Ozzy86 komentáře u knih
Podtitul Neuvěřitelný zcela vystihuje příběh Ivana Krále. Biografie má neskutečně filmový potenciál, až se člověk zdráhá věřit, že tohle může být pravda. Zajímalo by mě, zda nejsou některé pointy v zájmu struktury knihy malinko poupravené. Škoda neuskutečněného comebacku s Patti Smith. Jo a Party Iggyho Popa je skvělá deska.
Kniha rozebírá téma Moskevských procesů na fiktivním "spiklenci" Rubašovovi. Vydáno v roce 1940, tedy dávno před Chruščovovo kritikou Stalinova kultu osobnosti. Přesto je v knize přesný popis mechanismů obludné diktatury, který nabourává mnohé obhajoby komunismu propadlých levicových intelektuálů "my o tom nevěděli".
Kniha se zajímavým názvem, ale nezajímavým obsahem. Možná je určena spíše pro akademické publikum, ne pro laika. Autor staví na, pro mě, poněkud pochybných premisách a vidí paradoxnost tam, kde já žádnou nevidím.
Brilantní biografie, která nejde po prvoplánových soudech a konspiracích. Pomoci archivních materiálů vytváří obraz zrůdného stalinského režimu, obraz důležitý i pro dnešek. Velice oceňuji, práci s prameny, kde se autor vyhýbá spekulacím a pokud k dané události nejsou dostatečné důkazy, nepouští se do nepodložených tvrzení.
Soubor minipovídek z Horní Břízy a okolí. Popisuje místní malé dějiny a připomíná již zapomenuté zvyky, tradice a životní příběhy.
Příspěvek do americké židovské literatury. Postmoderní fikční biografické vyprávění o vlastní rodině, především pak o dědečkovi, jeho válečných zážitcích a vášni pro rakety. V druhém plánu jde o knihu o Americe, která prodala své ideály.
Příběh o hledání otce, potažmo schizofrenní identity celého Turecka. Pamuk si bere na pomoc dva dávné příběhy. V tom Západním o Oidipovi, který zabije svého otce je esencí změna, kde je staré nahrazováno novým. Ve východní legendě o Rostamovi a Sohrábovi, kde naopak otec zabije svého syna vidí východní despocie, kde je otec nesmrtelný a změna nemožná. Přesto závěrečné hodnocení není úplně jednoznačné a je cítit krásná nostalgie po mizejícím světě.
Soubor novel, kde je společným jmenovatelem vášeň v destruktivním smyslu slova. Tematicky i časově se vymyká legendární Šachová novela napsaná již za 2. světové války. Při čtení jsem měl před sebou Rudolfa Hrušínského, který Čentoviče 2x geniálně ztvárnil.
Eseje na rozličná oblíbená témata Umberta Eca. Člověk může jen žasnout nad rozpětím jeho znalostí. Některá z témat sice už byla rozebírána v jiných jeho publikacích, takže ne vše bylo nové, ale kniha je krásně sestavena včetně bohaté obrazové dokumentace.
Viktoriánský Londýn od spodiny po smetánku. Autorovi se povedlo zachytit toto období bravurně, nicméně pořád jde "pouze" o příběh kurtizány, bez hlubší nadstavby.
Pelevin vidí Jelcinovské Rusko jako vyprázdněný obal, kde nic není skutečné. I ten kapitalistický závod je v ruském podání bezobsažný a vše je zacyklené do sebe bez možnosti úniku. Kniha se nečte moc snadno, což nevím, zda je způsobeno překladem, nebo autorovo filozoficky náročným jazykem.
Klasický Ishiguro se svým tématem vytěsňování a vzpomínání. Být to první autorova kniha, dám plný počet hvězdiček, formálně dokonalá kniha. Nicméně obsahově pouze variuje témata, která již zpracoval.
Reprezentativní výběr osmi her Václava Havla. Absurdní hry s rozličnými tématy od výprádněnosti významů slov, kafkovské úřednické byrokracie, přes kritiku malého českého člověka po faustovské rozhodování v totalitní společnosti pomáhají vcítit se do dilemat, před kterými, státní bezpečností pronásledovaný Havel, stál.
Tragikomický román o svobodě lidské volby. Postavy se zaplétají do situací, které sice sami vystavily, ale v určitém bodě nad nimi ztrácí kontrolu. Na pozadí celkem jednoduchého příběhu Kundera klade filozofické otázky, které nechává bez odpovědi a postavy opouští bez jasné katarze a ponaučení.
Kvalitně zpracované politické dějiny První republiky s důrazem na význam Hradu do roku 1935. Kniha podrobně popisuje vnitřní politikou scénu s jejími žabomyšími válkami a umožní pochopit další vývoj země. Chápu, že do takovéto práce osobní názory autora nepatří, nicméně myslím že jedna kapitola subjektivně zhodnocující politický vývoj První republiky by knize prospěla.
Francouzské vyrovnávání se s koloniální minulostí. Autorovi se povedlo zachytit a popsat francouzské trauma post-koloniální mocnosti i s přesahem do současnosti.
Pamukův druhý román je plný pro něho charakteristických rysů. Ať už je to vyprávění z několika různých perspektiv nebo střet klasického tradicionalistického náboženského myšlení s moderní sekulární společností. Na půdorysu několika hlavních postav Pamuk popisuje Turecko se všemi jeho protiklady, kde hlavním postavám chybí zdravé sebevědomé určení vlastní identity.
Pošťák vždycky zvoní dvakrát z Paříže minulého století. Klasický naturalistický Zola a jeho další portrét úpadku, tentokráte na téma zločin a trest.
Monumentální román pokrývající velkou část indické moderní historie. Z knihy je cítit nekonečné množství myšlenek a podnětů k zamyšlení. Pouze jsem litoval své omezené intelektuální kapacity a neznalosti indických reálií, která mě zabránila si knihu naplno vychutnat.
Téma paměti, její nespolehlivosti, vytěsňování, vzpomínaní... Japonsko a vyrovnávání se s válečným traumatem. Kniha se čte lehce, načrtává motivy, které Ishiguro dále rozvíjel v pozdějších románech.