Nočnípták
komentáře u knih
Nebe přepeřuje
Jaromír Matoušek
Tyto verše mě nechaly chladnou. Zkoušela jsem se k nim po čase vrátit, ale pořád stejný pocit. Míjíme se. I když vlastně těch pár haiku, kterými byly básně proloženy, se mně líbilo. Asi budu muset zkusit Matouškovo starší sbírky.
Triptych o ohrožené zemi
František Halas
Verše Františka Halase mám ráda. Triptych o ohrožené zemi obsahuje jeho tři díla jak se píše v anotaci. Určitě jsem je kdysi dávno četla všechny. Ale po létech pro mě byly některé básně opravdu překvapením. Už jsem je neznala. Jiné mě vrátily časem zpátky. Užila jsem si to.
Padesát let Ústavu sociální péče v Oseku: 1955-2005
Petr Šulista
Knihu jsem objevila v knihobudce. Vzala jsem ji pro maminku, která jako zdravotní sestra ještě zažila v nemocnici řádové sestry. Právě v té době je odtud socialistické zřízení odsunovalo do různých ústavu, kde se staraly o mentálně postižené. Ústav v Oseku je od nás nedaleko. Bylo zajímavé číst o tom, jak fungoval, jak se rozšiřoval. Co všechno se svými svěřenci řádové sestry dokázaly, než i odtud byly donuceny odejít.
Hendrixova kytara
Kateřina Dubská
Když pominu milostné avantýry hlavní postavy, kterých zde bylo až nad rámec mého chápání (i když možná v této branži asi nic neobvyklého), tak se mně kniha líbila. Anotace je tentokrát pravdivá. Kniha je o snech. O snech o svobodě. Většina z nás, kdo v té době žil, je měla. Menšina je uskutečnila. Ta cena za to uskutečnění byla opravdu vysoká. Možná proto, že jsem patřila k té snící většině pro kterou byla ta cena nepřekonatelná, se mně kniha líbila.
Cukrový klaun
Martin Sichinger
Dlouho jsem váhala co o knize napsat, ale pořád nevím. Na jednu stranu se mně líbila, na druhou štvala. Kraj, který znám i když ne zase nějak důkladně. Lidi všude žijí různí, ale že by tady v devadesátých letech žili jenom tací, kteří neví co si počít se svým životem? Nějak jsem si k žádné postavě nedokázala vytvořit vztah. Možná, že právě to autor zamýšlel. Nepřilnout k žádné postavě? Jestli ano, tak to se mu povedlo. Přesto se mi kniha asi líbila, když na ni musím dost často myslet. Takže dávám tři* a jsem ráda, že dnes zde žijí úplně jiní lidé než v knize.
Neobvyklý typ
Tom Hanks
Tentokrát jsem si přečetla komentáře dřív, než píšu svůj a to dělám málokdy. Vidím, že většina hodnocení je průměr. Přitom mně se ty povídky tak líbí. Jsou takové jiné, nezvyklé. Každá je z jiného "těsta". Autor zabrousil do různých žánrů a to mě baví. Povídky jsou opravdu každá jiná. Jediné co je spojuje je psací stroj.
Jako herec patří Tom Hanks k mým oblíbencům a měla jsem strach, že jako spisovatel mě nezaujme. Strach je pryč.
Pro mě je PAN HEREC i PAN SPISOVATEL.
Cesta českého kněze pod sekeru
Václav Chalupský
Tady u nás, v mém kraji často narážím na jméno faráře Jílka. Tahle knížečka mně přišla do ruky úplnou náhodou. Nebylo to lehké čtení. Smutek a smutek. Pro věřící však i naděje. Dozvěděla jsem se hodně. Nejen o panu faráři, ale i o MUDr. Hradeckém a dalších hrdinech doby okupace. Jména jsem slýchala, ale do souvislostí si je nikdy dřív nespojovala. Až teď. Bylo pro mě docela těžké pročíst se náboženským povídáním, ale poznala jsem život a boj těch, kteří zachránili hodně životů a sami o svůj přišli.
Praha - to jméno samo zpěv
Jiří Kutina
Pro mne to žádný zpěv tedy nebyl. Většina básní opěvuje hrdinnou sovětskou armádu - osvoboditelku. No, to by snad až tak na závadu nebylo, ale jsou takové nějak šroubované, nebo jak to říct. Dost autorů pro mě neznámých a z těch známých vlastně básně znám z jejich vlastních sbírek. A jenom pár bylo těch, kterých si cením.
Cesta na sever
Wolfgang Hohlbein
Tentokrát jsem zabrousila do vnukovo knihovny. A měla jsem šťastnou ruku. Líbilo se mně to, dokonce tak, že musím sehnat i předešlé díly, které on nemá. Bezva dobrodružství.
Italské jednohubky
Marta Kučíková
Jednohubky paní Kučíkové jsou o chlup lepší a vtipnější než dvojhubky. Bavila jsem se nad oběma.
Italské dvojhubky
Marta Kučíková
Moc pěkná oddychovka. Když z plánovaných pěti let života v Itálii je nakonec let patnáct. Vtipně a zajímavě popisovaný rozdíl mezi mentalitou Čechů a Italů.
Carmen: Skutečný život Hany Hegerové
Tomáš Padevět
Byla to Dáma. Dáma s velkým D. Tak jsem vždy na H.H. pohlížela. A tahle kniha mě v tom jenom utvrdila.
Četla jsem ji docela dlouho. Některé události a okamžiky v jejím životě jsou totiž tak zajímavé, že jsem se musela vracet a číst znovu. Pouštěla jsem si ke čtení její šansony a když byl konec knihy, tak mně to bylo líto.
Jsem šťastná, že jsem viděla paní naživo. Její koncert byl pro mě nezapomenutelným zážitkem.
Australská dobrodružství Aloise Topiče
Jaromír John (p)
Takový dlouhý komentář jsem napsala a najednou se mi ztratil. Tak jen krátce. Během let jsem zapomněla jak moc se mi Topičova dobrodružství líbila. Byl vyučený zahradník a pracoval v Brisbaine v botanické zahradě. Později byl farmářem a nakonec lovil a sbíral přírodniny pro muzea. Spolupracoval s A.V.Fričem.
Dneska mám ke knize přece jen trochu kritičtější pohled, ale přesto je historicky zajímavá.
Lastočka
Jitka Závodná
Nenápadná kniha, ale tak obsažný děj. Příběh rodiny, která doplatila na víru v komunismus. Moc pěkně a emotivně napsané. Určitě se budu k téhle knize vracet.
Doporučuji.
Zprávy ze světa
Paulette Jiles
Cesta nesourodé dvojice napříč Texasem. Čte se moc dobře, asi tak jako staré westerny. Nevíte jak jejich cesta skončí, držíte jim palce a doufáte, že to dokážou. Kniha se mně líbila.Film jsem neviděla, ale teď jsem na něj dostala chuť. Navíc hlavní postavu ztvárnil můj oblíbený Tom Hanks.
Koruna: Pravdy a nepravdy
Pierre Trouvé
I když jsem seriál neviděla, kniha mě zaujala. Autoři se snažili popsat co v seriálu je historická realita a co fikce. Myslím, že ne vždy se jim to podařilo. Co oceňuji je historická posloupnost, kterou seriál těžko mohl dodržet a tak trochu upravoval některá data. Velkou předností knihy je hodně fotografií. Můžete si zde srovnávat skutečné postavy s těmi seriálovými. Ovšem co mně vadilo je, že u hodně fotografií chybí popisky a také úplně chybí na dvou místech konec textu.
Asi ten seriál přece jen zhlídnu.
Neklidná krev
Robert Galbraith (p)
Dávám pět*, ale je to dost nespravedlivé, protože ty díly předchozí jsem ohodnotila také pěti* a tahle kniha je ještě lepší. Pro mě by těch* bylo třeba nejméně sedm. Jenomže kdo ví, jestli by mně za čas stačily.
Rowlingová umí. Byla to pěkná bichle, taky jsem ji četla čtyři dny a tři hodiny a to je na mě u detektivky dlouho. A navíc jsem musela číst u stolu, v posteli to fakt nešlo. Kamarádský vztah mezi Cormoranem a Robin se dál neposunul, tak je jasné, že bude další díl. Pro mě je řešení jejich vztahu trochu úsměvné, ale nevadí mi a nerozptyluje ve sledování detektivní práce.
Už se těším na další díl a klidně to může být i větší bichle.
Jantarové oči (navíc 2 povídky)
Vilma Kadlečková
Kdysi jsem četla první vydání. Můj úžas z toho, že se mně tak moc líbí kniha tohoto žánru, se nedá popsat. Teď jsem zažila podobný pocit znovu. Tentokrát je to z toho jak druhé vydání vypadá. Kniha je krásná. Zatím ji jen obdivuju a hladím, ale na čtení samozřejmě znovu dojde. Ovšem ty povídky navíc jsem přečetla hned.
Tahle kniha se Argu opravdu moc povedla.
Beton a hlína
Viktorie Hanišová
Byla jsem moc zvědavá jaká bude knížka, která tématem tak nějak vyčnívá mezi ostatními knihami Viktorie Hanišové. Zpočátku se mně četla dost těžce, dokonce jsem trochu i přeskočila, abych se pak zase vrátila. Bylo to čtení pomalé, ale velice zajímavé a poučné.
Četla jsem a hodnotila už před několika měsíci. Protože na ni docela často myslím, asi jsem hodnocení podcenila. Musím jednu hvězdičku přidat.
Skleněný zámek
Jeannette Walls
Sobeckost, nezodpovědnost, svoboda, soudržnost, láska, samostatnost, sebeuvědomění, dobrodružství. To všechno a ještě mnohem víc mě napadá při tom, když si na knihu vzpomenu. Čtení docela drsné, přesto po dočtení u mě převládá pocit klidu. Na tuhle knihu nezapomenu, pořád se k ní v myšlenkách budu vracet.
Doporučuji!!!