Nasko komentáře u knih

Od této autorky jsem četla i současný hit sociálních sítí, Hájovnu. Zmíněný příběh se mi po stránce děje opravdu nelíbil, ale velmi se mi zamlouval styl, jakým autorka píše Rozhodla jsem se tedy zkusit od ní něco jiného.

Narozdíl od nemastné, neslané a pitomoučké Hájovny je tohle úplně skvělé. Dechberoucí, smutné i veselé, citlivé Lidské. Oceňuji i to, že hlavní hrdinka je místy kapku slípka, protože kdo chce pořád číst o dokonalých přemoudřelých ženách, které všechno zvládají.

Čtení bohužel kapku kazí chyby. Na jedné stránce je bratru hlavní hrdinky Anděly osmnáct let, za dvě strany je mu šestnáct, za další tři strany zase zestárne... Jiná postava se jmenuje Štěpán, ale pod dopisy se podepíše bůhvíproč jako Jan. Špatně jsou i jména vzdálených příbuzných v rodokmenu, kteří se jmenují pokaždé jinak. Autorka se nám do těch vedlejších postav kapku zamotala a mělo to vychytat nakladatelství, což se nestalo, bohužel. Ten úžasný příběh to maličko kazí.

A můj osobní poznatek k této době - To vykání rodičům je hrozné a díky bohu, že už to neděláme. :)

2 08.05.2022

Uchopila jsem Sítě v rychlosti v knihkupectví na nádraží, abych měla něco do vlaku. Nečetla jsem anotaci, jen jsem znala jméno autorky... Tak se mnou knížka tedy jela na výlet.

Moc ale nechápu, jak mohla úžasná P. Dvořáková, od které miluju tolik skvělých, báječných a hlubokých knih, napsat takovouto plochou a prvoplánovou kravinu.

Přišlo mi to na tolika úrovních úplně blbé, že jsem to několikrát fakt chtěla odložit, ale vždycky jsem se k tomu vrátila, protože "napsala to ta skvělá Dvořáková, co vytvořila tu vtipnou Dědinu a taky ty úžasný Vrány". Ale ne. Neměla jsem to dělat. Ztracený čas

První povídka - 1 hvězda za snahu, je strašně předvídatelná a pitomá

Druhá povídka - 2 hvězdy za námět, zpracování už horší

Třetí povídka - Z tohoto výběru nejlepší, ale konkurence není moc vysoká. Takový průměr. 3 hvězdy.

Průměrně mi to vychází na 2 hvězdy na povídku. Strašně moc mi to nesedlo, za mě vyhozené peníze.

2 08.04.2022

Obvykle píšu ke knihám sáhodouhé komentáře, ale tentokrát mi nějak došla slova a moc nevím, jak to okomentovat.

Čtení určitě nelituju, zároveň to ale asi už nebudu číst znovu, protože bez toho "wow efektu" při prvním čtení už to nebude ono... Takže jsem ráda, že to mám z knihovny a nekoupila jsem si to domů.

Každopádně takhle na první přečtení to bylo super.

7 08.04.2022

Holubice a had je moc zajímavá young adult fantasy s příjemnou romantickou linkou a neotřelou magií. Přesto mi na tom ale pár věcí vadilo.

1. Furt všichni lezou po střechách jako kdyby se nechumelilo, neustále někdo někam šplhá a obecně to vypadá jako příběh zasazený do světa šplhací PC hry Assassin's Creed. Bylo tam toho lezení moc. Zároveň je v knize explicitně zmíněno, že hlavní hrdina je vysoký a svalnatý, takže může vážit dejme tomu tak 115 kilo minimálně. Úplně vidím, jak metrákový borec kráčí po doškové střeše, načež se ozve "křup" a skončí v kuchyni nic netušících chudáků, co tam dole bydlí. Ehm. Nope.

2. Některá slovíčka byla ponechána asi pro atmosféru ve francouzštině, ale mně to přišlo jako velmi rušivý prvek a lezlo mi to na nervy.

3. Strašně moc náhod na jednou, furt je někdo ve správný čas na správném místě.

4. Hlavní hrdinka mi přijde děsně hloupá. Ne v takovém tom akademickém slova smyslu, titul z literatury bych od ní ani nečekala, ale u člověka z ulice bych teda předpokládala nějaký ten selský rozum, který tam taky vůbec není. Zachraňuje to celou dobu její pohledný lovec čarodějnic, Reid.

5. Chápu, že v young adult se nemůže úplně házet nepěknými označeními pro prostitutky, ale od dospělého muže jsou nadávky jako "ty nechutná malá holko" kapku k smíchu, sorry. Tohle měl ale možná spíš nějak líp pojmout překladatel. Nemyslím, že to bude vina autorky.

Takže tomu dávám 3 hvězdy, ale další díl si určitě přečtu. Určitě mě zajímá, co bude dál.

1 03.04.2022

Věř mi je poměrně svěží psychodetektivka, která neobsahuje moc klišé, má zajímavé postavy, podezřívat můžete během čtení skoro všechny a přečetla jsem ji v podstatě na jeden zátah. Taky obsahuje kocoura, a já mám prostě ráda domácí mazlíčky v literatuře. Zdá se mi, že hodně autorů je opomíjí. A je to škoda, když má postava kočku nebo psa, hned je uvěřitelnější a lidštější, ne?

Myslím si ale, že by se autor mohl maličko zaměřit na policejní práci, když už o ní chce psát. Třeba by si mohl zjistit, jací lidé konkrétně vyjíždějí k ohledání těla, nebo že po použití paralyzéru určitě na těle nevznikají krvácející zranění, která je nutné sešít několika stehy... To byly vážně kraviny. Jinak se mi to moc líbilo.

Jednu hvězdu taky musím sundat za neskutečně zprasený překlad. Nakladatelství snad zaúkolovalo v rámci šetření žáky ZŠ vybavené Bing překladačem, protože toto se fakt nedalo. Hůř přeloženou knihu jsem neviděla už dlouho.
______________________________________________________________
Lekce překladatelství pro začátečníky zdarma:
(Doufám, že si to z toho nakladatelství fakt někdo přečte) :)

- Při překládání si proboha nevymýšlejte vlastní slova. Nic jako "policejní ohledač/policejní ohledačka" neexistuje a nikdy neexistovalo. Buď to lze přeložit jako "kriminalistický technik", nebo "koroner". Ale proboha, nevymýšlejte si u překladů vlastní slova. Když nevím, googlim.

- "You are natural," nemusí nutně znamenat "Jsi přirozená,". Když postava řekne něco, co v kontextu vůbec nedává smysl, zkusím se zamyslet, jestli to třeba nemá dva významy. Nebo tři. Když nevím, googlim.

- Tmavý web je proboha co? Myslíte dark web? To se nepřekládá.

- Lehká cola to samé. O technických výrazech a škodlivém počítačovém programu (malware) taktně pomlčím. Oh my god. Ne všechno, co do češtiny jde přeložit, je nutné přeložit. Tady už jen chybělo přeložit americkou firmu Apple jako "Jablko" a už bych spáchala demonstrativní sebevraždu opakovanými údery příručkou anglické gramatiky do hlavy.

- "I should not talk out of school" neznamená "Neměl bych vyprávět historky ze školy". Fakt ne. Ustálená slovní spojení nepřekládáme doslovně. Opět platí pravidlo č. 1 s googlem.

Tady už chybí jenom generál Attorney. Bylo tam milion menších chybek, ale uvádím jen to, u čeho jsem fakt měla chuť bušit hlavou do zdi. Nevim, kdo to překládal, ale okamžitě ho vyhoďte, nebo ho aspoň pošlete na kurz úrovně B1, kterou nemá. Sorry.

01.04.2022

Knihu jsem přečetla v podstatě kvůli filmu, který mě zaujal… Načež mi pak kamarádka říkala, že kniha jde víc do hloubky a oproti filmu tu je i více postav a že mi to rozhodně doporučuje. Byla jsem tedy zvědavá.

Obecně jsem příjemně překvapená, na ženské romány moc nejsem, ale Bábovky jsou napsané čtivě a poutavě, Třeštíková chrlí vtipná přirovnání a celé je to takové strašně milé a úsměvné, navzdory místy tíživým tématům. Prolínání osudů mi přišlo originální a navzdory velkému množství postav jsem vůbec neměla problém si pamatovat, kdo je čí příbuzný/kolega/kamarád atd., vše bylo velmi přehledné a nenucené.

Mrzí mě, že ve filmu jsem si zamilovala postavu teenagerky Nikoly, která byla na plátně velmi lidská, sympatická a kvůli rodičům mi jí bylo fakt líto, zato v knize byla strašně otravný spratek a nemohla jsem ji vystát.

Dávám 4 hvězdy za příjemné čtení. Nejde o veledílo, o kterém se bude za 100 let učit ve školách, ale na jedno či dvě odpoledne to spolehlivě příjemně zabaví.

11 26.03.2022

Cizinky ve vlaku jsou zajímavá oddechovka, která navzdory tloušťce rychle odsýpá. Knížce by ale mohlo prospět méně vypravěčů, občas se postavy mezi sebou tak trochu praly o slovo a některé úhly pohledu by klidně mohly být postradatelné. Takhle to bylo poněkud natahované.

Některé "nápovědy a vodítka" autorka omílala a popisovala tak strašlivě nápadně, že když potom přišlo rádoby šokující odhalení, čtenář už to 100 stran dávno ví a chybí tam takové to pomyslné "cvak, no jo, to dává smysl", když se na konci vše vyjasní, protože už není moc co vyjasňovat. Chtělo by ty indicie trochu zakopat do hloubky a nevystavovat je čtenáři tak na očích.

Navzdory této předvídatelnosti je to fajn kousek nad průměrem.

2 24.03.2022

Kde tahle kniha nabrala tak dobrý hodnocení, to je mi záhadou.

Já se se spoustou přemáhání prokousala asi do půlky a pak už jsem to musela zahodit se slovy, že to prostě jiný nebude.

Vcelku mám dojem, že se Alois Jirásek a James Joyce dali dohromady, aby napsali fantasy, která je rozvleklá, plná zdlouhavých popisů, škrobených těžko čitelných promluv... A minimálně v té první půlce, kterou jsem dočetla, se tam ale navíc fakt vůbec nic neděje.

Je mi líto, nerada odkládám knihy nedočtené, ale dalších 350 stran tohohle prostě nedám.

5 22.03.2022

Nemám moc ráda, když muži píšou ženské postavy. V 95 % případů pak ty ženy v knihách nejednají a nepřemýšlí jako skutečné ženy, nýbrž tak, jak si muži myslí, že přemýšlí a jednají. A když to potom nějaká žena po nich musí číst, bolí ji oči z toho obrácení v sloup.

Tohle je těch 5 %, kdy mě oči nebolí. Sice je smutné, že to je tak vzácné, že na to musím obzvláště upozorňovat, ale muž napsal normální ženskou postavu a za to dávám 5 hvězd. (Taky je to fakt napínavý a skvěle napsaný, samozřejmě. Kdyby šlo dát šest hvězd, přidám ještě jednu za popkulturní narážky a své oblíbené kapely, a taky za song o motorkáři, ale už jsme na maximu)

Dále v komentářích hodně vidím, že čtenáři a čtenářky nadávají na anglicismy a nespisovnou češtinu. Přesně tímto jazykem já mluvím v každodenním životě životě, takže mi to přišlo dokonale přirozené, když jsme s protagonistkou Lenny cca stejný ročník. Naopak by mi přišlo divný, kdyby říkala "jestliže, poněvadž a bychom". Tohle si nechme pro Jiráska, za mě je čeština v knize autentická a odpovídající jazyku mladých lidí, výjimky možné, of course…

Tuhle knížku jsem si úplně zamilovala a hned se vrhám na Projekt Kronos, snad bude stejně dobrý.

3 22.03.2022

Stát v rozkladu je souborem reportáži od čtveřice novinářů.

Jejich statě jsou citlivě psané, na ty správné otázky se ptají těch správných lidí a obecně texty přinášejí různorodé pohledy a považuji to kvalitní novinařinu, ačkoliv se s některými názory úplně neztotožňuji.

Nemůžu se však zbavit dojmu, že na knihu je to ale málo. Bylo by to super speciální číslo časopisu, to rozhodně… Ale aby to byla samostatně fungující knížka, na to mi tam furt něco chybí.

Tímto považuji oblast 'Literatura faktu' ve čtenářské výzvě za splněnou a vrátím se asi zase k fikci.

2 21.03.2022

(SPOILER) Když jsem knížku začínala číst, hned v prvních kapitolách mě napadl jeden možný konec, a tehdy jsem si řekla, že tak to určitě neskončí, protože to by bylo úplně stupidní a předvídatelný, když mě to napadlo v prvních pěti minutách čtení.

No a skončilo to tak... A máme tu knížku s předvídatelným a stupidním koncem s pěti hvězdičkami, protože ta knížka se stupidním a předvídatelným koncem je úplně skvělá a úžasně napsaná a naprosto báječná.

Některé životy Nory Seedové se mi líbily víc a jiné míň, ke konci se mi zdálo, že těch životů už bylo kapku moc a že se to začíná opakovat, každopádně obdivuju, že je každý z těch životů tak jiný a skvěle vymyšlený.

Na konci jsem brečela jak želva. Toto asi ani není spoiler, protože to nebylo proto, že by se tam děly nějaké smutné věci, ale protože mi ta knížka brnkala na emoce jako na harfu. Tohle si prostě musíte přečíst, pokud máte aspoň maličko podobný vkus jako já.

8 21.03.2022

Shari Lapena je autorkou takových průměrných až mírně nadprůměrných thrillerů, které neustále píše stejným stylem, ale lidi na to evidentně letí a kupují to.

Obecně nejsem nespokojená, čekala jsem nenáročnou zábavu a taky jsem ji dostala, ovšem mám tak nějak pocit, že ta kniha měla potenciál nabídnout víc v otázce děje, hlavně ke konci.

Kdyby to byl film, asi bych řekla, že herci přehrávají, ale u knihy nějak nevím, jak to pojmenovat... Všichni dramatizují každou kravinu? Všichni jsou hysteričtí? Asi by šlo ubrat v těch emocích a jejich prožívání.

Čte se to ovšem dobře, hezky to odsýpá, takže když nečekáte hluboké myšlenky, na dva večery vás to zabaví.

5 18.03.2022

Jsem asi jediný člověk ve svém okolí, který fakt nemá rád pana Kaplana. Přátelé, rodina i kolegové mi to vehementně doporučovali, ale já teda nechápu, co na tom kdo vidí.

Oceňuji chytré hry s jazykem, pro překladatele to musel být fakt oříšek, ale humor je stále stejný, nic se neděje a já se do čtení musela fakt nutit. Zhruba v polovině jsem to vzdala a šla číst něco jiného, jak strašně jsem se nudila. Navíc mi vadilo, že je autor vůči přistěhovalcům a jiným kulturám občas dost hrubý.

Kniha má jistě dost jiných čtenářů, kteří ji milují, ale já už to teda nikdy nechci vidět.

6 10.03.2022

QualityLand je kniha plná úžasného humoru a vymakaných detailů z promyšleného futuristického světa. Klasický příběh na normálních bílých listech je navíc co pár stránek doplněn černými listy s doplňujícími vsuvkami, které obsahují inzeráty, internetové diskuze, novinové články atd. z tohoto "kvalitního" světa, což dodává úplně nový rozměr.

Bohužel je ale knížka postavená hlavně na tom humoru, takže pokud vám nesedí vtipy ve stylu Červeného trpaslíka, a jestli vám třeba Stopařův průvodce rovněž nepřijde vůbec vtipný, asi bych QualityLand vynechala, protože krom toho humoru vám knížka nenabídne nic navíc.

Dvě malé chybky bych ale autorovi vyčetla.

1. Autor si hodně dělá srandu z herečky Jennifer Anniston. Tak první dva vtípky byly k pousmání a těch dalších pět už byly teda hodně trapné pokusy. Co proboha autorovi udělala? Kdyby vyškrtnul tuhle hodně blbou srandu ve stylu šikany na střední škole, bylo by to mnohem lepší. Bylo to takový dětinský.

2. Hlavní hrdina Peter je strašný moula a tak nějak mi občas lezl děsně na nervy. Nemohl být úžasný a vtipný QualityLand popisován očima někoho, kdo není takový budižkničemu? Ale Petera mi vynahradili vtipní roboti.

Celá knížka je ale hlavně o těch vtipech, příběh není nějak hluboký a hluboké buddhistické myšlenky šly taky obloukem okolo. Pro zasmání je to fakt pecka, kdo ale hledá něco složitějšího ke čtení, tady nepochodí.

4 10.03.2022

Než jsem začala psát svůj komentář, přečetla jsem si pár názorů jiných uživatelů a dospěla jsem k názoru, že půlce čtenářů byla na začátku strašně nesympatická první sestra a druhé půlce ta druhá. Mně osobně nebyla moc sympatická ani jedna a trochu jsem s tím nejdřív bojovala. :) Psychologické thrillery ale většinou nejsou životními příběhy miss sympatie, ale když už od začátku v knize nesnášíte úplně všechny postavy, tak to na čtenářském zážitku úplně nepřidá.

Velmi oceňuji, že ne každý vidí lidi s autismem apod. jako z filmu Rain Man, po psychologické stránce to bylo naprosto geniální, kapitoly z pohledu poněkud "jiné" knihovnice Fern byly velmi originálně pojaté.

Příběh je postaven logicky a až do konce neztrácí nit, a ačkoliv jsem ke konci už začínala kapku tušit, co se vlastně mohlo stát, závěr je i tak velkým překvapením a knížku bych určitě ráda doporučila dál.

7 09.03.2022

Není to špatné, není to nijak zvlášť dobré. Nelituju času stráveného čtením, ale podruhé to číst asi též nebudu.

Měla bych několik mínusů, které mi na knize vadily.

1. Kniha mě strašně bavila do doby, NEŽ zjistíme, kdo to dítě odnesl. Pak už se to jenom vleče. Autorka podle mě zařadila tohle odhalení příliš brzo a mohla to gradovat až ke konci, ne v půlce a pak čtenáře nudit vatou.

2. Postava otce dítěte je strašně ukňouranej chudák, který neumí nic než brečet, jak mu všichni křivdí. Kapitoly točící se okolo něj byly hrozné a fakt jsem se do čtení musela nutit.

3. Nechápu, proč v každým thrilleru musí být vyšetřující policista senilní bezcitný pakůň. Mohl by mít i nějaké dobré vlastnosti, ne? Ne? Tak ne, no. Škoda. Nemuselo to být černobílý.

4. Kniha je ze současnosti a všichni mají mobily, přesto furt volají na pevnou linku. Proboha proč?

5. Autorka vůbec, ale fakt vůbec nic neví o policejní práci. Moc kouká na NCIS a další seriály, mohla by hodit řeč s nějakým skutečným poldou, jak jeho práce vypadá. Tohle je scifi. Chápu nějakou tvůrčí licenci, něco si ten autor upravit samozřejmě může, ale tady je toho fakt příliš a vadilo mi to.

6. Na začátku mi lezlo na nervy donekonečna opakované slovo "večírek", pod kterým si představím party pro osm, deset, dvacet lidí... Ne nudnou večeři ve čtyřech. Ale to je jen taková drobnost.

Bod navíc za neočekávaný závěr. Celkem 3 hvězdy.

4 07.03.2022

Pozitivní recenze na tuhle knihu jen potvrzují můj názor, že neexistuje kniha, která by se líbila všem.

Malé zázraky jsou napsané o tématu, které přímo vyhledávám, mám ráda young adult, knihy s psychologickými zápletkami apod., ale tohle mě teda strašně minulo. Dala jsem tomu šanci cca do jedné třetiny a pak jsem to odložila a už se k tomu vracet opravdu nebudu. Už dlouho mě nic tak strašně nenudilo a neštvalo. Tvorbě této autorky se budu asi vyhýbat, evidentně jedeme každá na jiné vlně a nefunguje to. :)

Dávám jednu hvězdu, nechci to označovat úplně za "odpad", odpad to jistě není. Jen se mi to prostě strašně nelíbilo.

1 06.03.2022

Tahle série má úplně nádherné obálky a na ty barevné ořízky je radost pohledět. Skvost.

Dějově už to je ale kapku průměr. Když ale vezmu na vědomí, že jde o young adult fantasy určené pro teenagery, nebudu zase zbytečně přísná.

V patnácti bych z téhle knížky opravdu skákala nadšením, jak je boží. Teď už se mi kapku změnil vkus, ale jako odpočinková trochu delší pohádka je to dobrý.

Místy se to podle mě už ale kapku vleklo, možná bych některé pasáže osekala, celá knížka by byla akčnější, údernější a příjemnější na čtení, protože v některých hluchých místech už jsem se začínala maličko nudit.

PS. Chtělo by to lepší kontrolu překlepů. Jednou se postava jmenuje "Kellen" a podruhé "Killen". V království zavládne "mít" místo "míru" apod. Maličko to kazí dojem.

1 06.03.2022

Hájovnu jsem si vybrala ke čtení kvůli instagramu, kde ji sdílela snad každá bookstagramerka, kterou sleduji, s popiskem, jak je to úžasné. Do toho pár reklam a já začala mít pocit, že si to musím přečíst.

Upřímně ale nechápu, z čeho jsou všichni tak nadšení. Obdivovaný strohý styl vyprávění mi byl spíše na obtíž, příběh je lineární a poněkud prostší...

Zároveň mě štve, že anotace otevřeně popisuje události, které se stanou na straně 150 ze 200, takže pokud jste četli anotaci před samotnou knihou, což většina lidí asi dělá, nečeká vás vůbec žádné překvapení, ale jenom rozvláčně popsaná ta anotace.

Líbil se mi závěr knihy, konec byl emotivní a pěkný, ale všechno, co mu předcházelo, byla natahovaná uondaná otrava.

A k dějí samotnému, jak se dle anotace hrdinka Linda "ozhodne se bojovat o manžela i dceru"...

Děvče zlatý, na toho ubožáka bych se já vy***la už na straně 10... Nechápu, proč za něj bojuje a snaží se ho získat zpět, když se za celou dobu ani jednou neprojevil jako muž s charakterem. Blbec.

Celkově je Hájovna dobrý průměr, ale literární překvapení roku se nekoná.

A ještě jedna poznámka. Kdo dělal tu obálku? Pět různých fontů a ta paní s dítětem v úplně jiném stylu než zbytek obálky vypadá, jako kdyby ji tam v programu Windows Malování přidalo šestileté dítě. Takhle neee... Prosím, příště lépe.

7 17.02.2022

Je teprve únor, ale zatím je to asi nejlepší, co jsem letos četla.

Je to sice thriller, ale není to zbytečný psychokrvák (občas mám pocit, že když v thrilleru netečou hektolitry krve a neběhá tam vrah se sekyrou, autor nemá pocit dobře odvedené práce), postavy rozumné, příběh hezky vystavěný a logický.

Moc se mi líbilo střídání dějových linek současnost/minulost, které bylo přehledné. Někteří autoři se v tom motají a člověk pak neví, co se kdy stalo. V tomto případě ale žádný zmatek nevznikl a v ději se čtenář hezky vyzná, navzdory více časovým osám.

Závěr moc hezký, pro mě osobně nečekaný... Na těch pět hvězd to má. Jsem zvědavá na knihu Štvanice od stejně autorky, kterou už mám připravenou ke čtení. :-)

6 15.02.2022