Monnyska
komentáře u knih
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Chtěla bych se s Vámi podělit o pár mých postřehů, neboť mám na tuto knihu vyhraněný názor. Spíše si sepsat, proč už tu knihu nikdy víckrát něčíst.. Obálka je opravdu krásná, vlastně ta většinu lidí naláká, stejně tak lukrativní název (to se prodává úplně samo – hlavně v dnešní době). Ale je tam velké ALE. Pozor, moje poznatky mohou obsahovat SPOILERY!
Za prvé spisovatelka vůbec neumí psát – její styl psaní se nehodí ani na červenou knihovnu, což mimochodem z Tatéra z Osvětimi bezesporu udělala. Nedokázala ve mne vzbudit nějaké silnější emoce, uvěřitelně mi říct, jak to bylo. Opravdu jsem neuronila ani jednu slzu a na konci jsem se strašně těšila, až už to skončí.
Za druhé souvisí s prvním bodem a to jsou dialogy – to jako vážně? Ahoj.. Jak se máš.. Byl jsem tři roky vězněn Němci v Osvětimi.. Abteilung Politische.. - NE, to vážně nechcete. Uměle vykonstruované, násilně vepsané a ve finále Vám stejně nic neřeknou.
Za třetí jsem měla pocit, jako by to byl příběh deseti lidí spojených pod jednu osobu (omlouvám se za to připojení, ale Lale byl takový válečný Forrest Gump) – hrdina, který přežije všechno, a když říkám všechno, tak opravdu všechno – schovávání válečných kořistí pod matrací, rozdávání a shánění klobás a čokolády, dokonce i blok č. 11. Dovolím si k tomuto něco říct – pochybuji o tom, že by někdo dokázal propašovat diamanty, šperky, peníze v takovém množství přes ostrahu, pochybuji o tom, že by mohl rozdávat čokoládu, nebo klobásy všude po celé Osvětimi a zachraňovat tak tisíce životů – nechledě na to, že čokoládu dostávali v té době snad jen vojáci a o klobásách (příděly) ani nemluvě. A nejen to, ten dokázal dokonce zachránit kluka před popravou, dokázal najít svou vyvolenou (i když se nijak nedohodli, kde by se mohli po válce sejít) jen podle jména. Bože, já mám dost..
Za čtvrté tradiční klišé – Mengeleho vražedný úšklebek, Ssáci největší tupé hlavy, kteří jsou hloupí a vůbec jim není divné, že na sezamu je dopsané nějaké jméno navíc, můžu vše a nikdo na mě nepřijde..
A za páté ten konec – to je prostě jak vytržené z nějaké Pilcheorvky. Ani to snad nebudu komentovat. A jen tak mimochodem ještě za koncem najdete Epilog, Autorčinu poznámku, Další informace, Doslov a Poděkování – já mám ráda knihy dočtené celé, ale tohle bylo i na mě moc...
To bude snad vše, jen nezapomeňte, že Tatér byl v Osvětimi velice vážený a neohrožený, nemohli ho zabít, protože, kdo by jinak ty všechny ty lidi tetoval? Na celou Osvětim a Březinku byli celkem dva tatéři – no není to k popukání?
Já se omlouvám, pokud jsem někoho urazila, ale chci Vám jen ještě nakonec říct, že mám ráda historii, nejsem ani člověk, který by tvrdil, že holocaust nebyl, ale tohle dílo bylo opravdu utrpení. Nejvíce je mi líto snad jen Lalea, který se musí otáčet v hrobě, protože autorka z něho udělala něco, co ani nejde vyjádřit slovy. Asi by se nad sebou měla zamyslet a věnovat se úplně jinému oboru a spisovatelství navždy opustit – udělá tak laskavost nám všem.
A pokud si chcete přečíst nějakou knihu o holocaustu, tak určitě sáhněte po jiné knize :)
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Téma srdcervoucí, KL má velký dar - donutí Vás její "postavy" milovat či nenávidět... (V tomto případě i v pár řádcích) .... I když je to podané útržky prakticky pamětí, i tak mě to dokázalo opravdu dojmout.... Pro místní je to určitě jedna z knih, kterou musíte mít... Odebírám bohužel hvězdičku za to, že jsem se v některých postavách nemohla vyznat, nevěděla, jsem, kdo ke komu patří a nechtěl se mi dělat seznam, kniha ale historicky velice přínosná, líbí se mi prolínání literatury faktu s literaturou krásnou, myslím, že se tak k této tématice dostane více lidí, třeba i Ti, co literaturu faktu nemají rádi...
Dva proti Říši
Jiří Šulc
Velmi, opravdu velmi čtivý román založený na skutečných událostech. Nemohla jsem se odtrhnout, musela jsem číst každou volnou chvíli, a nakonci ukápla velká slza. Člověk si to v dnešní době neumí ani představit, troufám si říct, že i vlastenectví vyšlo už trochu z módy... Kdo ví, co by bylo, kdyby se atentát nestal, kdyby Čurda nebo Gerik nekolaborovali a drželi se svých úkolů z Anglie, co kdyby Lidice nebyly vypáleny, znamenalo by to, že po válce bychom měli úplně jiné území? Stáli by na naší straně vítězné mocnosti? A jak by dopadli parašutisté, kdyby přežili válku? Skončili by ve vězení, či by byli popraveni ve vykonstruovaných procesech jako jiní? Asi by se divili, kam až ta doba zašla a že nacismem skončila jedna etapa a druhá etapa přišla na řadu... Člověka to nutí přemýšlet, ještě stále mám knihu v hlavě... Opravdu doporučuji...
Kde zpívají raci
Delia Owens
Velmi krásná kniha, plná osamění, lásky, přírody, útrap... Věřím, že každý si najde to svoje... Ještě teď slyším doléhat zvuky bažiny a racků... Bylo mi tak smutno, i veselo... A možná některá tajemství je lepší nechat odejít v zapomnění.... Moc doporučuji, krásná letní četba
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Měla jsem také své tipy, ale bohužel jsem se netrefila :) kniha velmi působivá, hodně čtivá, pustila bych se do ní hned znovu. Zajímavý námět, který mě nenechal chladnou.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Zajímavé téma, kniha podobně postavená jako pozdější Bílá voda, ale měla jsem obdobný pocit jako u Bílé vody... Někdy jsem se ztrácela ve vedlejších postavách, těžko jsem si udělala vztah k hlavním postavám... Mnoho otazníků a náznaků, které by nám měly do sebe zapadnout, ale přesto mnoho otazníků nevyřčených... konec překvapivý, ale pro mě takový nijaký, ale příjemné zpestření léta zajímavým tématem....
Marťan
Andy Weir
Člověk si myslí, že rychle upadne do nostalgie a za chvíli už bude příběh monotónní, ale opak byl pravdou. Na Marka čekala katastrofa za katastrofou... I když je v knize hodně chemických, technických, matematických a bůh ví čeho ještě popisů, fascinovalo mě, jak dokážu číst dál. Nejsem ani technicky ani matematicky příliš zdatná, ale knihu jsem měla přelouskanou během pár dní. Přemýšlela jsem, jestli dám knize čtyři nebo pět hvězd. Konec byl však velmi napínavý, i když jsem předpokládala, jak to celé dopadne. Nedokázala jsem se odtrhnout, a tak dávám všech pět hvězd a tiše doufám, že jednoho dne se dočkám až někdo udělá ten velký krok pro lidstvo a octne se na planetě Mars :)
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Přemýšlela jsem, jaké mám dát hodnocení. Kniha je sama o sobě osobitá, velmi čtivá. Celou dobu čekáte na velký boom, ale on ten boom v té knize vlastně nikde vůbec není. Kniha pluje, tak jak pluje život sám a proto je asi tak jedinečná. Nic podobného jsem zatím nečetla a velmi mě to překvapilo. Musím říct, že mne bavily všechny linie rozrostlého příběhu, každý střípeček byl vložkou originality. Když čtete, máte pocit, že to žijete s hlavními postavami. Kdyby kniha měla více stránek a více příběhových linií, četla bych klidně i 800 stran, protože mě ty osudy opravdu zajímaly a bavily mě. Pro jiné by to mohlo být na škodu, moc odboček od hlavních protagonistů, takže pak víte, že tam někde vedlejší postavy žijí a nakonec Vám chybí, jak to s nimi dopadlo. Za sebe musím dát plný počet hvězd, protože ještě teď nad celým příběhem přemýšlím :)
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Je mi tak smutno... Velmi hluboká knížka, plná strastí, pomsty, smutku, beznaděje a přitom přátelství, lásky, pomoci, boje proti zlu... Já jim tak moc fandila, všem, ale jak už tak člověk ví, život nám dává překážky a nikdy to nedopadne tak, jak doufáme...
Zlodějka knih
Markus Zusak
Kdybych mohla dala bych ještě dvě hvězdičky navíc. Kniha je opravdu působivá a asi jsem správně prožívala děj, protože jsem se neubránila slzám. Smrt jako vypravěčka mi byla sympatická. Byla posluhovačkou lidí a tak to prostě bylo, člověk se se smrtí musel smířit ať chtěl nebo ne. Je to v několika ohledech krutý příběh, ale dostane se to do rovnováhy s přátelstvím a láskou (ať k lidem nebo ke knihám). Nemohu litovat, že jsem si ji koupila. A doporučila bych ji opravdu všem....
Les v domě
Alena Mornštajnová
Postavy pro mě byly krajně nesympatické, ale příběhu to dává na autenticitě... Rozhodování hlavní postavy jsem moc nepochopila, myslím si, že když je člověk dospělý, dokáže se zachovat racionálně a o minulých událostech dokáže přemýšlet jinak než dítě... Konec pro mne nebyl moc překvapivým, myslím, že jakmile se dozvíme, o čem vlastně celá ta kniha je, tak člověk na konci nemůže být ani překvapen... Kniha je však svým stylem čtivá, proto dávám celkem 4 hvězdy, čte se rychle a zanechala ve mne opravdu silný pocit znechucení....
U severní zdi
Petra Klabouchová
Tohle byla opravdu síla a k tomuto režimu se lidé obracejí, že bylo líp, je tohle vůbec možné? Je mi líto, že se tato témata ještě stále nedostávají do podvědomí všem lidem.. děkuji za tuto knihu
Misery
Stephen King
Za hodně dlouhou dobu nejlepší kniha. Po Nespavosti jsem si od pana Kinga musela dát pauzu, vracím se k němu asi po roce a půl a tohle teda byla jízda. Tak povedené dílo jsem nečetla ani nepamatuji, naposledy asi Osvícení :) vřele doporučuji a hned jdu kouknout na filmovou verzi :)
Inspektor Prevít
František Niedl
Já se musím přiznat, že jsem byla nadšená. Když to člověk nebere jako detektivku, ale spíše jako humoristický román, tak si myslím, že bude spokojený. Měla jsem podobné pocity jako u Aristokratky, kniha měla takový podobný humor. Kniha měla spád a zápletka byla už jen jako bonus. Detektiv Prévit byl sympaticky - takovej trošku nesmrtelnej pošuk :D kdo zrovna nepotřebuje vážnou knihu a chce se trochu zasmát, tak vřele doporučuji :)
Peníze od Hitlera
Radka Denemarková
1000 a jednu otázku ve mně zanechává tento příběh... jak lidé dokáží žít s pocitem viny, jak dokáže člověk žít s pocity nenávisti, dokážeme odpustit, jak nás sžírá tajemství, co třeba temné tajemství a třeba ne moje... takové myšlenky mě napadají po dočtení této knihy. Velmi zajímavě napsaná, ale nemohla jsem se odtrhnout, velmi zajímavý střípek do dějin, mám potřebu si k tomu něco načíst, opravdu doporučuji.....
Saturnin
Zdeněk Jirotka
Vždy jsem Saturnina jen míjela a moc se mi do něj nechtělo. Nakonec jsem si knihu ale opravdu užila a musím podotknout, že jsem ještě neviděla film, takže je druhý v pořadí...
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Svět je vlastně pořád stejný, kniha velmi čtivá, i když zrovna toto téma nevyhledávám, ale přijde mi jako povinnost přečíst světovou klasiku.... tak konečně jsem se k tomu dostala. Jsem ráda, že jsem byla ponořena do života v 19. století, jak už jsem podotkla na začátku, tak prostě zjišťujeme, že svět je stejný a lidé jsou stejní....
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Kniha byla čtivá, námět obohacující, avšak stejně to není na pět hvězdiček. Mám z knihy takové smíšené pocity, možná, kdyby byla vystavěna trochu jinak, osudy jsou velmi silné, ale na konci jsem měla pocit, že takový ten boom na se nekonal a já najednou ztratila tu chtivost to dočíst, možná kniha byla moc dlouhá, nevím.. pro mě příliš mnoho nástinů a otazníků, ke kterým bych se měla dopracovat sama a ve finále stejně nemůžu říct jak to bylo... některé postavy moc neuvěřitelné... Škoda, čekala jsem od toho trochu více...
Trhlina
Jozef Karika
Kniha se mi hodně líbila, určitě jeden z nejlepších hororů, co jsem kdy četla. Nabudila ve mne opravdu nepříjemné pocity. Nemůžu jinak než doporučit :)
Kladivo na čarodějnice
Václav Kaplický
Perfektní dílo, velmi čtivé, mrazivé, opravdu se mi dostalo pod kůži...