Narissa
komentáře u knih
Cesta za snem
Rostislav Šustr
Já jsem si čtení maximálně užila. Vtipný a věcný popis takové cesty. Možná jednoduchý, ale co chcete řešit s těžkým batohem na zádech a nedostatkem kyslíku?
Za mě paráda!
Divoká Afrika
M. K. Hardy
Když autorka na sítích uvedla, že se jedná o její první knihu (jen přepsanou), bylo mi jasné, že mám čekat mega oddechovku. A tu jsem dostala. Romantika, exotika, napětí… člověk se usmíval, chtěl vyrazit do Afriky a odpočíval.
Jasně, Haka to není, ale mě to nijak nevadilo.
Formulista
Michaela Schmiedlová
Jedna z nejlepších knih letošního roku. (A to je co říct, když máme skoro říjen.)
Kde jen začít Kniha se neuvěřitelně plynule čte a zároveň si hned od začátku říkáte k čemu tam jsou ty zvýrazněné body, co jen to znamená? Kdo zná knihy M. Schmiedlové dobře, není ani chvíli na pochybách opět je tu schované nějaké tajemství a vy mu chcete přijít na kloub. A že je to tajemství velké! A kdyby bylo jen jedno Jednoduše parádní jízda plná zajímavých momentů.
Dál jsem neuvěřitelně ráda za přiblížení světa F1, byl to nádherný vhled do dalšího sportu. A ještě větší radost mám z boření mýtu, že krásná žena nemůže být silná. Ale prosím vás! Copak neznáte naše slavné boxerky nebo kickboxerky? Nádherné víly se silou šelmy. A přesně taková je Vanessa. A ještě vášnivá knihomolka parádní kombinace.
K tomu všemu neodmyslitelně patří i fakt, že je Anthony jakožto jezdec F1 malý opět velké plus pro autorku, neokoukaný typ hrdiny, který může být přitažlivý i jinak než jen díky své postavě filmové hvězdy.
Jako třešinku na dortu dostanete opět recept na velkou ňamku a také seznam romantických knih, které četla hrdinka.
Za mě úžasná kniha! A mimochodem viděli jste to grafické zpracování? Prostě pohádka!
A to sem některé věci vůbec nemůžu napsat kvůli spoilerům... takže hurá na Formulistu.
Haka za lilii
M. K. Hardy
Asi nejhezčí překvapení roku. Předešlé knihy autorky se mi líbily, ale tahle je parádní!
Sympatické postavy, děj, který odsýpá, neokoukané prostředí a záhada, u které si říkáte, jak je možné, že jste ji neodhalili v průběhu čtení (a když listujete zpět, tak vidíte, že to tam všude je, jen jste si nevšimli).
Prostě všechno, co můžete od romantiky chtít.
A osobně vnímám konec a sílu epilogu jako velké plus. Na mě to není nedotažené nebo nedomazlené, ale přesně se tu využije potenciál epilogu, tak jak to má být. Fantazie na to domyslet si, co ti dva dělali pak, máme snad každý dost :D
Knihomolka
M. K. Hardy
Jako obvykle od MK Hardy. Je to milé, vtipné, romantické počtení, které vám zpříjemní den a příběh si s hrdiny užijete.
Nikol i Luke jsou sympaťáci a knižní svět je prostě hezké prostředí.
Ve službách krále
Timothy Knapman
Ve službách krále je knižní hra zasazená do středověku. Vy, jakožto králův rytíř plníte nejrůznější úkoly, a tak se seznamujete s historickými pojmy i životem ve středověku. Vzhledem k příběhu si musíte projít všemožnými odvětvími tehdejšího života, ať už se jedná o klání na koni, stolování, obléhání hradu nebo třeba písemnictví.
Nejvíc si na knize cením toho, že čtenáři vždy dává na výběr více zdánlivě smysluplných variant a zvolíte-li špatně, je velice pěkně vysvětleno proč jste zrovna s tímhle výběrem neuspěli ve svém snažení pomoci králi.
Navíc jsou v knize moc pěkné ilustrace, fonty jsou čitelné a orientace v příběhu i ve volbách je jednoduchá a jasná. Už se těším na další knihu ze série. Přestože jsem ji koupila synovi, s chutí si ji vyzkoušeli i ostatní členové rodiny a můžu vám říct, že zatím nikdo neprošel bez chyby...
Hacker
M. K. Hardy
Oddechovka jak má být. Vtipná, lehká a není ze střední!
A že od začátku tušíte, kdo je tajemný Hacker? No a co… O to vtipnější je vidět, že je Jessie úplně mimo.
Trpaslíci
Tony Wolf (p)
Dokonalá kniha pro všechny děti. Nezestárla ani po všech těch letech.
Koláčky a spiklenci
Theo Addair (p)
Tohle už bylo trochu moc. Moc sladké. Ale na Muffin a čaj stále nedám dopustit :)
Zapletený
Emma Chase
V originále je to neuvěřitelně vtipná jízda.
Kniha plná egoismu a mužského uvažování. To si prostě chcete přečíst!
Kulti
Mariana Zapata
Kultiho zbožňuji už asi dva roky. (Doufám, že překlad nic nezkazil). Přestože nejsem fanda fotbalu, tak mě tahle kniha nadchla! Mariana Zapata umí vystavět neuvěřitelně realistický příběh se skvělými postavami. A zcela na rovinu- už asi nikdy nepotkám lepšího hrdinu než Německého suchara ;)
Bridget Jonesová: Láskou šílená
Helen Fielding
Tohle bylo celé špatně. Děj nijaký, zcela zmizel humor (až asi na dvě scénky)... Jednoduše všechno špatně. Úplná škoda, že tahle kniha vyšla.
P.S. Líbíš se mi
Kasie West
Knihu jsem četla v originále a je vážně moc povedená. Pro mě zatím nejlepší počin autorky. Přestože se jedná o dopisování, vyhne se spoustě klišé, středoškolské intriky jsou potlačené na minimum a navíc je hlavní hrdinka moc sympatický a milý člověk. Takže knihu vážně doporučuji. Jen doufám, že si dali záležet na překladu.
Krutý princ
Holly Black
Ráda bych dala knize více hvězdiček, ale za ten začátek si je prostě nezaslouží. Začátek byl nesourodý, hektický a jednoduše ne-dobře napsaný. Později se ale kniha rozjede a je vážně zajímavá. Nečekejte, že tu najdete hrdiny, kteří by mohli být morálními vzory. Ani omylem. Kniha je plná všeho zvráceného a nečestného. Krve není málo... prostě zajímavá změna v YA fantasy.
Smrt podle hvězd
Jan Bauer
Historických detektivek není nikdy dost. Osobně jsem velkou fanynkou Vlastimila Vondrušky a jeho Letopisů královské komory, a právě proto se ráda podívám i na knihy jiných autorů. Bohužel se stylem Jana Bauera se neumím sžít. Jistě, neuvěřitelně se mi líbí historické prostředí, líčení tehdejších poměrů, milá romantická linka, sympatické postavy, stará Praha i zmínění nějakých těch slavných jmen, které zná každý z hodin dějepisu, ale jaksi mi to nestačí.
Můj první problém s touto knihou byla nadměrná vulgarita. Já chápu, že se nám autor snaží přiblížit dobu, kdy si lidé nejspíše servítky nebrali, obzvláště prostý lid mluvil, jak mu zobák narostl, ale každý čtenář by tohle pochopil jen z pouhé půlky všech těch výrazů, které pan Bauer používá, ne-li z menšího množství.
Za druhé jsem byla zklamána detektivní zápletkou. Vraždění podle hvězd je skvělý nápad, nota bene, když jsou horoskopy nalezené u mrtvol chybné, šité horkou jehlou a ještě vůbec neodpovídají narození zavražděných, jenže jakožto čtenář detektivek jsem zvyklá snažit se odhalovat stopy a snažit se přijít na to, kdo je vrahem. A tady se právě dostávám ke třetímu a to nejdůležitějšímu zklamání, a to faktu, že jsem prakticky od začátku věděla, kdo je vrahem. Ne proto, že bych snad byla tak bystrá, ale proto, že tu byl zoufalý nedostatek postav a pokud neměl být zabijácký astrolog někdo, kdo se objeví jen tak v závěru knihy, pak mi jednoduchou dedukcí vyšla jediná postava, která může být tím padouchem. A to je u detektivky vskutku škoda. Nechápejte mě špatně, když je v kriminálce postav jak na orloji a čtenář se nezvládá zorientovat, tak to také není nejlepší. Důležité je najít rovnováhu.
Peníze někdy dokážou pravé zázraky, před nimiž bledne i Kristovo kříšení mrtvých a chůze po vodní hladině.
Stejně tak mi tu chybělo jisté rozuzlení. Už od dob Agathy Christie, ne-li dříve, je dobrým zvykem, že detektiv svolá všechny podezřelé a odhalí před nimi vraha a hlavně postup, jak k jeho odhalení došel. Tím totiž čtenáři zodpoví všechny otázky, které snad měl a poukáže na důkazy, kterých si mohli čtenáři v průběhu čtení povšimnout. Tady se ale nic takového nestane. Kromě toho, že vraha vlastně neodhalí vyšetřovatel Lukáš, což bych autorovi za zlé neměla, někdy se to prostě stane, ale jeden z jeho přátel, tak se vše vyřeší téměř náhodou a jen shodou okolností se k závěru případu přichomýtnou ti správní lidé, pak je zlo potrestáno a dobro vítězí. Hlavně se ale nedozvídáme vlastně nic o samotném průběhu vražd. Proč nám autor na začátku knihy předhodí fakt, že se první tělo našlo na zamčeném Kamenném mostě, kam se nikdo nemohl dostat a pak nám nevysvětlí, jak se to tedy seběhlo? A podobných "maličkostí" je v knize plno.
Za sebe tedy mohu říci, že mám z knihy rozporuplný pocit. Co se detektivní zápletky a jejího řešení týče, byla jsem zklamaná, ale styl je velice čtivý, kniha je poklidná a vlastně i milá a hezky se u ní odpočívá. Řekla bych, že méně náročným čtenářům určitě přijde vhod.
(Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství MOBA)
Lovec věna
Kateřina Loučková
V rámci žánru naprostá špička. Jsem moc ráda, že jsem se ke knize dostala. A rozhodně si od autorky hodlám přečíst další.
Dvůr mrazu a hvězd
Sarah J. Maas
Jednoduše řečeno - pohlazení po duši pro milovníky série Dvorů (ACOTAR). Nečekejte zázraky. Za to si ale buďte jistí, že v dalších dílech nás čekají :)
Setkání stínů
Victoria Schwab
Abyste rozuměli, mě se ta kniha líbila. A moc. Ale až na druhý pokus. Často mívám u Schwabové problém se do příběhu začíst. Ale to se prostě stává. Jenže si myslím, že by to nemělo být u druhého dílu. Ne po té, co jsem byla z prvního vážně neuvěřitelně nadšená. A tady jsem bohužel dokonce musela skončit. Prostě jsem knihu asi ve čtvrtině odložila. Na rok. Věděla jsem, že se k ní vrátím, protože mě příběh zajímá, ale nebyla jsem schopná se tím prokousat. A po roce… jsem navázala, kde jsem skončila. A během dvou kapitol jsem byla v nádherném příběhu, který letěl na plné obrátky a já ho slupla jako malinu. A co víc, ihned jsem si objednala třetí díl anglicky, protože kdo ví, jestli nám ho vůbec česky vydají a rozhodně nechci čekat.
Takže – tři hvězdy jsou za ten strašlivě pomalý a utahaný začátek, který mi vážně zkazil dojem. Pak už je Setkání stínů rozhodně na plných pět hvězdiček.
A mimochodem – snad ještě nikdy mi žádného záporáka nebylo tak líto…
Epištoly o elitách a lidu
Vlastimil Vondruška
Neuvěřitelně trefná kniha o současných poměrech na pozadí minulosti.
Vlastimil Vondruška je většině čtenářů znám jako autor historických detektivek nebo Husitské či Přemyslovské epopeje, přesto už přivedl na světlo světa i jiné knihy. Pochopitelně kromě historických prací. Epištoly o elitách a lidu volně navazují na Breviář pozitivní anarchie. Jedná se o knihy víc než současné a věnující se momentálním poměrům ve společnosti.
Hned na začátku knihy autor vysvětluje, co chtěl říci názvem a také čtenářům sděluje, že ne každý literární kritik ví vše nejlépe. Z toho si můžeme vzít, že nikdo není bezchybný. Ani on. A v průběhu celé knihy se nedočkáte ničeho, jako je „objektivní“ nebo vynucená pravda. A nikdo vám nebere právo na váš vlastní názor. Můžete s panem Vondruškou souhlasit a nemusíte.
Autor nám líčí historický vývoj určitých společenských a právních norem. Poukazuje na skutečnost, jak vše fungovalo dříve, většinou na základě zdravého rozumu, a jak to funguje dnes. Většinou zcela bez rozumu.
Obávám se ale, že se kniha vůbec nedostane k těm, kteří by ji „potřebovali nejvíce“. Celá první kapitola je psána poněkud nepřístupným jazykem. Jistě, elitám – nebo těm, kteří mezi ně skutečně patří, nebude kniha připadat nijak složitá, používá běžný jazyk vzdělaných lidí, ale pokud jde o masy, nebo chcete-li lid, pak bych řekla, že se úvodní kapitola jeví prostě nestravitelná. Což je velká škoda. Pak už se totiž V. Vondruška přesune do sféry esejí, kde se vtipně a hravě obouvá do všeho, co mu na našich poměrech připadá neuvěřitelné. I tak by ale příště mohl zkusit fejetony. Jako vždy napřed shrne historický vývoj, který je prokládán citáty velikánů a až pak nám předloží naší situaci. V některých případech se vše může jevit neskutečně humorně a předkládáno s nadsázkou, z jiných přímo cítíte autorovu nevoli a umíte si představit, jak vrtí hlavou nad zprávami v televizi a diví se, jakým směrem se svět ubírá. Nevyhýbá se žádným současným tématům – od volby prezidenta, přes právo na držení zbraně, uprchlickou krizi až po „hnutí“ Me too nebo kavárny Hate free. Je celkem jasné, že pro některé své názory bude jistě označen spoustou hanlivých slov, pravdou ale zůstává, že říkat si naštěstí ještě smíme, co chceme.
Skvělé je, že nikoho nenutí, aby s ním souhlasil. Jak sám řekl, pokud vám jeho šlehy nevyhovují, napište si vlastní.
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství MOBA.
