P.owl komentáře u knih
Druhý díl série inspirovaný povídkami H.P. Lovecrafta, které jsou znatelně lépe pospojované v ucelený děj, než předchozí díl. Líbila se mně návaznost a jisté propojování informací z celého universa Prastarých. Věřím, že celá série bude i nadále takto koncipována.
Knihu jsem si zahrál vícekrát - nejen z toho důvodu, abych prošel vše lineárně za sebou, posbíral důležité předměty a informace, ale především proto, abych na konci byl mezi živými a nebyl šílený. Nutno říct, že obtížnost se velmi zvedla, ale hratelnosti to spíše pomáhá. Velké plus je první (a ne snad poslední) číselný hlavolam této série.
Těším se na další díl s očekáváním.
Příběh a atmosféra - 8/10, Obtížnost - 7/10
A jsem u konce, bylo to hezké tříměsíční putování s Čárlím, kdy jsem se už po sto stranách vpil do knihy a nechal se unášet příběhem. Měl na to vliv protivný starý pán, psí kámoška Ráďa (To Kingovi jde, vzpomněl jsem si na Vlka z Talismanu) a i samotný hrdina, který však nedrží jen roli správňáka, ale občasně umožní čtenáři poznat jeho vnitřní stín.
Knihu bych rozdělil na úvodní část, kdy se ve světě, který dobře známe, objevují fantaskní prvky a pak na tu hlavní, která je tou pohádkou (i když ve své podstatě hororovou a dobrodružnou), kterou nám název přislíbil.
Autor mě velmi potěšil určitou poklonou směrem k spisovatelům H.P. Lovecraft a Ray Bradbury, z kterých nepokrytě čerpal inspiraci.
Pokud jste se ještě na tu kouzelnou a temnou výpravu nenechali zlákat, určitě se nebojte sejít po schodech až dolů, kde se otevírá snový svět a užijte si každou stránku velkolepého děje.
P.S. Jsem zvědav, zda-li si někdo troufne vykřesat z předlohy filmové zpracování. Já osobně bych to přivítal.
První díl série o Necronomiconu, Prastarých a strašlivém tajemství z hlavy H.P. Lovecrafta. Kniha prakticky obsahuje několik povídek z pera výše jmenovaného a jsou na sebe poměrně dobře navázané. I když celé atmosférické dobrodružství jsem si užil až na po několikaté, kdy jsem našel tu nejlepší cestu ke zdárnému konci.
Gamebook je průměrný a funguje především jako tutorial, prolog nebo úvod do celé série - naučit se soubojům, vstupům do snového světa a také pochopit, že vyhnout se riskantním situacím nemusí být ta nejlepší cesta. Hlavní účel této knihy je nalézt jeden předmět, který si můžete přenést do dalšího dílu série.
Příběh a atmosféra - 8/10, Obtížnost - 5/10
Jak je u pana Wyndhama zvykem, příběh servíruje ihned od začátku poutavě a to mu vydrží až do poslední strany. Části děje vedou člověka k zamyšlení, jaké by to bylo získat schopnosti, které jsme se nenaučili (zatím) nebo je s ohledem na lidský pokrok nemůžeme znát, leda bychom byli geniové. Ale každý genius může mít svou Chocky, inspiraci, múzu nebo vnitřní hlas.
Tento krátký román má velký přesah, ať svým lidským vyprávěním o životě obyčejného chlapce a jeho rodiny nebo rozvahami nad aktuálním pokrokem za poslední staletí (aneb stále se máme kam posouvat).
Autor dokázal velmi dobře odhadnout vývoj a alternativy získávání energie a to o téměř o pět dekád. Smekám!
Na první pohled jsem měl za to, že ta tenká knížečka nemůže být nic převratného. A i když tomu tak je, tři čtvrtiny knihy jsem byl držen v napětí - s tím umí autor pracovat skvěle ve všech svých knihách.
Vše důležité bylo předkládáno čtenáři jednotlivými kapitolami, bavila mě historie, i představené postavy (tentokrát jsem si je i dokázal stylizovat, než v jiných autorových publikacích) a nakonec také nečekaný vývoj událostí na ostrově.
ALE najednou jsem s koncem díla, které přišlo tak náhle, měl rozpačitý pocit, kdy jsem čekal spíše další rozvedení děje. Ano, příběh není zakončen vyloženě špatně a také to může být tím, v jaké době byl psán. Nicméně hlavně z tohoto důvodu dávám nižší hodnocení.
Komiksy od Joe Hilla mám opravdu v oblibě a tento kousek rozhodně nezklamal. Zdařile nakreslené, kdy má hlavní hrdinka ten správný šmrnc a zároveň se s ničím nepáře - na papíře lítá krev a vulgarismy častěji, než člověk s malárií na toaletu. Leckterého chlapíka strčí do kapsy a k jeho smůle ho také připraví o hlavu. Kouzelná sekera byl dobrý nápad! Je to jízda a po začtení jsem se do konce už nemohl odlepit. Konec celého děje měl také pěkné vyústění a happy end nečekejte :D
V první řadě musím říct, že jsem byl překvapen informací, že kniha byla zfilmována několikrát pod názvem "Městečko prokletých" (1960, 1964, 1995) a dokonce jako seriál (2022). A kdysi jsme ten béčkový počin z roku 95 viděl, tedy děj knihy mně byl velmi povědomý.
Kniha má trochu pomalejší rozjezd, ale určitá dávka napětí a tajemna je zde budována už od první kapitoly. Postav není mnoho, nejsou příliš charakterově rozepsány, nevyvíjí se a zkrátka jen jsou (v tomto má obecně autor slabinu). Události po "usnutí" všech lidí v oblasti se z každou kapitolou vykreslují až do očekávaného konfliktu.
Mě osobně téma bylo blízké a ze schopností "kukaček", jako kolektivní vědomí, ovládání jiného vědomí, čistě racionální a bezemoční jednání bez kousku lítosti, až mrazilo. Zároveň zde byl nastíněn i celosvětový problém a jeho řešení. Jedno z těch lepších sci-fi děl pana Wyndhama na několik večerů.
Na první pohled mě překvapila ta tenoučká kniha, říkal jsem si, no tak to bude asi taková fajn jednohubka jako Gwendy nebo Povznesení.
A moc mě to bavilo, ať ty nezvyklé a pěkné kresby provázející čtenáře ve všech měsících, které zároveň slouží jako kapitoly knihy. Tak i děj, který se na konci vyprávění začíná propojovat se všemi popsanými charaktery - to jsem opravdu ocenil a také hlavně to, že nebylo zmíněno nic zbytečně navíc a zároveň tak, aby to fungovalo (Nicméně, delší knihu na toto téma bych klidně bral).
Pokud máte hodinku času, nechte se vtáhnout do příběhu třeba s hrnkem horké kávy nebo čaje.
Bylo to trochu náročné čtení a několikrát jsem si zpočátku říkal, že knihu odložím, ale stále jsem si říkal, že pán co napsal Den Trifidů přece nemůže napsat něco tak nudného. A čekání se vyplatilo, i když....
Prvních sto stran se vleče neskutečně pomalu, nic moc se neděje, občasně nějaká potopená loď a děj je popisován, jak kdyby někdo psal reportáž. Autor se rozhodl stavět napětí, které ale v dnešní době nikdo neocení a spíš ho znudí. Charaktery postav jsou velmi ploché, nevyvíjí se a jsou lehce zapomenuty po dočtení knihy.
ALE...pak se děj rozjel pěkně z kopce a každých 10 stran knihy obsahoval jednotlivé události a také pomalé směřování k očekávanému vyvrcholení celého děje, opět drnkající na postapokaliptickou notu...to zkrátka Wyndhamovi jde, popisy rozbitých světů, kdy jste najednou přímo tam v té bezútěšné a depresivní atmosféře. Ale i tak je v ní naděje časů budoucích.
Velmi chytře pojmenovaná kniha "Černý telefon a další příběhy", která vyšla už jedenkrát pod názvem jiné povídky z této sbírky. Aktuální vydání přitahuje čtenáře hlavně z důvodu stejnojmenného hororového filmu, který velmi povedeně rozvádí povídku v této knize.
A přesně tímto způsobem na mě působí většina povídek v tomto díle Mr. Hilla. Nápady hozené do pléna, které zahlédnete jako obraz v galerii či útržek filmu nebo zboží ve vitríně obchodu. Jednou ve Vás zůstane pouze pocit, jindy lehké zamyšlení nebo i jisté porozumění pointy, kterou autor vytvořil a mnohdy vůbec nic.
Moc rád bych některé povídky četl ve formě celé knihy, to krátké nahlédnutí pod pokličku příběhového hrnce mě navnadilo, ale ne vždy uspokojilo. Často přišla otázka "a co dále pane Hill? Co se dělo?"
I když některé povídky mě obsahem minuly, některé se naopak zaryly pod kůži. Především zmiňovaný Černý telefon, Bobby Conroy vstává z mrtvých, Otcova maska, Poslední dech, Snídaně u vdovy a dle mého názoru klenot celé sbírky s názvem Dobrovolná internace.
Na další komiksový gamebook ze série "Rytíři", jsem se moc těšil. Zpočátku přišlo trochu zklamání, když jsem do ruky dostal téměř poloviční knihu, než oba předchozí počiny. Ale dobrodružství nepočká, dal jsem se tedy do něj a to za přenesenou postavu z dílu původního.
Nakonec jsem knihu prošel 2x za každou postavu, abych opět nasbíral ty "největší pecky". I přes menší počet stránek Vás kniha vede skrze téměř všechny důležité body. Souboje nejsou nic náročného, ale také se na nich dá pohořet.
Co považuji jako ultra mega těžké jsou opět hádanky, kdy je skvělé, že díky symbolům se dozvíte ihned, jestli je Vámi zvolený odkaz ten správný. Celkově se jedná snad něco okolo dvaceti hádanek nebo skrytých odkazů. Avšak i tiskařský šotek zaúřadoval a u dvou hádanek jsou chyby - u jedné nevychází číslo (přepočítával jsem ho a kontroloval asi 20x) a u druhého není symbol, takže si nejste jisti, zda jste na správné odpovědi.
Kresby jsou moc pěkné, avšak humor se nám z knihy celkem vytratil, ale zábavná je hlavně atmosféra, kdy si můžete připadat ve svém putování, jak archeolog Indiana Jones.
Konečný dojem, které ve mně kniha zanechala je různý. Na jednu stranu bych další díl uvítal, na druhou stranu si říkám, jestli aktuální trilogie už nestačí. První velmi odlehčená a humorná kniha, druhá zaměřena více na souboje a vývoji postavy a třetí, v které dominují těžké hádanky jak pro členy mensy :D (být dítě, tak tu knížku vzteky hodím do kamen). Dál už ničím jiným nepřekvapí a asi ani nemůže.
Příběh a atmosféra - 6/10, Obtížnost - 9/10
Po dočtení mám trochu smíšené pocity. Mezi ty pozitivní bych určitě zařadil čtivost příběhu, zkrátka rukopis S. Kinga a také zajímavý děj s následným příběhovým vyvrcholením. Schopnost hlavního hrdiny už tu byla u Šestého smyslu, což sám autor v knize zmiňuje - to bych také ocenil.
Mezi negativní pocity ve mně zarezonovalo určité odfláknutí hlavního "bubáka", čekal jsem zkrátka víc a dorazilo mě rozuzlení původu našeho hrdiny a nadpřirozené schopnosti. Úplně se mě nedotýkají "nechutné" popisy autora o ustřelených částí těl, ale tahle skutečnost tam být zrovna nemusela nebo bych si představoval jiné vysvětlení.
Za mě jedno z těch slabších děl, zápletka měla potenciál, ale byla využita asi tak na úrovni povídky.
Velmi krátky "gamebook" na jeden či dva večery, jak to bylo v mém případě. Atmosféru to tedy mělo a celý příběh se dotýkal i dalších lovercraftovských děl. Při prvním dokončení se dostavil pocit neuspokojení, načež následoval další a pak další pokus - vždy po jiné cestě. Jakýsi pocit satisfakce přišel až při podrobném prozkoumání všech odkazů a variant, jak se ke konci dostat a že těch konců je dost.
Dílo vnímám pouze jako nahlédnutí do universa, pro milovníka Lovecrafta velmi známého. Jako gamebook bych to přímo nenazval, ale bavil jsem se. Nezvyklé bylo nepoužívat kostku, papír a tužku - i když na druhou stranu...nevadilo to. Jsem zvědavý, co přinese další díl.
Trefa do černého! A hlavně do osob, které provedly něco zlého jiným. Celou knihou se promítá morální dilema, zda vražda zločince ospravedlňuje vykonavatele vraždy. A co odplata u znásilnění nebo zneužívání dětí?
Musím ocenit podrobně a velmi poutavě popsané události okolo našeho "hrdiny", čtivé proklady popisující válečný konflikt z minulosti a směřování děje k plánované akci až k pokračování příběhu, který byl ve své podstatě mnohem zábavnější než první polovina knihy. A od této chvíle mě kniha pohltila až ke konci, který mohl dopadnout jinak. Ale reálně daleko víc zasáhl čtenáře přímo do srdce.
King se mně trefil do vkusu a já si to náramně užil. Ať s přítomnými odkazy na hotel Overlook, tak se zamyšlením, zda opravdu účel světí prostředky.
Jelikož jsem se skoro po dvaceti letech vydal na obnovené tažení všemi staršími i novými gamebooky, konečně jsem překonal i ten jeden z nejvíce obtížných, který znám. Zároveň "Pekelný dům" byl nejvíce půjčovaný, hraný a oblíbený mezi mými kamarády.
Jedná se o jeden z mála hororových příběhů z této série, snad kromě "Strašlivého netvora". Příběh odehrávající se v současnosti v zapadlém domě na kraji ničeho, kde nacházíme útočiště před deštěm a setkáváme se s pohostinností, nicméně drobnými náznaky se potvrzuje, že se děje v těchto místech něco zcela jiného než se zdá.
Herní mechanismy knihy jsou vylepšeny o atribut strachu, který když nasbíráte do maxima, ztrácíte příčetnost a umíráte strachy. Tedy na každém rohu je to samá lekačka a vy si musíte vybírat, kudy jít tak, aby jste to daly psychicky a zároveň posbíraly důležité informace a následně i předměty, které Vás dovedou k finálnímu souboji. Co se týče soubojů, není jich mnoho, ale za to smrt číhá na každém rohu. Doporučuji si dělat mapu, protože není nic frustrujícího než, když po deseti odkazech po určitém rozhodnutí umíráte a ta smrt je nevyhnutelná. Není na škodu si dělat takové záchytné body.
Kniha jako taková mě opravdu hodně bavila a prošmejdil jsem jí celou, abych si poskládal celý příběh do posledního dílku skládačky a také si vyznačil tu nejlepší a asi i jedinou cestu k cíli. Také jsem ji dokončil až na podesáté a to mě chyběl poslední bod strachu k zmagoření :)
Šťastné hody kostkou a mnoho zábavy!
Příběh a atmosféra - 10/10, Obtížnost - 10/10
Verdikt: Tato kniha by Vás rozhodně neměla minout!
(SPOILER) Třetí kniha z trilogie o Gwendy a její kouzelné skřínce. V této knize sledujeme hlavní hrdinku již ve stařeckém věku a na první pohled se zdá, že její hlavní problém je boj s nemocí...musím pozitivně vyzdvihnout autorův cit pro autentický popis, jak přesně do života tato disabilita zasahuje. Dílo je završením celé trilogie a loučí se s námi, v čtyřsetstránkovém výpravném dobrodružství ke hvězdám. Témata v této knize jsou předvídatelná, je zde velké množství vzpomínání na minulost a vyrovnáváním se s vlastním odchodem a smrtí. Samozřejmě i rozuzlení, co se skřínkou dál a i několik odkazů na "Temnou Věž" nebo město Derry S. Kinga.
Po přečtení všech tří knih, hodnotím středně až podprůměrně v porovnání: délka (příliš dlouhé) - děj - zábava.
Pro zajímavost - tato kniha o stáří Gwendy má nejdelší délku, ale mapuje dny jejího života.
(SPOILER) Druhá kniha z trilogie o Gwendy a její kouzelné skřínce. V této knize sledujeme hlavně životní úspěchy hlavní postavy, které mohla, ale nemusela způsobit již zmíněná skřínka, která se vrací v třísetstránkovém provedení zpět do hry. Dílo se snaží být ozvláštněné kriminální zápletkou, ale viník je odhalen schopností alá "Mrtvá Zóna" a ještě dost náhodně - jak kdyby autor hledal způsob zakončení knihy na poslední chvíli. Nicméně témata, kterých se kniha svým obsahem dotýká, je hlavně vztah a láska na dálku vs. kariéra, dále také rodina = konfrontace s odcházením rodičů.
Po přečtení všech tří knih, hodnotím nejhůře v porovnání: délka - děj (vleče se a nikam se nevyvíjí) - zábava.
Pro zajímavost - tato kniha o dospělosti Gwendy má střední délku a mapuje týdny jejího života.
(SPOILER) První kniha z trilogie o Gwendy a její kouzelné skřínce, odehrávající se v kulisách města Castle Rock. V této knize sledujeme klíčové momenty celého příběhu, ke kterým se autor v následných pokračování rád vrací a ve dvousetstránkovém provedení sledujeme především mládí naší hrdinky. Dílo otvírá témata jako je závislost, zodpovědnost a finanční gramotnost u dětí a starších adolescentů. To vše symbolizuje kouzelná skřínka s páčkami a tlačítky. Nechybí i trocha napětí, ale i romantiky. Po přečtení všech tří knih, hodnotím tuto část jako nejpovedenější v porovnání: délka - děj - zábava.
Pro zajímavost - tato kniha o mládí Gwendy je nejkratší, ale mapuje roky jejího života.
Poslechnuto jako audiokniha a srovnáváno s filmovým zpracováním od M. Formana. Každopádně skvěle napsané postavy, události a dobře popsané psychiatrické diagnózy, včetně nemocničního režimu. Já jsem si to užil, vždy, když jsem u toho vařil :D Doporučuji!
(SPOILER) Další komiksový gamebook, který jsem si nesměl nechat ujít a nelituji toho! Skvěle jsem se bavil, je to moc hezky nakreslené a příběh netradiční. Musím pochválit i vyváženost herních mechanismů, strom povolání, postupná tvorba postavy a sběr vybavení.
Zápletka je ve zkratce dle mého názoru rozdělena do tří částí, v první jde o útěk lesem a vše je pojato formou učení se, avšak smrt je i tak na každém rohu. Druhá část ve městě má lehce adventurní a detektivní nádech, během které zvesela můžete vylepšovat svou postavu. A poslední třetí část nás uvede na bitevní pole, odkryje celou pointu příběhu a zakončí to finalním soubojem s bossem.
I toto pojetí knihy mě oslovilo, žádná hluchá místa a kniha dává možnost každou část prozkoumat v co nejvyšší míře. Na jednu stranu je to dobré pro uspokojení, že jsme prošmejdili, co jsme mohli, ale trpí tím logicky znovu hratelnost. K čemuž přispívá i velká linearita knihy.
Po dokončení jsem byl nadšen z tříhodinového zážitku, ale neměl jsem chuť se do knihy pustit znovu třeba z více silovou postavou (směřoval jsem napoprvé postavu hlavně do magie), jak tomu bylo v porovnání s Rytíři I & II, kde k prozkoumání celé knihy a využití celého jejího potenciálu potřebujete třeba i 6 her.
Příběh a atmosféra 10/10 Obtížnost 5/10