována
3.) ke knize a příběhu se brzy budu muset vrátit a to jen, abych ty dokonalé momenty mohla prožít znovu
A doporučuji si najít na netu bonusovou kapitolu Ness a Cassiana, když lord Bastardů dostane za úkol zjistit u nejstarší Archeronové novinky.
K této knize nemám ani pořádně slova. Po pár letech jsem se vrátila ke čtení a sotva jsem na knihu dostala tip, hned jsem si jí sehnala. S vysokým očekáváním jsem se pak pustila do čtení a mohu říct, že mě kniha v nejmenším nezklamala. Nopak předčila má očekávání.
Příběh je čtivě popsán a čtenáře vtáhne do děje. Užila jsem si dílo od první stránky po poslední a hned se vrhám na další díl tohoto klenotu. Za mě příběh má celých 5 hvězd. Už teď vím, že postavy a děj nevyženu dlouho z hlavy.
Kniha mi byla doporučena kamarádkou, a tak jsem si jí sehnala. Musím ale říct, že i když mi hlavní postavy byly sympatické a příběh byl poutavý, nějakou dobu jsem se do knihy dostávala. Možná díky vědomí, že je to takový posmutnělý příběh o opuštěnosti, ale nakonec jsem přeci jen knihu dočetla a při posledních asi 100 stranách se už pak četla jedním dechem s tím, že prostě potřebuju vědět, jak to dopadne.
Byla to nakonec milá, romantická kniha, u které mi nejednou nezůstalo oko suché. Upřímně doporučuji cca od 12-13 let.
Knihu jsem si koupila, protože mě zaujala anotace. Když jsem jí ale otevřela po nějaké době, měla jsem tedy z počátku se začíst. Ani ne tím, že by příběh nelákal, ale trochu mi trnuly zuby u dialogů. Furt jsem si říkala, že to budou asi teenegeři, ale pak se člověk doví, že postavám je 30 a více. Trochu mě tím tedy to nereálné chování a mluva dospělých osob odrazovala, ale...
Jsem ráda, že jsem vydržela, protože od zhruba 50-70 stránky jsem pak knihu četla jedním dechem s do dvou dnů jsem to přelouskala. Sice se mi stejně občas trhaly žíly nad konverzacemi a chováním postav, ale příběh nakonec působil mile, odpočinkově, originálně a hlavně táhl k tomu, aby čtenář chtěl knihu dočíst a zjistit, co se nakonec stane. :)
Kniha je skvělá. Naprosto pohltila, pořád se něco děje, takže se člověk nenudí, postavy mají své pevné charaktery a jako čtenář, který nejdříve viděl film, tak mohu jen říci, že konečně bylo vysvětleno to, na co ve filmu čas nebyl. Za mě určitě 5 hvězdiček! :)
Tak jsem knihu dolouskala do konce, i když s občasnými obtížemi. Příběh mě nenadchnul tolik, jako předešlé knihy. Děj se vlekl a ke konci mi přišel zase na druhou stranu urychlený a připravený o tu nejzajímavější část, která mohla nastat. Samozřejmě jak se věci při posledních stránkách daly do pohybu, nemohla jsem se od knihy odtrhnout, ale i tak to oproti zbývajícím knihám paní Woodiwissové byl slabý odvar.
Skvělý příběh, postavy moc sympatické. Hvězdičku strhávám jen za to, že z počátku byl děj poněkud snad zbytečně roztažený, a pak se vše událo v neskutečně rychlém tempu. Ve jménech postav jsem měla z počátku trochu zmatek, ale pak jsem se jakž takž zorientovala. U jedné z posledních kapitol se mi udělalo po dlouhé době i zle, když došlo na odhalování temných tajemství R. a byla jsem ráda za to, jak to nakonec skončilo - ne že by se to nedalo čekat. :) Po dlouhé době se mi dokonce líbily o charaktery obou hlavních postav - Coltona i Adriany. Předpokládám, že se ke knize jednou zase vrátím.
Další krásně napsaná knížka od této spisovatelky. Děj pěkný a pro mě rozhodně jiný, oproti jejím ostatním knížkám, které jsem už přečetla. V tomto příběhu se hlavně sázelo na příběh, těžkou tehdejší dobu během války a intriky. Romantika byla jen lehce načrtnutá, ale v nejmenším to příběhu nebralo své kouzlo. Dokonce na konci knihy i pár slz ukáplo a jsem ráda, že to skončilo v dobrém. :)
Naprosto úžasný a strhující děj! Tuhle knihu jsem již četla také podruhé, ale nepřestává mě bavit a ohromovat! :) Úžasně napsané, děj... áááá... nemám prostě slov. Někdy mě Alaina se svou hrdostí štvala, ale bylo jasné, proč se tak chovala a bylo hezké vidět, že se charaktery postav držely až do samotného konce. Líbil se mi její vztah s Colem a nejednou jsem se u situací bavila. Určitě brzy zase po knize sáhnu, stejně jako po knize Plamen a květ.
Tak tato kniha mě velice bavila od počátku. Bylo to opět něco zcela jiného oproti ostatním knihám K.E.Woodiwissové a z luxusních sídel plné dostatků všeho jsme se přesunuli do poměrně chudých poměrů. Velice se mi tato změna líbila. Tentokrát byly postavy sympatické obě dvě od prvních stránek a o to rychleji pak příběh plynul. Navíc jsem byla ráda za opětovné setkání s Ruarkem a jeho sourozenci, i když na chvíli, a také mi došlo při čtení, že nejdříve vznikla tato kniha a teprve poté Leopard a orchidej. :) Krásně odvyprávěný příběh a velice se mi líbil vztah Shemaine, Gage a malého Andrewa. Chlapec byl příjemným zpestřením knihy. :) Za mě rozhodně tato kniha dostává opět 5 hvězdiček.
Tak této knize nemohu absolutně nic vytknout. Byla prostě famózní, úžasná, velkolepá! Zamilovala jsem si postavy, i když rozmazlené chování Shanny jistě vadilo nejen mě, ale kniha měla vesměs nepředvídatelný obsah - až ke konci jsem měla jistou teorii, jak to dopadne, ale ani tak mě kniha nepřestávala bavit, ba naopak. Kniha měla originální zápletku a mnohdy jsem se jen snažila odhadnout, jak Ruark bude postupovat a co bude dělat, ale vždy překvapil. V knize se objevil na chvíli Londýn, život na ostrově, moře, lodě a kolonie... prostě si nemám na co stěžovat, jako milovník námořní tématiky a Anglie. :D :D Vřele doporučuji a srovnávám to s knihou Plamen a květ. Po přečtení se vůbec nedivím tvrzení, že je to jedna z nejlepších knih autorky... SOUHLASÍM!!!