ostranka komentáře u knih

Robert Bryndza se mi čte velmi dobře a tento díl nebyl výjimkou. Příběh se hezky rozvíjel, zaplétal, gradoval a nakonec i rozmotal. Vůbec mi nevadilo větší množství postav, líbilo se mi propojení se dříve spáchanými zločiny, role jednotlivých obyvatel domu i vývoj v Eričině soukromém životě. Palec nahoru i za Igora…

10 17.05.2024

Tahle série mě baví od prvního dílu. I Dokonalá tma se četla jedním dechem, je ale temná a místy až brutální,často plná násilí. Některé situace mi přišly přitažené za vlasy, přesto se mi pátrání líbilo a taky jsem zvědavá na pokračování vztahů v týmu vyšetřovatelů.

10 11.05.2024

Použiju-li autorčin příměr z poděkování, podařilo se jí utkat hodně plastický a pestrý vzor příběhu na základě reálných událostí. Ty jsou vylíčeny tak přirozeně, až z nich mrazí, obzvlášť v kapitole o obětech tornáda. Na těchto událostech je vystavěn děj na pomezí každodennosti a nadpřirozena, kterým provází hlavní hrdina a který se odvíjí v průběhu dvou desetiletí. Mrazivá atmosféra, přízrak mrtvé dívky, Filipovy vidiny a tušení na jedné straně doplňují kamarádství čtyř přátel, jejich zážitky a běžný život na straně druhé. Oceňuji bohatou slovní zásobu autorky a její barvité popisy přírodních jevů a událostí a až poetické líčení krajiny.

8 07.11.2024

Pro mě hodně silný příběh plný emocí, který mi ještě dlouho zůstane v hlavě. Nejsem, myslím, žádná citlivka, ale tady mi při čtení ukáplo pár slziček, což se stává výjimečně. Nejhorší na celém příběhu je fakt, že nezní až tak nereálně. Jednání některých postav mi pak přijde ospravedlnitelné a pochopitelné. No a ten závěr! Snad to nebyl poslední díl série…

8 17.10.2024

(SPOILER) Čekala jsem od knihy něco jiného (detektivku), ale určitě po jejím přečtení nemůžu říct, že bych byla zklamaná. Krásně se tu snoubí reálná rovina běžného života (Petrův návrat do rodné vsi, jeho profese novináře) s tou nadpřirozenou, prvky hororu a dusivého temna. Příběh je hodně dlouhý, ale pro mě byl čtivý, návraty do minulosti mi nevadily, mysteriózní linka mě chytla a když jsem někdy ve 3/4 zjistila, co za vším je, bylo mi až líto, že už je po tajemnu... Zato začalo hledání řešení a původců tragédií v obou rovinách (reálné i nadpřirozené) a knihu nešlo odložit. Příběh mě i vede k zamyšlení, jak se lidé chovají k přírodě a jak jim to ona může vracet, i když to asi nebylo záměrem autorky. Stejně děsivé jako hlavní motiv je pro mě i chování některých obyvatel vesnice. Jen bych možná uvítala propracovanější konec - dočetla jsem včera a stále mi leží v hlavě, co bylo dál. Co je jisté - pokud někdy nahlédnu nebo dokonce vlezu do řopíku, příběh se mi ihned vybaví.

V porovnání s jinými severskými detektivkami plyne tato pomalu a klidně, příběh se odvíjí “jako když másla ukrajuje’. Dějové linky čtenáře postupně vedou do překvapivého cíle a vše je dokresleno výstižnými popisy krajiny a nehostinného prostředí. Ani ta spousta mrtvých tu nepůsobí příliš morbidně. Za mě povedené a v sérii budu pokračovat.

6 28.12.2024

Všechny Weaverovy knihy jsou jasným důkazem, že i 500-stránková bichle se dá snadno přečíst za pár dní. I tento díl (stejně jako všechny předchozí i Ztracené střípky bez Davida Rakera) má spád, napětí, zvraty, překvapení a hlavně nápad. Posunula se i linka s Colmem Healym a jsem zvědavá, jak to s ním teď bude. Napjatě a nedočkavě vyhlížím díl číslo 14.

6 26.08.2024

Depresivní čtení o tom, jak by to tu mohlo zanedlouho vypadat…. Zrcadlo nastavené dnešní společnosti využívající vše do mrtě bez ohledu na následky a budoucnost. Peníze a zisk na prvním místě pro pár vyvolených, kteří rozhodují o životě všech, příroda stále v pozadí a k čemu to vede. Zajímavé bylo propojení obou dějových linek, v závěru ale postrádám slibovanou naději a vidím v něm jen čekání na Godota. Příběh mi přesto v hlavě zůstane ještě dlouho.

6 09.08.2024

Kim Stone je stále v dobré formě. Téma sekty je zajímavé (hlavně to, jak funguje, strategie získávání nových členů - i když tak jednoduché to snad není - jejich upevňování ve víře a příšerná manipulace), rozplétání vražd uvěřitelné a některé detaily rozuzlení překvapivé. Je vidět, že autorka měla oba případy v příběhu dobře promyšlené a že není vrah jako vrah, jak bylo na motivech jasně ukázáno. Jak se píše v knize, nic není jen černé a bílé a Bryantovo rozhodnutí v dané situaci schvaluju.

6 31.05.2024

Öland se mi líbí i po přečtení 2. dílu. Atmosféra zasněžené krajiny, zimních bouří a celkově nepříliš pohostinného ostrova je zachycena opět působivě. Do toho (asi) duchové, statek na samotě s pohnutou historií, záhadně blikající majáky a samozřejmě podivná smrt… příjemně mrazivé čtení na dlouhé zimní večery.

Tak tohle bylo drsné čtení. Děj je vyprávěn z perspektivy několika postav a jednotlivé linie se krásně plynule spojí a prolnou do závěru. Taky je tu ukázáno, k čemu vede lidská chamtivost a lhostejnost a jak hrůzné mohou být následky ideologie, proti kterým není obrany ani úniku. Opět, jako v předchozích dílech, hrají důležitou roli prvky nadpřirozena, ke kterým autor nabídne čtenáři vysvětlení.

4 28.01.2025

Stejně dobré jako předchozí díly - napínavé, tajemné, sem tam nadpřirozené (víly a trolové) a na druhou stranu velmi reálné a dnešní. Líbí se mi, jak autor pracuje s pověstmi, historií a místními pověrami a umně je zapracuje do příběhu a že nabídne ke všemu vysvětlení. Hlavním hrdinům jsem fandila a Gerlof je už pro mě nedílnou součástí série z Ölandu.

4 27.01.2025

Velmi čtivá krimi s pro mě překvapivým rozuzlením a závěrem, kvůli kterému si určitě přečtu i další díl. Jako rodiči mi téma bude ještě dlouho ležet v hlavě.

Napínavý příběh o tom, co se děje v metru a kam mizí lidé, kteří do něj vejdou. Kdo má rád detektivky, tajemno, rád se trošku bojí a zajímají ho legendy, určitě nešlápne vedle. Kniha se čte skoro sama, krásně se v ní prolíná běžná každodennost hlavní hrdinky s mystickými prvky, když začne pátrat po zmizelé sestře. Nechybí ani návraty do minulosti, které dokreslují děj, aby do sebe vše zapadlo. A zapadá, rozuzlení je vlastně úplně logické, v něčem pro mě příjemně překvapivé, i když děsivé, temně mrazivé… a mysteriózní.

3 04.06.2024

Do třetice a zase spokojenost. Pierot je zajímavý dějově i postupným odhalením pachatele. Na krev je trochu drsnější, opravdu krvavější a temnější, s pro mě nečekaným závěrem, ale neříkám, že špatným. Styl autora mi maximálně vyhovuje, na dialogy po naszymu se vyloženě těším a jsem zvědavá na nové zvraty v životě i sestavení týmu majora Sarana. Tak hurá na čtvrtý díl!

3 28.04.2024

Trujkunt mě fakt baví! Má nápad, šťávu i spád. Příběhy jsou uvěřitelné, psané s lehkostí, dialogy přirozené, trefné a mnohdy vtipné. Jako bonus se odehrávají v místech, která znám, a postavy mluví “po naszymu, což si pamatuju z dětství z naší dědiny. Majora Sarana bych doma nechtěla, ale do detektivek skvěle pasuje, jeho soukromí příběhy pikantně doplňuje, ale necpe se do popředí. Prostě moc povedené čtení.

3 26.04.2024

Hodně silný příběh, zachycující téměř celé století, byl pro mě nejlepším z celé série Ölandu, a to se mi opravdu moc líbily i všechny předchozí díly. Hlavní hrdina Gerlof je i přes svůj vysoký věk stále frajer a autor nitky událostí poutavě spojil do strhujícího závěru. Je to hodně ze života, někdy to spravedlnosti trvá…po dočtení je mi teskno. Nejen kvůli dějové lince s Tildou se těším na pokračování. Jediné, co bych vytkla, je spousta překlepů a chyb v české verzi.

2 05.02.2025

Povedená sbírka povídek doplněná básněmi. Překvapivé nebo otevřené konce nutí k zamyšlení, přepracované známé legendy v novém kabátě nabízí neotřelý pohled na to, jak to třeba mohlo být…nejvíc mě oslovil Thorn a Trnatec, své kouzlo má i Les kostí (hlavně po přečtení Lesu mytág) a vlastně na všech povídkách bych našla něco, co mě zaujalo.

2 07.01.2025

První část odehrávající se na ostrově jsem zhltla na jeden zátah. Opuštěný ostrov, rozpadlé stavby plné stínů vrzající v zimních bouřích, bezvýchodnost situace a temná atmosféra mě nutily číst dál a dál. Po návratu do civilizace už pro mě příběh neudržel vysoko nasazenou laťku a činy některých postav jsem vyloženě nechápala - obzvláště po úsilí, které věnovaly činům v první části knihy, mi jejich jednání přišlo až nelogické. Celkově měl ale příběh nápad (hlavně zavřený ostrov), děj měl spád, byl napsán stejně poutavě jako Weaverovy předchozí knihy s Davidem Rakerem a líbil se mi. Nad motivem pachatele přimhouřím oko a už se těším na pokračování naznačené v úplném závěru.

2 09.08.2024

Pátý major Saran je stejně čtivý jako ti předchozí, ne-li víc. Pátrání po spolužačce Saranovy přítelkyně je napínavé od začátku do konce, příběh má spád a hezky se rozvíjí. Krátké věty mi vyhovují, dialogy odpovídají nátuře místních obyvatel, včetně peprných výrazů. O opevnění Šance, které hraje důležitou roli, jsem vůbec netušila, takže díky i za tip na výlet.

2 08.05.2024