mgeisselreiter komentáře u knih
Pěkné počtení, moc hezký vztah sourozenců a jejich otce. Výborně vystihuje dobu a prostředí Alabamy, kdy černoši byli podřadná rasa a hodili se jen na sběr bavlny či jako sluhové. A není to smyšlené, ale více méně podle pravdy.
Před necelým rokem jsem viděl film, který na mě asi zapůsobil ještě víc. Je totiž hutnější a výborně odvedený. Je to u mě jeden z mála případů, kdy film předčil knihu. Přesto román doporučuji. 75%, 28.12.2014.
Trochu jiný styl detektivky pohledem lupiče, kterému se daří (i když už si něco musel odsedět). Policie je zde spíš za hlupáky, autor ovšem s nadhledem a s humorem zaciluje správně: mnohdy jsou lupiči vysmátí a policajti jsou trubky. 75%, 9.11.2014.
Nejdřív jsem viděl filmové zpracování od Soderbergha, to mě opravdu nadchlo. Pak další film od Tarkovského, to bylo hůř stravitelné. Pak jsem viděl znovu verzi Soderbergha (podruhé už to nebylo až tak úcvatné) a nakonec se dostal k tomuto románu, zároveň je to mé první setkání s Lemem.
Myšlenka díla je výborná, kniha je velmi čtivá i přes velké množství nezajímavých pasáží o salaristice apod. (ty jsem četl tak nějak samovolně a vlastně ani moc nevnímal, co čtu). Bohužel Lemovi se nepodařilo vytěžit z románu maximum, takže hlavní téma často opouští a zabředává do celkem nudných popisů výzkumů apod. Dávám tedy 75%, 3.8.2014.
Obě novely patří do autorových nadprůměrných děl a vůbec nevadí, že chybí Maigret. Simenon výborně líčí postavy a vztahy lidí, neplýtvá slovy, takže se dobře čte a nenudí. Děj samotný není až tak důležitý, autor může psát o čemkoliv a svou formou a podáním vždy zaujme. 85%, 30.8.2013.
Tato kniha (vydání z roku 1950) byla určena pro školy, chybí v ní tedy 3 povídky dle doslovu Pravoslava Hykeše určené dospělým (Týden v tichém domě, U tří lilií a Figurky). Také úvod napsal Hykeš a je poplatný době. Mimo jiné např. prohlašuje o Nerudovi, že předpověděl vítězství pracujícího lidu.
Neruda psal s láskou o Malé Straně, kde prožil dětství a mládí. Vlastně všechny povídky jsou vyprávěním chlapce Nerudy, jak viděl postavičky prostých lidí. Některé povídky nejsou moc povedené, jakoby je autor psal jen proto, že je musel napsat. O většině povídek je ale možno říct, že jsou moc pěkné a i pro dnešního čtenáře jsou zajímavé tím, jak nás zcela přenášejí časem do dob minulých, i když ne tak vzdálených, přesto hodně odlišných. 75%, 23.8.2013.
Autor rozehrává celkem zajímavou hru, ale má to několik "ale". V prvé řadě Le Carré dle mého názoru neumí moc dobře vykreslit, popsat, charakterizovat postavy (na rozdíl od dobře vymyšlené a prokreslené zápletky). Některé pasáže se čtou dost obtížně. Při scénách, ve kterých různá oddělení špionáže, ministerstva a různých agentur jednají, jsem se ztrácel, unikalo mi, kdo je kdo a za jakou agenturu. Vlastně se dá říct, že mi unikal i celkový smysl, o co se všichni zúčastnění snažili. Závěr nakonec ukázal celou tu nesmyslnost špionáže.
Tento román Le Carrého u mě moc úspěch nesklidil, hodnotím za 65%.
Pozn.: Kniha má 2 identická vydání, která se liší jen přebalem a ISBN 80-85975-01-7.
Tato kniha se Forsythovi dle mého názoru moc nepovedla. Popisuje neskutečně mnoho detailů, které často dost nudí. Děj se v tom ztrácí. Styl psaní ve mě vůbec neprobouzel obrazotvornost. Závěr na autora klasický - najednou je vše hrrr, velká akce, neskutečné zvraty a bác a je tu konec. Pro mě dost zklamání. Naopak film z roku 1987 se podařil o dost lépe - neobsahuje totiž milión nudných pasáží a i samotný děj je upraven k lepšímu zážitku. 60%, 3. 6. 2024.
Pro fandy žánru nutnost, pro fandy detektivek povinnost, pro libovolné čtenáře užitečnost seznámit se s touto dobře připravenou knihou. Výběr povídek je povedený, velmi užitečné jsou informace o každém autorovi i povídce. Kniha prakticky bez chyb, snad jediná výtka je k vazbě, kdy z vnitřní strany je málo místa a text uprostřed se nám schovává. 75-80%, 6. 4. 2024.
Tento román mi perfektně sedl, nehledě na to, že Orwell zde píše velmi přístupně, čtivě, lidsky. Je to ze života. Moc se mi líbila (ale nejen ta) část vzpomínek na dětství. Hodně mi to připomínalo dobu dětství mého otce, i když to bylo o půlstoletí dříve (dřív ten čas tak neletěl). Zajímavé také bylo, jak Orwell cítil vypuknutí 2. světové války - neschovával hlavu do písku jako mnoho jiných. Plný počet 5*, 30. 3. 2024.
Hodně mě překvapilo, jak se v roce 1977 řešilo životní prostředí, neziskovky, nedostatek ropy, alternativní zdroje energie, díky vyšším teplotám nároky na klimatizaci a s tím související nedostatek elektrické energie. To mi přijde prakticky stejné jako v současnosti. Ať si kdo chce co chce myslí o Američanech, nelze upřít, že v té době byli opravdu aspoň 20 let v předstihu před zbytkem světa.
Pokud jde o děj, Hailey podává velmi zajímavý pohled do oblasti výroby el. energie. Tentokrát mi ale přišlo, že není tak propracovaný, jak bych čekal. Charakteristika postav je jen povrchní, vyprávění je takové hodně zjednodušené, střet dobra a zla. Navíc autor dost velkou část děje soustřeďuje na teroristy a na amatérské detektivní pátrání a zde není až tak silný a přesvědčivý. Každopádně i přes tyto výtky rozhodně kniha stojí za přečtení. 70-75%, 3. 2. 2024.
Moc zajímavé, moc pěkně napsané, inteligentní. Víc takových sond do života různých společenských vrstev a to i v současnosti. Nemám prakticky co vytknout a dávám plný počet 5*, 28. 1. 2024.
První povídková sbírka Murakamiho u nás vydaná ve mně zanechala příjemný dojem. Autor se drží svého čtivého, zajímavého stylu, co se dobře čte, i když nemohu říct, že by byl v povídkách mistrem. Prostě pohodové čtení. 75%, 22. 12. 2023.
Murakami je můj oblíbený spisovatel a v této knize jen dokázal, jak je skvělý. Jeho vypravěčský styl mi perfektně sedí. Píše beze spěchu, s rozmyslem, inteligentně. Netušil jsem, jaký je sportovec, a o to víc si ho vážím. Je to člověk nadaný, talentovaný a svůj úspěch si zcela určitě zaslouží. Kniha má moc pěkný doslov. Chápu, proč asi toto dílo nemá příliš vysoké hodnocení. Čtenáři nejspíš očekávali něco víc románového, nebo něco víc o běhání. Pro mě je to ale kouzelná směs obojího. Možná trochu euforicky, ale dávám tentokrát plný počet hvězd. 17. 11. 2023.
Autora jsem si hned po přečtení knih Všichni lidé bratry jsou, Láska je jen slovo, Svůj kalich hořkosti oblíbil. Kniha A Jimmy šel za duhou už byla o něco slabší a tato je fakt nejslabší. Simmel tentokrát zklamal. Chybí mu styl, v knize je pomalu víc vaty a omáčky než samotného děje, nemá to napětí, nemá to spád. Autor v úvodu píše, že se jedná prakticky o skutečný příběh, ale jeho podání v některých ohledech působí jako hodně vzdálené sci-fi. Prostě tentokrát Simmel propásl šanci napsat poutavou a dobrou knihu na zajímavé téma. 60%, 30. 7. 2023.
Kupodivu nejde o detektivku, ale spíš o psychologický román, tak trochu thriller. Chvíli trvá, než se rozjede, ale pak mě tak zaujal a bavil, že jsem se těšil na další čtení a byl zvědav na to, jak se bude dále příběh vyvíjet. Od 70% až k 85%, 12. 4. 2023.
Hodně spletité a na můj vkus až moc dlouhé - něco bych možná zkrátil. Nutno ocenit, jak autor dokázal komplikovaně, ale přesto přehledně a čtivě podat příběh v mnoha časových rovinách. Tak trochu je vyprávění postavené na "literární licenci" - od reality je dost vzdálené, přesto podává uvěřitelný a reálný příběh, jen uzpůsobený románu. Bohužel mi chybělo napětí, místo toho působila spíš zvědavost, co bude dál. Pro mnohé také mohl být nejzajímavější ten finální příběh ze současnosti (z roku 1969), který ale nehraje podstatnou roli a není více rozvinut. 70-75%, 4. 4. 2023.
S knihou mi to přišlo trochu jako na houpačce. Chvíli jsem se začetl a bylo to poutavé, pak zase najedou zdlouhavé, trochu nudné, že jsem se ani moc nesoustředil, a tak pořád dokola. Myšlenka zajímavá, ale nějak mě to prostě nevtáhlo. 65-70%, 24. 2. 2023.
Knize Spánek jsem dal při 70% 4*, zde uberu a dám 3* na rozhraní. Birthday Girl je pěkná knížečka se zajímavými ilustracemi umělecky laděná do červené barvy, ale jde prostě jen o povídku, která se sice pěkně čte, ale pointa mi bohužel unikla. Doslov autora je také pěkný, je to krátké zamyšlení o narozeninovém dnu. 2. 2. 2023.
Nechci používat superlativy, protože z vlastní zkušenosti když je něco moc vychválené, pak jsem z toho zklamán. Takže: jedná se o knihu, kde autor opravdu velmi velmi detailně popisuje život Churchilla od narození až po jeho skon a odkaz. Zajímavé je, že Roberts se prakticky téměř nevyjadřuje, prostě dává dohromady fakta z neskutečně mnoha podkladů a dává je dohromady tak, že je kniha velmi čtivá, místy až poutavá. A i když je o Churchillovi, přináší též pohled do historie od búrských válek přes obě světové až po studenou.
Pro mě byla kniha velmi přínosná. Portrét Churchilla sám o sobě je na dlouhé přemýšlení, jelikož to byl svým způsobem génius a s tím souvisí i to, že velmi složitá a komplikovaná osobnost. No a jelikož nejsem příliš silný v historii, získal jsem mnoho zajímavých a překvapivých informací především o 2. světové válce (nebýt Churchilla, historie a asi i současnost by byla úplně jiná). Je to dlouhé čtení, ale stojí za to. Bez zaváhání 5*, 15. 1. 2023.
Kniha, která na trhu chyběla. Jako chovatel želv mohu říct, že se hodí pro začínajícího chovatele ještě před pořízením želvy, ale hodí se i pro začátečníka, který už želvu nebo želvy chová, a pomůže i zkušenějšímu chovateli. Je to prostě příručka, která by neměla chybět v knihovně žádného majitele suchozemské želvy. Je pravda, že na webu autora je možno většinu informací obsažených v knize dohledat, dokonce tam je informací o dost víc, ale kniha je podává uceleně a přehledně a je tak vždy snadno po ruce. Autor je zkušený chovatel praktik, a i když není neomylný (v několika málo bodech se dá s jeho názory polemizovat), s jeho knihou byste neměli udělat chovatelskou chybu. Pokud bych snad měl něco vytknout, tak se mi moc nelíbí grafický návrh a provedení obálky, také tisk fotografií nějak nevyšel - jsou všechny jaksi přeexponované. Navíc se některé fotky vícekrát opakují. Na druhou stranu fotky obsahově velmi dobře doplňují a ilustrují text. Dávám plný počet 5*, 5. 12. 2022.