parxel komentáře u knih

Můj zájem o tuto knihu vycházel zejména ze zvědavosti týkající se života profesionálního šachisty. Nikoliv tedy partie samotné, které včetně komentářů tvoří hlavní část této knihy, ale ona zbylá část. V tomto směru mne tato kniha oslovila.

Bylo to zkrátka takové malé náhlednutí pod pokličku profesionálního šachu. David Navara velmi dobře popsal atmosféru profesionálních turnajů a také jak se psychika promítá do jeho úspěchů na šachovnici.

Má zvědavost byla uspokojena a přeji Davidovi mnoho úspěchů na šachovnici i mimo ni. S pokorou ještě přiznávám, že jsem neodolal a jednu partii si nakonec přehrál. :-)

1 26.10.2021

Čarodějův syn je pro mne takové milé pohlazení po duši. Přímočará fantasy, která klade důraz na silný osobní příběh a nikoliv na epické souboje. Na knize oceňuji zejména styl vyprávění a dovednost autorky vtisknout světu svou identitu a jedinečnost. A to je důvod, proč se k této knize rád vracím.

1 26.10.2021

Srdce na obrtlíku pro mne bylo druhé setkání s tímto autorem. Jeho prvotina Prosinec už je takovej mne vůbec nenadchla. Tato kniha byla o špetku lepší, ale pro mne pořád nic moc. Většina postav je vykreslená resp. mluví/uvažuje jako primitivní vesnický burani. Nedovedu posoudit, jak moc to odráží skutečnost, ale mám k tomu své výhrady.

Co oceňuji je nápad, že každá kapitola je vyprávěná z pohledu jiné postavy. Každá postava tak vypráví svůj vlastní příběh ze svého pohledu. Bohužel vyprávění má pouze několik pojítek a jinak podle mého názoru vyznívá tak nějak do prázdna. Toť alespoň můj závěrečný dojem.

Kniha mi zkrátka nesedla a proto ani nevím, jakému typu čtenářů bych ji doporučil.

1 22.09.2021

Podivné ticho je kniha o projektu SETI a o všem co souvisí s problematikou hledání vyspělého mimozemského života. S touto problematikou jsem se již setkal ve vynikající přednášce Tomáše Petráska Mimozemšťané před branami a řadu teorií a názorů jsem znal. Byl jsem tedy zvědavý, zda mne tato kniha přinese něco nového, a v tomto směru mne velmi mile překvapila.

Spousta témat je značně spekulativní a prakticky neověřitlená. Mě osobně přišla nejzajímavější kapitola o tom, jakým způsobem vědci zkoumají, zda se na Zemi, nevyvinula nezávisle jiná životní linie, která by se lišila od života jaký známe. To by vědcům pomohlo odhadnout, "jak moc" je život ve vesmíru vzácný.

Naopak mi neseděla závěrečná část knihy, která se zabývala různými úvahami o tom, jakým způsobem postupovat při oznamování "nalezení" známek mimozemského života atd. To mi přišlo takové moc úřednické a nezajímavé.

Knihu bych doporučil čtenářům zajímajícím se o problematika hledání mimozemských civilizací. A zároveň doporučuji podívat se na zmiňovanou přednášku Tomáše Petráska, která je volně dostupná na youtube.

1 07.09.2021

Nahoru na horu je kniha sestavená z rozhovorů s Radkem Jarošem. Mě osobně přišlo Radkovo vyprávění nesmírně zajímavé, protože má ohromné životní zkušenosti a neomezuje se pouze na hory. Navíc při čtení jsem měl pocit takového "životního nadhledu" a "vnitřní vyrovnanosti", což se mi moc líbilo. Celkově to bylo takové příjemné čtení.

Knihu bych doporučil všem zájemcům o vysokohorské lezení a nejenom jim. Radkův přesah je skutečně veliký a domnívám se, že v této knize si každý čtenář najde to své.

1 20.06.2021

Krásné komiksové zpracování Hobita, které mi v některých případech přišlo vtipnější, než originál. Jenom se nenechte zaskočit prvním dojmem z ilustrací. Nejsou totiž prvoplánově líbivé, ale mají svůj osobitý charakter, který nemusí sednout každému.

Osobně jsem Hobita četl s dětma před spaním a nejvíc se jim líbila pasáž se zlobry. U toho se moc nasmáli a menší syn to chtěl číst neustále dokola.

Na závěr bych ještě podotkl, že i když se jedná o komiks, tak obsahuje celkem dost textu. A nejedná se tedy o žádnou literární jednohubku. Doporučuji všem fanouškům fantasy příběhů.

1 08.06.2021

Feynmanova duha je pro mne velmi výjimečná kniha. Je to osobní zpověď mladého fyzika Leonarda Mlodinowa, který měl příležitost setkat se s Richardem Feynmanem v posledním období jeho života. V období, kdy byl čerstvým doktorandem a tápal jakým směrem se má vydat. Toto období zažije ve svém životě hodně lidí a já jsem si z této knihy odnesl, že nejdůležitější je najít si svou vlastní cestu. Zní to dost banálně, ale ze své vlastní zkušenosti vím, že to zdaleka není samozřejmostí.

Kniha je celkem vtipně napsaná a svěžest jí dodává i spousta drobných a zdánlivě nepodstatných detailů. Jedná se například o příhody s jeho kamarádem, který pracoval jako popelář a neustále hulil trávu apod. Nicméně jádro tvoří osobní rozhovory s již zmiňovaným R. Feynmanem.

Mě osobně Feynmanova duha hluboce oslovila a to zejména na lidské úrovni. Považuji ji, za jednu z mých top knih a moc rád se k ní vracím.

1 16.03.2021

King psát umí o tom žádná, ale Pan merceds je slabota. Příběh je postavený na známých a zaběhlých schématech a v rámci žánru nepřináší nic nového. Chvíli jsem ještě doufal, že se Kingovi povede nějaké netradiční - nesluníčkové - vyústění celého příběhu, ale to se bohužel nestalo. Naopak, vše bylo celkem lineární, předvídatelné a v závěru dost naivní. Navíc ta náhlá prozření a nápady na poslední chvíli, to na mne působilo hodně vyumělkovaně. Zkrátka pokud by někdo napsal podobný příběh před třiceti, čtyřiceti lety, tak ok, ale v dnešní době, to chce už trochu víc.

Z výše uvedených důvodů dávám dvě hvězdy. A pokud máte chuť na Kinga, tak raději sáhněte po jiné knize.

1 13.02.2020

Vzhledem k tématu na mne komiksové zpracování působí trochu netradičně, ale proč ne. Co mi vyloženě nesedělo byl závěr. Připadal mi jako nejblbější závěr, ze všech knih, které jsem kdy čet. Zkrátka po dočtení jsem se cítil jako ze všech možných stran nakousané jablko, které někdo odližil na hřbet slona. A ty s si tím čtenáři poraď a zbytek si domysli sám. Proto dávám pouze dvě hvězdy z pěti.

1 05.02.2020

S pokorou přiznávám že jsem knihu nedočetl. První dvě kapitoly byly ok. Ve třetí jsem se začal ztrácet a zhruba v polovině knihy jsem už vůbec nevěděl co čtu. Pokračovat dál by nemělo žádný smysl.

Nebylo to o tom, že by se mi pletly jednotlivé postavy. Mě prostě nesednul styl téhle knihy. Přitom téma je zajímavé, ale uchopení takové odtažité a neosobní. Vůbec jsem nebyl schopný identifikovat se s hlavními postavami a s tím co prožívají. A to je podle mého názoru hlavní problém této knihy. Bez silného osobního příběhu nemůže takto komplikovaný text čtenáře zaujmout.

Kniha samozřejmě vyvolává řadu znepokojivých otázek. Pro mne však nejdůležitější otázkou zůstává, zda jsou Bezmocní tohoto světa knihou, ke které bych se jednoho dne chtěl vrátit? Navzdory kladnému hodnocení recenzentů, za sebe odpovídám "ne". Z důvodů uvedených výše, bych knihu doporučil pouze skalním fanouškům bratrů Strugackých.

1 21.01.2020

Drobná útlá kniha, která mne více než obsahem zaujala svým minimalistickým stylem. A proto v tomto duchu i takto minimalistický komentář.

Doporučuji všem čtenářům, kteří hledají důvtipné literární osvěžení.

1 02.01.2020

Od románu Korporace žádné hluboké myšlenky neočekávejte. Tohle je prostě typická "amnesia story" namixovaná s bojem o koryta. A postavy? Prostě parta kokotů, kteří se navzájem snaží sejmout a holdujou přitom análnímu sexu. Ale dohromady to funguje! A pokud jste navíc dostatečně morálně flexibilní, tak vám postavy dříve či později přirostou k srdci a než dočtete poslední stránku, tak se v nich zhlédnete jako v zdrcadle a nakonec vám budou chybět.

Knihu bych doporučil každému, kdo v rozlišování počtu pohlaví nebyl schopný překročit číslovku dvě, stejně tak jako všem milovníků zadečkového sexu.

1 09.12.2019

Záhady kvantového světa je podle mého názoru povedený vědecko populárně naučný komiks. Přestože jsem již několik podobných knih přečetl, tak tato podávala některé skutečnosti z trochu jiného pohledu. Nejedná se sice o žádné literární veledílo, ale to asi ani nebylo účelem. Za mne spokojenost a kniha mne rozhodně nezklamala. Dávám 4 hvězdy.

1 20.10.2019

Tenká červená linie je další z řady knih o nesmyslné válečné mašinérii. Děj je v podstatě banální. Popisuje dobývání ostrova Guadalcanal v období druhé světové války.

Pokud bych měl říct, čím se tato kniha odlišuje od ostatních podobně zaměřených knih, tak bych musel konstatovat, že vlastně nevím. Příběh obsahuje velké množství postav, které navíc velmi často umírají, a tak není vůbec jednoduché, vytvořit si k některé z postav trochu bližší vztah.

Nicméně knihu jsem začal číst především proto, že se mi líbil stejnojmenný film. Po přečtení knihy si myslím, že film je o něco lepší. Některé scény jsou udělány velmi působivě a navíc atmosféru filmu dokresluje zdařilý soundtrack. Kniha naproti tomu lépe zobrazuje vývoj některých postav.

Knihu bych doporučil všem fanouškům válečných příběhů, kterým nevadí trochu zdlouhavější rozjezd a několik stovek stran čtení.

1 28.06.2019

Populárně naučné knihy mám obecně moc rád a jsem vůči nim v jistém smyslu pozitivně zaujatý. Nicméně tato kniha mi moc nesedla. Je totiž napsána způsobem, který není moc poutavý a navíc autor místy do textu vkládá své vlastní politicé názory, což mi v tomto druhu literatury nesedí.

Celkově dávám dvě hvězdy, protože pasáží, které mne v této knize zaujaly, bylo opravdu velmi málo. Potenciálním čtenářům bych spíše doporučil knihu Velká fermatova věta nebo Neřešitelná rovnice, které jsou podle mého názoru mnohem lépe zpracované.

1 12.06.2019

Tato kniha mne vůbec neoslovila. Po přečtení pár desítek stran jsem měl pocit, že se slova slívají v jednolitou masu, ze které občas vyskočí nějaké nic neříkající jméno.

Podle mého názoru, je ke čtení této knihy zapotřebí specifické duševní naladění a to já v tuhle chvíli nemám. Z tohoto důvodu jsem knihu nedočetl.

1 14.03.2019

Kroniky západního pobřeží obsahují tři knihy. První z nich - Dary vyšla v roce 2006 a poté se dlouhou dobu nic nedělo. V roce 2017 nakladatelství Triton vydalo celou sérii jako jednu knihu. Mezitím jsem tuto trilogii již dávno vypustil z hlavy a na Kroniky západního pobřeží jsem narazil v podstatě úplnou náhodou. Musím říct, že jsem za to rád, protože Ursula K. Le Guin jednou z mých oblíbených fantasy autorek.

Nyní stručně k jednotlivým knihám.

Dary jsem četl již podruhé a musím říct, že tentokrát na mne již tolik nezapůsobily jako při první čtení. Nicméně u této knihy bych upozornil na trochu, z mého pohledu, nešťstastné zahájení. Autorka se v něm vrací do minulosti rodu Casprů. Bohužel dost nešikovným způsobem, protože ani na druhé přečtení mi nebylo zcela jasné, kdo je čí otec nebo dědeček. Tohle je zdánlivá prkotina, ale pokud se čtenář hned v úvodu ztratí, tak ho to může odradit od dalšího čtení. Jinak se mi tato kniha líbila. Je to v podstatě o takových žabomyších válkách, které mezi sebou vedou skupiny horalů a jejich vůdci disponují nadpřirozenými dary. A tím vším se prolíná příběh Oreca, který odmítá přijmout, že jeho darem je něco ničit.

Hlasy jsou druhou knihou série. Musím říct, že s touto knihou jsem měl asi největší problém. Ne že by byla hloupá, ale prostě se mi nedařilo a nedařilo začíst. Prokousat se Hlasy pro mne tedy nebylo vůbec snadné a je to asi jediná kniha celé trilogie, ke které bych se nechtěl vracet.

Poslední kniha Síly mne oslovila nejvíce. Popisuje příběh otroka, který si postupně začne uvědomovat své postavení. Kniha nádherně líčí jeho cestu ke svobodě, která začínám útěkem od svého původního majitele. Podle mého názoru je společným poselstvím všech tří knih hledání svobody, ať už vnější nebo vnitřní. Nicméně v poslední knize je tento aspekt zachycen asi nejlépe a nejvíce v něm vynikne poselství, které se Ursula K. Le Guin snažila sdělit svým čtenářům. Zkrátka tohle je kniha, ke které bych se chtěl jednoho dne vrátit.

Celkově dávám 4 hvězdy a to zejména díky poslednímu románu, který mne opravdu zaujal a vnitřně oslovil.

1 22.01.2019

Naprostý souhlas s tím co zde v komentáři uvedla Miru. Já k tomu dodávám, že i s odstupem dvaceti let mne při čtení této knihy zalila ona vlna euforie, kterou jsme tenkrát prožívali asi všichni, ať už doma u televize nebo uprostřed Staromáku. A zároveň se mi strašně moc chtělo zakřičet si znovu onu větu "Kdo neskáče není ČECH." Kéž by takových okamžiků bylo více.

Co mne však na této knize zklamalo, byla její celková úroveň. Zápasy se omezují na pouhé shrnutí, kdo a kdy dal gól. Obrázky nejsou seřazené chronologicky, ale jsou spíše náhodně rozprostřené do celé knihy. Takže když čtete o zápasu s USA prohlížíte si fotky ze zápasu s Kanadou atd.

Možná, že pro někoho jsou tohle pouhé detaily, ale mě to zkazilo celkový dojem. Přece jenom u tohoto typu knih neočekávám, že se bude jednat o nějaké literární veledílo, ale jistou pečlivost by si tato kniha určitě zasloužila. Vždyť se kurňa jednalo o zápas století, který v nás češích probudil pocit vlastenectví, kterého se nám v dnešní době moc nedostává.

Z tohoto důvodu dávám dvě hvězdy. Poteciálním čtenářům bych doporučil jinou knihu.

1 09.11.2018

"Ohníčky všude kolem" jsou druhým vynikajícím románem od Celeste Ng. Příběh využívá velmi dobře známé retrospektivní schéma, kdy se nejprve dočtete o tom, jak Izzy, černá ovce rodiny, zpoplení dům svých rodičů a poté se postupně dozvídáte, co ji k tomuto činu vedlo.

V tomto směru je struktura románu velmi podobná autorčině prvotině "Vše co jsme si nikdy neřekli". Současně v tom však spatřuji největší problém této knihy.

Motivace Izzy k jejímu činu byla totiž více či méně zřejmá již v okamžiku, kdy autorka vylíčila vztahy v rodině a to co předcházelo příchodu Izzy na svět, což bylo zhruba v první polovině knihy. Poté se přihodila spousta dalších důležitých událostí, které s Izzy v podstatě vůbec nesouvisely, takže nakonci celého příběhu pro mne Izzy nebyla příliš důležitá.

Z tohoto důvodu mne závěr trochu zklamal. Měl jsem totiž pocit, že se autorka málo soustředila na ostatní postavy a nepropojila jejich životní příběhy více dohromady, i když pro to měla všechno přichystané. A to je podle mého názoru velká škoda, protože zde Celeste Ng propásla příležitost vykročit ze stínu své předešlé knihy.

I přes to, že můj komentář může působit hodně kriticky, tak se mi tento román velmi líbil a přečetl jsem ho doslova jedním dechem. Je totiž potřeba si uvědomit, že obě zmiňované knihy jsou vysoce nadprůměrné a nerad bych svým komentářem někoho odradil. "Ohníčky všude kolem" svou kvalitou předčí spoustu jiných knih.

Celkově dávám čtyři hvězdy, protože něco mi říká, že o Celeste Ng ještě uslyšíme a já si tu pátou hvězdu schovávám v záloze pro nějaký její budoucí majstrštyk.

1 31.10.2018

Perfektní a naprosto vyčerpávající kniha o sportovní výživě a všech možných i nemožných potravinových doplňcích. Na knize oceňuji zejména to, že vám autoři nevnucují žádný konkrétní styl stravování a respektují individuální preference a dispozice každého jednotlivce. Nejvíce se mi líbila závěrečná pasáž, ve které jsou uvedeny různé přístupy jednotlivých sportovců ke stravování v závislosti na tom, jakému sportu se věnují.

Na druhou stranu je potřeba říct, že některé pasáže mi přišly hodně složité. To však nepovažuji za chybu. Uvědomil jsem si přitom, že stravování je skutečně hodně komplexní problematika. V každém případě, pokud se pustíte do čtení této knihy, tak počítejte s tím, že k tomu, aby jste všechno pobrali, by stálo za to, si celou knihu přečíst alespoň třikrát.

Dávám plný počet hvězd, protože celkově se mi tahle kniha moc líbila a dozvěděl jsem se v ní spoustu užitečných informací.

1 11.10.2018