Natyna3
komentáře u knih
Nabarvené ptáče
Jerzy Kosiński
Nabarvené ptáče je asi nejdrsnější kniha, kterou jsem kdy četla. Je to kniha o válce, o genocidě, o krutosti lidí. Film jsem neviděla, takže nemohu srovnávat. Myslím, že přečtení knihy mi bohatě stačí.
Opravdu je zde vykresleno utrpení dítěte ve válce tak, že pro mě bylo místy těžké číst dál. Opuštění, boj o holý život. Je zde popsáno, jak krutost druhých zlomí nejen fyzickou stránku člověka, ale také jeho ducha a charakter. Autor vše podává bez jakýchkoliv servítek.
Upřímně nevím, komu bych tuto knihu doporučila. Pokud se vám ale přeci jen dostane do ruky, připravte se na hodně drsný zážitek.
Drak na polní cestě
Jiří Hájíček
Na této knize byla krásná její poetičnost. Zároveň mě dokázala velmi strhnout a druhou polovinu jsem zhltla jako jednohubku.
Kniha otevírá mnoho témat. Hlavní zápletkou je boj hlavního hrdiny Tomáše a jeho kolegy Vlastimila o udržení podniku - statku na malé vsi, který se rozhodla do svých spárů ukořistit velká obchodní společnost - Big Dragon. Román popisuje mentalitu lidí na venkově, to jak dokáže cizí element rozklížit komunitu. Přestože Tomáš s Vlastimilem byli pro obec vždy důležitými postavami, lidé se ale najednou zaměřují spíše na staré křivdy a uvažují, zda pro ně nebude lepší získat peníze od velké společnosti než udržet majetek, který jejich rodina roky budovala... A než podpořit své sousedy...
Tomáš kromě starostí se statkem řeší také osobní život, vztah s mladší přítelkyní a to, jak těžké je zkloubit jejich pohledy na svět, které se, vzhledem k jejich věku, zkrátka odlišují... V knize je otevřeno ještě několik dalších témat, a podle mého názoru jsou dobře, celistvě zpracovaná.
Konec knihy je dost rychlý, to je dle mého možná jediné malé minus.
Poslední neuvěřitelné dobrodružství pana Monroea
Dan Mooney
Knihu jsem dostala k narozeninám a přistupovala jsem k ní jako k milé oddechovce. Myslím, že má v sobě ale něco víc. Díky hlavním hrdinům nahlédneme do života v domově pro seniory a poznáme jejich pohledna svět. Je to kniha vtipná, sarkastická a nakonec i dojemná. Joel i Frank mi přirostli k srdci a jejich příhody mě bavily.
Kniha se bude líbit např. milovníkům Muže jménem Ove.
Opuštěný dům
Mirka Skočílková
Bavilo mě to. Příběh na mě působil jako ze života. Anička je postava, která čtenáři přiroste k srdci. také ostatní postavy byly hezky vykreslené. Aniččin osud mi byl blízký, a proto pro mě byla kniha silným zážitkem. Také téma Downova syndromu je v mém životě hluboce zakořeněno a těšilo mě o něm číst. ,,Downíci" zde byli moc hezky a realisticky popsáni a jsem ráda, že se díky knize dostane toto téma zase o trošku více do povědomí lidí.
Jediné, co bych knize vytkla je jakási jednoduchost stylu, jakým je napsána. Neřekla bych, že kniha jako celek je povrchní, to v žádném případě. Přesto způsob, jakým je psaná občas jen tak sklouzne po povrchu. Jednu hvězdičku tedy ubírám hlavně proto, že si myslím, že mě kniha mohla zasáhnout ještě o krapítek víc.
Madame Piaf a píseň lásky
Michelle Marly
Po přečtení knihy o Fridě Kahlo ze stejné série jsem měla i od této knihy velká očekávání. Bohužel nebyla naplněna.
Měla jsem dojem, že autorka spíše tak nějak klouzala po povrchu. Vhled do nitra slavné pěvkyně se tedy nekonal. Možná se mi ho dostane v další knize o životě Edith, která na mě čeká v knihovně.
Opravdu bych chtěla ještě lépe poznat její život,protože stejné jako Frida Kahlo mě i Edith něčím zaujala - a stejné jako u Fridy za to může jedno divadelní představení...
Pán věže
Anthony Ryan
Tahle válečnická fantasy trilogie mě bohužel nedokázala úplně pohltit ani druhým dílem. Postavy už jsem si sice zapamatovala, přesto pro mě ale bylo obtížné střídání kapitol z pohledu různých charakterů. Kapitoly jsou dlouhé a proto člověku trvá, než si vzpomene, kde se která postava vlastně nachází, a co zrovna řeší.
Z knihy mám pocit, že zkrátka čtěte dál a dál a příběh nějak plyne... Bohužel to, alespoň pro mě, není tak, že postavám fandíte a prožíváte jejich osudy, bojíte se o ně a radujete se s nimi. Takové pocity jsem prožívala u jiných fantasy.
Velké léto
Ewald Arenz
Po přečtení knihy Staré odrůdy jsem zkrátka musela co nejdříve vyhledat další autorovu knihu!
A opět to byl krásný a zajímavý čtenářský zážitek. Autor má dar psát tak krásně poeticky... V této knize jsem ale, přes lehkost jakou se četla, cítila po celou dobu napětí, co se z příběhu tzv. vyklube.
Příběh vypráví o Friedrichovi, který místo dovolené s rodiči odjíždí na prázdniny k babičce a dědovi. Musí se totiž připravovat na reparát. To se Friedrichovi zdá být katastrofou. Názor ale změní, když na koupališti potká Beate, dívku v zelených plavkách, a zamiluje se do ní. Kromě učení tak tráví čas právě s ní a se svou sestrou. A taky s nejlepším kamarádem Johannem, který v sobě ale dusí tajemství, jež mu začíná zatemňovat mozek, a jež nakonec změní prázdniny úplně všem.
Mně osobně se nejvíce líbilo, jak hlavní hrdina poznával své prarodiče. Poukazovalo to na skutečnost, jak málo někdy známe své nejbližší.
Celkově jsem knihu četla s chutí a nemohla jsem se odtrhnout. Doporučuji po ní sáhnout ještě teď v létě, tak na vás atmosféra, podle mého, dýchne ještě víc!
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
V rámci maturitní četby jsem četla autorčiny Žítkovské bohyně, které pro mě byly velkým oříškem. Od té doby jsem měla z knih Kateřiny Tučkové tak trošku respekt. Teď už k nim mám ale jen obdiv, protože tohle bylo tak skvělé, propracované dílo...
Četbu jsem si opravdu užila - kniha byla skvěle napsaná a já jsem se nechala unášet dějem.
Téma odsunu Němců (jak eufemicky nazýváme jejich vyhnání) pro mě bylo dosud nepoznané. Jsem ráda, že jsem to napravila.
Kniha samozřejmě budí řadu morálních otázek a dilemat. Bylo správné po válce trestat Němce vyhnáním a podobnými podmínkami jako měli jejich zajatci v koncentračních táborech? Je správné oplácet taková zvěrstva stejnou mincí? Trestat krutost krutostí? Je správné trestat jedince za celý národ? Co, když jsou tito jedinci ,,vinni" pouze právě příslušností k německému národu?
Není to trestání nevinných za hrůzné činy jiných?
Cesta do středu Země
Jules Verne
Cesta do středu Země je kniha, s jejímž úryvkem jsem se setkala poprvé na základní škole. Tento úryvek mne natolik nadchl, že jsem si dílo musela od pana učitele vypůjčit a dočíst doma!
Měla jsem jako dítě nádhernou fantazii a tak jsem knihu opravdu prožila a byla jsem ohromena světem, který autor vykreslil, cestou hlavních hrdinů průřezem planety Země, a tím, co tam objevili.
Dnes to byla příjemná nostalgie, ačkoliv jsem si, jako u řady jiných knih, povzdechla nad tím, kam se ta fanatazie člověku ztratila.
Jsem ale moc ráda, že jsem se ke knize vrátila, myslím, že i dnes nabízí dobrodružný příběh velké kvality.
Hrdina Nik
Eduard Štorch
Pamatuji si, jak jsem kdysi v dětství četla Lovce mamutů. Tou knihou jsem doslova žila, chodila jsem do přírody a představovala si, že žiju v té době. Kreslila jsem obrázky na témata z knihy. Zkrátka mě ten příběh úplně pohltil.
Dnes, když jsem četla knihu Hrdina Nik, velmi jsem si ji užila, už ale bohužel bez té krásné dětské fantazie. Je to ale bezpochyby příběh krásný, vyprávěný nádhernou češtinou. A navíc se při četbě možná dozvíte i něco z historie.
Píseň krve
Anthony Ryan
Úvodní díl fantasy trilogie. Rozhodně mě nezklamal, ale zároveň se nezařadil mezi mé favority tohoto žánru.
Je to fantasy pro dospělé. Autor se vůbec nebojí nechat postavy zemřít. Nikdy nevíte,kdo bude další, ale někdo určitě ano.
Líbilo se mi vykreslení středověké doby i charakterů postav. Prostředí bylo hlavně na začátku nádherně popsáno, takže jsem měla pocit jako bych se přenesla do prostředí kláštera,kde hlavní hrdina žil. Autor ve mně alespoň na chvíli dokázal probudit tu fantazii, kterou jsem pociťovala v dětství.
Na druhou stranu byl dej občas chaotický a nejsem si jistá,zda úplně dobře promyšlený. No, uvidíme v dalších dílech série. Každopádně, pokud stojíte o trošku klidněji plynoucí fantasy, o špetku soubojů, lásky i fantastických tvorů, je tato kniha dobrou volbou.
Staré odrůdy
Ewald Arenz
,,Ještě nikdy jsem neviděla nikoho, kdo všechno tak nasává jako ona. Každý obraz. Každou chuť. Každý zvuk. Není divu, že někdo takový nezapadá do normálního světa."
Nevěřila bych, jak může tak poeticky, jemně vyprávěná kniha rozjitřit vaši duši...
Staré odrůdy jsou vyprávěním o setkání dvou, na první pohled zcela odlišných žen, z nichž ale žádná neměla a nemá ten život vůbec lehký. Mladá a vzpurná Sally potkává na svém útěku mlčenlivou Liss, zvláštní samotářskou ženu, která je snad prvním člověkem, který nechce Sally svazovat a omezovat. Naopak jí nabídne přístřeší. Sally přijme a my tak můžeme pomalu odhalovat jejich osobnosti a osudy.
Před čím Sally utíká a proč Liss žije sama mezi starými hrušněmi a včelími úly? A proč se ujmula cizí dívky na útěku?
Při četbě jsem se do knihy tak ponořila, že jsem ji přečetla téměř na jeden zátah. Opravdu jsem si užívala poetičnost vyprávění a krásný popis prostředí. A taky jsem byla opravdu zvědavá, kdo vlastně obě hrdinky ve skutečnosti jsou. Zejména tedy Liss...
Kratší než vzdech
Anne Philipe
Tato kniha není čtením pro každého. Jen pro toho, kdo ji potřebuje... Je to kniha o loučení se. O loučení se s milovaným člověkem, který odchází. Se svým umírajícím mužem.
Autorka zde promlouvá ke svému muži a sděluje své nejniternější myšlenky a pocity.
Pro mě se tato útlá knížka stala něčím výjimečným. Protože popisuje pouto, které mezi sebou mohou dva lidé mít. Popisuje bolest, když se to pouto přetrhne. A popisuje sílu, být s milovanou osobou tak dlouho, dokud to jen jde, a ještě větší sílu jít dál, když už to nejde.
Život střídá smrt
Petr Prouza
Příjemné překvapení. Realistické vyprávění o těžkém tématu, bez přehnaného patosu, krásně plyne a je velmi čtivé. Příběh jedné rodiny a jejího boje o společně strávený čas. Silné charaktery. (Pro mě osobně bylo bonusem zaměstnání hlavní hrdinky v právní poradně - to je mi velmi blízké téma).
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Obdivuju tu myšlenku a práci, kterou musela autorka při zpracovávání této knihy vyvinout. Plně se ztotožňuji s názorem níže, že ikdyž máme o životě v KLDR určitou představu, některé věci pro mě byly prostě nepochopitelné...
Jak může pár lidí u moci udržet sysytém, ve kterém je na drtivé většině obyvatelstva pácháno takové bezpráví?
Stručná historie času
Stephen W. Hawking (p)
Tuto knihu si netroufám obsáhleji slovně hodnotit. Vždycky jsem si ji chtěla přečíst, zajímalo mě, jakým způsobem Hawking píše, protože je zajímavou osobou. Myslím, že v této knize vynaložil nejvyšší možné úsilí k tomu, aby fyzikální jevy a různé astronomické úkazy co nejvíce a nejjednouššeji přiblížil běžné populaci. Přesto jsou zde ale části, kterým jako běžný laik nerozumíte, což je pochopitelné. Tato kniha si zkrátka od čtenáře žádá hodně trpělivosti. Pokud jste ochotni ji vynaložit, dostane se vám zajímavého přiblížení jevů jako jsou černé díry, čas nebo vesmír samotný, jeho vzniku a také toho jak jednoho dne pravděpodobně zanikne...
Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
Podle mého jedna z nejlepších knih klasické české literatury. Snoubí se zde bizární způsob vyprávění a tragičnost doby, o které je vyprávěno.
Hlavní hrdina, pan Kopfrkingl, je podle mě jedna z nejvýraznějších postav české literatury. Zrůdnost jeho myšlení a chování téměř není znát. Přitom, jak je uvedeno ve skvělém doslov knihy, hlavní hrdina jeví známky přímo patologické povahy.
Kniha vzbuzuje otázku, zda by pan Kopfrkingl byl takový, jaký byl, i v jiné době. Zda byl tak krutý ze své vlastní povahy nebo to bylo povahou společnosti? Opravdu by se někdo dokázal zachovat ke své rodině takovým způsobem?
Nevím, a nechci nad tím ani přemýšlet. Stačí se zamyslet při četbě samotné. Je to každopádně zážitek.
Velké maličkosti
Jodi Picoult
,,Spravedlnosti nebude učiněno zadost, dokud ti, jichž se to netýká, nebudou pobouřeni jako ti dotčení."
Kniha o rasismu, lidské nenávisti, ale také o síle bojovat za spravedlnost. O síle bojovat proti příkoří, které se děje člověku samotnému, a o ještě obdivuhodnější vůli bojovat za druhého člověka, který je utiskován a neprávem obviňován... Z toho nejtěžšího zločinu... A který se sám hájit nedokáže, protože jej mnoho lidí nebere vážně. Kvůli barvě jeho pleti.
Skvěle vykreslené postavy, děj vyprávění z mnoha úhlů pohledu, rychlý spád. Tohle mě moc bavilo!
Houbařka
Viktorie Hanišová
Emoční nálož. Kniha, která vás na první stránce pohltí a vyplivne až na konci, a to řádně pochroumané.
Četba této knihy určitě není snadná, protože z ní čiší velká beznaděj... Alespoň já jsem bolestné osudy hlavní hrdinky velmi prozivala. Její příběh je totiž vyprávěním o nekonečném boji s nespravedlností, s nepochopením... O životě v osamocení. A to bohužel, již od dětství.
Podle mého názoru je to ovšem také manifestace síly lidského ducha... Někdy ale prostě ta síla dojde.
Houbařka je jednou z nejsilnějších literárních hrdinek. A jedním z nejsilnějších knižních zážitků.
Frida Kahlo a barvy života
Caroline Bernard
Kniha o nezlomné síle jedné ženy a vůli pokaždé znovu vstát.
