Nočnípták
komentáře u knih
Temný měsíc
John Sandford (p)
V knihovně jsem popadla Sandforda, který ležel na pultě. Ouha, on to nebyl další Lucas Davenport. Takže nová série. Ne, že by se mně to nelíbilo, ale přece jen... Virgil není Lucas. Třeba si zvyknu až zkusím další díl.
Nahá oběť
John Sandford (p)
Už když jsem přečetla Pohřebiště obětí věděla jsem, že se k autorovi vrátím. Asi si Johna Sandforda přidám k oblíbeným autorům. Jeho detektiv Lucas Davenport je fakt třída. Ava365 tady píše, že je moc klaďas, ale to mně opravdu nevadí. A jestli je adopce nevěrohodná to těžko posoudíme. U nás možná ano, ale v USA nejspíš ne.
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
Dočetla jsem to, ale byla to ode mě vysloveně oběť. Myslela jsem si, že to třeba zachrání konec, ale NE! Už dlouho jsem nečetla takovou blbost.
Soukromá tajemství
* antologie
Pro mě byla tahle útlá kniha překvapením, protože se mně líbily povídky všechny. Většinou mě v povídkových antologiích zaujme tak jedna, dvě a tady všechny.
Nová ticha
Etiene Levi
V téhle knize poezie jsem nenašla nic co by mě zaujalo, co by ke mně promluvilo. Nerada odsuzuji jakékoli verše, třeba nejsem zrovna na poezii naladěná, ale tady opravdu necítím nic. Snad jen vakuum. Nevzdávám to, za čas zkusím znovu.
Jednu *? Asi jo, vždyť každá snaha se cení a za každou knihou je spousta práce (autora, nakladatele, redaktora, tiskaře,grafika a pod.
Vraždy pod stromeček
Ed McBain
Podle mě trochu slabší McBain. Čte se dobře a rychle, ale 87.revír to prostě není. Napřed jsem si myslela, že jsou chyby v tisku, ale ono to je nejspíš překladem.
Psanec
Louis L'Amour
Bezvadná kovbojka. Kdysi jsem ji už četla, ale skoro všechno zapomněla. Tak jsem si to teď užívala. Louis L'Amour je jedničkou mezi autory knih o divokém západě a jeho romány o rodu Sackettů nemají podle mě konkurenci. A v této knize se jako vedlejší postava objevil jeden z nich. Městský maršál Tyrel Sackett.
Ocenění zaslouží práce překladatele a také se mně líbí moc hezká obálka.
Maigret v lázních
Georges Simenon
Už dlouho jsem nečetla nic od Simenona, ale teď jsem moc dobře nezvolila, bylo to takové průměrné, Maigret byl z pozice lázeňského hosta pouhým poradcem v případě vraždy, sám nevyšetřoval. Asi tak do poloviny knihy se nic moc nedělo, zajímavé a opravdu Maigretovské to bylo až v druhé polovině. Konec se mně líbil.
Muž bez psa
Håkan Nesser
Skvělé napsané. Výborný překlad. Jsem moc spokojená, že je to román s kriminální zápletkou a ne krvavý thriller. Postavy výstižně popsané, většinu jsem skoro nesnášela, ale musela jsem číst a číst. Inspektor Gunnar Barbarotti je sympatický, normální mužský. Těším se na další setkání.
Poštou havraní
Radek Malý
Já to slyším, pane Radku. Slyším jak si ty básničky s těmi obrazy povídají. A moc ráda bych slyšela i další.
Ve stínu
Dominik Dán
Můj první Dán. Dlouho jsem čtení této knihy odkládala. Vždycky ty, které máme doma v knihovně čekají a čekají a stále je předbíhají ty půjčené, které musím vrátit. Teď mě mrzí, že jsem jí zespodu hromady těch na čtení, nevytáhla dřív. I když začátek se mně nijak zvlášť nelíbil. A chvíli trvalo než jsem si udělala pořádek ve jménech. Jednou totiž postavy jmenovali příjmením, pak zase křestním jménem. A těch postav je tam opravdu dost. Těžko jsem se dějem prokousávala a říkala si, že to přece není možné, když toho Dána tak chválí moje kamarádka medlovice. Asi jsem si vybrala nějakou slabší dánovku. A najednou to přišlo. Čtu a nemohu se odtrhnout. Paráda. Přečteno za dva dny. Měla pravdu medlovice. Už se těším na další.
Údolí ticha
Radka Zadinová
Ne že bych byla cílová skupina čtenářek této knihy, ale chtěla jsem zjistit jestli by se kniha líbila vnučce.
Začátek byl podle mě moc pěkný, pak už se některé situace a myšlenky Eriky dost opakovaly, přestávalo mě to bavit. Konec se mně zase líbil. Pro mě byl vlastně zážitek už to, že jsem knihu přečetla. Jako holka jsem takové dívčí knihy nečetla. Byla jsem spíš na klučičí četbu. A po mně je asi i nejstarší vnučka. Té by se to nelíbilo. Ovšem té druhé určitě ano, tak už vím co jí koupím k narozeninám.
V komentáři 9660 píše, že knihu četla asi v devíti letech. No, každý čtenář je jiný, ale že by děj téhle knihy byl pro takhle malé cácorky dost pochybuji. Snad tak od třinácti, čtrnácti si myslím. Vždyť hlavní hrdince je šestnáct. Už to snad trochu napovídá věkovou kategorii.
Evička a Monoklíček sportují
Josef Velda
Evička a Monoklíček. Kořist z antikvariátu, která vyvolává vzpomínky. Kampak se ztratila ta z mého dětství? Jako dneska ji vidím. Měla takový podlouhlý formát a na výšku asi tak osm centimetrů. No, hlavně že ji mám, formát neformát.
Z nostalgie musím dát těch hvězd samozřejmě 5.
Deník zvěrolékaře: Můj život nejen se zvířaty
Jaroslav Morávek
Veterinář doktor Morávek sepsal humorné i vážně případy ze svého profesního i rodinného života. Někdy úsměv, někdy slzička. Pro mladší čtenáře možná těžko uvěřitelné jak to bylo s veterinární praxí za socialismu.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Po třech měsících od přečtení si toho z knihy pamatuji opravdu málo. Přitom se četla docela dobře, zvládla jsem to za tři dny. Podle zdejších komentářů je většina čtenářů nadšená. Asi to není autorka pro mě. I když Klub divných dětí byl bezvadný. Z toho jsem nadšená byla. To se však nedá říct o Martě v roce vetřelce, ani o této knize.
Hrdinové železné opony
Ivo Pejčoch
Tady myslím, že nejlépe vystihuje knihu slovo fascinující. Aspoň já byla všemi těmi příběhy fascinována. Některé jsou známé, psalo se o nich už vícekrát, ale o některých jsem četla poprvé. Je zde bohatá fotografická dokumentace. Také je tu však dost překlepů a nesrovnalostí.
Eliška andílek
Pavlína Jurková
Pěkný příběh o Elišce, která si zvyká na nový domov, školu a kamarády. Krásná čeština a hezké ilustrace od Evy Chupíkové. Tuhle ilustrátorku jsem si oblíbila.