Nočnípták komentáře u knih

Naivní a neskutečné jako první díl, ale co o jsem se chtěla dozvědět, to jsem se dozvěděla. Přibylo dost postav, musela jsem dávat pozor kdo vypráví a hlavně v jakém čase. Jako plus beru rodokmen na začátku. Podle mě lepší než Hodinky,ale hvězdičku přidat nemohu. Nelíbil se mně konec. Nemám ráda když člověk který zemřel, vypráví jak umíral.
Jsem si vědoma, že nejsem cílová skupina pro kterou autorka píše. Většině mladších čtenářů, hlavně čtenářek, se knihy paní Jonešové líbí. A to je dobře. Mladá autorka má psát pro mladé, má k nim blízko. Já už se do dalšího dílu pouštět nechtěla a už ho mám také přečtený.

4 14.05.2023

Patnáctá kniha s Armandem Gamachem a pořád mě baví. Už se mně stýskalo po starých známých z Three Pines. Chtěla bych číst pomalu, ale zase jsem ji zhltla za dva dny. Pak mě mrzí, že už je konec. Až když jsem dočetla, uvědomila jsem si, že tentokrát schází úryvky básní. To mě trošku mrzelo, ale zase tady byly citace z Bílé velryby.
Netrpělivě budu čekat na další knihu.

15 04.05.2023

Nepravděpodobné, naivní. Nevěřila jsem tomu, že dočtu. Nakonec jsem ráda, že jsem to nevzdala a dočetla. Asi opravdu někdy potřebuju trochu vypnout a zklidnit a to tahle kniha splnila. Během třiceti let, kdy žili jeden bez druheho, neměli skoro žádné starosti, byli finančne zajištěni, cestovali po světě. Někdy pracovně, někdy soukromě. Přes všechny mé výhrady a úsměvy nad tím jaký život Patricie a Samuel žijí, nahlédnu do dalšího dílu. Jsem prostě zvědavá. Přijdou nebo nepřijdou nějaké problémy, které v normálním životě lidé řeší?

3 03.05.2023

Ještě jsem nezapsala, že knihu čtu a už jsem měla dotčeno. Nedalo se odtrhnout. Zajímavé, logické, nečekané a napínavé. Teď se musím vrátit v čase a přečíst i první díl. Jsem moc zvědavá co bylo dřív. A také doufám, že na třetí díl nebudeme čekat moc dlouho.

18 15.04.2023

Michaela Klevisová opět bezvadná. Přesně podle mého očekávání. Starý známý Bergman, krásné popisy přírody, tři vraždy a žádné potoky krve.
Nejvýstižnější je komentář mag097.

23 13.04.2023

Pěkná detektivka, nepřekombinovaná, děj rychle ubíhal.

3 13.04.2023

Já byla docela zklamaná. Po bezvadném druhém dílu jsem čekala stejně bezvadnou Nastereu, možná ještě lepší. Nějak se mně četla hůř. V některých hádankách a nápovědách jsem se vůbec nevyznala (ostatně Ilan také ne) a to časté kombinování různých záhad se mně zdálo až překombinované. Možná, že mohla být kratší.
Ovšem konec, ten se mně líbil. Navnadil mě na pokračování, které není.

9 19.02.2023

Ještě lepší než Naslouchač. Co bylo v prvním díle nedovysvětlené a záhadné, zde se vysvětluje. Pak se zase objeví další záhady, děj se zamotá a nedovysvětlí. Paráda.

12 19.02.2023

Detektivka z Beskyd. Dokonce se odehrává v blízkosti městečka které znám. Najdeme zde od všeho trochu - vraždu, mučení, pomluvy, drogy, alkohol a taky jednu nechutnost.Děj trochu až neuvěřitelný, ale moc dobře se to čte.
Děj se odehrává v období jelení říje, na obálce to vypadá jako daněk.

12 19.02.2023

Začátkem jsem se "prokousávala". Byla tam spousta slov ze sklenařského světa ve kterých jsem se topila. Když jsem objevila vzadu v knize slovníček už jsem ho vlastně nepotřebovala. V tu dobu jsem už byla příběhem Ilan, sklenařů a 25ky pohlcena. Nějaké mouchy bych našla, ale stejně to bylo dobrý, čtivý. Těším se na Faju.

17 21.01.2023

Detektivka z českého prostředí. Žádný krvavý thriller. To mám ráda. Autor vlastně popisuje skutečnou detektivní práci. Celou knihou se táhne linka jemného humoru a to se mně líbí. Goffu mám na seznamu "ke čtení" už pěkně dlouho a konečně na něj došlo.

16 21.01.2023

Co napsat o stoletém dědečkovi? Byl úžasný. Chytrý, vzdělaný, nepraktický, fantasta a "skoro" i spisovatel. Dana Emingerová nám ho představila s takovou láskou a něhou, že nejde ho nemít rád.

11 19.01.2023

Půjčila jsem si jí pro maminku, vždycky měla Brejchovou ráda. Chtěla jsem se jen tak mrknout na fotky a najednou si uvědomím, že čtu. Fakt mě překvapilo, jak zajímavě je napsaná. Přehledná. Dobře rozlišeno kdo právě vzpomíná, jestli Jana nebo Tereza. Hodně údajů o Janě Brejchové je známo, přesto jsem si teprve tady uvědomila časovou linku jejího profesního života. Velkým plus jsou samozřejmě fotografie od Herberta Slavíka.
Všem, kdo mají Janu Brejchovou rádi mohu jenom doporučit. Moc se povedla.

11 19.01.2023

Trochu smutná, trochu veselá. Přesně taková, jak jsem si myslela. Napsaná s nadhledem, s citem. Důležité je, že není "ufňukaná" což by klidně mohla být, protože tahle práce je děsně vysilující. Velice si paní Hanušové vážím, že ji zvládla a ještě o tom napsala.

9 18.01.2023

Na cestu do vlaku jsem si jí vzala z nádražní knihovničky. V anotaci píší, že je to spletitý příběh. Tak to teda není. Brzy jsem věděla, kdo je vrah. Jinak se příběh dobře četl. Bavilo mě četnické vyšetřování a popis života lidí v městečku v době protektorátu.
Znovu ji číst nebudu, takže už je zase v knihovničce na nádraží.

5 18.01.2023

Moje druhá kniha od pana Javůrka. Líbila se mně už jeho prvotina Chaloupky, tahle je ještě lepší. Někomu tady se zdají postavy ploché, jednoduché. V takovém krátkém časovém úseku asi s tím víc udělat nejde. Mně to vůbec nevadilo, ale je pravda, že já na knihách s tímto tématem spíš prožívám historickou linku. Takže ostatní možná přehlížím. Co jsem však nepřehlédla je práce korektora. Teda ona spíš není než je (ta práce).

19 16.01.2023

Takové krásné a něžné jméno Chaloupky. Je mně líto, že už nejsou. Už jsem četla hodně knih odehrávajících se v Sudetech. Všechny byly ze Šumavy. Tahle je první z Krušných hor. Líbí se mně, jak nám autor přibližuje nejen osud hlavních postav, ale i dalších obyvatel Chaloupek.
Jenom konec se mně zdá tak trochu neskutečný, nepravdivý.

16 15.01.2023

Nečetla se mi zrovna lehce, v některých částech na mne padal smutek. Je pravda, že je hodně znát, že ty hlavní tři psychopaty nemá autor rád. Kdo by taky měl rád psychopaty, že? Také v mém okolí pár takových bylo, já jim tehdy říkala upíři. Zjistila jsem, že dost popsaného znám, ale pěkně jsem si všechno dala do souvislostí. Také jsem konečně pochopila proč tolik lidí stále psychopatům věří.

9 15.01.2023

Tak tohle byla jízda. Ještě teď chytám dech. Nečekala jsem žádný zázrak, dokonce jsem měla výhrady ke spolupráci mé oblíbené Pennyové s Clintonovou. Myslela jsem si, že nemá zapotřebí s někým spolupracovat. To jsem teda byla překvapená. Bylo to moc zajímavé, mělo to spád. Dokonce i inspektor Gamache se tam mihnul.A já husa jí málem vrátila nepřečtenou.

10 15.01.2023

Jak já se na Paví hody těšila. Začnu číst...a nic. Žádné nadšení jsem necítila. Divný začátek. Ale moje dcera dala 5*. Tak znova. Zase nic. Pak jsem se tím začátkem prokousala. A najednou jsem byla na konci knihy. Už? Teď je mně líto, že jsem si jí víc nešetřila.
Poetická, krásná, zajímavá. Přesně taková, jakou jsem od Jana Štiftera čekala. A budu muset číst znovu. Určitě mně dost věcí uniklo. A taky jsem pěkně pozdě zjistila, jak to s těmi pavími hody vlastně je.
Třešničkou jsou ilustrace Sabiny Chalupové. Škoda, že jich není víc.

12 12.01.2023