nai.ivka komentáře u knih
Pět hvězdiček je málo. Humor a bohatý jazyk autora, krásná čeština překladatele. Při té záplavě knih, co se dneska valí, na pořádné překlady není čas a to je škoda.
Hodně zajímavé číst o časech co jsem nezažila až po roky, které si už pamatuju prostřednictvím tří generací.
Četli ji rádi moji prarodiče, rodiče , dostala jsem ji s krásnými ilustracemi pod stromeček, rády si je čtou moje děti ...
Chtěla jsem poslouchat audioknihu, ale ouha, interpretka mi přišla příšerná.
Edit: knihu čtu a je to ... nemůžu nic naznačovat. Dost šokující téma. Přijde mi, že se King tentokrát schválně vyhnul detailním popisům zranění. Je to ale zase jízda a ani mi nevadí, že Holly je takový skoro autistický superman. Dočkáte se i covidu za Trumpovy vlády a reakce lidí. Je to stejné jako u nás. Ale řekla bych, jestli není nebezpečná taková kniha, co když se najde magor, který by se inspiroval.
Některé povídky jsem četla na gymplu a pak v průběhu času, tentokrát jsem ji dočetla. Nejvíc se mi líbil Týden v tichém domě, protože jsem ho poprvé viděla u babičky a dědy. Ráda se na něj podívám vždy, když tento starý film dávají v tv.
Je smutný, jak si lidé dokáží šlapat po štěstí. Z té dvojice mi byl nesympatický Florentino. Neschopný nerozsévat bolest, nešlapat po srdcích a nefňukat a nelitovat se kvůli nedostupné Florentině. Kdybych si tu knížku sama nevybrala, určitě bych ji nedočetla, jak mě ten blbec štval. Ale dávám plný počet, protože je kniha skvělá.
Nakonec je člověk rád, že už žádné pokračování nebude. Cítím se přejedená.
Dominik Dán a Richard Krauz mě pořád hodně baví. I když si kupuji e-knihy, preferuji a kupuji si audioknihy. Samozřejmě ve slovenštině. Ještě že jsem už tak stará, že jsme ještě měli dvojjazyčný svět. Užívám si to. Také to vyprávění o devadesátkách na Slovensku je téměř pro mě nové, už se to v Čechách po rozdělení tak moc nesledovalo.
Moje první Kunderova knížka, asi jsem měla začít něčím menším, jestli je to vůbec možné. O Žertu jsem slyšela, no tak si ho konečně přečtu. V téhle knize je mi krajně nesympatický.
Trvalo mi než jsem se začetla, vraha jsem si tipla hned ... ale užila jsem si to i tak. Nechlubím se, sama sobě jsem nevěřila, obvykle to neuhodnu, byla to výjimka.
Nejdřív jsem viděla rozhovor s autorkou , pak jsem si pořídila knížku. Věděla jsem do čeho jdu, jsem ráda, že je to psané bez zbytečných podrobností a bez vypjatých emocí. Jen to důležité. Chvíli jsem si říkala, že už nebudu schopná vzít do ruky knížku od francouzského autora. No ... teprve poslední dva roky se konečně mluví o pedofilii a incestech a snad opravdu se tím zabývají. Kdy u nás? I když prasáka G. nesrazili z piedestalu, aspoň už ho nezvou do tv, aby tam horoval za uvádění dospívajích do života staršími, chlubil se úspěchy. Jestli ho obviní, to asi ne, asi už je to promlčené. Leda snad že by s tím nepřestal a ještě na něj doma něco nepromlčeného vyplulo. A pořád je v jeho knihách a denících i s fotkami, ta špína nemizí ze světa, protože umělecké dílo ... ještě za svého života to daroval do archivu ... Aspoň tahle knížečka je hláskem za všechny ty mlčící děti.
Jednička je lepší. Tohle byl bláznivý příběh s okomentovaným politickým děním tuhle a tamhle. Ale i tak mě to bavilo, proto dávám až tak vysoké hodnocení. Na knihu jsem přišla náhodou a myslím, že už si ani nic dalšího od autora nepřečtu, zkusila jsem dvě knížky a staříka nic nepřekonalo.
Čína je pro nás dost nepochopitelný svět, neuvěřitelné kolik toho ti lidi snesou a kolikrát ještě si ten komunistický ráj budou muset zopakovat. Momentálně tam mají totalitu dotaženou až do podoby, se kterou my si snad kvůli nudě pohráváme ve filmech a knížkách. A co my, poučili jsme se a nebo spíš máme jen kliku, že jsme Evropané?
Knížku si odkládám po volbách. Čtu ji mírně naštvaná, proč no protože se nám tu už 8 let stbáci veřejně smějí do obličeje a tak mi to přece jen zvedá tlak. Nechci žít zas v něčem podobném.
Edit nakonec jsem ji přečetla, chtěla jsem si seřadit detektivky podle časové osy na autorových stránkách a tato je momentálně jako třetí v řadě.
Owe se mi líbil, tak proč jsem si přečetla další knížku až teď? Medvědín je zprvu jako knížka pro milovníky hokeje, ale ne. Je to i o životě, lidech, vztazích, politice a je v té knize mnohem víc než byste čekali. Je plná moudrých myšlenek aniž by vám to připadalo jako nějaké kázání. A celé to je čtivé
Skoro nesmrtelný genealog dobrodruh, chlapák, série, oddychovka ... nejsem tedy objektivní v hodnocení. Vůbec mi nevadí, že některé scény jsem asi někde četla nebo viděla. Za mě čtyři hvězdičky.
Nevím které knížky jsou hezčí, jestli tyto nebo Bílý tesák.
Jelikož panu Kingovi sežeru úplně všechno, dávám plný počet bodů. Je tam ale pár pasáží kvůli kterým bych knihu nedoporučovala číst někomu kdo je citlivější a nebo jako seznámení s Kingem. Zasejřený super náhradní slovo a je tam toho víc co mě bavilo. Překladatelka si s tím určitě vyhrála, ty hvězdičky patří i Lindě Bartoškové.
Musím si to dávkovat a dát si to ještě jednou. Přeskakování v čase mi nevadí, popis vazeb lidí kolem něho mi nevadí, vždyť je to určující a čím dál víc bude v jejich vleku. Dozvím se co mi uteklo a co jsem už zapomněla. Když to člověk žije je to kousek po kousku, pomalu se otupuje, pomalu si zvyká a doufá, že do švestek ...