mone
komentáře u knih
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Člověk je už z principu podezřívavý k bestsellerům, románům pro ženy atd. Tohle bylo skvělý. Dlouho se mnou žádná knížka tak nezamávala. Brečela jsem u toho několikrát... a posledních pár stránek skoro nepřetržitě. Plus jsem se paralelně modlila, ať mě u toho nevidí manžel :D Prostě nášup!
Možnosti milostného románu
Jan Němec
Četla jsem rozhovor s Janem Němcem pro časopis Heroine a přišlo mi to jako tak zajímavé čtení... způsob vyjadřování, názory... že jsem si prostě chtěla přečíst víc. Je zajímavé číst, jak různorodé reakce román vzbuzuje. Mně se líbil moc. Mám ráda, když něco čtu s pocitem, že ten, kdo to napsal, je chytrej člověk, a když mi navíc sedne i jeho autorský styl... Fakt jsem si čtení užila... i se vším tím pozérstvím hlavního hrdiny. Je zajímavé, že na papíře - ve fiktivním světě - mi to nevadilo ani trochu, v reálu, třeba u piva, bych tyhle řeči asi moc dlouho poslouchat nevydržela.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Celé super, jen škoda toho konce, ten mě trošku zklamal...
Veselí
Radka Třeštíková
Příběh se mi líbil ze všech autorčiných knih nejmíň, ale čte se to samo a její postřehy prostě nemají chybu. Četla jsem všechny její knížky před Veselím a budu číst i všechny její knížky po Veselí! Amen.
Běsa
Dita Táborská
Ve stejném týdnu, kdy se objevilo pokračování Malinky v knihkupectvích, se objevilo i v mé domácí knihovně. Já tu knížku zbožňuju a komu z vás se bude Běsa stoprocentně taky líbit? 1) Tomu, kdo má rád, když je v knížce všechno promyšlený, propracovaný, nepředvídatelný a tak nějak obyčejně chytrý! 2) Tomu, kdo je ochoten přeplánovat si program na následující hodiny, protože prostě nemůže přestat číst. 3) Tomu, kdo si dává v knihovně do samostatné poličky knížky, na kterých mu obzvlášť záleží, a půjčuje je jen těm, kteří je přečtou tak, že není poznat, že je drželi v ruce. 4) Tomu, kdo si rád nechá poradit od dalších čtenářů, kteří uměleckou úroveň Běsy aktuálně hodnotí devadesáti procenty… což se jen tak nevidí. 5) A taky tomu, kdo čeká na příležitost, až bude moci všem kverulantům, kteří se vyjadřují hanlivě o české literární tvorbě, ukázat, že u nás máme setsakra dobrý spisovatele!
Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
Až do včerejška byla moje nejoblíbenější knížka od Petry Soukupové Zmizet. Z její novinky pro dospělé – Nejlepší pro všechny – mám dost podobné pocity, jen se pořád nemůžu rozhodnout, jestli mám teda teď dvě stejně oblíbené knížky, nebo jestli je jedna lepší než druhá. A komu se bude stoprocentně taky líbit? 1) Tomu, kdo rád nazývá věci pravými jmény a cení si této přímočarosti i na druhých. 2) Tomu, komu nevadí napjatá atmosféra a vyhrocené rodinné situace... protože takovej je život bez růžovejch brejlí. 3) Tomu, kdo dokáže ocenit autentičnost vnitřních monologů postav a tragikomiku servírovanou například v podobě představ dětí o starých lidech s Alzheimerem. 4) Tomu, u koho nominace na Magnesii Literu funguje jako literární kompas. 5) A taky tomu, kdo má rád takový ty konce, kterým se v klišé řeči říká, že člověka chytnou za srdce... Tak mě to chytlo za srdce oběma rukama... takovýma těma dřevorubeckýma pazourama...
Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
Chtěla jsem si tuhle knížku koupit už v zimě, ale byla v té době vyprodaná. Objednala jsem si ji a zaplatila tadyhle přes Bazar, bohužel prašivé stvoření s nickem michaela4175 shráblo peníze a zmizelo, takže jsem si vlastně napoprvé místo Okamžiků štěstí pořídila NIC, co by se s trochou nadsázky mohlo nazývat Okamžiky nasrání. Ke knize jsem se nakonec dostala na jaře. Začala jsem Jáchymem a myslím, že by všichni měli začínat Jáchymem :) Nápad s oboustranností knihy je za mě geniální! Taky mě bavilo, jak jsou oba příběhy dynamické. Měla jsem při čtení pocit, že se pořád něco děje. Jak kdyby přišel na firemní večírek kouzelník s číslem mikromagie a vy byste měli pocit, že když už trhal peníze, ukázal pět triků s kartami, četl lidem myšlenky a tahal z kapsy vypelichané kuře… že už se nic lepšího nestane. A on pak jen tak mimochodem nechat zmizet ředitele i s celým managementem. Takže tak. Když čtu předchozí komentáře, říkám si, že u knih snad víc než kde jinde platí, že 100 lidí rovná se 100 názorů. Nevím, jestli se mi to zdá, ale na české autory máme všeobecně mnohem přísnější metr než na ty zahraniční. Není to škoda?
---
PS: Jsem grammar nazi, takže jsem si všimla, že je v celé knize špatně napsaná přímá řeč v případech, kdy končí třemi tečkami. Podle pravidel českého pravopisu by za třemi tečkami měla následovat čárka, a pak uvozovky nahoře. Myslím ale, že svět se kvůli tomu nezboří a ten knižní už vůbec :D
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Jako když smícháte eastwoodovské Gran Torino a Marquézovu Lásku za časů cholery. Krásný, laskavý, dojemný... tohle musíte mít v knihovně!
Norské dřevo
Haruki Murakami
Murakamiho mám přečteného komplet a tahle je moje nejoblíbenější! Kdyby vypsali dobrý kurz, vsadím si, že jednou jistojistě dostane Nobelovu cenu za literaturu.
Bývali jsme bratři
Ronald H. Balson
Za mě průměr, víc ani ťuk. Na můj vkus moc americké, moc Pohádka tisíce a jedné noci, místy hodně růžové brejle. Vysoké hodnocení mě překvapuje. Zuzanin dech nebo Hana jsou o několik tříd lepší. Když jste četli je, nemůžete se prostě s Bratry spokojit.
Dědeček v růžových kalhotách
Lucie Hášová Truhelková
Takovej Horáček v sukni, vlastně v růžových kalhotách. Přečetla jsem to hned v knihkupectví a musím říct, že mě to skoro dojalo. Moc pěkný! Ilustrace paní Tachezy, upřímně, moc ráda nemám, ale tohle je tak kompaktní celek, že se mi ty její, pro mě nehezký obrázky snad ještě začnou líbit. Takže pět hvězd, dědo, a běda, jak si tě někdo půjčí z mé knihovny a nevrátí!
Slíbila jsi, že budeš žít i za mě
Caréne Ponte
Vůbec nechápu, kde tato kniha vzala tak vysoké hodnocení - reálně to je tak 55 %. Oddechovka ano, ale dost podprůměrná. Váhám mezi jednou a dvěma hvězdičkami. Anotace zní jako variace na Než jsem tě poznala, ale je to jen taková dlouhá, nudná slohovka, místy divně přeložená... s výrazy, které do příběhu vůbec nesedí. Dialogy o ničem, rádoby humor a baletní klišé. Navíc mě hrozně, ale hrozně iritovalo, že se mezi postavami se jmény Molly, Viviane a John objevuje Maruška. Do pr*ele! Marušku měl překladatel jednou pro vždy nechat dvanácti měsíčkům. Sečteno podtrženo: nečíst, je to ztráta času.
Boss Babiš
Jaroslav Kmenta
Kdyby to byla fikce, tak jako čtenář smeknu klobouk, jak to autor bravurně vymyslel. Tím, že je to realita, mi akorát ustavičně běhal mráz po zádech. A nebyl to žádný Mrázek, ale pořádný mráz.
Zmrzlina s příchutí záměru
Olga Path Štiplová
Napíšu to jako Olga. Coby tří set stránkovej verbální výblitek do piče sakra dobrý. Kdybych jezdila tramvají, kde to páchne lidma, kteří melou hovna, čtu tohle a nic než tohle. Jsou tam zápisky, který mě několikrát nahlas rozesmály. Jsou tam postřehy, který jsem si vyfotila „na pak“, protože jsem byla shnilá si je opsat. Stránky o Marii Pojkarové a Arianě Argoni (?) bych vytrhla a sušila na nich houby. Nevím, do jaké míry je knížka autentická, ale pokud je, tak sto bodů za otevřenost. Chce to odvahu jít s kůží na trh, kterej není blešák. Co se týká reflexe světa celebrit a pseudocelebrit, čekala jsem, že bude autorka kritičtější. K některým těm blbečkům byla až moc milosrdná. Vizitka Pavla Novotného na konci je přesně taková, jak si ho představuju. Závěrem bych dodala, že jsem knížkou během čtení zabila velkou vyžranou mouchu, co přiletěla zvenku a rozhodla se mě srát bzučením na lampě. Myslím, že by Olga jednala stejně. Amen.
Ostrov Lhářů
E. Lockhart (p)
Ostrov lhářů mi opět potvrdil, že čím je propagace knížky větší spam, tím horší samotná knížka je. Jsem naštvaná, protože Ostrov lhářů byl ze dvou třetin neuvěřitelná nuda… Furt jsem jen přemýšlela, jak to autorka udělá, aby závěr nebyl naprosté fiasko, což pro mě byl vlastně jediný důvod to dočíst. Opravdu tragédie. Manipulativní „Přečtěte si to“ (na obálce) bych šmahem nahradila doporučením „Nečtěte to“. Resp. neplaťte za to, tohle v domácí knihovně mít nechcete...
Náhradník
Princ Harry (p)
(SPOILER) Rozhovor s Oprah a Harry & Meghan na Netflixu ze mě udělali jejich totálního fanouška. Má to jednu nevýhodu. Oproti okolí o nich máte mnohonásobně víc informací, komplexnějších, nevytržených z kontextu Těžko se pak ostatním, kteří čtou články na Super a v Blesku, opsané z britského bulváru, vysvětluje, proč je vám tato dvojice sympatická. Můžu v tom být naivní, já vím. Mám prostě odjakživa ráda upřímný a autentický lidi a celá ta věc s britskými médii mi přijde vážně šílená. Je mi sympatičtější princ s jointem a než král, který nedokáže ochránit svou rodinu před novináři. A ten jejich komunikační tým a jejich strategie!!! Masakr. Ale ke knížce. Nečekala jsem nic, koupila jsem si ji v bazaru a byla výborná. A proč se mi tak líbila?
1) Z Harryho mediálního obrazu máte pocit, že to bude nářek zhrzeného hlupáka, dost možná to bude i trapné, ale vlastně rychle zjistíte, že je to velmi inteligentní člověk s dobrými argumenty a skvělým smyslem pro humor.
2) Hodně mě bavil vyprávěcí styl i řazení do krátkých kapitol. Fakt jsem hltala jednu stránku za druhou. Občas jsem si vygooglila, jak třeba vypadá nějaké místo, o kterém hovoří, nebo lidé, které v knize zmiňuje. To mi přišlo fajn, že to jde.
3) Takové ty rodinné věci, u kterých je úplně jedno, jestli jste rodina královská nebo rodina obyčejná. Mezilidské vztahy. Nevlastní matka, co si z vašeho pokojíčku udělá šatnu. Jeho vztah s bratrem. Díra po mamince. Jako nenechalo mě to úplně v pohodě To by člověk chtěl obejmout i ten obal knihy a říct mu, že to bude už jenom lepší (Jsem přecitlivělá ženská, no.)
4) Princův penis. Všude se psalo, jak je to laciný a skandální, že se o tom v knize vůbec hovoří, ale ne. Bylo to úplně normální. Prostě kus příběhu. Žádná senzace.
5) Jeho upřímnost. A sebereflexe. Vlastní přešlapy jako součást osobní historie. Chce to odvahu se v těch věcech po letech znovu šťourat. Ale když je to prostě tvoje první příležitost nabídnout veřejnosti vysvětlení, je jasný, že tyhle kapitoly nejde vynechat
Dlouhá trať
Viktorie Hanišová
Mám přečtené všechny její knihy a jsem docela zvědavá, jestli se někdy dočkáme něčeho pozitivního. Tohle se mi, přiznám se, nečetlo úplně dobře.