mnohoknih komentáře u knih

Tak tohle je velký dobrý. Tak milou pohádku už jsem nečetla dlouho. Úplně jsem se nad čtením rozplývala a dokonce se mi ten příběh i zdál. Příběh o nelehkém putování celkem rozmazleného prince, ne vlastní vinou bezduché královny a mluvícího koně. Každý z nich potřebuje zachránit, ať již dobrým skutkem nebo kouzelným předmětem. Taky jsou tu čarodějové zlí, neschopní i nápomocní. A peklo a čerti! To byla ta pravá lahůdka. Lucifer je sobecký, řekne jen to, co se mu hodí. Aksalon, čert kmotr. To je úplně luxusní figurka. Snad v žádném příběhu jsem o někom podobném nečetla. Torance je Luciferův zástupce a miluje šťastné konce. A taky se v příběhu pohybuje pár pirátů. Může se zdát, že je to spousta postav. Ale není. Každý mám své místo a kdyby v příběhu nebyl, tak by chyběl. Taky je tu nešťastná láska, nepochopená láska i šťastná láska čili příběh má i sociální přesah. Není důležité koho miluješ, ale jak moc a jak se u toho chováš. Příběh je to kouzelně pohodový a jsem moc ráda, že se mi dostal do rukou. Jejda, málem bych zapomněla pochválit ilustrace, kterými každá kapitola začíná. Takže chválím :-)

5 03.03.2024

Nikdy u knih nebřečím. Prožívám celou škálu emocí od napětí, nudy, zájmu, naštvanosti, nedočkavosti, hrůzy, vzrušení, rozrušení, prostě všechno, ale nebrečím. Až doteď. Příběh Núr a Saláhuddína byl zásah do srdce i slzných kanálků. Odehrává se na předměstí Kalifornského města Juniper, kde kromě vojenské základny není téměř kde jinde pracovat. A tady zakotví Salovi rodiče se svým snem o motelu. Núr sem přiveze její strýc z Pákistánu, kde je jako jediná z rodiny zachránena při zemětřesení. Zatím to nevypadá nijak hrozně, že. Jenže pak umře Saláhuddínova ammá a všechno, co držela svým bytím při životě, se rozprskne. Najednou všechna špína vyplouvá na povrch. Alkoholismus, drogy, dluhy, domácí násilí, rasismus. A to všechno dopadá na naše dva kamarády. Říká se, že Bůh naloží člověku jen, co je schopen unést. Můžete si být jisti, že tady to neplatí. Příběh nám vypráví Núr, Sal a jeho ammá, takže tu bídu světa vidíme z různých úhlů. Vyjímečně vykoukne naděje, ale je tak maličká, asi jako sestra Chadídža. A ten konec? Jen si na něj vzpomenu, už bych zase vytahovala kapesník. Jediné, co se doopravdy nepovedlo, je obálka. To ta hnusná hnědá odkazuje na to, že vypravěči jsou Pákistánci?

5 09.02.2024

Anotaci psal někdo, kdo to nečetl. Spiknutí proti Mie? Tak zrovna tohle nečekejte. Ano, opravdu se vydává na cestu, aby se stala učednicí Rudé církve. Její vraždící instinkty jsou nadpozemské. Ale není to cesta, kterou by si sama vybrala. To okolnosti. A Mia dělá, co umí a co neumí, to se snaží zarputile naučit. Kromě ní je ve škole ještě 28 akolytů, tedy adeptů na výuční list vrah. Už jen ten nápad, tedy příběh plný vrahů, stojí za vysoké ohodnocení. Ne u každého se dozvíme, proč se chce stát vrahem. Miu pohání pomsta. Ale zároveň, jako jedna z mála, zůstává empatická, čímž si vytvoří potřebného přítele. Má také o stín víc než běžný smrtelník, protože patří mezi Temné. Neví proč, prostě se to stalo. Ten stín je ve tvaru ne-kocoura. A má fakt dobré hlášky. Rozjezd byl pomalejší, trochu utahaný, ale vzhledem k tomu, jak děj gradoval, stupňovalo se i tempo příběhu. Bavilo mě i to, že se s námi vypravěč bavil a i jeho vysvětlivky pod čarou. Jasný, pro děj neměli žádný význam, ale jako zvláštnost fungovaly výborně. Ovšem konec mě tedy dostal. Tušila jsem nějaký podraz (myšleno od autora), ale tohle mě překvapilo. Co mě jistě nepřekvapí, budou postavy v dalším díle. Úplně bych nesázela na to, že jsou mrtvé do mrtva.

5 04.02.2024

Chtěla jsem vánoční romantiku a dostala jsem vánoční romantiku. Pravda, měsíc po termínu. Ale co už. Je jedno, jestli obsah zapomenu teď nebo v prosinci. Líbila se mi Libbyina urputná snaha o prosazení v podnikání. Už míň, jak o tom pořád mlela. Stále dokola a stále stejnými slovy. Adam byl zase urputný sympaťák a navíc má psa. Bohužel taky nesměl otevřít pusu. Děj začíná pár dní před Vánoci a končí na Štědrý den a to je dobře. Déle bych ty soby nevydržela. Příběh není špatný, ale je fakt hodně kýčovitý. Autorka je američanka, takže čím víc ozdob, tím větší duch Vánoc. Naštěstí konec, kdy si všichni pomáhají, ukáže ten správný náboj vánočních svátků.

5 10.01.2024

Dávám tomu rok, maximálně dva. Všichni víme :-) Nevěra. Kdo ji nezažil, ať jako nevěrník nebo podváděný, toho to čeká. A netvařte se, že zrovna vám se to nestane. Téma moc pěkné, ale uchopené tak nějak nemastně, neslaně. Tedy autorka na Iris s Adamem naložila, co mohla a přesto jsem si k nim cestu nenašla. Příběh se přesně drží anotace, blbou náhodou si Iris přečte sms, kterou dostal Adam od bývalé lásky a už to jede. Celkem rychle se domluvili, že budou chodit na terapii a to byla část, která mě bavila. U terapeutky se ukázalo, že chyba je v komunikaci, tak jako v 99% vztahů. Partneři se nevnímají, jen se o tom druhém něco domnívají. Za to ty části z jejich běžného života mi přišli dost prvoplánové. Problémy v práci, smrt jednoho rodiče, nemoc dalšího rodiče, nepřizpůsobivý příbuzný. Houšť a větší kapky. Dostala jsem, co kniha slibovala, ale nadšená z toho nejsem. Ačkoliv je příběh plný těžkých témat, zařadila bych ho mezi oddechovky.

5 28.12.2023

Prý fantasy. Lesní horor to je. A opravdu výborný. Neprojdu kolem břízy beze strachu. A to mám zrovna tenhle strom tak ráda. Ale protože se hlavní zlo skrývá ve víle a králi, tak to bude i fantasy, hodně temná fantasy. Chlapec Owen se chce stát hvězdopravcem jako otec a stará se o malou sestřičku Awelu. Jejich maminku totiž zabila lesní siréna, jedna ze stromových dcer zlé Gwyddeny. Les zasahuje do jejich života neustále, je to nebezpečné místo. Není radno tam vstupovat. Jenže říkejte to malé, dvouleté holčičce. A tak dojde k seznámení mezi Seren, nejmladší zrůdou a Owenem. S ním bych kamarádit nechtěla, ta jeho umíněná paličatost by mi vadila. Ale je jí potřeba ke spoustě situací v jeho světě, třeba ke zlomení kletby. Výborně se zde střídá vyprávění Owena a Sereny, přičemž její text má i speciální řádkování, abychom lépe pochopili její myšlenkové pochody. O myšlenky se s námi dělí oba. A tak s nimi prožíváme hrůzu, odpor, strach, nenávist, ale i pozvolné sbližování. Příběh má sice dost stran, ale čte se dobře a tak to utíká. Ne všechno dopadne k naší spokojenosti, ale díky Owenově paličatosti, je tu trochu nečekaný, ale o to luxusnější konec.

5 22.12.2023

Za knihu k recenzi děkuji @nakladatelstvimoba.
Z knihy mám velice rozporuplné pocity. Obálka se moc povedla. S anotací si velmi rozumí. A vlastně i s příběhem, který se odehrává ve 20.letech 20.století v Berlíně. Ale ten, kdo kontroloval text, si s tím moc práce nedal. Tolik překlepů jsem dlouho neviděla, bývají místo bývalí? Mu místo má? Taky autorka mi bránila v pořádném začtení se do knížky od samého začátku. Já vím, že Německo, ale to se opravdu tři nejdůležitější postavy musí jmenovat Wegner, Wechsler a Walther? Vždyť je to autorčina druhá kniha, tak už by mohla mít nějakou zkušenost. Čili prvních sto stran bylo spíše peklem než požitkem. Ale i v tom pekle autorka nahodila udičku, takže jsem si řekla, že to dám, že mě opravdu zajímá, proč byl malíř Wegner zabit. Ačkoliv policie tápe po motivu, pozornému čtenáři je jasný. Wegner maloval hodně kontroverzní obrazy a tak se nejspíš někdo hodně naštval. Kriminální komisař Leo Wechsler je naštěstí člověk s buldočí povahou, nenechá se odradit ani politickou situací ani chybějícím motivem. Jeho postava je uvěřitelná a jeho tápání v lásce sympatické. Protože ano, okrajově je tu i romantická linka. Nejspíš proto, abychom si uvědomili, že všechno souvisí se vším a jedno nevhodné rozhodnutí z mládí nám může zkazit zbytek života. Pokud se tomu nepostavíme čelem. Nejdůležitější postavou je však Paul Görlich. Malý, lehce zaostalý chlapec, kterého doma v nejlepším případě přehlížejí, v tom horším bijí. Ač je to překvapivé, s malířem byl kamarád, navštěvoval ho v ateliéru a malíř byl za jeho přítomnost rád. I když sám děti nechtěl. Že by vraždila manželka, která děti chtěla? Malířova manželka je další pěkně popsaná postava. I když zde nemá moc prostoru, užijeme si její postupný vývoj. Co je v knize velmi dobře popsáno, je situace po první světové válce. Peníze nemají téměř žádnou hodnotu. Staré garnitury odmítají přijmout demokracii. Není práce, z chudých se stávají ještě chudší. A nesmím opomenout, že se děj odehrává v zimě a horká čokoláda zde má svoji roli. Takže pokud vás zajímají německé dějiny a máte rádi detektivky, nenechte se odradit opravdu příšerným začátkem. Jakmile Leo začne shromažďovat důkazy, děj se rozběhne a vezme vás s sebou.

5 13.12.2023

Co lepšího číst o adventním víkendu než vánoční horor, který má 666 stran? A že to byla jízda. Rolls-Roycem Přízrak. Vicky sice má neuvěřitelnou schopnost najít ztracené věci, ale platí za to krutou daň. Jako dítě přijala skutečnost, že zná Zkratku přes most do říše ztrát a užívala si to. Jako dospělá si myslí, že je schizofrenička a všechny ty nevysvětlitelné události se dějí jen v její hlavě. Ovšem jen do doby než Přízrak odveze i jejího synka. Příběh je to neskutečně napínavý, ale naštěstí ne moc strašidelný. Čekala jsem to horší. I když, co může být strašidelnějšího než si myslet, že mám strašidla v hlavě? Autor si výborně pohrává s nápadem, že myšlenky nás dostanou, kam si budeme přát. A to, že poslední slovo kapitoly, je nadpisem kapitoly další, když popisuje, kudy Vicky jde, napětí také stupňuje. A ten konec? Každý by chtěl mít tatínka jako je Lou, aby ho zachránil. Mě to vůbec nenapadlo a přitom je to naprosto logická věc.

5 04.12.2023

Milujete knihy a máte rádi postavy s mozkem a empatií? Baví vás pohádky, fantasy a trochu historie 19.století? V tom případě budete z tohoto příběhu nadšeni stejně jako já. Elisabeth si mě získala okamžitě. Je střelená s velkým srdcem na správném místě. Je sirotek a tak se stala učnicí ve veleknihovně. Prostředí veleknihovny miluje, o grimoáry se stará s láskou a porozuměním. Do každé situace jde s ohromným nadšením a podle toho to dopadá. Ano, ačkoliv to nemá v úmyslu, většinou to skončí katastrofou. Pak tu máme čaroděje Nathaniela Thorna a ten je taky roztomilý. Sice má nějaké osobní problémy, ale to mu nebrání vidět, co je správné a co ne a podle toho jednat. Ale nejlepší je démon Silas. To je učiněné zlatíčko. Příběh je spíše detektivní, i když o kouzla tu není nouze. Někdo nebo něco se snaží zničit veleknihovny a Elisabeth tomu prostě musí přijít na kloub. Dojem z knihy je veskrze pozitivní, čte se to fantasticky, postavy mají ty správný poznámky a myšlenky. A celé je to takové roztomilé pohlazení. Dost mě pobavilo jméno jednoho záporáka, Aldous Prendergast. Taky v tom slyšíte jméno jedno svérázného vyšetřovatele, Aloysiuse Pendergasta?

5 01.12.2023

Příběh korejsko- francouzské dívky, která byla unesena a donucena pracovat jako žena útěchy pro japonské vojáky. Románové zpracování dle skutečných zážitků. A ty zážitky nechcete ani číst, ani věřit, že se někomu staly. A že se staly tisícům žen. Sangmi v Korei, Naomi dle japonského rozkazu, číslo 2444 dle evidenčního listu, byla unesena ve 14 letech. 3 týdny žila v přesvědčení, že bude pracovat jako hosteska, stejně tak ostatní děvčata, která byla unesena zároveň. Na uvítacím večírku byly všechny znásilněny, popsaná brutalita je nepředstavitelná. Každé děvče mělo svoji plesnivou místnůstku, plnou hmyzu a za den obsloužilo i 30 odporných, zvrhlých japonských vojáků. Nemůžu to ani popsat. Jak to zvládala autorka, je mi záhadou. Však je to na stylu znát. Je neosobní a odtažitý tak moc, že je po pár stránkách jasné, že je plný nenávisti. Jsou tu i světlé chvilky. Sangmi měla pokrokového dědečka a tak uměla anglicky i francouzsky, takže po čase z ní udělali kurvu lepší společnosti. K Japoncům přibyli Číňani. Pak se znelíbila a byla převezena do nemocnice, kde se prováděli experimenty přímo na lidech. Sangmi byla ozářena a sledovali, co to udělá s jejím tělem. Jeden lidský zřízenec jí pomohl k útěku, na kterém se téměř umrzlá doplahočila do zapomenuté vsi. Nastává období uzdravování. Pak plicní mor, jehož bakterie shodili na ves z letadla. Pak období klidu na čajové plantáži. Pak pracovní tábor a ozáření výbuchem na Hirošimě. Na jeden život neskutečná nálož. V knize je i mapa, abychom si uměli představit, kam všude byla Sangmi poslána. Nechápu, jak to všechno nelidské zacházení mohla přežít. Já měla co dělat, abych zvládla čtení.

5 04.11.2023

Ninelin život od dětství až po stáří aneb co zaviní jeden exkrement. Ačkoliv se příběh četl poměrně špatně, text mi přišel hodně hutný, naňahňaný, nedal se odložit. A ačkoliv je Ninel nesympatická od první věty, stejně vás zajímá, jak to s ní dopadne. Sledujeme, jak se z ní stane učitelka angličtiny. Od té chvíle si příběh odbíhá i k životům žáků. To mě dost bavilo, taková drbárna. Sledujeme Nineliny vztahové peripetie a to je taky dost síla. V příběhu je dost úmrtí, ale vzhledem k délce popisovaného období, to nijak nerušilo. Někomu ten život umí naložit. Konec má takové pomalejší tempo, ale myslím, že to je autorčin záměr. Na stará kolena se už nekvaltuje a příběh se podle toho zařídil.

5 16.10.2023

Mallory, bývalá feťačka, rodina Maxwellových s malým Teddym, domek na konci zahrady, téměř v lese a duchařina je na světě. Hrdinka se fakt jmenuje Mallory. Už jen to jméno evokuje horor. Snaží se vrátit do běžného života a hledá práci s ubytováním. Maxwellovi ji zaměstnají jako chůvu svého synka. Mallory s Teddym si malují, hrají si na Čaroděje ze země Oz v blízském lese, chodí nakupovat, koupou se v bazénu. Až potud idylka. Najednou se však Teddyho dětské malůvky změní na profesionální kresby, ze kterých mrazí. Napětí stoupá, Mallory si není jistá, zda blázní vlivem drog nebo Teddyho ruku při malování fakt vede duch dávno zavražděné ženy. Do toho se na scéně objeví pěkný zahradník, krysa pod podlahou a Mitzi, věštkyně ze sousedního domu. Hrůzou se bojím číst další stránky. Každá další kresba jen odhaluje dílek strašného činu. A pak se hororový příběh pokazí. A happy konec to skvěle vypracované napětí totálně zazdí. Tři čtvrtiny knihy si užijete a pak si budete říkat, co se autorovi stalo, že změnil žánr? Možná to dopsal někdo jiný. Že by Anya?

5 13.10.2023

Alex a Henry, chlapci z lepší společnosti a rázem tu máme LGBT romanci. Pro mě krok ze čtecí zóny, který jsem si užila. Pohádky s dobrým koncem mám moc ráda. Počáteční nechuť a následné vysvětlení v kumbálu je uvěřitelné, i když samozřejmě klišojdní. Ale když to funguje v jiných příbězích, proč toho nevyužít. Načrtnuté charaktery postav taktéž odpovídají pohádkám, všichni kladní a když trochu zazlobí, je vám to sympatické nebo se proto najde později pozitivní vysvětlení a hned je vám to taky sympatické. Kdo se mi doopravdy líbil, byla matka prezidentka. Tvrdá, ale láskyplná, cáklá i pragmatická. Její prezentace a rozbory situací mě pokaždé rozesmály. U autorky oceňuji, že když mezi hrdiny mělo dojít na věc, tak se toho nebála. Žádné mlžení a přelet labutí přes scénu. No a zazvonil zvonec a pohádky je konec.

5 09.10.2023

Příběh plný klíše, který se ovšem výborně čte. Příběh o rodině Winchesterových, která má, jak už to v psychothrilleru bývá, svá tajemství. Příběh o Millie, která opravdu, ale opravdu potřebuje práci a střechu nad hlavou a tak je ochotna pro to udělat vše. Anebo je to jinak? Vystřídání vypravěčů funguje na gradování napětí výborně. Ještě že tak. Jinak bych knihu v první půlce nudou odložila. A to by byla škoda, protože bych přišla o myšlenkové pochody druhého vypravěče, které leccos vysvětlí. Závěr příběh zase pokazil, takové chování je k neuvěření. A samozřejmě nechybí příprava na další díl.

5 30.09.2023

Jak se z advokáta stane vrah a šéf mafie? Snadno, stačí si všímat nejen svých pocitů, ale i pocitů ostatních ve svém okolí. Pravda, zní to trochu ezotericky a první 90 stran jsem si říkala, že jsem udělala chybu, že to čtu. Ale pak jsem si všimla, že nevěřícně zírám na text a začínám se pochcechtávat. No a taky musíte mít za manželku ženu, která rozhodne, jaký život máte vést. A v neposlední řadě musíte mít dceru Emily (to jméno je důležité), která naprosto přesně chápe koncept ostrůvků času. Přestože je to v podstatě gangsterka, stejně tomu padouchovi držíte palce. Naprosto mě dostala školka jako forma úplatku. A moc se mi líbí, že má každá kapitola svůj název a odstavec z knihy osobního rozvoje. To, jak Björn tyto myšlenky aplikuje na svůj život, je věc druhá a rozhodně vtipná. Pomalý začátek je odpuštěn.

5 29.09.2023

Po hodně dlouhé době přečtena biografie. Myslím, že pana doktora všichni znají. Pokud budete mít možnost zajít na jeho přednášku, tak běžte. Užijete si příval energie, informací a také legrace. V útlé knížce pan doktor odpovídá na dotazy redaktorky a převypráví nám tak v podstatě celý svůj život. A je to fascinující život, kde o náhody není nouze. Po přečtení budete mít dojem, že kolem vás profrčela lidská smršť. A taky zjistíte, že být lidský a laskavý vede k moudrosti a nadhledu.

5 11.09.2023

Posloucháno jako audio a Jan Teplý svým přednesem byl gangterem, byl otcem, byl kamarádem, byl každým, kdo v příběhu vystupuje. A příběh má celou dobu zařazenou pětku nebo zpátečku v 80 km/h. Beauregardovi celou dobu držíte palce, i když víte, že tohle se nedělá, že takhle se situace neřeší. Je vám líto, že se špatně rozhodl a už se mu život hroutí pod rukama. A k tomu neustále slyšíte to burácení motorů. Jasný, audiokniha, takže fakt jo, ale příběh je tak akční, že to burácení uslyšíte i v knize. Příběh není nijak komplikovaný, ale přesto se dotkne i sociálních témat neb zde vystupují i feťáci, prostitutky, násilníci, ať černí či bílí. Neskutečná jízda. Takže nasedněte, kopněte tam kvalt a jedem!

5 30.08.2023

Vtipná, i když trošku zmatená, jednoodpoledňovka. Myslím, že osoby i situace by si zasloužili více popsat. Ale možná, že literární zkratka, byla záměr. A i v té čtecí chvilce jsem si stihla Havlíčka oblíbit a nad slaboučkým Tylem ohrnout nos. Vymýšlet, kdo je vrah, mi nešlo, protože to není detektivka. Ani romantika, ani duchařina. Je to veselá, historická všehochuť .

5 20.08.2023

Tak tahle kniha mě hodně pobavila. Pohádka, ve které zlo a dobro si není samo jisto, kdo je kdo. Jednou za čtyři roky unesou dobré a zlé dítě a podle toho, jak mu to jde ve škole, takovou získá úlohu v některé pohádce. Tak to je 200 let než je unesena Agata a Sofie. Hlavně Sofiina povaha mě bavila hodně. Je domýšlivá, nafoukaná a plytká. Jako většina dobrých v tomto příběhu. Kdežto ti zlí téměř drží při sobě. A konec je naprosto dokonalý neb je nepohádkový :-)

5 02.07.2023

Ani nevím, co víc psát než je v anotaci. Trefili ten příběh přesně. Celou dobu máte dojem, že čtete báseň, nikoliv román (hladká a chladná jako řeka mléka, kalná hlubina jejích očí). Zároveň je to cestopis po ostrovech Tjom, Bain,... po Zemi gumovníků, Zemi vrb,...po městech Olondrii, Velvalinha (mimochodem tohle město je stověžaté...). A zároveň je to milostný příběh mezi Dževikem a Džissavet. Věty jsou květnaté, výrazy neotřelé, neobvyklé a vzletné, představivost jede na plno. Překladatel do toho dal srdíčko (kapky navrátivšího deště). Autorka zase vůni Afriky. Nemyslím si, že je to fantasy. Myslím, že je to pocta knihám, literatuře a příběhům.

5 21.06.2023