Norri komentáře u knih

Sága Valty není příběh o vikinzích. Je to pocta ságám severského dávnověku a dobře zachycuje jejich atmosféru. Je to fantasy příběh o krvavých sporech mezi mocnými rody, o lásce, cti, touze a nenávisti. Napínavý příběh a úžasná kresba ve velkém formátu.

4 04.11.2019

Čtení téhle knihy je psychicky náročné. Je to jako procházet si psychickou poruchou a vysokými horečkami s halucinacemi. Uznávám, že je to neotřelé a má to své kvality, ale abych to plně docenil, tak si to budu muset dát ještě jednou. Nebo dvakrát. Mám rád Franka Millera i kresbu Billa Sienkiewicze, ale tenhle komiks vnímám jako experiment a underground s mainstreamovými postavami. Je to zajímavé, ale náročné. Sakra že jo. :-)

3 03.11.2019

Tak tenhle díl byl opět boží! Dlouhý souvislý příběh, který odhaluje více z Emina původu. Sice není tak mrazivý jako první díl, ale pořád má úžasnou atmosféru a zvládá být skvělý bez vykrádání předchozích dílů. A navíc ta úžasná kresba a barvy Tylera Crooka Parádní je i bonus o Emině zlé ségře Kami. Jo, jsem spokojený!

3 03.11.2019

Skvěle nakreslená a nahláškovaná detektivka. Kresbu Terryho Dodsona mám rád, ale tady ho asi předčil scénář Kevina Smitha. Jako bohus pak dostanete origin Black Cat a osvětu ohledně sexuálního násilí. Nikdy jsem se touto problematikou do hloubky nezabýval, ale podle mě jsou zde psychické následky na obětech sexuálního násilí skvěle podány.

4 03.11.2019

Hodně dobře napsaný příběh. Má neuvěřitelný spád a nemá žádné hluché místo. Je to poctivě napsaná detektivka se správnou dávku napětí. Kresba je úžasná - velmi příjemná a dynamická. Barvy jsou hodně živé, ale v tomto případě to není vůbec na škodu. Celkově jsou panely plné života a obsahují obrovské množství detailů, aniž by působily přeplácaně. Škoda, že to nevyšlo v integrálu.

4 03.10.2019

Veskrze neoriginální zápletka. V zápletce ale netkví síla Duboisova scénáře. Ta se skrývá ve vyprávění. Scénář se soustředí na Sykese a jeho společníky, na přírodu a celkovou atmosféru. Nejde o neustálou akci, ale spíše o klidnou roadtrip, kde dramatické situace přicházejí nárazově a jsou o to silnější a o to více na čtenáře zapůsobí. Dubois na Sykesovi ukazuje, že i drsní pistolníci mohou mít duši a s ní i své vlastní démony. Největší síla Sykese ale spočívá v kresbě, se kterou si Dimitri Armand opravdu vyhrál a je to jeden z těch komiksů, kde oceníte, že se vám dostal do ruky v původním velkém formátu.

6 30.09.2019

Chtěl jsem napsat, že i velký Jodo se nechal inspirovat Hrou o trůny, ale pak jsem si vzpomněl na Metabarony a uvědomil jsem si, že Jodo takovou inspiraci nepotřebuje. Když jsem se Královskou krev chystal číst, tak jsem se lehce obával, že to bude typický Alejandro a zase se ztratím v metafyzické a náboženské symbolice. Ale není to tak. Královská krev je poměrně přímočarý příběh plný zrady, nenávisti, pomstychtivosti, zvrácenosti, krutosti, touhy a bohužel také uspěchanosti a ukecanosti. Jako kdyby chtěl George R. R. Martin narvat celé Písně ledu a ohně do jedné jediné kapitoly. To co zpočátku vypadalo jako dobře rozjetá zápletka pro dlouhou ságu a nebo pro jeden krátký příběh s dobrou pointou, se změnilo v kulometnou palbu událostí a zvratů s nesmyslnou kadencí.Všechny důležité postavy jsou hrozní s*áči a normální čtenář nemá šanci se s kteroukoliv z nich identifikovat. Hlavní postava krále mění svoje přesvědčení a svůj charakter tak rychle, že čtenář tak rychle nestíhá ani mrkat. Celé by se to dalo ještě přežít, kdyby tam nebyly tak hrozně pitomé dialogy. Podprůměrný scénář lehce kompenzuje vynikající kresba, na kterou se sice pěkně dívá, ale ze které mám pocit, že ji chybí nějaká osobitost.

1 02.08.2019

Úžasně vymyšlený svět, který je dost velký na to, aby se tam vešla velká spousta divů, záhad a řada dalších menších světů. Svět, který v každém díle dokáže překvapit úžasným, pohádkově fantastickým nápadem. Je to lehce naivní, jak už pohádky bývají, a trošku ukecané, ale tyto malé vady na kráse milionkrát vynahrazuje úžasná malba Dona Lawrence, která je prostě dokonalá a ohromující. Stokrát škoda, že Storm nevyšel v nějakém obřím formátu. Jsem ale rád, že vůbec vyšel alespoň takto.

3 31.07.2019

První příběh “Nová krev”, což je origin nového týmu, je nezajímavý a má poměrně nudnou retro kresbu. Druhý příběh, nebo spíš druhá část s názvem “Medvědí démon” už je zajímavější. Začíná to příběhem o medvědím démonovi a pokračuje to pyžamovou párty a seznámením s Warlockem. Warlock je celkem standardní a relativně zábavný příběh. Medvěd má zajímavý nápad i průběh, ale konec je bohužel rozplizlý a nezáživný. Jedna věc ale hraje u této knihy prim a to je kresba celé druhé části. Postaral se o ni Bill Sienkiewicz a já jsem si ji doslova užíval. Moje hvězdičky jdou tedy hlavně za Sienkiewiczem.

31.07.2019

Kresby Raúla Cácerese jsem už před nějakou dobou zaznamenal na internetu a docela se mi líbily. Poprvé naživo a v komiksu jsem je viděl až v této knize. Jeho kresba je pěkná a líbí se mi jeho občasné zaměření se na detail. Jeho jeho práce s panely je zajímavá, ale zároveň nepřehledná. Nebojí se experimentovat s tvarem a rozmístěním panelů, ale často jsem se i u obyčejných obdélníkových panelů ztrácel a nevěděl jsem, kterým panelem mám pokračovat.
Horší je to ale se scénářem. Předloha od de Sada je daná a tak záleží na scénaristovi, jak se s tímto kontroverzním dílem vypořádá. A díky tomu, že pár týdnu po téhle knize u nás vyšla stejná látka zpracovaná Crepaxem, tak máme ke srovnávání dobrou příležitost. De Sadovo dílo je otřesné, ale má zároveň poselství, či myšlenku. Polemizuje nad tím, že svět patří těm zlým, zvráceným a nemorálním, a pro ctnost a slušnost v něm není místo. Tím samozřejmě kritizoval tehdejší společnost a nastavoval ji zrcadlo. Této myšlenky se Crepax zhostil skvěle a svým komiksem dráždí čtenářovu morálku a nutí ho nad ní přemýšlet. To se Raúlovi moc nepodařilo. Jeho komiks šokuje, provokuje a nabízí čtenáři, aby si trýznění nešťastné Justiny náležitě užili. A to já rozhodně nechci.

28.07.2019

Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Justina je moje první setkání s Crepaxem i s de Sadem. Hned na začátku musím říct, že nesnáším sexuální násilí a ponižování. Z tohoto pohledu je Justina otřesná. Samotná myšlenka knihy je ale zajímavá, tj to, že svět patří těm zlým, zvráceným a nemorálním, a pro ctnost a slušnost v něm není místo. De Sadovy argumenty, které v Justině zaznívají, jsou až děsivě logické. Je to téma, které od doby de Sada nijak nezestárlo, ale naštěstí se změnila společnost a ti nemorální už nemají tak velkou převahu. Je ale otázka, nakolik dobu de Sada můžeme posuzovat podle jeho díla. Mám za to, že zvrhlost společnosti, vykreslená v Justině, je záměrně vyhnaná do extrému, aby vznikl co největší kontrast k extrémní Justinině ctnosti. Čtenář je pak natolik šokován, že sám začne přehodnocovat vlastní morálku a začne si říkat, jaká je Justina husa, že se nepodvolí a neušetří se všeho toho násilí. Potom si ale uvědomíte, jak je zvrhlé soudit někoho za to, že se drží své cti, morálky a slušnosti. Tohle je totiž přesně ta vlastnost, která dává vzniknout hrdinům v totalitních společnostech. No je to prostě zajímavé…
Co se týče Crepaxova zpracování, tak jeho kresba ženských křivek je úžasná. Občas jsem se ale ztrácel v tom, která žena je která. Také musím říct, že se mi nelíbí to, jak kreslí chlapy. V podstatě stejně jako u Manary jsou u Crepaxe chlapi většinou nakreslení jako slizcí hnusáci. Možná je to tak záměrně, aby na první pohled byla zřejmá jejich povaha a jejich úmysly - těžko říct. Každopádně rád bych si od Crepaxe přečetl něco méně násilného.

1 28.07.2019

Líbí se mi téma a potěšila mě závěrečná pointa. Asi každý se občas zamyslí nad humanitární pomocí, která je organizovaná pro chudé části světa. Každý se určitě občas ptá, proč mocní neudělají to či ono. Stejnou otázku si položil Superman a hned to i zkusil - a asi není spoilerem, když napíšu, že neuspěl. Ve své misi selhal a já jsem rád, že selhal. Ukázal totiž, že svět je složitý a jednoduchá a líbivá řešení v něm prostě nemohou fungovat. Naopak často celou situaci ještě zhorší. Co se týče malby Alexe Rosse, tak jsem byl překvapený tím, jak je zde “hrubá” - je plná nedotažených detailů a rozpité barvy. Nevadí mi to, možná mě to právě naopak o to více baví. Jenom je zajímavé srovnání této knihy s JLA: Svoboda a spravedlnost, která vznikla o pár let později a ten rozdíl v preciznosti je na první pohled vidět.

3 27.07.2019

Zajímavě vymyšlený svět a zábavný příběh, který je ale poměrně komplikovaný. Po dočtení můžu říct jediné - chci více! Celé to nese Šejićův rukopis - od kresby až po způsob, jakým jsou psané dialogy, vyprávění a vůbec všechno. A to mi sedí! Jeden postřeh na závěr - vidím tam podobný motiv jako v Netvoře a zajímalo by mě, nakolik se Marjorie Liu inspirovala u Stjepana Šejiće.

1 19.07.2019

Tak tohle je velká paráda! V tomhle je všechno - skvělá fantasy, dobrý příběh, nahaté amazonky, soulož s čarodějkou, sci-fi vozítko, parodie biblických příběhů i obžaloba Boha. Všechno pěkně pokupě a navíc s parádní kresbou. Někdy si to budu muset dát znova. Chtělo by to nové, vázané vydání, protože tohle je klenot.

4 18.07.2019

Bylo to jiné než jsem čekal. Čekal jsem epický popis války, vyprávěný nezávislým pozorovatelem, ale dostal jsem silně osobní vyprávění pěšáka, kolem kterého se prohnaly dějiny. Kromě očekávaného odsouzení všech válek, jako naprosto nesmyslných aktů, jsem dostal nádavkem i temnou vizi budoucnosti lidstva. Teď, 30 let od vzniku komiksu a 44 let od vzniku knihy, můžeme vidět možná zárodky takové společnosti, což mě docela děsí. Mám jenom jednu malou připomínku k vyprávění - kdosi mi kdysi prozradil pointu příběhu. Čekal jsem šokující odhalení této pointy, ale nakonec to bylo jenom nevýrazné konstatování v textovém boxu, jen tak mimochodem. Co se týče výtvarné stránky, tak zajímavá je jak práce s panely, tak také kresba. Je to taková oldschoolová sci-fi klasika, která potěší i v dnešní době. Suma sumárum - líbilo se mi to hodně a přečetl jsem to se zatajeným dechem na jeden zátah.

4 18.07.2019

V prvé řadě netuším, proč autor tohle prezentuje jako sci-fi. Tohle je jednoznačně fantasy. Taková hloupoučká fantasy. Možná to v dalších dílech dostane hloubku a logiku, ale první díl na mě působil pouze jako malířská onanie a příběh je tam jenom tak mimochodem - aby spojoval obrázky. Což o to, malbě jako takové se toho moc vytknout nedá, ale se scénářem je to horší. Často se opakují rozfázované scény, jako je například přibližující se záběr na detail a nebo opakující se stejná scenérie s nějakou probíhající akcí. Navíc mi to celé, i přes ony rozfázované scény, přišlo dost statické. Jako pospojované ilustrace a obálky knih. Textové bubliny, tak jak jsou řešené, mi do kresby nepasovaly. A příběh? Nechci spoilovat, tak řeknu snad jen to, že ten svět mi vůbec nedává smysl a postavy jsou zcela ploché. Říkám si, proč zrovna o tenhle komiks Crew tak dlouho usilovala?

1 18.07.2019

Krátké skeče ze života kosáka - některé smutné a jiné smutnější. Skoro se chce napsat, že mi to kromě pocitu marnosti nic nedalo, ale má to i pár vtipných momentů a najde se i závan naděje. Nemůžu říct, že tu knihu přímo doporučuji, ale za tu cenu, za jakou se prodává, se ji vyplatí koupit i kdyby jenom na zkoušku.

1 18.07.2019

Další dobrý díl, ale nějak ve mě nedokázal vzbudit tak silné emoce jako předchozí knihy. Což je překvapující, vzhledem k tomu, co všechno se tam stalo. Ale tentokrát je tady více akce než obvykle a je to právě na úkor emocí. V podstatě celá druhá polovina knihy graduje k velkému závěru a i když jsou jisté momenty překvapující, či nečekané, tak to nemá tu správnou sílu. Doufám, že si Vaughan během oznámené pauzy odpočine a v desáté knize mi opět nejen vystřelí mozek z hlavy, ale že mi zase zastaví i srdce.

3 18.07.2019

Jsem nadšený! Jsem rád, že jsem si tu knihu nakonec pořídil, protože je skvělá. Clowese jsem si kdysi kvůli “Rukavici” zařadil mezi autory, od kterých už nikdy nic nechci číst. Potom jsem ale dal šanci “Mrtvému světu” a to mě přivedlo k Patience. Čekal jsem psychedelickou šílenost, ale dostal jsem promyšlený a kompaktní příběh o cestování v čase. Příběh s uvěřitelnými postavami a skvělým rozuzlením na konci. Příběh, který je přes to všechno pořád ještě dostatečně šílený. Líbila se mi dokonce i Clowesova kresba, kterou jsem dříve neměl rád, a užíval jsem si i barvy, na kterých si Trystero dalo záležet.

1 16.07.2019

Fantastické, strhující a silně znepokojivé. Doufám, že ty čísla z příběhu rychle zapomenu. Výtvarná stránka je skvělá - depresivní, stejně jako téma knihy, ale skvělá.

1 16.07.2019