mstychov komentáře u knih
Třetí zahradu jsem přečetla jedním dechem. Příběh Nelly a Nikolase mě natolik dostal, že jsem potřebovala přídavek. Jakmile tedy spatřil světlo světa volně navazující druhý díl Trnitá cesta, musela jsem ho mít.
V příběhu se setkáváme s Darienem. Od začátku sebevědomým, hodným mužem, který je věrným přítelem knížete Nikolase. Jakožto druhorozený syn to nemá v rodině jednoduché a tak za knížetem často utíká.
Na druhé straně je Olivie. Chovanka z kláštera, která v něm v prvním díle pobývala s Nellou. Tu se otec rozhodne obětovat jako chůvu pro děti jejích sester.
Důležitou součást příběhu také tvoří vyšetřování zaměřené na obchodníky s opiem.
Jak se zkříží cesta Olivie a Dariena? Smíří se Olivie se svým osudem? Dokáže zvítězit její odhodlání proti tradicím 18. století?
Do postavy Dariena jsem se zamilovala od prvních stránek. Jedná se o výrazného hrdinu, který čtenáře doslova popohání číst dál. Jeho cesta byla v příběhu mnohdy nevyzpytatelná. To samé mohu s klidným srdcem říct i o Olivii. Něžné dívce, která je křehká jen navenek. Uvnitř se jedná o silnou ženu, jdoucí si za svým.
Knížky od autorky beru jako pralinky. Chci si je vychutnat, aby mi chvíli vydržely, ale nejde to. Jakmile se začtu, příběh mě nepustí až do konce. Nemůžu se dočkat dalšího dílu. Vřele doporučuji všem romantickým duším. Rozhodně se nebudete nudit. Příběh je napínavý a nepředvídatelný.
V době mého dospívání jsme ujížděly na knihách Lenky Lanczové. Dnes by se k ní jednoznačně přidala Petra Langová. Talentovaná česká autorka píšící romantické příběhy, které nejen, že pohladí na duši, ale dostanou vás svým promyšleným obsahem. Rozhodně nečekejte žádná klišé a předvídatelné konce.
V písničce pro Klaudii se střídají kapitoly z pohledu dvou postav a to čerstvě osmnáctileté Klaudie a Vítka. Příběh je zasazen do mého rodného Plzeňského kraje.
Klaudie je zamilovaná do svého přítele Davida. Právě se s ním vrací z luxusní dovolené, kterou zaplatil jeho otec Tonda Hudec. Klaudiina rodina je z jejich vztahu nadšená. David je zkrátka skvělou partií pro jejich dceru.
Z Klaudie máme od začátku dojem, že by si o Vítka neopřela ani kolo. Pro ni je to zkrátka šerif Woody z Příběhu hraček. Nosí kostkovanou košili, nachází se neustále u koní a jeho rodina nemá na první pohled peněz nazbyt.
Pro Vítka je Klaudie zajímavá. Krásná holka, která je neustále obklopená kamarádkami Simonou, Nikolou a svým namachrovaným přítelem. Navíc má často v patách svého bratra Tobiáše, který se s Vítkem rychle skamarádí. Miluje totiž koně. Vítek s rodinou vlastní hned dva. Navíc se stará o babičku a v létě tráví čas na koňském táboře.
Nikdy by mě nenapadlo, jak se celý příběh zamotá a sebere mi veškeré mé domněnky. Hltala jsem stránku po stránce a nechala se unášet na vlně letního počasí a tónů Vítkovy kytary. Postavy jsem si okamžitě zamilovala a napjatě čekala, jak se vše vyvine. I přesto, že jich v knize bylo hodně, neztrácela jsem se.
Jedno se musí autorce nechat, umí čtenáře napínat do poslední stránky. :)
Knížku doporučuji jak pro dospívající slečny, tak pro zaryté romantičky.
Oblíbená věta z knihy: ,,Dneska večer z nás budou hvězdy, kterejm neodolá žadná holka na světě.
Druhou vydanou knížku od autorky jsem si nemohla nechat ujít, protože její prvotina mi naprosto učarovala.
V Mrazivé náruči se setkáváme opět s kapitolami psanými za různé postavy. Nejvíc jsem se sžila s Valérií, která na začátku uteče před svým bratrem, který umírá na bodná zranění. Ona však neví, že je to on. Myslí si, že ji pronásleduje nějaký násilník.
Začíná se vyšetřovat vražda. Valerie je úplně v háji. K bratrovi měla velmi blízko. Stejně tak jejich máma Marcela. Ta se po smrti syna ,,pomátne”. Začne se chovat divně, zavírat se do své ložnice a z Valérie udělá svého nepřítele. Postupně se dozvídáme minulost jejich rodiny a také pohnutky, které Marcelu k divnému chování vedou.
Valérie s postupujícím příběhem zažívá radosti a strasti běžného života. Musí zorganizovat bratrův pohřeb. Dále na ni čeká láska, zrada, utrpení a další a další nástrahy.
Velice jsem si oblíbila jak Valerii, tak její kamarádku Báru. Také kapitána Igora, Honzu a Petra. V neposlední řadě také roztomilou stařenku žijící v bytě nad Marcelou.
Příběh jsem si užila. Do poslední chvíle jsem vraha neodhadla. Střídání kapitol z různých pohledů bylo naprosto skvělé. Děj plynul sám. Popisy byly zábavné a zajímavé.
Celým příběhem mě provázela naděje a nejednou jsem i slzu zamáčkla. Jedná se o velice silný příběh. Knížku vřele doporučuju všem milovníkům thrillerů.
Oblíbené věty:
,,Do prd**e.”
,,Tam budeš, pokud nezačneš mluvit.”
Romeo a Laurie
Nakonec si po dlouhé půlminutě dodala odvahu, stiskla chladnou rukou ještě chladnější kliku a vstoupila.
Když se mi dostala do rukou knížka s překrásnou obálkou a chytlavou anotací, věděla jsem, že nechám všeho, co mám rozečteno a pustím se do ní. :)
Knížka je psaná v ich minulém čase z pohledu hlavní hrdinky Lenky. Ta má v životě dva velké sny. Stát se malířkou a najít svého biologického otce.
Nakonec se díky popostrčení od přátel rozhodne jít štěstí naproti a přestěhovat se daleko od adoptivních rodičů do Prahy, kde získá práci jako recepční v hotelu Olymp. Jejími přáteli jsou sympatická Annie, pracující též v recepci a její přítel Šimon. Dočasně zůstane bydlet právě u nich. Jako čtenáři se navíc dozvídáme hodně věcí i z jejich vedlejší dějové linky, která mě bavila stejně, jako ta Lenky.
Práce v hotelu Lenku celkem baví. Má to tam ráda až na managerku Ingrid, před kterou ji Annie varuje. Ta je sťastně zasnoubená. Plánování svatby jí však úplně zatemňuje hlavu. Ingrid si z Lenky okamžitě udělá kamarádku a taky holku na všechno, co potřebuje zařídit.
Lenka se díky Ingrid seznamuje s lidmi z různých společenských vrstev. Její život začíná být mnohem pestřejší a zajímavější než doposud.
Spolu s hlavní hrdinkou zažíváme nová přátelství, výzvy, lásku, zradu i naději. Také se spolu s ní vydáváme na nelehké pátrání po jejím otci.
Po celou dobu čtení jsem se neskutečně bavila nad autorčiným umem pobavit čtenáře. Knížka byla nadupaná chemii, zábavou, ale i přes to vše mi ke konci ukápla slza. Příběh byl neskutečně silný a já si užila každičkou stránku. Dokonce musím říct, že bych si konec dovedla představit delší. Nechtělo se mi s Lenkou loučit. Naštěstí jsem na konci zjistila, že má autorka další knížky a tak si je píši na seznam těch, které musím mít.
Najde Lenka svého biologického otce? Objeví v překrásné Praze lásku? Jak se to celé muže zamotat a prolnout by mě nikdy ani ve snu nenapadlo. :)
Ještě jednou moc děkuji za krásné čtení, které jsem si maximálně užila.
Oblíbené věty/útržky:
- ale jsme snad nějaký pos***vé, abychom to vzdávali?
- Tak to každopádně, ty humoristo!
- Nebo taky velký prd!
- You just want to papat something na chuť?
Jak začít? Tato kniha mě překvapila hned na několika rovinách a tak je pro mě těžké začít. :) Myslím velice příjemně překvapila.
V knize se setkáváme se dvěma hlavními hrdinkami. A to Natálii a Evou. Každá žije v jiné době. Natálie v současnosti a Eva v období druhé světové války.
Natálie se s Evou seznámí díky její sympatické mladší sestře Hedvice, která spolu s Natálii leží v nemocničním pokoji. Ženy si krátí dlouhé chvíle Evy příběhem.
Natálie je svá. Sympaťačka tělem i duší. Ví, co chce, ale né vždy je pro ni lehké si za tím jít. Eva je jí hodně podobná. Má sny, touhy a přání, ale v době, ve které žije není lehké si je splnit. Obě mají společné trápení s láskou.
Je úžasné, jak se Natálie během celého knižního příběhu dokázala vyvíjet díky Evě. Přijít na to, co v životě chce a potřebuje, ale především za čím si má jít. Co je opravdu důležité.
Všechny postavy jsem si okamžitě oblíbila. Jmenovitě: Natálii, Evu, Hedviku, Jakuba, Matku Rottovou, zdravotního bratra.
Nikdy jsem nezažila historický příběh z tak těžké doby podaný tak lehce a decentně. Každou stránku jsem čekala barvité popisy katastrof, ale ty se nekonaly. Za to velice děkuji autorce! Přesně vím, co chtěla říct, ale nebylo potřeba to drsně popisovat.
Připomněla jsem si historii a prožila lásku, zradu, přátelství, štěstí i boj o holý život. Do příběhu jsem se jedním dechem zamilovala a také si hezky poplakala.
Děkuji autorce za parádní zážitek a moc už se těším na její další připravovanou knihu! @miriam.blahova
Oblíbená slova a věty: radost-metr
Pohladila jsem ho úsměvem. Historie je nedílnou součástí našich životů.
Oblíbené motto: Kdyby nebylo smrti, lidé by si nevážili života.
Od začátku knihy jsem měla pocit, že jsme v příběhu o Popelce. :) Sophie Beckettová je takzvaný bastard. Dcera hraběte a služebné. Její matka bohužel zemře a hrabě se znovu ožení. Nová paní má již 2 dcery. Poté, co hrabě zemře se ze Sophie stane otrok. Dělá všechnu těžkou práci, co jen jde. V závěti je vše napsané jasně. Hraběnka dostane velké jmění, pokud Sophii nechá u sebe do dovršení 20 let.
Sophie se jako popelka vydává na maškarní bál k Bridgertonovým, kde se zamiluje do Benedicta. O půlnoci ovšem musí být pryč. Poté se dlouhé měsíce neuvidí. Co je svede opět dohromady? Pozná Benedikt tajemnou neznámou?
Kniha se četla jedním dechem. Sice bylo těžší se prokousat začátkem, protože se mi nelíbilo, že je to začátek Popelky jako přes kopírák, ale potom se příběh parádně rozjel a já se nechala unášet na stránkách plných vášně a něhy. Konec byl velice dramatický a napínavý. Co bych autorce vyčetla je popis odpanění. To je něco, co mi přijde nevhodné k tomuto stylu knihy.
Budu se těšit na další díly někdy příště. :)
Eragon je prvním dílem z trilogie o dračích jezdcích. Je to dlouhý příběh o chlapci, který najde modrý kámen, ze kterého se později vylíhne drak. Eragon draka pojmenuje Safira a vydá se spolu s vypravěčem Bromem za dobrodružstvím. Děj ubíhá rychle. Eragon na své cestě musí čelit strachu, smrti, přátelství, zalíbení, bojům, zradě. Jak jeho cesta dopadne? Koho všeho potká? Jak se mu bude dařit před lidmi ukrýt draka? Postavy v tomto příběhu jsem si neskutečně zamilovala a prožívala vše s nimi.
Předně bych chtěla zmínit, že jsem knížku přečetla jedním dechem. Moc se mi líbilo její zpracování. Obecně mám radši kratší kapitoly. Časté odstavce mi vyhovovaly. Knížka pro mě byla přehledná. Díky nadpisu kapitol jsem vždy věděla, u které postavy jsem.
Příběh vypráví o dvou dívkách- Evě a Auroře, které si prožily válku v Bosně a Hercegovině a dostaly se do koncentračního tábora. Jejich osudy se různě proplétají. Každá se s danou situací vyrovnává jinak. Aurora se uchyluje k vyprávění pohádek o dracích a uniká často do svého světa, aby se s danou situací lépe vyrovnala. Velice zajímavé jsou 3 rasy, díky kterým válka začala.
Která rasa nakonec zvítězí? Skončí válka? Setkají se kamarádky opět spolu? Nebo je válka rozdělí navždy? Bude vůbec někdy život jako dřív?
Myslím si, že autorka s citem popsala konflikty, které se na světě děly, dějí a budou dít. Poukázala na křehkost lidského bytí. Ukázala nám, že i v těch nejtěžších chvílích jde myslet pozitivně a nezbláznit se z toho. Situace popsala decentně a s citem. Knížka zasáhla mé emoce. Tak to má u dobře napsané knihy být.
Knížku jsem si koupila v audio podobě. Nyní jsem za to neskutečně ráda! Především proto, že je nesmírně obsáhla a natahovaná, takže jak se znám, tak bych ji cca v půlce odložila na později. Když vezmu příběh samotný, tak mě neskutečně nadchl. Autor umí úžasně vykreslit místa, lidi, čas. Naučila jsem se spoustu nových poznatků o náboženství, ale i o místech, která se v knize vyskytují. Do hlavních postav jsem se díky úžasnému vykreslení příběhu dokázala vžít. Co bylo pro mě velkým zklamáním je natahování. Občas jsem se přistihla, že už ani vedlejší dějové linky neposlouchám. Konec byl pro mě překvapující. Nečekaný. Celkově je to spíš knížka, kterou bych si tišťenou nekoupila. To ale neznamená, že si moc ráda nepřečtu další autorovy knihy. Ještě bych na závěr zmínila hlas, kterým byla audio kniha mluvená. Chvíli mi to trvalo, ale nakonec jsem si na něj zvykla. K danému příběhu se mi hodil.
Tato knížka pro mě byla jedním velkým překvapením. Dodnes jsem nečetla žádnou MM romanci a jsem šťastná, že mým prvním příběhem byl právě tento. A k mé radosti má i druhý díl. :)
Hlavní hrdina Teo pracuje jako grafik u velké firmy. Svoji práci miluje a je oblíbený u svých kolegů. Od začátku je patrné, že bojuje se svou minulostí, konkrétně bývalým partnerem Liborem. To se však změní ve chvíli, kdy dostane nového šéfa Erika.
Erik je naprostý frajer. Přesně ten druh muže, po kterém ženy touží. Chodí elegantně oblékaný a luxus je jeho druhé jméno. Spokojí se jen s tím nejlepším. K Teovi se chová přísně, ale zároveň je laskavý. Vyžaduje od zaměstnanců jen ten nejlepší výkon. Navíc se snaží zapomenout na minulost, která se za ním vleče jako koule na noze.
Teo je celkem zmatený. Do Erika se zamiluje od první chvíle. Jenže mu je jasné, že je Erik na ženy a tudíž svoji touhu musí krotit. Naštěstí má milující rodinu, která ho vždy podrží, když potřebuje.
Co mě překvapilo? Nejedná se o sladkou romanci, která vás nechá chladnými. Příběh je prošpikovaný napínavými scénami, kdy nedýcháte a jen se modlíte, ať to dobře dopadne. Chemie mezi Teem a Erikem je nespoutaná. Užívala jsem si každou scénu s nimi. Jejich barvité diskuze a fyzické napětí.
Nikdy by mě nenapadlo, jak může být taková romance smyslná.
Povede se Teovi vymanit ze spárů bývalého přítele? Nalezne Erik klid po tom všem, čím si prošel? A najde se v příběhu místo i pro lásku?
Vřele doporučuji všem milovníkům nevšedních zážitků. Já si příběh maximálně užila.
Oblíbené věty z knihy:
Že by si moje emoce začaly zvykat na Erikovu přítomnost?
A podle toho, jak mi zacuká v boxerkách, mi není tak zle, jak jsem si myslel.
Jedná se o mou první knížku od autora a mohu jen říct, že se moc povedla. :)
Hlavní hrdinka Karina je nucena k sňatku s tajemným Robertem z Rosebery. Vůbec neví, jak vypadá. Děsí ji vidina života s někým cizím. Potřebovala by aspoň zjistit, zda si budou rozumět.
Robert z Rosebery je pohledný. Má kondičku, je vzdělaný a vlastní krásné panství. Má své důvody, proč si chce vzít právě Karinu.
Karina je od začátku velká bojovnice. Snaží se postavit otci, ale i svému nevlastnímu bratrovi. Neustále přemýšlí, jak se z nechtěného sňatku vyvléct. Jenže to vypadá, že její rodina je na tomto kroku víc než závislá. Potřebují, aby měla manžela, který ji a její rodinu zabezpečí.
Čím víc se blíží sňatek, tím víc zvěstí se ke Karině o Robertovi dostává. Dozvídá se, že bude jeho několikátou ženou a že všechny ty předchozí zemřely za pochybných událostí. Karina je vyděšená.
Povede se Karině vyřešit nechtěný sňatek? Získá Robert to, po čem v životě nejvíc touží? A jak se vyřeší všechny záhady kolem?
Moc se mi líbilo vykreslení chemie mezi postavami. Napětí a nečekané zvraty. Knížka je akční, napínavá a postavy jsem si rychle oblíbila. Karina byla velmi sympatická a její úcta k rodině a služebnictvu okouzlující. Z prvního dílu jsem nadšená a budu se těšit na další dva.
Oblíbené věty z knihy:
Přátelství mezi mužem a ženou je zcela nemožné.
Odevzdala se mu celou duší.
Když Robert přečetl první větu, nevnímala nic jiného než jeho hluboký melodický hlas, který přesně vystihoval náladu příběhu.
Nemám slov. Wow. Čekala jsem silný příběh plný bolesti (což byl), ale zároveň jsem měla čest přes písmenka poznat silnou ženu, která je na dobré cestě najít svou hodnotu. Hodnotu člověka, který si zaslouží být milovaný. Především sám sebou. A o tom to v životě je, no ne?
Příběh je psaný s lehkostí. Je umění sepsat své bolavé zkušenosti tak, aby nepůsobily moc surově. Petře se to povedlo. Její zpověď o anorexii mě pohltila od první stránky. Moc se mi líbily její hluboké myšlenky, kterých má vzhledem ke svým zkušenostem požehnaně. Absolutně si nedovedu představit, že bych si tím vším prošla v tak mlaďoučkém věku. Za mě má autorka obrovský obdiv. Smekám.
Je jasné, že v životě jsme jednou nahoře a jednou dole. Ale co když je někdo dole x měsíců a období nahoře nepřichází?
Čtení jsem si maximálně užila. Petře v hlavní roli jsem fandila a prožívala s ní každý pád. Ale také úspěchy, kterých má za sebou požehnaně. V tomto příběhu si vše hrdinka vybojuje sama. Nemá za sebou kopec lidí, kteří by jí z toho vytáhli. Ba naopak, je často na vše úplně sama a uvědomění musí přijít z jejího nitra.
Vřele doporučuji všem, kdo v životě tápou. Všem, komu přijde jejich cesta nekonečná a trnitá. Knížka je plná utrpení, ale taky naděje. A vy čtete až dokonce proto, abyste se dozvěděli, zda Petra vyhraje.
Oblíbené věty z knihy:
Nedokážu pochopit, proč mi už nestačí večery strávené s mým nejlepším kamarádem hladem.
Do zdravějšího života, který nebude tolik bolet.
Slzou osolím hrnec pode mnou.
Vítr pročišťuje místnost zahalenou do bolestivé vzpomínky.
Kde začít? Ještě teď jsem po dočtení v šoku. Z čeho? Co se nadějné české spisovatelce Tereze Herzogové povedlo. První díl byl skvělý. Nedošlo mi, že ten druhý bude ještě lepší.
Opět se setkáváme se sympatickou češtinářkou Šárkou, která se po návratu z dovolené vrací do školy. Nyní již bydlí u svého sedmdesátiletého přítele, spisovatele Ivana. Vše vypadá harmonicky, až na to, že je v jejich vztahu zádrhel.
Šárky maminka se dozvídá nemilé zprávy. Dál se věnuje práci, pokouší se pochopit dceřin vztah a touží po vnoučatech. Snaží se obnovit soužití s mnaželem Bedřichem. Její syn Patrik se zamotává do vztahu s ekologicky smýšlející Anetou, se kterou čeká dítě.
Idylka v jejich rodině nikdy nevydrží dlouho. Vždy se u někoho objeví problém, který je potřeba vyřešit. A nebo ho úspěšně přehlížet?
Linka, kterou bych ještě ráda zmínila, je ta Terezy a Luboše. Tedy dcery Ivana. Moc jsem jim fandila a užívala si každou zmínku o nich. Dokázala bych si jejich příběh představit rozehraný na samostatnou knihu.
Děj krásně plynul. Opět bych ráda vyzdvihla autorky promyšlené slovní obraty a jedno moudro za druhým. Také širokou škálu témat, která dokázala dostat na třista stran. Klobouk dolů. Já bych se rozhodně při psaní takto složitého příběhu už dávno zamotala. Vše krásně navazovala a vše se na konci parádně rozuzlovalo.
Upřímně doufám, že se chystá třetí díl. Konec mě dostal.
Oblíbené věty z knihy:
Čarovný srpnový soumrak se snesl do krajiny, jako kočka se otřel o střechy chat a pomalu se natáhl do korun starých jabloní.
Jako by se propadla z cukrárny pocitů do žumpy pochybností.
Celej život je přece festival.
Foukl do něj a desítky soukromých barevých vesmírů se rozletěly podvečerem.
Naprosto boží knížka. Linda, Dominik, krásné prostředí. Rodiče, kteří si neberou servítky. Gymnázium, kde chce každý někam patřit. Osudy hrdinů, které se autorce povedlo zábavně a napínavě napsat. Knížka rozhodně stojí za přečtení. Šárka Hieková si jako vždy drží laťku vysoko a příběh budete mít za chviličku přečtený. Nedá se od něj odtrhnout. Těším se na další knížky.
Čím se tato knížka liší od ostatních? Třeba tím, že je vypravěčem pokoj! A co víc, je naprosto skvělý! Je mi ctí vám tuto vysoce originální a parádně zpracovanou novelu představit.
Pokoj vidí vše. Všímá si především nájemníků, kteří ho obývají. Ale také se rád zajímá o své okolí. Sousedy přes zeď, ulici a lidi na ní.
První nájemnicí je takzvaná Liška. Alespoň tak jí pokoj přezdívá. Skrz myšlenky pokoje máme šanci poznat, jaká je, jak se cítí nebo co právě prožívá. Je fascinující vidět život druhých z jiného úhlu pohledu. Skrze stěny, mezi kterými žijí.
Posléze pokoj vyhoří a prožívá doslova muka. Dostáváme se do fáze jeho rekonstrukce, příchodu a odchodu dělníků. Také se dozvídáme o nových nájemnících. Mladá rodina byt pronajme rodičům. Rodiče se přestěhují z Domažlic. Moc dlouho jim však nový život štěstí nepřináší a my se tak spolu s Jozkou vydáváme na bolestnou cestu zráty manželky.
Pokoj nesoudí, nehodnotí, neříká, jak by lidé měli žít, aby byli šťastnější. Pokoj vše prožívá, konstatuje, dokumentuje do svých stěn.
Nedokážu ani slovy popsat svůj pocit při čtení. Zkusím heslovitě: pokora, moudrost, vědění, učení se, láska, přátelství, žal, bolest, empatie, samota
Čtení tohoto příběhu jsem si maximálně užila a doufám, že autorka brzo plánuje další knížku! Já jsem nadšená. :)
Oblíbené věty z knihy (opravdu je těžké vybrat jen pár):
Ranní vzduch voněl vodou a zprvu byl cítit jako procitnutí do léta.
Stíny jejich těl se na bílé stěně protahují.
Pokoj pozbyl veškerých barev.
Pokoj se noří do tmy.
Chlad je nepropustný.
Zvuky brkání se mísí s ptačím krákáním venku.
Příběh, který mě hned od začátku vtáhl. Autorčin styl je čtivý. I přesto, že čtu fantasy spíše okrajově, tak tento příběh mě dostal. Především svou jedinečností v podobě ,,posmrtného života.
Hlavní hrdinka Ellie se ocitá na onom světě. Neví, jak se jmenuje, odkud přišla, a co se jí ve skutečném světě stalo. Okamžitě je okolnostmi vhozená jako ryba do vody a musí plavat, ať se jí to líbí nebo ne. Dozvídá se, že zemřela a že si může vybrat nové jméno. Za parťáka jí dají chlapce Ozzyho.
Postupně se dozvídáme, že se Ellie dostala mezi 13 kandidátů na smrtky a že ji čeká výcvik a následné zkoušky. Smrtkami se totiž rozhodně nestanou všichni. Hlavní hrdinka si postupně hledá přátele. Snaží se sžít s životem v Podsvětí. Potkává se s jeho mocným vladařem a také se svým patronem.
Podsvětí a Nadsvětí jsou v knize parádně vykreslené. Nikde jsem se neztrácela a užívala si úplně nový svět. Dozvěděla jsem se, že smrtky slouží jako přenašeči duší. Což je vlastnost, která se nedá jednoduše osvojit. Vše chce svůj čas a trpělivost.
Líbilo se mi, že jsem si spolu s Ellie mohla projít nový svět. Pocítila jsem sílu přátelství, lásky a sounáležitosti. Zamilovala jsem si smrtky a smrťáky, kteří s ní přišli do kontaktu. Užila jsem si zkoušky, které byly napínavé a plné neočekávaných zvratů.
Vypíchla bych názvy kapitol, které byly trefné a já tak věděla, co mě čeká. Co mi naopak občas dělalo problém byla orientace ve jménech a různých funkcích.
Celkově knížku doporučuji všem milovníkům fantasy, co by se rádi vydali na posmrtnou cestu do Podsvětí. Tento svět vás pohltí a nadchne. V roce 2022 navíc vyšel druhý díl.
Oblíbené věty z knihy:
,,líbilo se mi, že budeme dělat něco normálního, co nesouvisí se smrtí
Hrajeme si s osudy lidí.
Mají smrtky taky osud?
Myslím, že už by s tebou mohlo jít pracovat.
Konečně začínáš vypadat trochu k světu.
Usmál se na mě tím svým podmanivým úsměvem a já se rozpouštěla blahem.
Jak sama autorka píše v závěru knihy, druhý díl neměl nikdy spatřit světlo světa. Jenže čtenáři to viděli jinak, a tak se nám dostalo pokračování příběhu Lily, Atlase, Emerson a Ryleyho.
Knížka vyšla začátkem října a já věděla, že ji musím mít. První díl jsem poslouchala v aplikaci audiolibrix a na druhý jsem ve stejném formátu nevydržela čekat.
Příběh začíná přesně tam, kde skončil. Lily pracuje nadále ve svém květinářství a stará se o svoji téměř roční dcerku Emerson. Oproti ní se Atlas stal majitelem dvou restaurací. V jedné z nich dělá šéfkuchaře. Oba mají svůj život, rodiny a problémy.
I přes to vše se rozhodnou začít scházet. Lily je opatrná. Nechce, aby Emerson přivedla do života nějakého muže příliš brzy. I když se jedná o dlouholetého kamaráda. Navíc otec Emerson je násilník a Lily se bojí jeho reakcí. Atlas je neskutečně milý, trpělivý a ochotný, jako vždy.
Jejich cesty se proplétají, ať už náhodně, nebo cíleně. Prožijeme si spolu s nimi velký třesk, řešení rodinných vztahů a i nepřekonatelnou romantiku. Takovou, jakou Colleen bez dohad umí.
Příběh mě pohltil od první stránky, a i když se jedná o pokračování bez cíle čtenáře šokovat, tak jsem dostala přesně to, co jsem potřebovala. Dozvěděla jsem se, jak to s Lily, Atlasem a Emerson dopadlo. Zkrátka, co bylo dál
Pokud jste milovníci romantických knížek, které jsou lehce psychologické a nejedná se v nich o klišé, určitě sáhněte po knížkách od Colleen. Umí romantiku podat úplně jiným způsobem než ostatní autorky. Jednička i dvojka rozhodně stály za to! Ale první si přečtěte první díl. :)
Oblíbené věty z knihy:
Líbilo se mi, že se potěšeně usmívá, jako bych byla odměna, kterou si zasloužil.
Nestresuj se tím, co se ještě ani nestalo.
Dodělám to večer, teď už mě bolí mozek.
Kniha mě naprosto zaujala už svou anotací. Jaké to je žít s psychickou nemocí? Například obsedantně-kompulzivní poruchou?
Hlavním hrdinou této knížky je učitel Petr. Nežije ovšem ve své hlavě sám. Má v ní vetřelce, který mu neustále našeptává, co má dělat, a jak to má dělat. Prakticky ho nelze neuposlechnout. Petr se se svým vetřelcem snaží statečně prát. Diskutuje s ním, smlouvá, prosí, ale často se dostává do začarovaného kruhu. Situace se opakují a vetřelec ne a ne ustoupit.
Příběh se mi četl velice dobře. Slovní obraty jsou promyšlené. Mnohdy v nich zaznívají hluboké myšlenky. Naprosto mě fascinovalo postupně odhalovat pro mě neznámý svět. Poznat někoho, kdo musí bojovat s naprostým peklem ve své hlavě. Sama jsem se setkala s panickými atakami, ale obsedantně-kompulzivní porucha je zase úplně jiný level poznání.
Autor nám čitelným a zábavným způsobem dokázal předat informace o závažné duševní poruše, která ničí nejen životy nemocných, ale i jejich okolí. Předně proto, že nemusejí chápat, čím si dotyčný prochází a jak těžké je s tím žít.
Knížku vřele doporučuji všem, kdo mají v oblibě nevšední příběhy, které chytnou za srdce. Čtení vám zabere cca hodinku.
Oblíbená věta z knihy:
Opakem lásky je lhostejnost, ne nenávist.
Předně bych chtěla říct, že jsem se s knížkou tohoto typu ještě nesetkala. Od začátku byla čtivá, ale jak už se psalo ve více recenzích, od půlky už byl děj pozvolnější.
Knížka je po technické stránce zpracovaná jinak než většina knih. Autor na jedné stránce skáče do hlav i několika postavám, což já osobně vnímám negativně. Každopádně rozumím tomu, že celá knížka byla braná jako originální a jiný nápad.
Hlavní hrdinka se jmenuje Klára. Na začátku se s ní setkáváme na dovolené s maminkou, kde potkává partu kluků, se kterými se skamarádí. Od této chvíle se děje sled překvapujících událostí. Dozvídáme se, za jakých podmínek se Klára na dovolenou dostala a další a další situace, které jsou pro děj důležité.
V knížce najdete spoustu mouder. Já s většinou z nich naprosto souznila a našla si v nich to své. Konec byl překvapivý. Celkově byl pro mě příběh nečekaný a zajímavě pojatý.
Oblíbená věta z knihy:
Plameny lásky jsou hřejivé, ale ona musí počítat s tím, co dokážou způsobit.
Ke knížce mě přivedlo přezkoušení ve škole, kde jsem se dozvěděla, že je náš syn mimořádně nadaný. Jakmile jsem pročetla všechny dostupné články na internetu, potřebovala jsem víc a tato knížka se mi jevila jako nejvhodnější.
Nikdy by mě nenapadlo, jak mě studium nadaných dětí bude fascinovat, že mě rozpláče a otevře mi oči. Knížka je psaná tak, aby ji pochopil i úplný laik. Vše je v ní od základu vysvětleno. Všude jsou samozřejmostí odkazy na studie i čerpanou literaturu.
Co mě opravdu dostalo, byl přístup k dětem. Informace o hranicích IQ a samotném testování. Rozdíly mezi autistou, nadaným, inteligentním a kreativním. Vše se v knize probírá ze všech směrů. Myslím, že by si knihu Nadané dítě měl přečíst každý pedagog, ale i rodič s dítětem, které jakkoliv vybočuje. Ať už je hyperaktivní, jde mu určitý předmět nebo je naopak v něčem pozadu. A hlavně, by si ji měl přečíst každý dospělák, který měl alespoň jednou za život pocit, že ho ostatní nechápou, protože je jiný. Já se v knížce neskutěčně našla, ale také jsem získala mnohem větší jistotu ohledně vzdělávání svého syna.
Těším se na další autorčinu knihu - Život s vysokou inteligencí.
Nejzajímavější kapitoly z knížky:
Hlavní charakteristiky nadaného dítěte.
Nadané dítě ve škole.
Karta pro nadané dítě.
Oblíbená myšlenka z knihy:
Lidé chápou, že se musí snažit, pokud se chtějí zdokonalit v řízení nákladního auta, ve vedení firemního oddělení nebo v hraní tenisu. Přesto se běžně očekává, že schopnost zlepšit fungování vlastní mysli by měla přijít sama od sebe, bez snahy nebo učení. Rick Hanson