Norri komentáře u knih

Spousta krátkých, masakrálních, vypointovaných a hlavně skvěle vyškrábaných příběhů. Přesto mi to tak úplně nesedlo. Často mi pointa nepřišla nijak úžasná a příběh moc nepobavil. Občas jsem se divil, že se mu s takovou “blbostí” chtělo škrábat. Mám prostě radši delší příběhy. Musím ale také říct, že některé příběhy jsou skvělé a rád se k nim vrátím.

1 16.07.2019

Pokud budete tuhle knihu posuzovat jen podle obrázků na internetu, pak si možná necháte ujít dobrý komiks. Mě obrázky promítnuté na CrweConech a viděné na internetu příliš nezaujaly. Potom jsem ale vzal tu knihu do ruky a viděl tu malbu na papíře… Doporučuji vám udělat to samé. Nevěřte obrázkům na monitorech a displejích mobilů! Zajděte do obchodu, chytněte Requiem do ruky a zalistujte v té knize. Co se týče příběhu, tak tam si Pat Mills nebere servítky a rozjíždí pekelnou Hru o trůny, ve které si vyřizuje účty s autoritami tohoto světa a nešetří při tom cynickým humorem. Některé momenty jsou vážně skvělé a Requiem je pro mě příjemným překvapením.

3 02.07.2019

Moje druhé setkání s Clowesem a na rozdíl od “Rukavice” mě tohle bavilo a líbilo se mi to. Sice nejsem ženská, abych to mohl posoudit, ale věřím, že nějak takhle to holky v pubertě mají. Dialogy mi přišly uvěřitelné a vtipné. Zpočátku se mi zdálo, že celá kniha bude jenom sbírka historek bez nějakého vývoje. Celé se to ale velmi pomalu a nenápadně měnilo až ke konečné a nevyhnutelné srážce s realitou dospělosti. Nečekaně se mi líbila i Clowesova kresba. Hlavní hrdinky jsou nakreslené pěkně a k příběhu mi sedí i celkový výtvarný styl. Je tam ale také několik nesympatických ksichtů, které mě iritovaly, ale když se nad tím zamyslím, tak ty vlastně tak nějak odrážejí charaktery jejich majitelů a nebo to, co si o nich ty holky myslí. Takže celkem spokojenost...

3 12.06.2019

Strýček Xavier vypráví příběh o krutých pastýřích, zarputilém ovčáckém psovi, zbloudilých ovečkách a o drsném vlku samotáři, ke kterému se ovečky obrátily s prosbou o pomoc. Mistr meče je historický dobrodružný příběh, ve kterém nejde o nic menšího, než je čest, pravda a náboženská svoboda. A také tam jde o život, samozřejmě. V roce 2017 získal Mistr meče zlatou cenu v soutěži “Japan International MANGA Award”. Příběh i kresba dokážou čtenáře pohltit a na konci ho spokojeného vyplivnout. Potřísněni hrdinstvím si budete říkat, že boj za vyšší ideály má smysl a stojí za ně bojovat až do úplného konce.

7 22.05.2019

Povídková kniha, která slibuje zápletky do budoucna a zároveň upozorňuje, že minulost ještě není zdaleka uzavřená. Ale to je asi tak všechno. Kniha obsahuje tři povídky a v podstatě jenom ta poslední vám dá šanci se aspoň trošku bát. A je jen na vás, jestli se bude bát toho, co se je vyprávěno a nebo samotné kresby té povídky. Tyler Crook tentokrát nenakreslil všechny čtyři sešity, ale jenom dva z nich - povídku která rozvíjejí postavu Eminy kamarádky Bereniky. Zbývající dva sešity nakreslili jiní výtvarníci, či spíše výtvarnice, a v jednom případě mají kresbu jen trošku jinou a ve druhém případě škaredou. Tyhle povídky mi úplně nesedly, či spíše samotné neutáhly celou knihu. Těším se na další knihu, ve které se snad zase dočkáme plnohodnotného vyprávění.

4 06.05.2019

Strhující, dechberoucí a epicky tragická vesmírná sága. Trošku jsem se toho knižního minimonstra bál, ale nakonec jsem to zvládl přečíst během jediného dne. Celá sága je pěkně kompaktní a drží pohromadě bez rušivých skoků v čase. Ty jsou zvládnuté díky zvolenému způsobu vyprávění, kdy dialog robo-vypravěče a mecha-posluchače svou vtipností odlehčuje tragičnost celé Kasty Metabaronů a zároveň propojuje různé časové období. Úžasná a dokonalá je i výtvarná stránka Kasty. Maximální spokojenost!

5 06.05.2019

Sám bych si to nekoupil a tak výhra na ComicsDB byla skvělou příležitostí, podívat se tomu na zoubek. Na první i druhý pohled je zřejmé, že tohle je série pro děti. Odpovídá tomu jak kresba, tak i děj a dialogy. Hodnotím pouze třetí díl a tak mi chybí patřičný kontext, ale i tak je snadné dostat se do děje a pochopit, o co v příběhu jde. Dialogy jsou jednoduché, bez jakýchkoliv narážek a zrádných vtípků, a ukazují jak morální chování hrdinů, tak i amorální chování padouchů. Zároveň nesou poselství o rodině a o překonávání těžkých životních situací. Kresba je tak nějak dětsky pěkná - nekomplikovaná kresba plná fantazie, která není přeplácaná detaily a má pěkné barvy. Celostránkové obrázky jsou vážně pěkné, až epické! Hodnotím to jako knihu pro děti.

3 01.05.2019

Už fakt, že tento příběh původně vycházel v Čtyřlístku, jasně vypovídá o hlavním cílovém publiku. Vyprávění ale není natolik naivní, aby si ho nemohli užít i odrostlejší čtenáři. Líbí se mi, že Kopl v příběhu pracuje i s takovými věcmi, jako že zhasnutí ohně při odsátí vzduchu. Tím se naplňuje i edukativní rozměr tohoto komiksu. Potěšily mě některé popkulturní odkazy a průpovídky, i nefalšovaná magie ve formě “Helmy děsu” ze severských ság. Kresba Petra Kopla je hravější než kdy dřív a mám pocit, že se v některých detailech přiblížil stylu Dana Černého, což atmosféře vyprávění prospělo. Celkově je kniha moc pěkně udělaná a to včetně pěkných kreslených předsádek. Vůbec mě nepotěšil neuzavřený konec. Budu teď muset čekat na další knihy...

3 25.04.2019

Tak tohle se vážně povedlo! Už dlouho jsem se u komiksu tak často nesmál. Tyhle postavy jsou tak bizarní a nešikovné, ale zároveň oddané svému poslání, že je prostě musíte milovat. Navíc ty jejich dialogy - to je perla za perlou. Je to celé praštěné. vtipné a zábavné, ale zároveň z určitého pohledu i tragické. A nakonec dokonce dojde i na hlubokou myšlenku a záchranu vesmíru. Co víc můžete chtít? Parádní kresbu? Tu to má! A taky velké cákance všelijakých tělesných tekutin :-) Rozhodně doporučuji!

24.04.2019

Tato kniha mě moc nelákala a přesvědčila mě až cena 99 Kč ve výprodeji. Důvodem ke koupi byl i fakt, že Argo má letos v plánu vydat další knihu Niny Bunjevac a tak jsem se chtěl připravit. Moc nemám rád tyhle ponuré rodinné historie, navíc když jsou doprovázeny takovouto kresbou. Kresba Niny Bunjevac je hrubá i detailní zároveň. Hrubá v obrysech postav a jiných částech těla, než je hlava. Ale také detailní v rysech obličejů a precizní ve stínování. Zpočátku jsem měl nepříjemný pocit, že listuji albem starých zašlých fotografií, na kterých jsou dávno mrtví lidi. Ke konci jsem si na to už zvykl. Co se týče příběhu samotného, tak ten až tak extra zajímavý není. Jasně, ne každý měl za otce srbského teroristu, ale Nina, přestože píše a kreslí o historii své rodiny, ten příběh vypráví bez větších osobních emocí. Celé se to nese spíše v dokumentární rovině, ve které je ve zkratce shrnutá celá historie Srbsko-Chorvatského konfliktu od příchodu Slovanů, přes druhou světovou válku, až po nástup, vládu a zločiny komunistů. Bylo to zajímavé, ale to je tak všechno.

31.03.2019

Oba dva díly jsem četl asi 3x a těším se, až si je přečtu znova. Tohle mě prostě uchvátilo.

2 30.03.2019

Oba dva díly jsem četl asi 3x a těším se, až si je přečtu znova. Tohle mě prostě uchvátilo.

30.03.2019

“Velké šedivé zvíře Únor zhltlo Harveyho Swicka zaživa. A bylo to. Pohřbený v břiše toho dusivého měsíce, uvažoval, jestli se vůbec někdy vymotá z těch chladných zákrut, které ho dělily od velikonoc.”

Clive Barker je génius! Moje sbírka jeho knih v češtině je poměrně obsáhlá, ale není kompletní. Proto mě potěšilo, když jsem na Zloděje duší narazil v antikvariátu a koupil si ho za pár desetikorun. Už několik let jsem si žádnou jeho knihu nepřečetl a měl jsem trošku obavu, jestli mě ještě bude bavit tak, jako kdysi. Veškeré obavy byly zbytečné - Barker mě nepřestane bavit nikdy! Zloděj duší je kniha pro děti, ale Barkerův rukopis je v ní jasně čitelný a jeho imaginace a děsivost jsou doslova hmatatelné. Přečetl jsem to doslova jedním dechem a jsem nadšený. Potěšily mě i Barkerovy ilustrace, protože ty tomu dodávají tu správnou atmosféru. A poučení? Buďte rádi za každý den, i když vás rodiče prudí a venku je hnusně!

Jo a existuje to taky jako komiks a já pořád věřím, že mi to spolu v Velkým a tajným show nějaký komiksový nakladatel u nás vydá :-)

3 30.03.2019

K Rychlým šípům mě nepoutá žádná nostalgie. V dětství jsem se potkal jenom s komiksem Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří, ale tohle mě minulo. A bez té nostalgie, či dětského věku, to prostě nefunguje. Alespoň u mě ne. Ale rozumím tomu, že to malé kluky může pořád bavit. Je tam dobrodružství, je tam osvěta, je tam “dobro” a vzhledem k době, kdy to vzniklo, je to úžasně nakreslené. Je ale pravda, že pár jejich dobrodružství bavilo i mě a trošku jsem jim ty jejich výpravy záviděl. Některé jejich dobrodružství mi připomínaly moje zážitky z dětství. Oceňuji také to, že jsou ty příběhy svým způsobem také výletem do historie. Ukazují, jak se tenkrát žilo očima dětí - to mě asi bavilo nejvíc. Trošku mě naopak štvalo pár ideologicky zabarvených dílů a taky ty díly, kdy měly Rychlé šípy neodbytnou potřebu montovat se někomu do života. A taky tam je nečekaně hodně mrtvol :-D

28.03.2019

Ne, tuto knihu nepřečtete jedním dechem. Nečte se špatně, ale jejích 430 stran jsem četl neúměrně dlouho. Přesto je skvělá a pokusím se vám vysvětlit proč. Tore Kvaeven zde totiž funguje spíše jako malíř, který svým vyprávěním maluje úžasné obrazy z vikingské výpravy. Tohle je ten typ díla, kde samotná cesta je cíl. Samotný příběh není až tak zajímavý a jeho konec není ani příliš překvapivý. Vždyť autor ten konec během celého vyprávění několikrát víceméně naznačuje. Ne, tohle není o příběhu - tohle je o tom, jak je celá kniha vyprávěna a čím je celé vyprávění ozdobeno. Já, jako obdivovatel severské mytologie, jsem si při čtení chrochtal blahem. Akce je v knize málo, ale když na ni dojde, tak má koule a žene se dopředu jako stádo koní. Kniha má pasáže, kde se hlavně mluví, ale také pasáže, kde se nemluví vůbec a text se věnuje jen popisu přírody, nálady, úvah a pocitů. Sakra, vždyť dobré dvě třetiny knihy jenom plují na drakkaru! A jejich kontaktu s jinými lidmi je ještě méně. Ale ať už jde o akci a nebo o popisnou pasáž, vždy cítíte, že tam jste, a že cítíte to samé co ostatní. Chápete je a tak nějak to s nimi opravdu vnitřně prožíváte. Cítíte s nimi úctu k bohům i oborům, respektujete je a spolu s ostatními jim přinášíte oběti. Diky Tore Kvaevene, že jsi mě vzal s sebou na vikingskou výpravu!

5 27.03.2019

V tom komiksu se vlastně skoro nic neděje. Oproti spektakulární superhrdinské bitvě jsou sexuální hrátky dvou koček nic, že jo? Že jo?! Takže, přestože se tam skoro nic neděje a hodně se kecá, tak mě bavilo se k tomu komiksu vracet a pokračovat ve čtení. Zkrátka mi s těma dvěma nakreslenýma holkama bylo dobře. Sunstone mi sedl. Příjemná atmosféra, která čtenáře tak nějak přátelsky pohladí. První půlka byla spíše takové rozjařené erotické blbnutí, zatímco druhá půlka se nesla ve znamení prožitého traumatu a sebeobviňování. Šejićova kresba je super a ženské opravdu umí. Nejen co se týká ženských křivek, ale také po stránce emocí. Pobavilo mě, že i pokec o knize udělal Šejić jako komiks - to jsem jinde ještě neviděl :-) Jediné, co se dá téhle knize vytknul, je fakt malé písmo. Ale textu je tam fakt hodně a byla by škoda, kdyby bubliny byly větší a musely pak zakrývat více těch čuňačinek.

4 09.03.2019

Moje úplně první setkání s Kotletou. Asi chápu, proč jej někteří zatracují a jiní adorují. Hustej nářez je brutální přímočará jízda, která se nesnaží o žádné komplikované zápletky. Prostě sex, kozy a krvavý masakr. Kotleta své hrdiny rozhodně nešetří. Ve scénáři nejsou žádné výrazné chyby, vyprávění si drží po celou knihu vysoké tempo a za hodinu není co řešit. Na kresbu Jany Kilianové jsem byl hodně zvědavý. Některé ukázky vypadaly dobře a jiné mě spíše odrazovaly. A taková je nakonec i celá kniha. Některé obličeje mi připadají až příliš symetrické, jednoduché a tak nějak sterilní, ale některé jiné mi zase připadaly skvělé. Jako problém vidím také stínování. Některé panely jsou parádní - pěkně nakreslené, vystínované a mají atmosféru. Jiné ale vypadají skoro jako z rychlá práce v jednoduchém grafickém editoru a cítil jsem z nich autorčiny kořeny v manga kresbě a v českém manga sborníku. Celkově jsem si ale knihu užil a jsem zvědavý na pokračování. Kniha sice nevyšla v pevných deskách, ale je vázaná a působí solidním bytelným dojmem.

2 01.03.2019

Výsledný dojem je velmi rozporuplný. Olivier Peru evidentně psát umí a navíc pro svůj scénář dostal nadaného kreslíře Pierre-Denise Gouxe. Zkazil mu to ale jeho přístup ke klasice. Těžko říci, co bylo jeho motivací. Zda se skutečně snažil udělat nápaditou variaci severské mytologie, zda se snažil o její dekonstrukci, či zda se jen chtěl svézt na současné vlně její popularity. Přesto nechci komiks Mjöllni zcela zatracovat, protože jako fantasy to funguje dobře. Čtenáři, kteří nemají tak vysokou citlivost na násilí páchané na severské mytologii, si příběh jistě užijí, aniž by při čtení propadali zoufalství a hněvu.

4 19.02.2019

Cože? Aha!? Eee... Jsem zmaten, ale necítím se býti podveden. Ani s "nápovědou" na klopách přebalu, a po druhém přečtení, jsem to nedal dohromady. Neodnáším si z toho žádné ponaučení, ani životní moudro, ale cítím se být kulturně obohacen. Snad mi to někdy v budoucnu, při dalším čtení, docvakne a budu osvícen. Jenom doufám, že k tomu nebudu potřebovat stejného hnusáka v chřtánu jako Prasan. Kresba je skvělá!

3 04.02.2019

Perfektní scénář i kresba. Tim Sale mistrem kompozice a hrátek se stíny. Zpočátku jsem byl nepříjemně překvapený kresbou, kdy některé obličeje vypadají jako maska natažená na neforemnou bramboru, ale na to jsem si poměrně rychle zvykl, a to i díky našlapanému scénáři. Jeph Loeb napsal fajný detektivní příběh se vším, co k tomu patří. Na konci mi sice zůstalo několik otazníků, ale vem to čert - celé jsem si to náramně užil!

2 23.01.2019