minirock komentáře u knih
No nevím, ale s prvním dílem jsem měl trochu problém, přece jen pochopit politické souvislosti a situaci ve světě 4. tisíciletí nebylo úplně jednoduché a pro dítě od 10 let, tak to už vůbec ....... .
Ale možná o tom ty děcka tolik nepřemýšlí. Druhý díl je mnohem lepší, čtivější a napínavější. Po dlouhé době sci-fi knížka, která mě ale moc nenadchla.
Námět sice originální ale myslím, že se dalo vytěžit víc. Přesto se mi kniha docela líbila, chybělo však větší napětí a finále, ke kterému vše celkem jasně směřovalo, bylo docela odbyté na posledních pár stránkách.
Anotace je poněkud zavádějící, hrdiny knížky určitě nejsou dva chlapci, ale stateční chlapi, praví zálesáci z kanadské divočiny, kteří se neohroženě staví proti zlu a bezpráví na stranu zákona. Každopádně pěkná dobrodružná knížka.
Newyorský psychoanalytik Frederick Starks je kontaktován člověkem, který mu nabízí zdánlivě zcela bez příčiny nebezpečnou hru o život - buďto do 15 dnů odhalí jeho totožnost, nebo zemře. Ricky je konfrontován se skutečností, na kterou není ani náhodou jakkoli připraven. Přesto se mu podaří některé okolnosti zjistit a poznává, že proti soupeři ve stanoveném termínu nemá šanci. Nemíní se však vzdát bez boje, zosnuje plán a šílenci, který mu systematicky ničí život, začíná poznenáhlu vnucovat svá pravidla hry. Příběh, kde nic není tak jak se zdá, tak má najednou novou zápletku. Výborně napsaná, napínavá kniha od které je těžko odcházet.
Trošku překvapivě čtivá knížečka o dvou klucích z jakési vísky na Vysočině. Ti se náhodou přimotají k táborové hře skupiny dětí, která si spolu se svým učitelem zbudovala tábor v pravěkém stylu. Táborníci je podezřívají, že jim schválně narušili jejich hru a málem se s nimi poperou. Probuzený zájem o jejich činnost přivede Adama a Jindru do místního muzea, které je vzápětí vykradeno a oba jsou vyšetřováni policií. Jako vždy ale vše dobře dopadne, zloději jsou odhaleni a kluci se s "pravěkými lovci" nakonec skamarádí. Knížka je samozřejmě pro děti, ale proč se jejím prostřednictvím na chvíli nevrátit do dětských let ?
Není to detektivka, je to psychologický román o rodině, jejíž samozvaná hlava připravila svým nejbližším peklo na zemi. Za to se jí dostalo spravedlivého trestu od člověka, od kterého by to čekala asi nejméně. Hodně drsné, kruté, dojemné a především neuvěřitelné smutné čtení.
Napínavá knížka se zajímavým námětem. Dvě party kluků z městečka na Vysočině se spojí aby společně odkryly tajemství zašifrované v kronice starého skautského oddílu, který zanikl na konci války. Po strastiplné cestě se jim podaří husarský kousek, odhalí totožnost zrádce z partyzánského oddílu, který bojoval proti fašistům. Jen trošku chaotický konec a přílišný počet postav, ve kterých jsem se někdy ztrácel, mi brání dát plný počet hvězdiček.
Knížku můžu bez obav doporučit všem, kteří mají rádi napínavé čtení. Příběh je vyprávěný manželem ženy, které jako dvanáctileté dívce přes noc zmizí z domu rodiče a bratr a ona je vychovaná svojí tetou. Po pětadvaceti letech bez jediné informace jako by se kolem celé rodiny začala splétat pavučina z podivných událostí které naznačují, že někdo z rodiny by mohl být naživu. Také mě trošku udivilo celkem nelogické jednání Cynthie v závěru knihy, o to víc jsem ale fandil sympatickému Terrymu, který vzal věci do svých rukou a podařilo se mu rodinu zachránit.
Další pěkná knížka Jaroslava Nováka, pokračování Mořské hvězdy, o prázdninové plavbě pražského oddílu vodních skautů podél řeckého pobřeží. Každý den přináší nějaký dobrodružný zážitek a celý příběh je orámován Odysseovými příhodami, které vtipně připomíná Míla, jeden z členů posádky. Je to opravdu povedená, čtivá knížka pro kluky a nejen pro ně.
Přidávám se k těm několika čtenářům, kteří vyjádřili mírné zklamání. Také si myslím, že je to Indridasonův průměr, četl jsem od něj lepší. Ale Erlendur prostě není Harry Hole a už vůbec ne Robert Hunter. A Reykjavík není New York. Absenci napětí nahrazuje docela drsný náhled do života místních narkomanů a prostitutek.
Příjemně strávený čas při čtení téhle knihy. Nových informací sice již není tolik, kde je taky brát, ale pěkné fotky našich dávných filmových hvězd si vždycky rád prohlédnu. Také návštěva u Štěpánků, Benešů a dcery Marie Glázrové byla hodně zajímavá. No a korespondence mezi Adinou Mandlovou a Ferdinandem Peroutkou opravdu stála za přečtení.
Pražský oddíl vodních skautů přijíždí kamsi do lesů na letní tábor. Dva z hochů se seznámí s nezletilým majitelem sousedního panství, který je údajně psychicky nemocný. Junákům se to ale nezdá a dávají se do pátrání kdo usiluje o chlapcovo zdraví ..... . Další z chlapeckých románů oblíbeného spisovatele, na kterém je ale znát že byl napsán před desítkami let, své kouzlo a morální poselství mu však zůstalo dodnes.
Elitní detektiv losangeleské policie Robert Hunter a jeho nový kolega Garcia jsou povoláni k zavražděné mladé ženě. Na místě zjištují, že indicie směřují k pachateli, který má být už dva roky po smrti. Pátrání se rozjíždí, času je málo, vrah si vybírá další oběti. Opět výborně napsaná napínavá kniha, moje třetí od Cartera. Pachatele jsem ke konci začínal tušit, chyběl mi ale motiv. I když se mi zdá, že se autor nevyhýbá určité schematičnosti ve svých knihách, tahle určitě stojí za přečtení.
Skupina kluků z pražského vodáckého oddílu se vydává na třítýdenní plavbu na pramicích po Vltavě. Hned na začátku cesty se k nim přidává pramice vodáků-začátečníků a společně prožívají dobrodružnou plavbu, na které hrají množství napínavých her a potkají několik zajímavých lidí. Pěkná kniha pro kluky.
Ó ty věčně deštivý Islande, tam u vás se tedy dějí věci. Starý muž, nalezený zavražděný ve svém bytě a u něj vzkaz o třech slovech, kterému nikdo nerozumí. To je počátek příběhu, který ale začal před několika desítkami let stejně ohavným činem, který ale nezůstal bez následků. Pátrání se rozbíhá a kriminalisté odhalují pravdu, která měla být navždy utajena, protože si krutě pohrála s osudy nevinných lidí. Další psychologická sonda do života obyčejných islanďanů, tentokrát snad ještě depresivnější než jindy. Výborně načrtnuté charaktery postav, uvěřitelný hlavní hrdina, který vedle odkrývání zamotaného případu navíc doma nelehce prožívá soužití s těhotnou dcerou, bývalou feťačkou, no prostě Indridason se zase parádně předvedl.
Prázdninové pátrání skupinky chlapců ze skautského oddílu, kteří na pokraji města u řeky najdou stopy po pytlácích. Navíc se kdosi vloupá do jejich chatky a půjčí si pramici. Hoši se rozhodnou záhadě přijít na kloub a stráví několik dní pozorováním a postupným odkrýváním stop. Pachatele nakonec odhalí ale vše je trochu jinak než čekali .... . V době napsání knihy, na přelomu 60. a 70. let minulého století mohlo jít o poutavý klukovský román. Pro dnešní mládež, zvyklou na podstatně akčnější příběhy, už bude mnohem méně atraktivní.
Začátek se mi líbil. Tajemné, opravdu téměř kingovské. V půlce kniha ale začala ztrácet dech, s přibývajícími postavami a mlhou se děj začal hodně komplikovat a ke konci jsem skoro nevěděl kdo je kdo, komu fandit a komu ne. I ten konec se mi zdál takový nedotažený, některé věci zůstaly nevysvětleny. Možná je to jen můj dojem ale čekal jsem od toho o něco víc.
Moje druhé setkání s detektivem Robertem Hunterem a jeho parťákem Garciou bylo opět z kategorie "musím to dočíst, ať se děje co se děje" ! Líbí se mi autorův styl psaní, kdy každá kapitola, byť by byla jen na dvě stránky, je zakončena tak šikovně, že vás navnadí na další děj a musíte pokračovat v čtení. A čtení je to opravdu parádní, vraždy jsou fakt hnusné a pachatel vážně dobrej psychopat. Kam ten Carter na ty náměty ke svým knížkám chodí?
Že Indridason píše výborné detektivky už vím. Ale že napsal tak skvělý thriller, to jsem nevěděl. Originální zápletka, tempo i spád bez hluchého místa, prostě další výborná kniha tohoto islanďana, který se stává mým oblíbencem. Těším se na další.
Jsem moc rád, že jsem knížky pana Zapletala objevil, i když už dávno nejsem kluk. Ale příběhy plné dobrodružství a kamarádství mě bavily vždycky, proto se mi líbila i tato kniha. Putování tří kamarádů k Soví jeskyni jsem prožíval jako by mi bylo znovu 15 let a to je na tom to nejhezčí.