MichelleS komentáře u knih

Pohádky všeobecné známé, ale pokud jako já neradi vyprávíte z hlavy, tady jsou ty nejznámější pěkně pohromadě. Navíc vtipné a milé obrázky. Přečteno mnohokrát a určitě ne naposledy.

2 11.12.2015

Inspirace Agathou a slibný název (i obálka) mě nalákaly, ale zdejší nízké hodnocení mě mělo varovat. Postavy nijaké, policista byl k smíchu, ještě že viděl Sherlocka v televizi. Tak nevyužitý potenciál - ostrov odříznutý sněhovou bouří, rodinná dramata, vztahy a tajemství - a nic z toho, pár plytkých dialogů a létající sliny.

3 08.12.2015

Asi všechno už bylo řečeno níže. Právě pomíjivost a krátkost života dodává hodnotu všemu, co je pro člověka důležité.

3 07.12.2015

Drama, které není akční, je v atmosféře, pohledech, slovech svázaných konvencemi. Nezapomenutelný příběh.
Po přečtení dalších komentářů, ještě doplním. Překvapivě mě víc zaujala první část - do Maxova vysvětlení osudné noci.

3 06.12.2015

Pokračování osudů pěstounské rodiny rozšířené o dalšího člena se mi líbilo víc než první kniha. Holky si tuhle úžasnou rodinu zaslouží a autorka si zaslouží lásku svých dcer. Držím jim palce.

2 26.11.2015

Ta Evropa je vlastně taková malá vesnice. Neuvěřitelné množství zajímavých informací z roku 1913, týkají se více i méně známých osobností z oblasti umění (nejvíc), politiky, vědy, medicíny... A vše poskládané tak, aby se čtenář ani chvilku nenudil, s nadsázkou a vtipem.

2 25.11.2015

Zajímavé téma - postavení ženy v 17.století, množství detailů ze života nižší šlechty. Anna mi byla velmi sympatická svou skromností, zásadovostí, uměním poprat se se životem. Je sice fajn, že se autorka dostala k dokonale zpracovaným rodokmenům několika šlechtických rodů, ale množství postav, které tak uvedla do příběhu, mu moc neprospělo, občas se v postavách ztratila i ona sama. Místo prožívání příběhu jsem byla stále zmatená, který Jan nebo Johana je na scéně, pořadí a jména Anniných dětí jsem nedokázala pochopit do posledních řádků.

1 22.11.2015

Občas je fajn přečíst starší knížku a srovnat si češtinu tenkrát a teď. Jakoby byl kdysi jazyk pomalejší, zpěvavější, noblesnější. Jen lidé jsou stále stejní.

5 17.11.2015

Dánský seriál Zločin si mne získal svou atmosférou a když jsem ve zdejší diskuzi zjistila, že je i v knižní podobě, hned jsem si řekla, že to musím přečíst. Vůbec si nedovedu představit, jak se kniha čte někomu, kdo seriál neviděl, protože jsem měla neustále před očima známé tváře. Dlouho jsem měla pocit, že je to dokonale okopírovaný scénář a že si tedy pan Hewson moc práce nedal. Pak se objevily detaily, které byly trochu jinak, pak i zásadní věc. A ten konec! Autor má moji upřímnou omluvu, protože nabídl i tomu, kdo seriál zná něco dalšího.
To úžasné prolínání linie vyšetřování, politické roviny, osobních osudů. Pokud bych měla nějakou výtku, tak možná načasování - vyšetřování i strhující politický boj se do té doby možná vejdou, ale to, co se odehrálo ve vývoji emocí v rodině Birk Larsenových, by myslím zabralo více času.

3 16.11.2015

Chtěla jsem se zasmát, ale nějak jsme se s autorem nenaladili na stejnou vlnu. Historky, které se stávají skoro v každé rodině, a občas je ta komika situace nepřenositelná. Nejvíc mě pobavil Mikuláš.

12.11.2015

Tohle musí děsit nás všechny, kteří milujeme knihy. Všechno se ve mně svíralo a musela jsem knihu odkládat, abych to rozdýchala, a to hlavně když jsem právě četla o něčem, co vidím kolem sebe. Díky za tu kapku naděje v závěru.

13 12.11.2015

Klasická detektivka, krásně zašmodrchaná. I když asi málokterý čtenář bude tak nedůvtipný jako Hastings, stejně tak málokterý bude tak geniální jako Poirot. A ten zmiňovaný instinkt není radno podceňovat. Na začátku jsem si pachatele tipla jen podle dojmu, poté byl přebit detaily, logikou, skrytými i zjevnými pohnutkami a na konci byl tento pachatel odhalen logickou úvahou pořádkumilovného belgického detektiva.

7 10.11.2015

Knížka je trochu chaotická a plno věcí se opakuje pořád dokola. Přesto, pokud pomůže komukoli v podobné situaci ve chvílích nejistoty a pochybností, má smysl. Jsem ráda, že jsem ji otevřela, má co nabídnout i "normálním" rodičům.

1 07.11.2015

Velmi intimní zpověď, zcela jiná než další knihy o holocaustu, které jsem zatím měla v ruce. Není to příběh, ale pocity a myšlenky. Není to o holocaustu, ale o tom, jak se s touto zkušeností Magda vyrovnala. Nepovažuje se za oběť, ale za svědka.

4 05.11.2015

Takhle si představuju opravdový román. Příběh, který se vryje do srdce, postavy, na které nezapomenu, protože to prostě nejde. Marně přemýšlím, jestli jsem už četla o někom tak plném zla, skoro bych řekla o někom tak nelidském, jako byla Cathy. Překrásně napsaný nadčasový příběh, plný lidskosti v dobrém i špatném smyslu slova, příběh o tajemství lásky, která je jaká je, nedá se koupit, zasloužit, vynutit, odpracovat. V každém z nás probíhá zápas dobra a zla jako v Calovi a jen my máme v rukou jeho výsledek.

18 03.11.2015

Pohodové čtení, jednoduše hezké, o obyčejných věcech kolem nás. Pobavila mě "psí tlama".

1 20.10.2015

Ano, rozpad hodnot, to je přesné. Až mi z toho bylo těžko u srdce. Ale matka Valigurka je správná ženská a její řešení nevěry vidlemi mě pobavilo.

3 19.10.2015

Útlá knížečka, kterou jsem si vychutnala při jedné večerní koupeli. Příběh o přátelství, kterému stojí v cestě tolik překážek, a přece se zrodí - velké, opravdové. Zase jsem se vrátila do dob dospívání, k jeho nejistotě, touze po lásce a přátelství, někdy rychlým soudům. Vyprávění nabírá tempo velmi velmi zvolna. Jen seznámení Hanse a Konradina zabere několik kapitol. O to větší drive má konec, poslední kapitola, poslední řádky.

14.10.2015

Zajímavá knížka plná citu. Teprve když se maminka ztratí, zjistí její nejbližší, co vše pro ně dělala, co vše brali jako samozřejmost, co nestihli říct a poděkovat. Příběh vyprávěný slovy několika členů rodiny i maminky samotné je plný okamžiků, které vám připomenou vlastní vzpomínky a často máte chuť té svojí mamince zavolat, prostě jen cítit její blízkost a lásku. Větší část je psaná v druhé osobě, to čtenáře dokonale vtahuje do myšlenek a pocitů postav. Velmi hezky je popsáno, jak různé detaily a okolnosti, za kterých přišlo dítě na svět, ovlivňují matčin vztah k němu. Ne, nedá se říct, že by měla některé víc nebo míň ráda. Prostě dělá pro něj vše, co může a co zvláštního to které dítě potřebuje, (ne chce, potřebuje).

3 14.10.2015

Taková jednohubka, kterou jsem si z knihovny vzala ze zvědavosti kvůli ocenění Magnesia Litera. A přesně se mi trefila do nálady, úplně si mne omotala kolem prstu a nemohla jsem přestat, dokud jsem nedočetla poslední stránku. Nádherný jazyk, nikde ani slovíčko nepřebývá, místy hravý, ale vždy vyvolává náladu. Zajímavé je třeba časté používání středníků a závorek, (ty mám taky v oblibě). Prostě poetické vyprávění se pohybuje mezi více časovými i geografickými body, cítíte vůni tlejícího listí, za chvíli se vám chce přiložit bílé habrové polínko do rezavých kamen a po pár stranách odháníte včely bzučící kolem dozrávajících moruší. Z nedávných čtenářských zážitků mi při četbě naskočili třeba Bruno Schulz, Herta Müllerová nebo Zsuzsa Bánková.

5 08.10.2015