Monika1717 komentáře u knih
(SPOILER) Domácí násilí. Jak smutné. Po knize jsem sáhla náhodou, myslela jsem, že půjde o recepty. Hlavní hrdinky mi bylo líto. Naletěla a nechala se zavřít do zlaté klece. Příběh o to smutnější, že za dveřmi mnoha českých domácností se odehrává něco podobného.
Kniha se mi líbila stejně jako první díl. Dnes si děti dělají, co chtějí už od útlého věku, tehdy musely poslouchat rodiče a respektovat jejich názory i v dospělosti. Oslavy 1. máje a různé socialistické vymoženosti / udávání, přidělování bytů,.... / mám v živé paměti a paní spisovatelka asi také. V tetině spravené vile se rozvaloval papaláš a Sylvie mrzla s dítětem a manželem v mokré studené ratejně. Neměla prostě ten správný kádrový profil.
(SPOILER) Tuhle autorku prostě můžu. Příběh se mi líbil, jednu hvězdičku jsem strhla za utopená koťata / já vím, že nejsem normální, ale jak jde o kočky, tak neznám bratra/. Pořád jsem čekala, že přijde ten pravý a Zuzana s ním bude šťastná. Zasloužila by si to. Nepřišel.
Skvělá záležitost, autorce bych věřila každé slovo. Nemám, co dodat. Četla jsem a děj přede mnou utíkal jako film. Uvěřitelný film. Klidně bych hvězdičku přidala.
Nejlepší hra Karla Čapka. Tak nějak v ní vidím paralelu s dnešní dobou.
(SPOILER) Štěpánovy osudy sledujeme po několik let. Otec odejde od rodiny, najde si přítelkyni, stane se vegetariánem, má další 2 děti. Matka bojuje s nedostatkem financí, půjčuje si, pije, onemocní, zemře. Štěpán bydlí se starým dědou, který je tak trochu podivín. Přesto kniha není depresivní, Štěpán na sobě neuvěřitelně pracuje, snaží se plnit cíle, které si dal. A hlavně si nechá poradit, když už neví kudy kam. Knihu doporučuji všem rodičům, kteří své děti nezdravě rozmazlují. A také dětem, které všechno přijímají tak nějak samozřejmě. Aby si uvědomily, že to tak nemusí být vždycky.
Nádherná kniha o krásných zvířatech a obrovské lásce k nim. Četla jsem několikrát, viděla jsem i film.
Moje srdcovka. No řekněte, kdo byste nechtěl jako školák zažít 2 roky prázdnin. A nemuselo by to být zrovna na ostrově, stačilo by to moře. I starší syn měl knihu moc rád.
Kniha mého dětství, na které se podepsal zub času a četnost čtení. Pamatuji se, jak jsem veverce držela palce, aby se jí nic nestalo, když se vydala hledat doktora, který by její dub vyléčil. Veverky od té doby považuji za chytrá zvířátka a knihu za malou učebnici lesní moudrosti.
V knize je ukázáno,jak je člověk ovlivnitelný a jak se může stát ze slušného člověka zločincem. Kniha se mi líbila, i když od poloviny bylo jasné, kdo je padouchem, četla jsem dál s určitým napětím, co ještě vyvedou. Nebudu psát, jaký byl konec, ale byla jsem ráda, ze to tak dopadlo.
Když byli synové malí / dnes už oba překročili 30 /, namluvila jsem jim všechny pohádky na kazety a oni si je pouštěli pořád dokola. Dodnes na to vzpomínají. Některé pohádky uměli zpaměti. Nejoblíbenější byla Jak vezli vejce na sáňkách.
Film je postavený na osobnosti 2 herců - DiCapria a Hankse. Proto je asi tak oblíbený. Kniha je však mnohem lepší. Všem doporučuji. Frank neměl nějaké super vzdělání, ale měl fantazii, nápady, schopnosti a štěstí. To, že ošidil banky, policii a další instituce, to by mi nevadilo. Ale s tím lékařem to trochu přehnal. Hlavně, že to všichni přežili. Držela jsem mu palce a doufala jsem,že ho nechytí..
50. léta - odporné období našich dějin. Dílo je skvěle napsané, uvěřitelné. Přečetla jsem jedním dechem. Doporučuji všem.
(SPOILER) Jestli opravdu rozvod probíhá tímhle způsobem, tak chudáci děti. Bestseller? To snad ne. Nějak jsem nepochopila, čím se mladí živili - kromě prodávání drog. Máma od dvou dětí a takhle se chová, proč si nenajde práci a neodejde od manžela, když je tak hrozný. A těch sprostých slov, nevím, myslím, že na tuhle knihu byla škoda papíru. Za mě tedy ne.
(SPOILER) Otec Bruna je povýšen, stane se velitelem koncentračního tábora a celá rodina se musí z Berlína odstěhovat. Všichni se trápí. Otec vidí,že rodina trpí, matce se na venkově nelíbí, Bruno se bez kamarádů nudí. Spřátelí se s židovským chlapcem. Trochu utopie, ale proč ne, je to přece kniha pro děti. Bruno zahlédne film o táboře, který ukazuje, jak lidé v táboře po práci sportují, zahradničí, schází se v bufetu. Je tam tolik dětí a Bruno by si s nimi chtěl hrát. V převlečení vleze do tábora...... Konec je tragický. Všichni ho hledají. Je ale pozdě. Vězni se zrovna museli jít sprchovat. A Bruno s kamarádem jdou s nimi.......
Kniha je zvláštní, měla by dětem přiblížit válku, konec je krutý.
Viděla jsem i film. Asi se mi líbil trochu víc. Celou dobu jsem ale seděla s ovladačem v ruce, abych televizi mohla vypnout.
(SPOILER) Kniha se mi líbila tak, jako všechny od tohoto spisovatele. Hlavní hrdina mi byl sympatický, jen nechápu, jak a proč se lidé jako on nechají srazit na samé dno. Vztahy s bratrem - sedlákem, který se bojí, že mu tu jeho dřinu studovaný bratr, který nemá nic, ukradne. Daniela mi byla nesympatická / srazila jsem za ni hvězdičku / a od samého začátku jsem si o ní myslela, že to bude pěkná zmije. Za přečtení to rozhodně ale stojí.
Moje první kniha od tohoto autora. A určitě ne poslední. Napínavá tak akorát,vyšetřovatel sympaťak, zimní počasí / přečteno na pláži na Krétě /. Vraha známe hned od začátku a sledujeme,jak se k němu vyšetřovatelé přibližují. Dávám 5 hvězdiček, 4 za děj, myšlenku a čtivost danou krátkými kapitolami. Poslední hvězdičku dostává Sofie a její kočka.
(SPOILER) Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdičkami, nakonec jsem dala 3. Knihu jsem sice přečetla na jeden zátah, ale mám z ní zvláštní pocit. Dobu předrevoluční i samotnou revoluci, mám v živé paměti / jako sama autorka /, na začátku 70. let jsem začala chodit do školy - ruské básničky, pionýři, ruské a sovětské hry, ruština ve škole,..... Chvilku mi trvalo než jsem se v příběhu zorientovala, nečetla jsem žádnou recenzi, čekala jsem buďto retrospektivní příběh předrevoluční nebo příběh porevoluční. Chvilku mi trvalo než jsem pochopila, že Maju z vězení nepustí a příběh bude fikce, co by kdyby......Trochu mi to připomínalo romány z let 50., kdy nepohodlní lidé mizeli ve vězeních nebo táborech, příběh Magdy zase zpočátku trochu připomínal Velké trápení. V knize jsou citáty použitelné pro současnost - vystrašení lidé jsou poslušní,.... Nemohu říct, že se mi kniha nelíbila, ale připadala mi tak trochu nedotažená.Já kdybych věděla, že mám někde dceru, tak bych ji hledala tak dlouho, až bych ji našla. V knize uběhlo tolik let, jedna na druhou myslela, ale to bylo všechno.
(SPOILER) Kniha se mi docela líbila, dvě časové roviny mi nevadily. Hvězdičku jsem strhla, protože se tak nějak nemůžu zorientovat v čase - utekli v 50 letech, bylo jim kolem 35, najednou se tam objeví pravnučka, už také skoro dospělá. Druhou hvězdičku jsem strhla za způsob, jakým je psaná diplomová práce. Jednu takovou - z historie - mám za sebou. Týdny jsem proseděla v archívech, přečetla stovky stran kronik, dobových materiálů, vzpomínek pamětníků, hospodářských zápisů, atd. Aby někdo napsal diplomku na základě deníků, byť podrobných - to asi ne. I když si hrdinka něco začala s vedoucím diplomky. A jak se teda vlastně jmenoval? Chvíli Tomáš, chvíli Jan.
Kniha není špatná, pěkně se čte, je zde patrná i velká snaha autorky o vykreslení povahových rysů postav. Nakonec to končí jako pohádka.