mi-380 komentáře u knih

Po dvou lekcích zeměpisu (Netopýr a Švábi) přišel tentokrát na řadu dějepis. Nesbø má pozadí svých detektivek dobře promyšlené a to je (mimo jiné) to něco navíc, co mě na něm baví. Tentokrát jde o důkladnou exkurzi do myšlení tvrdého vikingského jádra Norů, od fašistických bojůvek až po idealisty. Od mužů, kteří šli kdysi dobrovolně bojovat proti komunismu až po nespokojence se současnými změnami, usilující o zastavení ivaze imigrantů. Harryho, a tedy vlastně spisovatelovo, politické přesvědčení je více než zřejmé, zajímalo by mě, zda si ho Nesbø udržel i po dramatických událostech v Evropě roku 2015. Wir schaffen das. Opravdu to zvládli?
90 % (aktuálně 1065 hodnotících, 87 %)

31 21.01.2016

Kniha je proti filmu mnohem veselejší, film zase podstatně zestručnil občas zdlouhavé verneovské popisy technických postupů.
75 % (592 hodnotících, 90 %).

31 15.10.2015

Úžasně čtivé a napínavé, až se na úkor dramatičnosti a napětí bohužel vytrácí humor oživující úvodní díly. Je neuvěřitelné, jaký dánská společnost udělala za půl století skok. Tvrdost až krutost namířená státem proti sociálně nepřizpůsobivým Dánům se po několika desetiletích mění v obrovskou toleranci k daleko méně přizpůsobivým imigrantům.
90 % (477 hodnocení, 93 %).

31 17.09.2015

V pořadí třetí napsaný a naštěstí pro mě i třetí přečtený román z kodaňského policejního oddělení Q. Autor totiž umí (mimo jiné) naprosto perfektně dvě věci: Jednak nenápadně stupňovat napětí tak, že posledních 150 stránek se napětí mění na nepřetržitý tlak na nervovou soustavu čtenáře. A za druhé: Několika zajímavými událostmi a postavami spojuje všechny (v mém případě zatím tři) knihy, takže se vyplatí číst je postupně.
90 % (aktuálně 633 hodnocení, 94 %, 38. nejlépe hodnocená kniha).

31 14.08.2015

Tuhle sérii už asi nedočtu. Přitom prvních pět částí jsem s přestávkami, se zájmem a se slušným hodnocením, v pohodě přelouskal. Čínský zázračný přerod (z komunistickým experimentem zbídačelé rozvojové země v technologickou mocnost vyrostlou dalším komunistickým experimentem) na pozadí toho stěžejního: vyšetřování a vztahu mezi dvěma hlavními postavami, mě bavil a těšil jsem se na vydání dalších dílů.
V této části se May snaží šokovat už názvem, no a pak se mu to daří hned na prvních stránkách, kdy čtenáře vtáhne do postele k silně erotické scéně a do temné uličky k silně zohavené mrtvole. Obojího jsem aktuálně v literatuře přesycen, knihu odkládám na neurčito.
X % (aktuálně 127 hodnotících s průměrem 86 %).

Robert Sheckley – mistr humorných SF. Ve většině povídek se odráží poválečný americký optimismus, lidská činorodost a hlavně nekompromisní tah na branku, co se týče vydělávání peněz. Padesátá léta, satiricky idealizovaný svět, pohybujeme se vesmírem všemi směry a všemi časy, povídky jsou buď přímo skvělé nebo jen výborné, plné originálních nápadů a humoru všech možných kategorií. Od satiry přes parodie, krátké vtipy, ironii, až k humoru černému. Před pár lety mě autor okouzlil sbírkou Bláznivý vesmír, Lístek na Tranai mě pobavil ještě o něco víc.
90 % (25 hodnotících je na průměru 84 %).
…
Každý přece ví, že bez chapadel se žádný tvor nemůže vyvinout v inteligentního. To byl Etlibův zákon a ten se ještě nikdo neodvážil zpochybnit.
…
“Dobře. Myslím, že máme dost času - počkat! Co je dnes za den?”
Hum tiše počítal a pak řekl: “Pátý den luggatu.”
“Zatraceně,” povzdechl si Kordovir. “Tak to musím jít domů a zabít manželku.”
“Do západu slunce ještě pár hodin zbývá,” namítl Hum. “Myslím, že stihneš obojí.”
Kordovir si nebyl tak jistý. “Nerad bych přišel pozdě.”
“No tak dobrá. Víš, jak jsem rychlý,” řekl Hum. “Jestli se zdržíme, poběžím napřed a zabiju ji za tebe. Co ty na to?”
“To je od tebe velice laskavé.” Kordovir svému mladšímu příteli poděkoval a společně začali klouzat dolů po strmém svahu.

30 25.12.2019

Z knihy sálá Škvoreckého laskavá moudrost podepřená bohatými zkušenostmi (okupace, osvobození, komunismus, druhá okupace, emigrace). Jeho pohled na kanadskou a celkově severoamerickou realitu sedmdesátých let je díky tomu poučný, ostrý i obezřetný, dokáže se kriticky a zároveň shovívavě dívat na lidičky, kteří se jako mravenci protloukají všemi možnými i nemožnými režimy, chápe jejich motivace a s typickým přívětivým humorem popisuje jejich činorodé hemžení. Důraz klade na nostalgické vzpomínky a na českou emigraci, která se v několika vlnách rozlila po celém světě. A samozřejmě nesmí chybět Dannyho velký koníček, který s ním kráčí od puberty – vřelá náklonnost k druhému pohlaví.
95 % (52 hodnotících je aktuálně na průměru 87 %).
…
„A Jirouškovou v tom necháš, jo?“ mistr na mě hleděl s opovržením. „Ty skaute! Když se vytratíš, gestapo sebere jí. Už jen ze msty. A asi taky mě. Hrdinství, kerý vodserou druhý,“ ocitoval, aniž to věděl, pana doktora Labského, „neni podle mě hrdinství, ale lumpárna. A ty se eště chceš pověsit někomu na krk, aby až tě čajznou, pověsili nejenom tebe, ale taky toho milosrdnýho samaritána.“...
…
Blížíme se k rozzářené křižovatce. Blikají neony. Zastavím.
Frank si zapaluje cigaretu. Do noci svítí výklad knihkupectví, plný výtisků bestselleru v lesklé hlazené obálce. Jako v eisensteinovské montáži zlatá písmena hlásají: ANGELA DAVIS: THE LIFE OF A REVOLUTINARY. Naskočí zelená, jedeme dál.
„Kterýs to myslel programy?“
„Na Univerzál tývý si nevybereš. Všechny sou uhnutý doleva, někerý až za roh. Ženský práva, indiánský práva, černošský práva, buzerantský práva. Akorát jim eště schází Rudý právo.“
Zařadím rychlost, rozjedeme se rychle po Yongu. Je půl...
…
„Já?“ pan Pelikán zvážní, pokývá hlavou. „Dybych byl tenkrát věděl, co sem se naučil vědět pozdějc, nebyl bych mu to bejval řek. Řek jsem mu: ‚Koukni, Steine, já se od strachu pochcal, jak jsem utíkal vodtamtuď. Ale ty, Steine, se tam jednou od strachu posereš a utýct vodtamtuď už nebudeš moct.‘ Jo,“ pan Pelikán smutně pokývne hlavou. „Ani ne o čtyři roky pozdějc ho pověsili.“

30 02.11.2019

Neradostné putování odvrácenou stranou poválečného Západního pobřeží. Plastický popis nočních podniků vysávajících lidskou energii, peníze i charaktery, a stejně přesný popis narušených vztahů na cestě do zatracení.
Detektiv Lew Archer je důstojným pokračovatelem Philla Marlowa - umístěním děje, ich formou, neústupnou poctivostí a hlavně břitkou sebeironií.
Po letech přečteno podruhé, odebírám jednu hvězdu, ale stále jsem na slušných 80 %, Macdonald bez problémů drží krok se současnými autory.
(24 hodnotících je na průměru 81 %).
…
Muž v zrcadle byl velký, měl placaté čelo a vychrtlý obličej. Jedno jeho šedé oko bylo větší než druhé, rozšiřovalo se a kolísalo jako oko svědomí; druhé oko bylo malé, tvrdé a prohnané. Stál jsem chvíli nehnutě, upoutaný vlastním zkresleným obličejem, pokoj se proměňoval jako pomocná kresba při psychologickém testu. Byl jsem na chvíli ten člověk v zrcadle, stínová postava bez vlastního života, která jedním velkým a jedním malým okem zírala špinavým zrcadlem do špinavých lidských životů ve velice špinavém světě.

30 26.10.2019

Příběh se rozbíhá pomalu a váhavě, stejně jako z vody vyzdvižený parník kapitána Marlowa. Autor nás námořníkovým prostřednictvím, kromě dramatického koloniálního dobrodružství, zahrnuje temnými filozofickými úvahami, přičemž upozorňuje na velký rozdíl mezi (relativně ušlechtilými) kolonizátory a krutými dobyvateli, které pokládal za vrahy a zloděje. Není to snadné čtení.
80 % (je nás 251 hodnotících s modrým průměrem 76 %).
…
„Obyvatelstvo se odtud vystěhovalo už před dávnou dobou. Ovšem, představte si, že by houf záhadných černochů, vyzbrojených všemi možnými strašnými zbraněmi, náhle začal cestovat po silnici mezi Dealem a Gravesendem a že by chytali napravo nalevo venkovany, aby jim nosili těžké náklady - myslím, že by se všechny dvorce a chalupy v okolí brzy vyprázdnily.“

30 13.09.2019

Reacherovky mám přečtené, Simmonsovy drsné akční jednohubky s Joe Kurtzem jsou mi plnohodnotnou náhradou. Autor dokáže na celkem malé ploše popsat souboj dvou geniálních mozků a ještě do toho zamotat několik důležitých postav s podivnou motivací. Hlavního záporáka známe a jen čekáme na jeho neslavný konec, v napětí nás ale udržují otázky: O co vlastně Kurtzovi jde? Co chce udělat? Jak to všechno vyřeší?
80 % (88 hodnotících, jejich průměr je 87 %).

30 05.06.2019

...
Trochu se jí chvěla víčka.
Malá, bílá katolička.
Já se cudně díval na ni
dle šestého přikázání.

Tomu jsme se smáli oba.
Byla vlažná noční doba.
Od cihelen zlí psi vyli,
že jsme se jim nelíbili.
...
Až tady jsem zjistil, že Karel Plíhal zhudebnil také Fráňu Šrámka.
A že Šrámkovy básně jsou překvapivě tak krásně současné.
95 % (8 hodnocení, 98 %).
https://www.youtube.com/watch?v=WCCg5aeHGtM

30 28.05.2019

Koho by napadlo, že sturmbannführer (něco jako major) SS by mohla být sympatická literární postava? Zde spolu s ním klopotně pátráme po největším tajemství Třetí říše, ohrožováni nebezpečnými soukmenovci mnohem vyšších hodností. Bohužel pro nás, kteří žijeme v jiné paralelní realitě (Němci v této fikci v roce 1964 ovládají Evropu) tohle tajemství není taková senzace jako pro dva hlavní osamělé bojovníky této knihy a hlavně pro vládu USA, která se chystá normalizovat s Hitlerem vztahy. Harrisův styl (nebo snad překlad) je nepřívětivý stejně jako svět, ve kterém se spolu s policistou pohybujeme, nenechal mě se do knihy pořádně „položit“ a čtení se neúnosně protahovalo.
70 % (aktuálně 271 hodnotících s průměrem 84 %).

30 19.02.2019

Autor nám dává šanci s pomocí lolitovského tématu nahlédnout do poválečného období obnovy poraženého Německa. Schlinkova rekonstrukce se ovšem netýká budování nového zázemí materiálního, ale naopak jde o sondu do formování myšlení nové nastupující generace, do úvah o vině či nevině národa, rodičů, přátel. Mladí v západní Evropě mají svá traumata. Angličané, Francouzi, Holanďané, Španělé a další chtějí zachraňovat svět, protože předkové měli kolonie, Němci mají k zachraňování světa jiný historický důvod - Hitlera. Samotný děj na mě působil jako záznam grafu zvuku: chvíli to bylo rychlé, pak dlouho pomalé, pak rychlé, pomalé, pomalejší, rychlé...
80 % (aktuálně 675 hodnotících s průměrem 85 %).

Tohle pátrání je nejen ďábelsky vypointované a náležitě krvavé, ale také plné působivých hororových scén. Kniha, od níž se čtenář těžko vzdálí. A dávno už jsem se nesetkal s takovým zloduchem, jako je Jurek.
90 % (zatím 2594 hodnotících s průměrem 91 %).

30 15.04.2018

Švejkovy hlášky jsou plné hodně černého humoru a nebezpečně nekorektních vyjádření. To se snad nedá popsat jinak než citacemi.
...
"Vás tedy nezajímá ani ta vražda v Sarajevu?" "Mne vůbec žádná vražda nezajímá, ať je třeba v Praze, ve Vídni, v Sarajevu, nebo v Londýně. Od toho jsou úřady, soudy a policie. Jestli někdy někde někoho zabijou, dobře mu tak, proč je trouba a tak neopatrný, že se dá zabít." To byla jeho poslední slova v této rozmluvě. Od té doby opakoval jen hlasitě v pětiminutových přestávkách: "Já jsem nevinnej, já jsem nevinnej."
...
"Jednou se pamatuji, jedna ženská byla odsouzena, že uškrtila svoje novorozená dvojčata. Ačkoliv se zapřísahala, že nemohla uškrtit dvojčata, když se jí narodila jen jedna holčička, kterou se jí podařilo uškrtit docela bez bolesti, byla odsouzena přece jen pro dvojnásobnou vraždu. Nebo ten nevinnej cikán v Záběhlicích, co se vloupal do toho hokynářskýho krámu na Boží hod vánoční v noci. Zapřísáh se, že se šel vohřát, ale nic mu to nepomohlo. Jak už něco soud vezme do ruky, je zle."
...
"Náš obrlajtnant Makovec, ten nám vždy říkal: ,Disciplína, vy kluci pitomí, musí bejt, jinak byste lezli jako vopice po stromech, ale vojna z vás udělá lidi, vy blbouni pitomí.` A není to pravda? Představte si park, řekněme na Karláku, a na každým stromě jeden voják bez disciplíny. Z toho jsem vždycky měl největší strach."

Během přečtení prvních dvaceti stran jsem se zasmál víc než za celý poslední rok.

30 29.03.2015

Audiokniha, u které mi nevadilo, když jsem tu a tam přestal poslouchat a naskočil zpět do děje třeba až po dvaceti stránkách. Autorka mi (spolu s monotónní četbou Renáty Honzovičové z roku 1992) připomněla, jak rozvláčné byly detektivky v době, kdy se ze mě stával čtenář. Odpověď zní: Zrovna tahle byla móóóóc rozvláááčnáááááá, skoro až nesnesitelně. Tenkrát mi to ale tak nepřipadalo.
60 % (zatím 136 hodnocení s průměrem 82 %).

29 01.07.2024

Audiokniha – tentokrát velká chyba. Přednes nudný, ani ukolébavka takhle dobře neuspává, větší drama dokáže navodit i automat v mé čtečce. Zatím po dvou hodinách utrpení stop, ale vrátím se, dobrodružné putování středověké ranhojičky a jejích blízkých bych si nerad nechal ujít.
x % (aktuálně 471 hodnotících s průměrem 84 %).

Zalovil jsem v bedně. Rodokapsy – předrevoluční sen, porevoluční záplava, nyní několik krabic ve sklepě. Zachráněno z jakési zásilky určené do sběrny. Obálky hýří barvami, vybírám sci-fi reagující na tehdejší amplitudu popularity dinosaurů a nořím se do příběhu. Jsou vlastně dva; krátké, úderné, žádné zbytečné vysvětlování, ocitám se přímo uprostřed svižně ubíhajících dějů.
Šlo to rychle a místo konce - pokračování příště. Tak jo, jdu zalovit v bedně.
75 % (zatím 36 hodnotících s průměrem 82 %).
…
Corman znovu zapnul startér. V ten moment se současně staly dvě věci: motor se kuckavě probral k životu a dinosaurus napadl helikoptéru…

29 19.05.2020

Od dětství mám rád mapy, od mládí kupuji atlasy a tento považuji za elitu v oboru. Přesto není ani z poloviny tak ohmataný jako ty starší, internet a aplikace úspěšně bodují. Ale i tak do něj občas nahlédnu, i ve vzdálených zemích nacházím nečekané podrobnosti, textová příloha je plná skvělých fotografií, papír je kvalitní, prostě pěkná věc na čestném místě knihovny.
Mapy a atlasy stárnou, ale to mi nevadí, zeměpis se prostě mění na dějepis.
100 % (zatím jsme tři hodnotící s nekompromisním průměrem 100 %).

29 11.05.2020

Tak tohle samozřejmě nikdy celé nepřečtu, to by nešlo ani kdybych se ocitl na pustém ostrově. Jen já a kniha. Stále vzpomínám na den, kdy jsem to monstrum radostně přitáhl domů. Měl jsem ale pocit, že další členové rodiny se k mému nadšení moc nepřipojují, 999 Kč v (pryč) a wikipedie už nabírala rychlost a data… Nedalo mi to a před chvílí jsem knihu zvážil – rovných 5 kg, v paláci Luxor v KK na ni měli speciální stojan, na kterém se dalo v encyklopedii listovat. Působil rozvrzaným dojmem...
Je to krásná kniha a je mi líto, že už dlouhé roky není využitá. A asi už nebude.
100 % (jsem třetí hodnotící, shodujeme se na 5*, zatím jediný komentář).

29 05.05.2020