osuška komentáře u knih
Přestože všechny ostatní romány od R. Sepetys se mi moc líbily, tuto knihu jsem bohužel nedočetla.
Moc pěkně, věrohodně napsáno. 70. léta a život mladé rodiny v Aši. Ve zmiňovaných Oděvech K. Vary pracovala kdysi krátce moje maminka.
Moc pěkné, čtivé. V knize se objevuje postava Loty z Kyselých třešní.
Doporučuji před tím, než se dáte do čtení, začít od konce - od poznámky autorky k historii na konci knihy. Kniha se nečte lehce, ale po přečtení dovětku dává už od začátku větší smysl.
Dobře čtivá kniha s otevřeným koncem. Zajímalo by mě pokračování příběhu.
Knihu jsem nedočetla. Nedokázala jsem se přenést přes styl psaní. Takto se nevyjadřuje jedenáctiletý kluk.
Velké množství postav, několik propletených osudů. Takový konec jsem nečekala. Dovedu si představit volné pokračování příběhu.
Knihu jsem odložila a po čase opět zkoušela vzít do ruky. Bohužel ani napodruhé jsem se nezačetla.
Autorka pátrá hluboko v minulosti po kořenech své rodiny a přitom přibližuje dějiny židovského národa. Kniha několika žánrů mi dala spoustu nových informací.
Přečteno jedním dechem. Depresivní kniha od začátku do konce, protože právě tento příběh se mohl stát.
Skvěle napsaný drsný příběh jedné rodiny, poznamenané dávnou tragedii. Autorka vykreslila největšího zmetka tak, že jsem ho na konci vůbec nelitovala.
Výborná kniha o hrozných věcech, který se můžou dítěti dít ve vlastní rodině.
Napínavý, ponurý příběh dospívajícího chlapce. Autor v knize vyjadřuje spoustu zajímavých myšlenek. Druhá kniha od tohoto autora, co jsem četla, obě nenápadné, přesto skvělé.
Co prožívá matka pohřešovaného dítěte? Co prožívá žena obviněného pachatele? Jak celý případ vnímá vyšetřovatel? Těmto otázkám se věnuje kniha více než samotnému zločinu. Čtivě a temně napsáno.
Zajímavě a podrobně popsána fakta o Titanicu. Čtivá kniha srovnatelná s podobnou od M. Hubáčka.
Štěpka Kiliánová, její touha po vztahu, po dětech, její síla a odhodlání, odlišnost v tehdejší době, to všechno jsou Petrolejové lampy. Klasika velmi čtivě napsaná, tak pěkně, že se vidíte vedle Štěpky v Jilemnici na konci 19. století a zapomínáte na to, co se kolem vás děje. Přestože kniha je kniha, líbí se mi moc i film.
Neklidná srdce, přesně s touto obálkou, byla moje první přečtená knížka od Jaroslava Havlíčka. Kdysi dávno půjčená v knihovně a i nyní si pamatuju pocity, když jsem jí četla. Moc se mi líbila a následovaly další, všechny, které v knihovně měli.
Při čtení anotace jsem se bála, aby v knize nebyla duchařina, když Melissa čeká dítě se svým několik let mrtvým přítelem. Zbytečný strach, kniha měla spád a napětí, všechno mělo svou logiku. Těžko říct, jestli jde o detektivku, thriller nebo psychologický román, bylo tam od všeho kousek. Asi víc než Melissa mě zajímala postava Philipa a Charlene.