NEGR komentáře u knih
Autorova snad nejpestřejší kniha - autobiografie (práce i prasárny), humor, sáhodlouhá surrealistická pasáž, úvahy...
Moc nechápu nízké hodnocení této knihy; Miller nejspíš patří mezi ty autory, které část čtenářů miluje a druhá část nenávidí.
Jeho postoje k životu a ke světu jsou natolik specifické, že jedni se s nimi nutně musí ztotožnit a druzí je odsoudí coby postoje zločinné.
Spíše dynamit než kniha.
Poznámka pro Nico: Ano, některé Millerovy knihy jsou si navzájem podobné, ale mě naopak překvapila jejich pestrost: někde se porno tříská s úvahami (Sexus), jinde je hodně surrealismu (Obratník Kozoroha), pak jsou tu ale i knihy spíše cestopisné (KOLOS Z MARUSSI, Klimatizovaná noční můra), kde vulgarismy ani erotiku nenajdete (to ani ve většině esejí), stejně tak v alegorickém příběhu o klaunovi (Úsměv pod provazovým žebříkem), který narozdíl od Obratníku Raka zná málokdo.
Jedna z mála knih, která nám odhaluje alespoň zčásti PRAVOU tvář Henryho Millera. I přes mizerný český překlad (odvolávám se na knihu Překlad a překládání, konkrétně na část napsanou J. Zehnalovou) si povšimneme paralel mezi ním a autorkou, jejíž vztah k Millerovi snad ani nemůže být ambivalentnější.
Musím se přiznat, že "Zápisky milencovy" je jedním z mála dílek, při jejichž čtení mi na mysli vytanul Rimbaud.
Když nic jiného přečtěte si alespoň "Chválu řeči české".
I filosof může psát srozumitelně.
Kdo jiný by měl mít právo pojmenovat kapitoly své knihy "Proč jsem tak chytrý", "Proč píšu tak dobré knihy" nebo "Proč jsem osudem" než Nietzsche?:)
Jedna z nejrozporuplnějších knih vůbec - vhodná pro masturbátory i myslitele. Doporučuji všem, koho zajímá mužská menstruace a další specialitky.
Není to tak zlý; boj proti "psychickým upírům"; nietzschovost.
Jeden z nejslabších Kerouaců. Však už byl taky na konci - většinu času trávil chlastáním; čím byl slavnější, tím hůř psal.
AVŠAK za zamyšlení rozhodně stojí např.: "...vymyšlené příběhy a pohádky o tom, co by se stalo, KDYBY, jsou pro děti a dospělé kretény, co se bojí číst o sobě v knize, právě tak jako by se báli podívat na sebe do zrcadla, když jim není dobře, když utrpěli úraz nebo jsou po flámu nebo chudí duchem."
satori=pecka do tejla
hindské slovíčko GALADHARAGARGITAGHOSHASUSVARANAKSHATRARAGASANKUSUMITABHIGNA
...aneb jak to bylo s Ježíšem doopravdy. Žádné zázraky, žádné nadpřirozeno. Nohy pevně na zemi.
Tuto velmi výstižnou (ač přespříliš akademickou) knihu jsem ocenil především z toho důvodu, že obsahuje dosud nevydané Bondyho juvenilie.
Klíčové slovo: discouragement. O osobě, která při plném vědomí nevyužije svůj potenciál.
Budeme-li brát "Vize Codyho" jako román, prostě jako normální knížku, tak neobstojí; příliš popisná, plochá, mnohdy až nudná (pomineme-li pár kresbiček a hlavně experimentální pasáž - přepis magnetofonových nahrávek zhuleneckých keců - tuto část doporučuji). Ovšem jako kronika, generační záznam doby, je tato kniha nepřekonatelná, nadmíru komplexní. Jak jsem již naznačil, chyběla mi tu především myšlenková hloubka - mám ve zvyku si z knih pořizovat výpisky nebo části textu zaškrtávat, a zde nebylo téměř třeba.
Jedinečná příručka pro všechny překladatele-začátečníky; přestože překlad jako takový se naučit nedá, tato kniha může předestřít určité zákonitosti a dodat odvahu.
Velmi, velmi pestrá kniha, soubor spíše stanovisek a názorů než objektivních pravd, i tak ale nesmírně hluboká záležitost. "Rolí umělce ve společnosti je v lidech oživovat primitivní, anarchické instinkty, které jsme obětovali kvůli iluzi života v pohodlí."
Autor píše o možnosti, že by se Amerika (pokud bude nesobecká), mohla stát "policajtem světa". A hle, dnes je to tu... Ovšem ta nesobeckost?
Spíše než za knihu jako takovou dílo považuji za potenciál knihy; je nadmíru neučesaná. Její autor je znám především jako překladatel, který překládal mj. Henryho Millera a to je, zdá se, dost znát. Knize nelze upřít značnou výstižnost a myšlenkovou hloubku.