myelka komentáře u knih
Prostě paráda, Adamse zbožňuji, ale do této knihy se mi moc nechtělo, navíc ji mám v angličtině, to se vždy musím přemlouvat ještě víc :D Ale tohle je skvělé dílo, humorně psaný cestopis je vždy výhra, hned se chcete do těch krajin podívat taky. Něco jako Zibura, ale o chlup dospělejší....
za mě super, je fajn přečíst si, jak to chodí u jiných (a tím spíš u pediatra), ne jen jak to píšou chytré knihy. Hodně věcí máme s malou úplně stejně jako Linda. :)
eh, jak jen tohle hodnotit...jen mě zajímalo, proč je kolem toho takový povyk a vlastně pořád nechápu. Nudná, kýčovitá kniha pro puberťačky (samozřejmě kromě erotických scén), v podstatě mě to celkem rozčilovalo, jen jsem doufala až do konce v nějaký WOW efekt, a nic. A navíc mě její podvědomí a vnitřní bohyně celou dobu vytáčela.
Za mě jako většina jejích knih super, čtivé (ano, víc čtivé od poloviny knihy), na Mojmíra prostě sedí slovo ťulpas, a scénka s rozvodem úžasná. Bavila jsem se. :)
První díl byl samozřejmě lepší, ale nakonec to šlo. Alan byl trochu otravnější, než když mu bylo sto let, ale co čekat od staršího pána, že jo...A dle poznámek vycházel Trump dokonce hůř než Kim Čong-un :D
No nevím, HP mám rada, ale tohle bylo zbytečné, zmatené, zrychlené, zhuštěné (asi jako poslední série GoT). Čte se to celkem dobře a rychle, ale víckrát už to asi číst nemusím. Příběh mírně přitažený za vlasy, nahuštěné do jedné knihy/scénáře, i když by to dříve Rowlingové stačilo tak na 3 knihy. Navíc mě vztah Albuse a Scorpia štval, četla jsem to sice v angličtině, a tedy nevím, jaký je překlad, ale místy byla jejich konverzace až moc divná na 11-14 leté studenty, místy až naznačeně homosexuální....
Souhlasím s předchozím komentářem, tuctové to rozhodně není. Na "ty" styl jsem si postupně zvykla, na jednotlivé postavy taky (s menšími výhradami např. jako názory hlavní postavy na tzv. lůzu), ale těch metafor a přirovnání a básnických popisů je tam na mě až moc, to jsem místy přeskakovala, připomínalo mi to slohovou práci.
Nemám co dodat, prostě Tolkien. Celkem těžké čtení (měla jsem to navíc v angličtině), ale fascinující svět, neuvěřitelná historie, propojení, původy jednotlivých slov...
Čte se celkem dobře, i když se párkrát opakuje, ale to všechny knihy podobného charakteru. Některé myšlenky přínosné, víc zatím posoudit nedokážu (jsem týden před termínem porodu :) ). I tak si myslím, že člověk bude postupovat instinktivně a zpětně zjistí, že vlastně praktikuje kontaktní rodičovství...Trochu se bráním tomu upřednostňování častého nošení vzhledem k znalosti psychomotorického vývoje a s tím spojené omezení vertikalizace.
V podstatě všechno sedí (až na jednu medicínskou chybu) a to, že je to napsáno jako návod, je přece účel...Je to hrubě orientační návod, ale pravdivý...
Tima Burtona prostě zbožňuji! Krásná pohádka, až jsem skoro slzu uronila, jak byl Jack smutný... ;)
Parádní autobiografie...jeho knihy mám ráda, ale od teď budu mít při každém dalším čtení o zážitek, o dojem navíc. Pro mě jako neurologa je až fascinující, s jakou lehkostí dokázal napsat knihu, resp. jak ho myšlenka, že něco napíše, popadla, jak byl svými pacienty okouzlen. Pro současné neurology je neglect syndrom již jen pouhé slovní spojení, pro jejích dobu soubor velmi zajímavých pacientů...
Není co říct víc, už to bylo napsané...čte se samo, je až fascinující, s jakým klidem je popsán vědecký přístup a řešení "problému"...
Stejně jako u ostatních, ke knize jsem se dostala díky výzvě a právě proto mám výzvu rada, za normálních okolností bych si knihu nikdy nepřečetla. A popravdě jsem se nejdříve nijak extra netěšila na příběh "nějakého domu"...ale děj se postupně vybarvoval, ztemňoval, prohlubovala se tragédie rodiny a rozvíjel se příběh jiných. Za mě úchvatná kniha a snad se mi podaří při další návštěvě Brna dům poznat blíž...
Nebylo to úplně pro mne, a to mam suchý britský humor moc ráda. Hodně mi vadilo prostředí, salony a vyšší vrstvy. Některé povídky byly pěkné a vtipné, u některých jsem usnula (což bylo občas taky přínosné)...
Ano, jedna ze slabších Brownových knih, a ano, má podobný, opakující se motiv jako předchozí knihy. Ale i tak je kniha poutavě napsaná, potřebujete přečíst další a další stránku...jen mi chybělo více kódu a šifer...předvídatelnost konce, jak už psali mnozí, byla taky celkem jasná...
hodně lidem ta kniha připomínala nějakou jinou, mně ten příběh vzdáleně připomínal Sto roků samoty od Márqueze, osudy několika generací, v pozadí politika a problémy dané doby. Jinak velmi čtivá, zvládla jsem ji v průběhu jednoho odpoledne.
kniha nemá žádný velký děj, žádná akce, pouze jeden silný příběh života, který ovlivnil spoustu dalších životů...a přesto mě to vtáhlo do stránek a nemohla jsem se odtrhnout.
Ani dobré, ani vtipné, ani vysloveně špatné, jen nudné...měla jsem to jako velmi jednoduchou literaturu do nočních služeb...
perfektní! hned jsem prolustrovala profil Metina Üresina :D