Mrs.Depp komentáře u knih
Právě jsem knihu dočetla a je mi moc líto, že jí nemůžu dát kladné hodnocení, protože jsem si ji koupila na doporučení ženy, která je pro mě velkou životní inspirací. Ať přemýšlím, jak chci, vůbec netuším, o čem byla. Možná proto, že jsem se u ní zasekla na více než 3 měsíce. Spoustu dní se mi nešlo donutit ji v těch pár chvílích volna, co za den mám ani otevřít, maximálně když jsem to udělala přečetla jsem třeba jen jednu krátkou kapitolku (ani ne jednu stránku) a zase ji odložila. Mrzí mě, že jsem za ni dala tolik peněz, opravdu jsem si za ně mohla přečíst dvě jiné super knihy.
Nemám ráda když si autoři vytvářejí své vlastní termíny a vydávají je za dogma a tady jich je spousta jako např. Partner svého levelu. V knize autoři neustále představují své vlastní názory jako jediné správné, dali do knihy své fotky nejspíš jako ilustraci dokonalého páru a poučují, jak si takový vztah máme zajistit i my a už jen ta anotace, ve které píšou, že jsou milenci - bylo opravdu potřeba toto říct a upozorňovat na to? Ono už to tak v manželství bývá.
Abych ale jen nekritizovala, líbily se mi příběhy lidí např. Lucie Dyrlíkové a pana Bernarda a příběh o oslovi. Něco si odnesu i z kapitoly o firemních strukturách.
Moc krásná kniha pro děti v náhradní rodinné péči, která jim pohádkou o 3 zajíčcích a jejich kamarádech vysvětlí, co je potkalo a ukáže, že i ony jsou milované a chtěné . Obsahuje také otázky, které by rodiče měli se svými dětmi probrat a navede Vás tak, jak s dětmi o tom, jak se k Vám dostaly mluvit .
Naše malá roste s Péťou a učí se spolu mluvit :-) Věřím, že i díky této knížce se naučila spoustu věcí mi rozumět i když je třeba ještě neumí říct. Patří mezi její nejoblíbenější, už mám objednané další dva díly a jsem zvědavá, co na ně řekne. Pro mě super inspirace, co mám s malou trénovat a učit ji.
Krásná kniha, která učí děti, proč je důležité objetí. A taky, že když máme někoho ráda, chceme ho utěšit nebo se společně radujeme, měli bychom ho obejmout. Objetí pomáhá v těžkých chvílích a dělá radost v těch krásných. My dospělí se kolikrát obejmout neumíme, proto jsem ráda, že toto krásné poselství jednou snad tato kniha předá mé dceři.
Krásná kniha a nádherné ilustrace. Určitě si ráda s malou časem přečtu i další knihy autorky. I když je na tuto knihu ještě malá, jsem ráda, že se mi dostala do ruky už teď. Naučím se nejprve zvládat svého pana Hněva a že mám taky na čem pracovat a až pak to můžu naučit jit. Věřím, že nám do budoucna hodně pomůže.
A moc se mi líbí, že je příběh o hněvu poukázán na příběhu malé lištičky, ty máme snad všude jako plyšáky, na oblečení a teď i v knížce.
Máme knihu v trochu jiné verzi a to je pop-up a z té jsem tak nadšená, že i když jsem ji vůbec nechtěla kupovat, myslím, že za chvilku budeme schánět i ostatní díly. Je dražší, ale stojí opravdu za to. Krásnější knihu jsem neviděla!!! Chci ji dát dceři až jak bude trošku větší, aby ji neroztrhala, ale zatím si ji chodím tajně číst já.
Je pravda, že textu je v knize málo a ještě působí tak nějak zvláštně. 90 % textu tvoří věty jako chce se ti spát, spi. Ale já ji chtěla hlavně kvůli krásným obrázkům, o kterých chci dceři vyprávět, takže za mě svůj účel splnila. Že má pomoct s usínáním to upřímně nevím, s tímhle záměrem jsem ji nekupovala a zjistila to, až když přišla, ale nemyslím si, přesto jsem ji hned šla vyzkoušet a nezabrala, malá byla vzhůru ještě další asi 2 hodiny, ale to k tomu patří :-)
Musím upravit svůj původní příspěvek. Dnes jsem opět malé četla před spaním a asi se na text více soustředila je moc hezký i obrázky k němu jsou nádherné, určitě doporučuji.
Kniha plná mouder :-) Moc se mi líbila a určitě se k ní budu vracet.
Jediné, co se mi nelíbilo byla rada nechat vyplakat v náručí. Ale je pravda, že se u pláče taky snažím neodvádět pozornost a nechat malou prožít emoci, ale celkově mi tato rada v knize vůbec nesedla.
(SPOILER) Po Hotýlku jsem si v průběhu čtení říkala, že bych si chtěla přečíst ještě Les v domě a tím s autorkou končím. Dnes jsem si ale sedla ke knize s tím, že mi zbývá dočíst ještě asi 50 stránek a přečtu si aspoň kousek a nemohla jsem se odtrhnout, dokud jsem ji nedočetla. Zase jsem se stala fanynkou paní Mornštajnové.
Číst tuto knihu pro mě bylo v mnoha ohledech náročné a otevřelo to moje bolavé místa, o kterých jsem ani nevěděla, že je mám a na kterých potřebuju pracovat. Jako maminka, která svůj vymodlený poklad může mít doma díky tomu, že se ho jiná žena vzdala jsem prožívala osudy malé Magdalénky a její pocity o to víc a i já moc dobře znám ten strach a tu šílenou bezmoc, že jednoho dne u nás doma někdo zazvoní a moji holčičku mi odvede. Teď vše snad konečně směřuje k tomu, že vše bude za námi a dobře to dopadne, ale bolest Maje o to více dokážu pochopit a taky to, co jednou bude zřejmě prožívat a cítit má dcera. Až zase narazím na další knihu autorky, určitě si ji ráda přečtu.
Milá knížka, ideální na léto. Příběh o tom, jak se život někdy zamotá a že se vyplatí se nevzdávat ani když už máte pocit, že nemůžete dál. O maličko více se mi asi líbil příběh Jáchyma, který je přesně typ muže, do kterého bych se nejspíš v reálu dokázala zamilovat. Už teď se těším, až si přečtu další knihy Patrika Hartla.
Ani já se neubráním srovnání s Hanou. Čekala jsem knihu, od které se nebudu moct odtrhnout a budu číst dlouho do noci, abych se dozvěděla, co bude dál a zvrat v každé kapitole. Místo toho jsem dostala poklidně se vyvíjející popis jedné rodiny a jejich hotýlku v průběhu několika desítek let. Tyhle rodinné ságy "jak šel život" miluju a díky tomu jsem si uvědomila, co všechno v uplynulých desetiletích zažívala naše rodina a rodinný dům, který vlastní. Přenesla jsem se například do doby, kdy se mladí manželé můj dědeček s babičkou rozhodli a postavili dům, ve kterém vychovávali své dvě dcery, pomáhali s výchovou šesti vnuků a vnuček, pracovali a budovali náš domov, přistavovali když se rodina rozrůstala. Dědeček dokonce bojoval ve válce. Náš dům zažil rozvod, svatby, nové lásky i boj o život, ať už ten, který tady už je nebo ten, který jsme si moc přáli, aby přišel a spoustu dalšího. Dědeček tady už mnoho let není a babička na tom také není dobře, ale to co pro nás vybudovali zůstane v naší rodině napořád. A vždy si jich za to budu vážit a obdivovat je.
Díky této knize jsem si uvědomila, že takových domů a příběhů je nesčetně mnoho a spousta určitě natolik zajímavých a poučných, že je škoda, že nemůže být takových knih mnohem více.
Přesto, že bych ráda dala knize vyšší hodnocení, něco mi v tom brání. Možná srovnání s jinými knihami, které jsem četla a které mě do děje vtáhly více nebo taky možná proto, že postav v knize je spousta a bylo pro mě náročné si zapamatovat kdo je čí manžel, otec, nevlastní matka a nebo třeba teta. Možná proto, že konec nebyl více rozvedený a možná trochu "odbytý" jednou stránkou a třeba taky proto, že jsem nezažila komunismus a stále si ho nedokážu představit v jeho reálné podobě.
Přesto se už teď těším na další knihu autorky, protože každá z nich nám toho určitě může mnoho předat.
Jsem asi jedna z mála, kdo je odjakživa v týmu Meghan a Harryho. Mám sice ráda i Kate, ale i přes spoustu šílených článků, které o Meghan a Harrym vyšly jim pořád fandím a ráda sleduji jejich rodinu.
Na knize se mi líbilo, jak Harry popisuje svůj život, vše co ho potkalo. Od smrti maminky, přes studium, práci v armádě, až po velkou lásku, stěhování z Británie a založení rodiny.
Mám ráda tyto příběhy ze života a Náhradník pro mě není výjimka.
Díky knize jsem si vyhledávala další informace a spoustu kauz, o kterých se v souvislosti s tímto manželským párem psalo a zase se dozvěděla spoustu nového. Kniha mě nalákala, abych se znovu chtěla dodívat na Korunu a jednou se doufám podívám na místa v Británii, o kterých Harry píše i osobně.
Za mě jsou Meghan a Harry krásný pár a jejich život budu i nadále ráda sledovat a třeba se i v něčem inspiruju.
Krásná kniha s nádhernými obrázky. Opět jsem si připomněla, jak moc miluju zážitky, které pro mě znamenají Hygge jako třeba:
- válet se celé odpoledne na gauči s čajem, knihou a něčím dobrým, u nohou naše dva psy nejlépe za chladného deštivého počastí
-procházky s pejsky nebo s kočárkem
- sledovat pod dekou své oblíbené seriály
- vánoce a vše co k nim patří s mými milovanými
- dovolená na nějaké útulné chatě, kde prosedíte celý večer s přáteli nebo s rodinou a povídáte si ideálně při zapáleném krbu
- čtení knih během dlouhé cesty na dovolenou
- večery při zapálené svíčce, když jste v klidu a nic vás netrápí
a spoustu dalšího
Kniha má málo textu, takže ji přečtete za chvilku, kdyby se text spojil dohromady má snad jen 50 stránek, proto ve mě vzbuzovala pocit, že autorka neví o čem psát a musela knížku natáhnout, ale knihy o Hygge jsou vždy psané takto. Tahle je z těch co jsem četla zatím nejlepší.
Nádherná kniha o tom, že nic v životě není černobílé a že nikdo není jen hodný nebo zlý. Nemohla jsem se od ní odtrhnout, jen co malá usnula utíkala jsem číst a četla dlouho do noci. Tak moc mě ten příběh bavil a tak moc jsem se chtěla dozvědět, kdo je vrah, až jsem ji nedokázala odložit.
Nádherné popisy krajiny, skromně žijící Kya a její velká láska a velká osamělost. Tak moc jsem jí přála, ať vše dobře dopadne. Nádherný romantický příběh a zároveň vyšetřování vraždy. Konečně jsem se dokázala odpoutat od starostí, které mě už několik měsíců trápí. Konec příběhu by si za mě zasloužil větší happy end, ale takhle je to aspoň více ze života.
Dlouhé roky se mi nestalo, abych po dočtení knihy měla husí kůži a šel mi mráz po celém těle. Závěr knihy mě pořádně vyděsil a děsit nepřestává.
Všem moc doporučuji.
Málokdy se mi stane, že knihu nedokážu odložit. U této knihy se mi to ale stalo. Ani nevím, odkud Denisku znám, možná z Instagramu nebo z článků, kde se psalo o její nemoci. Po přečtení její knihy je mi ještě mnohem víc smutno z toho, že už několik týdnů není mezi námi tak úžasný člověk, který to nikdy nevzdával, ani když byly všechny prognózy už hodně pesimistické. Je mi smutno z toho, že se tyhle věci musí stávat mladým lidem a ještě víc, když si vzpomenu, že odešla maminka malé holčičky. Deniska pro mě bude navždy inspirací v mnoha směrech, inspirací, že nic se nemá vzdávat a máme bojovat za svůj život a za své blízké, inspirací změnit svůj životní styl a žít zdravěji. Je škoda, že druhou knihu už asi nestihla napsat. Kniha, kterou jsem četla už několikrát a je pro mě asi nejkrásnější a nejvíce inspirující a vždy se k ní ráda vracím je pro mě Vždy s láskou, Petra od Petry Němcové, teď se k ní přidá i tato knížka. Jsem ráda, že do ní Deniska přidala i své recepty, některé chci určitě vyzkoušet. Deniska odešla na nemoc, která mě děsí každý den, protože jsem podstoupila IVF (i přes ten strach z nemoci byla touha stát se maminkou silnější) a moje maminka si rakovinou prošla už 3x. Každý den bojuju sama se sebou, abych se tomu strachu nepoddávala, ale věřím, že každý svůj osud máme daný a nepomůže nám stresovat se tím. Co se má stát, to se stane a mrzí mě, že někdy je ten osud opravdu náročný, ale nezbývá, než žít a užívat si každý den, jen tak jednou můžeme odejít šťastní..
S touto knihou se mi opět potvrdilo, že pečovat o opuštěné děti a dát jim domov, rodinu a lásku má ten největší smysl Skvělá kniha, která dopomůže k pochopení terapeutického rodičovství.
Kniha je úžasná v tom, že vám v mnoha směrech otevře oči a třeba i přinese určitou úlevu, pokud bojujete se strachem a úzkostí jako já. Co mi ale vadilo bylo to, že jsem měla z knihy pocit, že autor sesbíral své oblíbené citáty a vytvořil z nich knihu, jako by je vydával za své a taky na mě až příliš ezo pojmy jako dvojplameny, stříbrná šňůrka apod. a to, jakým způsobem jsou v knize používány. Způsob, jakým autor radí mi moc nesedí, ale ostatním může, ale vlastně díky této knize pochopíte spoustu věcí, i když se čte těžko, proto jsem nemohla dát nižší hodnocení.
Krásný a milý příběh pro děti, krásné ilustrace, princezna Klárka a její princ Louskáček, věřím, že malé holčičky si příběh zamilují.
Když jsem poprvé četla tuto knihu, psala jsem tady ne příliš nadšený komentář a myslím, že autorovi dlužím obrovskou omluvu. Absolutně jsem tehdy knihu nepochopila. Nechápala jsem, co zrovna na této knížce tolik lidí uchvátilo. Právě proto, že ji miluje tolik lidí, rozhodla jsem se jí dát šanci po čase znovu a tehdy jsem se do ní i já zamilovala. Teď jsem ji četla potřetí, tentokrát v dětském, ilustrovaném vydání a už vím, že si ji chci přečíst ještě spoustukrát, protože je v ní tolik moudrosti a tolik krásy. Asi u této knihy více než kde jinde platí, že správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné. A je důležité ji číst nejen s otevřenýma očima, ale i srdcem.
A můj oblíbený You become responsible forever for what you have tamed.
A mohla bych tady vypsat ještě desítky neméně nádherných citátů, které by si měl čas od času připomenout každý, ale to už nechám na Vás, jestli si přečtete příběh o Malém princi, Lišce a dalších, které na své cestě potkal.
Miluju životopisy. Miluju Přátele a miluju Chandlera a Monicu. Vůbec jsem ale netušila, jaké má Matthew Perry celoživotní problémy se závislostí a je mi to moc líto.
Na začátku knihy Matthew píše, že ji můžeme brát jako jeho vzkaz ze záhrobí. Když ji psal asi netušil, že to tak opravdu bude a mnoho lidí si ji přečte až po jeho smrti. Když se na to člověk takto dívá, je to opravdu strašidelné, jak to ten život někdy vymyslí. V knize píše, že nechápe proč se po vážné nemoci mohl vrátit zpět do života, když další pacienti, kteří byli napojeni na ECMO ne. Věřím, že to bylo proto, aby napsal tuto knihu a pomohl tak spoustě lidí. Je úžasné, že může pomáhat, i když už tady nemůže být a věřím, že by si to tak přál. O to víc je mi líto, že nikomu se nepodařilo pomoci jemu.
Přiznám se, že Chandler a Monica mi vždy připomínali mě a mého manžela. Náš vztah vznikl po několikaletém přátelství, nejčastěji se hádáme kvůli úklidu :-D, můj manžel neustále vtipkuje, až mě tím někdy přivádí k šílenství :-D a nebyli jsme ušetřeni ani náročné cesty za miminkem jako měli Chandler s Monicou. Stejně jako je, i nás tato cesta spojila a pomohla mi pochopit, že mám vedle sebe člověka, se kterým chci strávit zbytek života.
S Chandlerem a Monicou jsem se smála, fandila jim, plakala i byla smutná. Ale taky jsem se radovala a byla dojatá, když se jejich rodina konečně stala kompletní. A věřím, že to ještě mnohokrát dělat budu. Cesta adopce je sice jiná, než když se vám miminko narodí, ale je neméně nádherná a když si pak pochováte ten Váš vymodlený zázrak, víte, že to za všechno trápení stálo.
Životní příběh Matthewa byl hodně těžký, doufám, že odcházel smířený a v klidu, šťastný a spokojený a moc mě mrzí, že sám se svého vytouženého potomka nedočkal.
Stejně jako on znám tu nejistotu a obavy, které prožíval a je mi líto, že ho dovedly až k závislosti.
Je úžasné, jak někdo může ovlivnit váš život i když jste ho nikdy nemohli poznat osobně a já na Matthewa budu vždy vzpomínat v dobrém, jeho trápení ani v nejmenším nezměnilo můj pohled na něj a pokud ano, tak jen v pozitivním slova smyslu. Už vždy se na něj budu dívat jako na člověka, který bojoval za svůj život a že opravdu bylo za co bojovat.