panjan komentáře u knih
Loukotková, pro mne autorka úžasných historických románů, které mají všeobecně také tu vlastnost, že jaksi autora omezují. V Medůze byly Loukotkové sebrány spartakovy okovy, a tím jest to dílo pestrobarevné, živé až divoké, napsané nádhernou češtionou s břitkým humorem. Tohle je světové dílo.
Klasická ruská romance, ovšem svěžejší a modernější než jsou ty Puškinovy.
Věděli jste, že láska v Jarních vodách pěkně smrdí? (Podzimem)
Ahoj soudruhu,
tak tohle bych nečekal. Ruská kniha z konce osmdesátých let, která není poplatná nikomu a ničemu.
Naopak svěží moderní román, realistické postavy, nadčasový až futuristický pohled na moderní společnost. Smělý konkurent Fitzgeraldovi, Dreiserovi a podobným, možná lepší v tom, že pouze nekreslí obraz společnosti jako takový, nýbrž ukazuje, přemýšlí a naznačuje.
Zajímavé, poutavé a čtivé. Už zase jsem se stal obětí vlastního předsudku. Po bláznově moudrosti, čtené v nemoudrých šestnácti letech, se Feuchtwangerovým objemným bichlím vyhýbám. To bylo knížek za 20 koru po pražských antikvariátech, co jsem tam díky tomu zanechal. Budiž Vám přáno, díky tomu možná máte doma pár pokladů.
Elegantní, svižné s parádním cynickým humorem. Jenže je to had co si žere vlastní ocas, tam kde začíná, také končí. Vždyť všechno také nemusí mít jasný důsledek a smysl a ne každý píše bajky s ponaučením na závěr.
Adjektivum bezbarvý, jímž začíná název knihy, je v tomto případě pouhým seskupením písmen bez významu. Ani Cukuru, natož pak jeho autor nemají problém s nedostatkem barev, spíše naopak.
A tak to vypadá, že z Murakamiho nebe kanou kapky v barvě duhy.
To, že existuje někdo jménem Capote jsem zjistil díky roztomilému snímku Sníndaně u Tiffaniho. Stejnojmennou knihu jsem poté objevil před jedním pražským antikvariátem, ovšem přečetl jsem pár stránek, snad ji mám ještě někde doma. Tím jsem s Capotem na dlouhou dobu skončil, jako s autorem předlohy k tomuto filmu. Jenže když jsem u jiného pražského antikvariátu nalezl tento kousek za 20 korun, řekl jsem si: krabička cigaret stojí osmdesát a ublížit mi to může určitě méně.
Takových knih by mohly být klidně kartony. Poetickej flák stejku, barbie s ustřelenou hlavou, Sokrates za koule na větvi, jen ne-chladnokrevně.
Jedinný okamžik krásy, chvilka nesmrtelnosti a v propasti pod ním obyčejné životy. Americká mozaika té doby, kdy se jeden drzý francouz prošel tudy, kudy se většinou létá.
Loukotková vdechla Spartakovi duši, napsala mu až příliš bechybný charakter čestného bojovníka za svobodu, který své idály nezradí ani v předtuše jisté smrti. Nejspíše tak na suchou kostru historických událostí navlékla elegatní háv svého Spartaka. Ať už byl Spartakus krvelačný dobytek, nebo téměř svatý bojovník za svobodu, pod perem Loukotkové vznikla nádherná legenda.
U hodnocení této knihy jde asi o to, poděkovat panu Janouškovi za zprostředkování myšlenek a vzpomínek moudrého klauna, nikoliv hodnotit. Děkuji.
Ani nevím, jestli to je kniha dobrá nebo nikoliv, zda psychologický román Olbrachtovi sedl. Ale jisté je, že je skvěle napsaná. Olbrachtova čeština, jeho metafory jsou ryzím skvostem a nakonec i těch pár povídek, jimiž toto vydání končí jest příjemnou záležitostí.
Tak tady udělal pan Jirásek chybu, tím, že pojmenoval tuto knihu, jak ji pojmenoval. Název totiž mnohé odradí, když vzbuzuje pocit, že půjde o knihu historicko - filosofickou. Opak je pravdou, jde hlavně o příběh na pozadí historických událostí, kde aktéry jsou studenti filosofie.
Třeba filosofské stmívání, nebo zatmění, popřípadě padesát odstínů filosofie, by dnes bodovalo určitě lépe.
Ach jo. Tak hezká knížka s krásnou češtinou a doposavad v modrých číslech, jako většina Olbrachtových knih. Jak se řekne komunista, zatmí se nám před očima a zuřivě jako býk proti červenému praporu, pošlapeme národního umělce
Krátká romantická novelka o souboji syna, otce, předsudků a lásky, tak, jak to má být.
Zajímavý námět, promrhán a zabit avšak v atmosféře, která se dílu upřít nedá, díky níž kniha se přečíst dá.
Když Kožík píše o malování, tak i z jeho pera se stává štětec a slov užívá, jak malíř barev.
Kožík zde ukazuje, že není jen autorem historicko - životopisných knih, kde jsou dány hranice a příběh už je vymyšlen životem, stačí jej " jen" napsat. Zde si příběh stvořil, hluboký, dramatický, čtivý a ukázal, že je výjimečným umělcem a spisovatelem.
Tracyho tygr je láska i s její odvrácenou stranou, netolrancí, která je Saroyanem nádherně vysmívána stejně tak, jak prostě je zde láska vyobrazena.
Očista je hezkým příběhem z nehezké doby, krutým osudem dvou žen a obrazem mužů jakožto animálních bestií se záminkou politického režimu.
Svěží závan severské beletrie v záplavách krve a svistu kulek značky NORD.
Dreiserova Sestřička a Fitzgeraldův Gatsby, jsou knihy s podobným námětem ze stejného prostředí i doby. Avšak sestřička je dílo poklidné, vlažné, líně plynoucí a zosobnit se s některou z hlavních postav je nemožné. Kdo by také chtěl vstoupit do auta bez motoru, letadla bez křídel nebo do knihy bez atmosféry?