Mermaida komentáře u knih

Velmi čtivé zpracování a propojení tří období - předválečného, válečného a poválečného s jednou ústřední postavou. I když já osobně bych řekla, že v tomto románu máme hlavní představitelky dvě. Hanu a Miru. Mira se díky nečekaným událostem a vzniklé epidemii tyfu, stane sirotkem a po sléze se ji ujme její "bláznivá" teta Hana. Ale teta Hana není "bláznivá", jen má za sebou strastiplnou cestu plnou bolesti a utrpení. S výčitkami a pocity viny se nežije snadno. Ale i tak se přes hustou mlhu vzpomínek, která jí den co den obklopuje, snaží jít dál - nyní právě hlavně díky Miře. Dluží to totiž své sestře Rose.
Kniha byla plná smutku, ale tak skvěle napsaná, že mi skoro do posledních stránek nedocházelo, že čtu o něčem smutném....

48 31.03.2020

Kniha se mi dostala do rukou úplnou náhodou (kolegyně ji měla půjčenou z knihovny a nabídla mi ji k přečtení). Rozhodně této šance nelituji. Čtení to bylo opravdu rychlé, přestože celkem depresivní a ubíjející (ve smyslu - co představitelka Bára musela ustát za příkoří ze strany rodičů, tedy hlavně matky, která ve všem co Bára udělala si našla jen to špatné). Příběh dal emocím rozhodně zabrat - byl velmi silný. Děkuji autorce za tuto čtivou a smutnou novelu, která třeba některým lidem otevře oči...

32 14.12.2020

To byl krásný čtecí zážitek! Vůbec nevím, proč jsem přečtení tohoto příběhu tak dlouho odsouvala. Kniha se čte svižně a je líbivá díky svým krásným popisům fauny a flóry. Hlavní postava, Kya, mi velmi záhy přirostla k srdci a já jsem tu "holku z bažiny" obdivovala, soucítila s ní. Příběh byl emotivní se zajímavou zápletkou a mě se líbilo prolínání mezi vyšetřováním a ukázkami Kyina života v bažině (od dětství po současnost). Byl to podmanivý příběh a já jsem hltala stránku za stránkou. No a pak přišel konec, který mi doslova vyrazil dech. Byla to svým způsobem kouzelná kniha. Milá, ale zároveň i silná (na události v ní). Celkově to pro mne bylo čtecí pohlazení po duši. Rozhodně doporučuji.
Víc takových knih.

31 26.03.2023

Fotbal sice není můj šálek kávy, ale přesto mě kniha o Britt-Marii chytla za srdce a jen tak nepustí. Britt-Marie nikdy nikoho nekritizuje, jistě že ne ... :-) A přesto si ji postupem času oblíbíte stejně tak jako ostatní postavy z tohoto "pohádkového" příběhu o fotbalu, který musí milovat přece každý.. :-)
A v kuchyni už mám předělanou zásuvku v tomhle pořadí: Vidličky - Nože - Lžíce! Prostě jen pro ten pocit, abych veděla že i tady byla Britt-Marie...

Už teď s nedočkavostí čekám na další "úžasné" dílo z pera Fredrikova. Doufám, že ne nadarmo!

27 28.09.2016

Tohle bylo zase skvělé čtení, autorka nezklamala. Čtivé, propracované, lehce zvrácený děj. Rodina plná tajemství a lží. Bylo to napínavé, krátké kapitoly nabádaly k dalšímu čtení. Měla jsem nějaké své tipy na vraha, ale nakonec mě autorka překvapila, i když jsem nakonec pár stránek před odhalením danou osobu tušila. Kniha opět končí "otevřeným" epilogem, což není pro čtenáře knih od Lapeny nic nového.
Za mě je to povedená kniha.

21 28.02.2023

Chvílema brečím, chvílema se směju, dle toho jak otáčím stránky a jak příběh plyne. A pak je po všem a ve vás to vře, to napětí, síla, smutek, ale i láska, oddadost, přátelstí, a také odpuštění...
Babička, jenž pozdravuje a omlouvá se je kniha, která vás s lehkostí vtáhne do děje, aby vás mohla pobavit, ale i dojmout. Ano, ta kniha je plná emocí, příběhů, pohádek a jedné milované babičky a o to víc milované vnučky - Elsy. Podle mne ja kniha skvělá, poutavá a má neobyčejný děj. Buď se do ni zamilujete nebo Vás neohromí, nic mezi tím není. Já si zamilovala Elsu, Alfa, workse a samozřejmě i babičku .)

21 20.02.2016

Parádní počtení.
Autorka opět nezklamala. Kniha mi padla do noty, skvěle se četla a měla (pro mě) propracovaný námět - dokonce jsem dvakrát musela přehodnotit svůj tip na události v ději. Tahle kniha se Shari opět povedla - skvělý počin (i když za mě určitě ne nejlepší)...

19 14.07.2021

Taková trochu jiná Backmanovka...
Ze začátku jsem si říkala, že tentokrát to nebude vůbec ono, ale čím více jsem četla, tím více mi docházela "hloubka a duch" této knihy. U knihy jsem se smála i ukápla nějaká ta slza. Prostě Backmanův styl: lehce smutný, ale jinak celkem veselý a humorný příběh k zamyšlení a s "odkazem" plným moudrosti.

19 26.12.2020

Příjemné čtení, ze kterého jste od prvních stránek v napětí a očekávání. Vrahem je Jeden z Nich - ale kdo?! Svůj tip jsem měla - hnedle dva. Ale konečný zvrat mi vyrazil dech. Povedené dech-beroucí čtení, kdy autorka ukázala svůj um, který se knihu co knihu zlepšuje.

19 25.05.2020

Třešně voní vždycky po třešních! Zvlášť v hokejových městech!
Parádní kniha a to mi hokej nic neříká (i když jako malá, jsem na hokej koukala s tátou v TV daleko raději než na fotbal. Tím narážím na jinou knihu od F.B. z prostředí sportu). Příběhem jsem byla naprosto pohlcena. Kniha mě nadchla a to jsem se dlouho domnívala, že Babičku (Babička pozdravuje a omlouvá se) nic nepředčí, ale mýlila jsem se! Babička byla sice kouzelná, rozplakala i rozesmála, ale tohle....tohle byl parádní zážitek. A ten konec?!?
Backmane, smekám!

19 23.01.2018

Dočetla jsem před chvílí a nějak nemám slov.. Bylo to svým způsobem silné a emotivní. Popravdě se mi to vůbec nečetlo lehce, ale ne ve smyslu, že by se mi kniha nelíbila.. Naopak byla celkem poutavě napsaná a od jisté stránky jsem chtěla pořád číst, abych mohla doufat, že se ten "tichý vztah" otce a dcery zlepší.. Bylo to hluboké na zamyšlení - i když se musím přiznat, že kolikrát jsem se nechtěla raději ani nad "úvahy" hlavních postav zamýšlet, aby mi nebylo ještě více "těžko"... Ale líbilo se mi, jak autorka knihu pojala ze dvou pohledů, jak se měnila současnost s minulostí a také propojení těchto časových a dějových linek.

Tato kniha byla mou třetí knihou od autorky (první čtenou byla Hana - a ta je za mě stále TOP!) Ještě mě určitě čeká k přečtení Les v domě.

18 06.03.2024

Dobrá zápletka, propracovanost a čtivost. To bych na knize vyzdvihla. Bavila mě od prvních stránek. Skvěle se to četlo, mělo to příjemné tempo, kdy příběh si lehce plynul, ale přesto se tam pořád něco dělo. Postavy byly tak půl na půl - někdo nesympatický by se našel, ale to k detektivce i patři. Samotný Peter Vinston byl dobrej chlapík a docela jsem si ho oblíbila, teda až na jeho nelibost k zvířecím chlupům.. :-D
Taky se mi na knize líbilo, že (alespoň pro mě) nebyla na první dobrou uhádnutelná. Vraha jsem tipovala na několikrát a po pár stránkách jsem svůj tip měnila. Což mám ráda. A také se mi líbilo závěrečné odhalení a styl jakým ho Peter udělal.
Za mě to byla první letošní čtecí "pecka"!

18 10.01.2023

Krásný dojemný příběh, o jednom "starém" mrzoutovi, který vás chytne za srdce a vy čtete a čtete a zjišťujete, že on ten Ove, zase nebude takový bručoun. On to bude docela dobrej chlap, se kterým se život nemazlil, a tak se on nemazlí s ostatními.
Na začátku jsem si říkala, že ty jeho "zásady" jsou fakt na hlavu, a že to autor trochu přepísknul s tou negací hlavní postavy. Jenže záhy jsem zjistila, jak jsem se spletla a hle, Oveho jsem si víc a víc během čtení oblíbila, až tak, že mi bylo z konce knížky smutno. Backman prostě umí vtáhnout do děje!
Rozhodně doporučuji si přečíst. Za mě je to úžasné dílo. I když mě daleko víc uchvátila Backmanova "pohádková" Babička :-) (= Babička pozdravuje, a omlouvá se).

18 18.08.2016

Má druhá kniha od autorky.
První jsem četla Hanu, která byla bezpochyby skvělá!
A popravdě vůbec nevím, jak mám tuhle knihu hodnotit. Bylo to zajímavé čtení, ale dosti znepokojující a depresivní. Kvůli názvu, a i proto o čem kniha pojednává, jsem ji chtěla číst právě v listopadu, ale zpětně si nejsem jistá, zda to byla dobrá volba. Nejsem zrovna podzimní typ a tohle roční období na mě mívá spíše negativní vliv, takže čtení této knihy mi dny moc "nerozjasnilo". Možná i z toho důvodu se mi čtení celkem vleklo, přestože autorka píše velice čtivě. A i když víte, že je příběh smyšlený, tak zněl celkem věrohodně, přestože si při čtení říkáte, že takhle "hrozné" by to snad nebylo, ale mohlo by... Co my víme?
Během děje se ocitáme s jednou hlavní hrdinkou ve vězení a s druhou (o generaci mladší) v dětské ozdravovně (něco jako dětský domov). Mě osobně přišlo jedno vyprávění horší než to druhé. Jak už jsem psala výše - opravdu se jedná o znepokojující a velmi silné čtení.

17 13.11.2022

V této útlé knížečce se setkáváme s Noahem a jeho dědou. Je to příběh o loučení. Dojemný příběh, který má velkou váhu.
Krásné, čtivé, dechberoucí (a to nejde o thrillet) :-D Opravdové! Dokonalá souhra, která pohladí po duši, která rozesmutní i rozesměje. A to na Backmanových knihách obdivuji a miluji.

17 31.05.2018

Miluju! Četla jsem již podruhé.

„Třešně voní vždycky po třešních. Zvlášť v hokejových městech.“
„Třešně vždycky voní po třešních, ale peníze nevoní nijak.“

„Loajalita je za všech okolností chápána jako pozitivní charakterový rys, protože hodně lidí by řeklo, že to nejlepší, co jsme ochotní pro sebe vzájemně udělat, vychází právě z pocitu loajality. Problém je jen v tom, že většina nejhorších věcí, kterých se dopouštíme na ostatních, vychází z loajality taky.“

„Kdo je v Medvědíně nejhorší hokejový chuligán: ten s tetováním na krku, nebo ten s kravatou?“

Ach zase ty EMOCE!
Četla jsem jako re-reading před čtením třetího závěrečného dílu. Jak je možné, že kniha o hokeji, která svým způsobem o hokeji vůbec není dovede čtenáře tak vtáhnout, pohltit, oslovit, okouzlit, rozebrat na tisíc kousíčků, uronit nemálo slz a vyloudit nespočet úsměvů? Ke všemu i čtenáři, kterému tenhle sport “hokej“ pranic neříká? Právě proto! Právě proto, že i když je tahle kniha hlavně o hokeji, tak o něm hned záhy vůbec není! Je o malém městečku tam někde v lesích a o lidech žijících v něm. O síle lásky ke sportu, o síle rodičovské lásky, o přátelství, o porozumění, o nenávisti, o loajalitě ve všech jejích možných podobách. Je o lidech z Medvědína, ale je také o Nás Všech.
Protože: “My jsme Medvědi. Medvědi z Medvědína!
Medvědi serou na mech a všichni ostatní serou na Medvědín.“

Tuhle knihu si buď zamilujete, nebo vám nic neřekne. Záleží, zda se vám pan Backman trefí do čtenářské noty. A mě se rozhodně trefil! ZASE! A ZNOVA!

Četla jsem jako re-reading po pěti letech a bylo to velmi milé připomenutí. I když během čtení jsem zjistila, že si toho spíš víc nepamatuju než pamatuju, takže jsem cestu "naděje" s Connorem, Risou a Levem velmi prožívala. :-)
A bylo to naprosto skvělé čtení - děj knihy je dost živý, pořád se něco děje a díky tomu se od knihy jen těžko odtrhnete. Vtáhne vás do děje a jen tak nepustí. Kniha je působivá, strhující a svým tématem šokující.

Moje první kniha autorky, kterou jsem četla díky čtenářské výzvě k tématu Kniha od autora, který získal cenu E. A. Poa.
A po dočtení této skvělé detektivní klasiky jsem si říkala, jaktože jsem od Agathy ještě žádnou knihu nečetla? :-O
Bavila mě, měla spád, a tajuplnost a záhadnost z ní jen sršela!

15 22.11.2020

Chvíli trvalo než jsem se k letošní autorčiné novince dostala. Její předešlé knihy mám zdárně za sebou a dle mého názoru, tahle byla zatím nejlepší! (přesto jsem Manžele odvedle hodnotila nadmíru kladně, ale bylo to tím, že to byl můj první psychothriller a já neměla srovnání s jinými knihami tohoto žánru. Proto s odstupem času hodnotím jinak.)
Ale zpět ke knize Nevítaný host, která se mi četla jedním dechem. Byla jsem plná očekávání co přinesou další stránky - zda novou obět, nový zvrat, nebo dokonce prozření kdo je vrah. Rozuzlení však přišlo až na konci knihy a nebyla by to Shari Lapena, aby nás něčím na konci totálně "neochromila". Jako jedno z velkých spetření během čtení považuji to, že je děj vyprávěn v přitomném čase z pohledu všech přítomných v penzionu. Autorka nás tak pouští do myšlenek a úvah všech hostů i majitelů penzionu.
Nakonec po úvahách a srovnávání získává ode mně tahle kniha plný počet hvězd.

15 03.11.2019

Knihu jsem dostala v elektronické verzi předběžně k svátku a vlastně jsem vůbec nevěděla do čeho jdu... A rozhodně nelituji, kniha mě chytla už od prologu tak, že pokud by to bylo možné, tak bych ji snad vůbec neodložila. Četla se parádně, byla svižná a nastoupené tempo si udržela po celou dobu. Nepopíratelný faktem toho, že se rychle četla bylo i to, že měla dosti krátké kapitoly, což u mě dělá jedno velké plus. A přestože se nejedná o žánr, který bych vyhledávala (mysteriózní thrillery/horory vůbec není můj šálek kávy), tak mě překvapivě bavila a dostala. Jen jsem na konci měla jednu výtku k ději, ale to bych spoilerovala...

14 20.05.2022