nevermore3
komentáře u knih
Nana
Émile Zola
Měl jsem v seznamu. I po Naně jsem si říkal, že je na čase ten seznam trochu seškrtat, abych se zbytečně neokrádal o čas, podobnými díly, i když jsou to klasiky.
Pod strašidelným zámkem
Steve Jackson
Pod strašidelným zámkem je docela zajímavý, vyvážený a nenáročný Gamebook, naboostovat se můžete tak, že to dojdete jak nic i s minimálními stats. Což je docela rarita. Zajímavé jsou bestie a celkově ta trasa přes zahradu. Příběh taky fajn.
Samurajův meč
Steve Jackson
(SPOILER) Samurajův meč je neskutečně dobře vystavěný formou a zároveň příběh samurajů a šógunů je taky unikátní.
Zaujal mě moment nemrtvých bytostí Rokuro-Kubi, kterým létala hlava a kousala - byla jich celá vesnice, obří pavouci, moment, kdy si můžete useknout vlastní nohu, ale hlavně závěrečné bojiště, kde pomocí různých amuletů, požádáte o pomoc některé bytosti a ty pak použijete v závěrečných bojích na 3 nepřátele v Turnaji věků. Super nápad, jinak protivníci jsou celkem naloadovaní vysokou staminou, stejně jakov předchozích Démonech z hlubin a počet bojů je dost vysoký, podobně jako třeba v Ostrovu ještěřího krále. Sundáte 33 lidi v turnaji, jdete na hlavního borca, ten umře, ještě jeho duch žije. Potom teprve přijde hlavní padouch a záporák, ale nejdřív na vás pošle ještě Stínového démona. Prostě kniha je velmi "ubojovaná". Jsou dvě stezky - východní a západní, východní je o dost těžší, ale obě jsou super zábavné.
Démoni z hlubin
Ian Livingstone
Démoni z hlubin jsou od Steve Jacksona, takže to už ze startu znamená super záležitost. Docela dost jednoduší protivníci, několik zakončení a sbírání černých perel. Zaujal mě vodní elementál, šermující ryba Cyrano, návaznost některých artefaktů. Jde o podvodní dobrodružství, víc než fantasy, nebo pirátskou tematiku. Dávám asi plnou, protože jde o jeden z nejlehčích gamebooků, co jsem hrál, a tak by mohl navnadit spoustu čtenářů. Ilustrace byly ó'sm.
Vzbouřená planeta
Steve Jackson
Vzbouřená planeta je jeden z několika málo sci-fi gamebooků. Napsal ji pro FF Robin Waterfield. Ze začátku je super, zajímavá, ke konci však spousta odkazů už vede na smrt, nedává druhé šance, je fakt tvrdá, ALE. Když znáte správnou cestu, řekl bych že určitě patří mezi ty jednodušší. Protivníci v celé knize mají velmi nízké hodnoty, myslím, že max. UB je tady 9 jestli se nepletu u protivníka, to fakt není moc v porovnání.
Jinak příběh je, že se po jistý čas vyskytujete na jedné z planet a až zijstíte, co potřebujete, jdete na další. Koncept se mi líbil, ilustrace byly tentokrát slabší. Do 5***** mi něco chybělo, ale nevím přesně co. Určitě bych dal více než těch 69%, takových 75-80% by bylo fér.
Velkovýroba ctnosti
Jiří Haussmann
Velkovýroba ctnosti vznikla jako odpověď Továrně na absolutno. Kniha měla velký potenciál ale naplnila se tak způlky. Slušný rozjezd, ale v půlce knize mě to nějak přestalo bavit, některé kapitoly jsem vyloženě prolétával a některé byly zase nacpané výborně absurdním humorem. Prostě pro mě takové nevyrovnané... chvílemi na 4****, chvílemi na 2**. Tak zprůměruju...
Najdi SMRT
Steve Jackson
(SPOILER) Najdi S.M.R.T. je dokonale koncipovaný gamebook od génia Steve Jacksona. Hraje se trochu jinak než zbytek FF gamebooků, jiný systém, jsou tu body Hrdinství, které si můžete na konci porovnat jako Score a vybíráte jednu ze 4 speciálních vlastností. S každou Vás to odvede na jiné stopy, na jiný konec. Konečná schůzka také probíhá pokaždé na jiném místě a dovedou vás k němu jiné indicie. Muselo dát sakra práci tohle poskládat, je to o yardy dál než Livingstonovy věci. Nejlepší jsou ty reálie 80. let, takže ani nejde o sci-fi gamebook, spíš takový super-hero, žádný lasery a rakety tu nejsou.
Vtípky typu Michael Blackson a jeho album o Ghůlech, Georgie Boy z Vulture Club co má dermatitidu, Číňan přinesivší Pekingskou kachnu, kniha Čaroděj z ohňové hory :) atd. Titanový kyborg má UB 18! nejvyšší co jsem viděl, ale vždy mu to máta šanci snížit :) Dohráno na všechny 4 schopnosti.
Moc přítomného okamžiku – Pracovní kniha
Eckhart Tolle
Knihu jsem pročetl, ovšem oproti hlavní knize, nepřinesla vůbec nic nového. Tím spíš ne žádné konkrétní tipy nebo postupy, jak jsem očekával. Mně to přišlo, že je potřeba kout železo, dokud je žhavé a vytěžit maximum z potenciálu první knihy. Za to strhávám oproti hlavní knize ještě jeden bod dolů.
Krvavá moře
Steve Jackson
Knihu napsal Andrew Chapman, po Vesmírném zabijákovi, (který byl lepší) a Ketherském Bratrstvu (které mi přišlo tak na stejno).
Krvavá moře jsou první gamebook ze série FF, která není ani fantasy ani sci-fi, ale v podstatě pirátská tematika. Je zde k dispozici mapa, kde člověk může sledovat, jak se posunuje. K UB a Stamině přibývá ÚDER a SÍLA POSÁDKY.
Gamebook je to relativně náročný, ale zase je více cest k dokončení. Překvapilo mě, že se téměř nedobíjí hodnoty Staminy, UB a v podstatě ani zbývající. Hodně odkazů vede na smrt, a pokud zkoušíte Štěstí, a máte smůlu, taky to často vede na smrt.
Nejedná se úplně o lineární záležitost, mapování je tak o něco složitější.
Ketherské bratrstvo
Steve Jackson
(SPOILER) Ketherské bratrstvo je jeden z těch opravdu lehčích gamebooků FIghting Fantasy. Dohrál jsem napoprvé, a to se nestává často. Má jít o jakousi formu detektivky, kdy hledáte stopy.
Bojů je tentokrát citelně méně a je skoro jedno, jaké výchozí hodnoty si naházíte. Připomíná mi to americký akční film 80./90. léta a to se vším všudy. Dobrá je ta cesta, kde jdete za paní Torussovou a pak pokračujete v automobilové honičce. Ještě lze jít přes knihovnu a hangár nebo skladiště. Zajímavá byla taky pouť na jednom z asteroidu (začíná odkazem 73, kde se potkáte s prazvláštní sektou a myšlenkovým parazitem).
CO bylo tentokrát slabší, tak ilustrace. No, dávám 4****.
Chrám zkázy
Ian Livingstone
(SPOILER) Kolega níže má v řadě bodů pravdu. Ale na druhou stranu je dost zvláštní hejtit tenhle koncept, když tenhle koncept je velmi podobný v podstatě v celé sérii. Přijde mi to jak koukat na telenovelu, a nadávat na debilní formát telenovely. Prostě holt tak to v telenovelách je :))
No k Chrámu zkázy, původně jsem tu měl 3 ***. nicméně zvedám to kvůli hodně dobrým kresbám a nestvůrám (Fantom, Oko v ozubené kouli, Stonožka, Písečný červ a hlavně Posel smrti - skoro jsem se z něj pos*al :D). Ty kresby jsou super. Ten posel smrti a jak rozeseje po chrámu písmena DEATH, které nacházíte je dobrej nápad, cením. Celkově prostředí jak někde z peruánských starých chrámu obložených pískem, mně se celkem líbí. No ale jinak klasický Livingstone (a tady s kolegou souhlasím), lineární příběh, jediná možná cesta v podstatě, špatně odbočíš smrt, člověk zkouší věci co najde - něco je jedovaté nebo to rovnou zabije atd atd. Velká spousta nepřátel, ale důležité říct, že ne úplně mega silných, Nejvíc má UB 11 Zmutovaný skřet - ale na toho jdete s útočným číslem vždy -2, no a není nutné se s ním potkat. Takže největší výzvou pak je, vyhnout se smrtelným a ubližujícím místnostem, najít těch 5 draků a zabít Obřího písečného červa (UB:10, ST20 a Malborda UB10, ST18).
Jinak oproti předchozím dílům spíš sešup dolů.
Vesmírný zabiják
Steve Jackson
(SPOILER) Zase. Vůbec nechápu, jak jedna z nejzajímavějších a nejvíce inovativních knih série FF má ohodnocení pod 70%. Hlavně že Jeskyně sněžné čarodějnice a Prokletý hvozd jsou tak nahajpované. Přitom Vesmírný zabiják má v sobě tolik dobrých nápadů. Namátkou Videohra v knize s vlastním systémem, dvě interní puzzle hádanky, spousta zajímavých a zábavných potkání se, přátelský pavouk, menší počet soubojů, zajímavý soubojový systém se střelbou!, kdy se neodečítají po zásahu 2 body staminy,ale tolik kolik padne na kostce - super, výběr zbraní na začátku, Božstvo protivník, který útočí v každém kole jinou zbraní, s jiným UB. Relativně jednoduchý šílený záporák Cyrus, povídavý palubní počítač. a další a další.
Je to jeden z nejlepších dílů, i společně s předchozím Talismanem Smrti, a nakašlat na Sněžnou čarodějnici nebo Černokněžníkovu kryptu.
Pekelný dům
Steve Jackson
Konečně gamebook without fantasy or sci-fi. Moderní doba - horor.
Klasický Jackson - skvělé nápady, a atmosféra hustá jak mlha. Kvituji i to, že je zde naprosto minimální počet bojů, nebo rozhodně méně než jiných dílech. Ať se jde Livingstone zahrabat, Jackson jasně dominuje. Jeden z vrcholů celé série.
Jinak ještě stojí za zmínku, že jde o lehce obtížnější věc na zmapování, protože to není úplně lineární, ale lze se někdy vracet, na některé místo přijít v různý čas atd.
Jeskyně sněžné čarodějnice
Ian Livingstone
Já k tomu nemám nostalgický vztah, ba naopak, dostal jsem se k němu relativně pozdě, po přečtení mnoha jiných.
Netradiční jsou ilustrace, které často používají dlouhé linky, to jsem zatím v jiných FF gameboocích neviděl, ale neřekl bych, že se mi to líbí více. Sněhová atmosféra je netradiční též, ale příběh je velmi lineární. Chceš jít doleva nebo doprava? No doprava, protože tam je slepá ulička, kde vezmu jen artefakt, a pak jdu stejně doleva. Čarodějnici sejmete v 1/3 příběhu. Ve 2/3 se k vám přidají nějací buddies a motáte se společně ven z jeskyně (ještě jednou se ukáže Čarodějnice). Poslední 1/3 jste venku z jeskyně, kamsi jdete a snažíte se přežít kletbu - tahle část už je pro mě dost nudná a minimálně motivující, kord když hlavní enemy je mrtvá. Tolik k příběhu.
Jinak málokdy sem v knize viděl tolik nutných soubojů jako tady - je jich tam fakt řádově víc a to dost silní protivníci - UB 10 a víc, to mě taky nějak nebere. Když bych měl srovnat s předchozím Ostrovem Ještěřího krále - tak sešup dolů. Livingstone už po Labyrintu smrti mi přijde, jak kdyby nikdy nebyl dát schopen dohromady něco podobně kvalitního. Váhal jsem mezi 3 a 4, ale nakonec dám 4****. Pořád je to docela originální. Nicméně výchozí UB 12 - je silně doporučeno.
Labyrint smrti
Ian Livingstone
(SPOILER) Labyrint smrti patří rozhodně mezi těžší kousky. Mám ho úspěšně za sebou, ale UB 12 a ŠT 12 jinak nevím. Jsou tam dost silní protivníci ( buď vám padne UB a někde se třeba vyhnete boji s CERATOSAUREM - nebo s ním jdete ale on má UB 12).
Na Livingstonův klasický styl to má pro mě i mimořádně poutavý příběh, takže se mi líbí daleko víc než předchozí Město Zlodějů, přesto, že to je nejspíš o dost jednodušší. Tady je potřeba sesbírat 3 drahokamy a tipuju, že tak 20 odkazů vede rovnou na smrt, z toho dalších cca 30-40 jsou škodící nebo postihové a to bez nějaké předchozí možnosti dedukce. Přesto, je to Livingstone, který za Jacksonem - v mých očích - notně pokulhává a tohle se mu povedlo. Super byla Medůza, hmyz, useklá ruka vězně na dveřích vězně co byl vevnitř, zrcadlový démon, aréna smrti, hádanky, fakt dobré.
Dávám 5.
Pravda a lož na Facebooku
Vladimír Šnídl
Zajímavé a těžko sehnatelné dílko z dílny Deníku N.
I když je z roku 2017 domnívám se, že je až nebezpečně nadčasové. Jen mám s těmito knihami takový pocit zmaru. Přečtou si je ti, kteří je často nepotřebují a drtivou většinu informací z nich znají nebo tuší. A ti, kteří by je potřebovali, aby si konečně vytáhli hlavu z p*dele, ti se k ní zase nikdy nedostanou, případně knihu odhodí jako demagogický nabubřelý žvást
Kurvítka v hlavě - Proč i chytří lidé jednají hloupě
Ivo Toman
Já vám nevím, kniha podle mě nemá ucelený koncept. Je plná myšlenek s kterými souhlasím, ale při čtení stránky číslo dvě, už nevíte o čem byla stránka předchozí.
Asi mi dáte za pravdu, že když jste dočetli, řekli jste si něco jako - jo tak to je v tom životě, ale vlastně jste už vůbec nevěděli o čem to celé bylo.
To tak bývá, když se řeší 100 věcí, klouže se ve všech po povrchu, ale žádná nejde do hloubky. Ivo Tomana už jsem kdysi četl nebo slyšel někde mluvit a absolutně nic proti. Tenhle titul je ale jakejsi divnej.
Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha (převyprávění)
Jitka Škápíková
Je to fakt šáhlý tady to dílo, ale mě to přesvědčilo. Je to tak absurdní a blbé, že nakonec v mém váhání mezi 4* a 5* dám to vyšší. Cervantes chudák si na Quijotovi kapsu nenamastil, tak mu aspoň projevím takto úctu. Nejvíc mě překvapilo sem tam v některých pasážích popisky, co si mysleli o situaci vedlejší postavy - jako, že jim třeba cukaly koutky, když si z Quijota dělali srandu, nebo Sancho Panza, který si sám pro sebe spílal Donu Quijotovi.
Cesta ke štěstí
Jeho Svatost Dalajlama XIV. (p)
Nevím, jestli nějakou knihu napsal přímo Dalajláma, ale mám za to že ne. Proto se k jeho myšlenkám můžeme dobrat třeba tak, že si přečteme rozhovory, které s ním vede někdo jiný. Já bych se asi ptal na jiné věci, ale jako vhled mi to přišlo zajímavé a světonázorově moc hezké. Kéž by nás lidí takto smýšlelo více.
Krutá hra o tvé zdraví
Tomáš Kašpar
Tenhle díl je podstatně lepší než Nespěchejte do rakve, protože ubylo bulvárnosti a forma je zkrátka lepší. Obecně že pozitivní přemýšlení a správná strava je cestou - to je fajn filosofie a kdyby se tím všichni řídili, nemyslím si že by to bylo k neprospěchu. O co hůř pak působí na konci knihy fráze, kdy se píše: pokud nemáte odvahu zkusit tyto body, vyzkoušejte potravinové doplňky..... No to mě teda docela překvapilo :)
