parxel komentáře u knih

Dnes už v podstatě sci-fi klasika, která má ale stále co nabídnout. Pokud bych měl něco vyzdvihnout, tak je to především záběr knihy, neboť na takto útlou knihu je množství zahrnutých témat skutečně ohromující. Nicméně detaily nechci prozrazovat, abych někoho nepřipravil o překvapení. Rozdhodně doporučuji všem příznivcům sci-fi.

Film od Kubrika také stojí za to vidět, ale místy je to pěkné psycho. Tak se na to připravte a nenechte se odradit.

4 03.08.2016

K tomuto příběhu jsem se poprvé dostal v dětství, když vycházel formou komiksu v Kometě. Po letech jsem se k němu vrátil a opět mne nezklamal. Co víc dodat. Pan Foglar prostě takovéhle příběhy uměl napsat. Moc krásná kniha.

4 05.07.2016

Jedná se v podstatě o celkem jednoduchý příběh "normální" rodiny, ovšem vyprávěný nelineárně. Současnost se mísí s minulostí a před vámi se postupně vykresluje obraz toho, co vedlo k smrti prostřední dcery. A přestože se vše od počátku jeví celkem jasně a přímočaře, tak konec tomu všemu dodá pachuť zkaženého melounu. Vynikající kniha, za mě plný počet hvězd.

4 31.03.2016

Tato kniha pro mne byla takovým ohlédnutím za životem R. P. Feynmana. A musím dodat, že to bylo ohlédnutí velmi zajímavé. Z velké části to totiž bylo o více či méně běžných životních zážitcích a příhodách jednoho pána, který jen tak mimochodem dostal Nobelovu cenu.

Pokud se vám tato kniha líbila, tak doporučuji rovněž knihu "Feynmanova duha". Feynmana v ní můžete spatřit z pohledu mladého vědce, který tak trochu tápe, jakým směrem se má vydat a to jak v profesním, tak v osobním životě.

4 01.10.2015

Dialogy v úvodní povídce, ve které Geralt flirtuje s čarodějnicí, a pár dalších mě velmi dobře pobavily. Zbytek knihy už tolik ne. Prostě to nebylo ono. Ale je to zaklínač a je to Geralt. Tak ho vezmem na milost, protože Geralt se nakonec vyhrabe z každé šlamastiky i z blbého hodnocení na databázi knih. Za mě tři hvězdy, tedy průměr.

4 31.07.2015

Pád Hyperionu velmi úzce navazuje na knihu Hyperion a bez její znalosti, nemá podle mého názoru, smysl knihu vůbec číst.

Děj v podstatě sleduje příběh poutníků, kteří dorazili k Hrobkám času a nyní tam celkem zmateně pobíhají jako sněhuláci na autobusovém nádraží. Do příběhu navíc přibude několik dalších postav - především vrchní administrátorka (cosi jako president galaxie) zmíněna v úvodu Hyperionu a poté další kybrid Johna Keatse prostřednictvím jehož snů se dozvídáme co se děje u Hrobek času.

Asi největším problém celé knihy je, že hned v úvodu ztrácí veškeré napětí a tempo, které vybudoval předchozí díl. Další problém vidím v tom, že v podstatě banální zápletka je vylíčena zbytečně složitě a komplikovaně, takže spoustu věcí na poprvé nepochopíte, protože prostě nedávají smysl, což u takhle rozsáhlé knihy považuji za problém. Když nakonec došlo k odhalení pointy, tak už mi bylo celkem jedno jak to vše dopadne, protože jsem byl rád, že už je konec.

Jediným pozitivem celé knihy tak pro mne zůstává originalita světa, ve kterém se příběh odehrává.

Po dočtení této knihy jsem přemýšlel, zda se mám pustit do volného pokračování Endymionu, ale nakonec jsem se rozhodl, že tak neučiním. Podle mne se dá najít plno jiných mnohem čtivějších autorů.

4 27.07.2015

Sedm vybraných poutníků se vydává k Hrobkám času, které se nachází na planetě Hyperion. Cestou si navzájem vyprávějí své životní příběhy, které je na tuto cestu přivedly. Ve výsledku se tak jedná o několik na sobě nezávislých povídek, jejichž prostřednictívm se postupně seznamujete nejen s postavami samotnými, ale také se světem, ve kterém se příběh odehrává a rozhodně se jedná o svět velmi zajímavý. Společným tématem všech povídek jsou Hrobky času a štír, což je legendami opředená drtička na cokoliv z masa a kostí.

Pokud jde o jednotlivé příběhy (povídky), tak některé mne zaujaly více jiné méně. Asi nejzajímavější mi přišel příběh Lenara Hoyta (resp. otce Paula Durého), který se na Hyperion vydal zkoumat kmen domorodců (bikurů) a to i přes poměrně rozvláčný začátek. Nejdojemnější mi přišel příběh žida Sola Weintrauba a jeho dcery, která jako archeoložka navštívila hrobky času, ve kterých se nakazila záhadnou nemocí. Naopak mne naprosto nezaujal příběh básníka Martina Sileniuse, který mi i po dočtení následující knihy Pád Hyperionu, přišel jako naposto nezajímává a zbytečná postava.

Celkově se mi kniha četla velmi dobře a nebýt některých slabších povídek, tak by to bylo za plný počet, takhle 4 hvězdy.

Na závěr bych ještě poznamenal, že knihy Hyperion a Pád Hyperionu tvoří nedílnou součást. Původně se jednalo o samostaný román, který byl z důvodu jeho rozsáhlsoti rozdělen do dvou knih.

4 26.07.2015

Nádraží Perdido byla prvním kniha, kterou jsem četl od tohoto autora a rozhodně to byla dobrá volba.

První polovina knihy v podstatě tvoří úvod a je hodně popisná. Sleduje příběhy několika zdánlivě nesouvisejících postav, které se nakonec vzájemně prolnou a vše do sebe zapadne jako skládačka. Druhá polovina knihy, pak již sleduje poměrně jasně vytyčenou zápletku.

Na knize se mi líbila především originalita světa Bas Lagu, ve kterém se příběh knihy odehrává.

Tento svět disponuje vlastní vědou resp. síly které v něm působí jsou jiné, než na jaké jsme zvyklí z klasické fyziky. Dále zde naleznete právní systém kompletně odlišný od našeho a současně zde působí magie. Na druhou stranu je tento svět i neuvěřitelně krutý. Odsouzenci jsou ve speciálních továrnách přetváření na různé polo-mechanické tvory, kteří pak živoří na okraji společnosti.

Dále se zde setkáte se spoustu zajímavých tvorů např.: radou konstruktů, tkáčem aj. Mým osobním oblíbencem se stal sériový vrah Jack Půlmotlitbička a to i přesto, že v knize téměř nevystupuje a o jeho činnosti se dozvídáme prostřednictvím různých zpráv.

Co mi na knize naopak nesedělo byl závěr resp. posledních cca 10-15 stran. Působily na mě zbytečně vykonstruovaně a neúplně věrohodně. Dobře to podle mě shrnul v komentáři Shashlick. Dále se mi v této knize obtížně identifikovalo s postavami a to i přes jejich originalitu a zajímavost. Ono přece jenom identifikovat se např. s cheprijkou, která má lidské tělo a hmyzí hlavu není úplně jednoduché.

Knihu bych doporučil všem, kteří hledají nějaký nový netradiční a originální svět. Přestože to z mého popisu může vypadat, že svět ve kterém se příběh odehrává, je jeden velký odpadkový koš nápadů, tak po přečtení zjistíte, že do sebe vše pěkně zapadá a působí konzistentě.

4 18.06.2015

Pěšky na Aldebaran je kniha, která mne zaujala svým tématem. Bohužel podle mého názoru autor zcela promeškal ohromný potenciál, který toto téma nabízí, a proměnil ho v bezduchou dějovou slátaninu. A to je veliká škoda. Adrian Tchaikovsky totiž psát umí, ale tato kniha se mu moc nepovedla.

Osobně se nezototožnuji s většinovým hodnocením této knihy na DB knih. Podle mne je to slabší průměr a knihu nedoporučuji. Pokud by vás tento autor zajímal, tak zkuste jinou knihu například Klec duší.

3 05.11.2023

Cykly času byly mou první knihou od sira Rogera Penrose. Trochu mne mrzí, že jsem se k jeho knihám nedostal o pár let dřív. Líbí se mi originalita jeho matematických představ a jejich přesah do kosmologie a dalších oblastí fyziky. Jeho nápady se často zdají být pohou matematickou konstrukcí bez fyzikálního základu, ale i přesto jsou moc inspirativní a zajímavé.

Hlavní myšlenku této knihy jsem pochopil tak, že poté co hvězdy spotřebují veškeré palivo, černé díry se vlivem Hawkingova záření rozpadnou, tak ve vesmíru zbydou jenom částice a záření. Zbylé částice se postupně také rozpadnou na záření, tedy na částice s nulovou klidovou hmotností, čímž se "smaže" entropie, pak se přeškáluje konec jednoho vesmíru na druhý a je to. Celý cyklus začíná znova.

Penrose přitom vychází ze skutečnosti, že současný kosmologický model Lambda-CDM předpokládá na počátku období velkého třesku a na konci zrychlující se rozpínání. Penrose k tomu říká, že obě tyto fáze jsou si v něčem nápadně podobné a prostě je na sebe jenom matematicky přeškáluje. Celá tato konstrukce obsahuje některá slabá místa. Představa, že se všechny částice rozpadnou na záření je zatím neprokázaná. Rovněž není jasné jak fyzikálně odůvodnit přeškálování konce jednoho vesmíru na začátek vesmíru následujícího. Matematicky to není problém, ale co to znamená fyzikálně není ani trochu jasné. V každém případě Penrose navrhnul i možnost jak tuto skutečnost ověřit analýzou reliktního záření, ale přesvědčivý důkaz pro dokázání své teorie nenašel.

Podle mého názoru se jedná o vynikající knihu, která čtenáře nešetří a pokud jí nechcete jenom tak proletě, tak vám dá zabrat. Odměnou za vloženou námahu je seznámení s neotřelými myšlenkami jednoho skromného, ale geniálního pána, který v roce 2020 dostal Nobelovu cenu. Pro mne jasný "must read".

Na youtube je volně dostupná krásná, ale dlouhá přednáška "Roger Penrose - legenda matematické fyziky" od prof. J. Podolského. Zájemcům vřele doporučuji.

3 16.06.2023

Adrian Tchaikovski mne zaujal svou knihou Klec duší a proto jsem se rozhodl, že od něj zkusím něco dalšího.

Děti času jsou klasickou sci-fi, která se odehrává v daleké budoucnosti. Příběh má dvě paralelní větve. Jedna se soustředí na planetu, kde se jako důsledek lidského zásahu vyvine vysoce inteligentní hmyz a druhá se soustředí na zbytky lidstva, které putují v hybernační lodi a hledají nový domov. Okolnosti nakonec svedou oba druhy k vzájemné konfrontaci.

Přestože z toho co jsem napsal, by to mohlo působit, že kniha je o konfliktu dvou různých druhů, tak tomu tak není. Děj se totiž mnohem více soustředí na vývoj v delším časovém hozintu a na odlišnost vývoje obou kultur. To se stane i hlavním prvkem závěrečného rozuzlení. Více již nebudu prozrazovat.

Na knize mne nejvíce zaujalo její pojetí. Děj se odehrává v horizontu několika století, ale přitom je líčen z pohledu stále stejných postav. Hmyz má něco jako kolektivní paměť a lidé vždycky pár let hybernují. Na druhou stranu mi hlavní postavy přišli trochu chladné a moc jsem se s nimi nezžil.

I přes zmíněný nedostatek dávám Dětem času plný počet hvězd. Kniha mne velmi rychle vtáhla do děje, zaujalo mne její pojetí a překvapil netradiční závěr.

3 12.02.2023

Název knihy Jedenáct minut odkazuje na "údajně" průměrnou dobou pohlavního styku. Těžko říct, zda toto číslo vychází z reálné studie nebo si ho autor tzv. vycucal z prstu. V každém případě hraje v této knize významnou roli sexualita.

Mě osobně nejvíce zaujala první část příběhu, protože byla taková neurčitá a nebylo jasné, kam se bude příběh dále ubírat. A to až do okamžiku, kdy se "Veronika rozhodla zamilovat".

Pak jsem měl pocit, že se příběh změnil v jakousi rádoby romanci a už mi nepřišel zajímavý. Samozřejmě nikomu neberu jeho iluze, ale osobně upřednostňuji střízlivější pohled na věc a to i v případě lásky a sexuality. Podle mého názoru byl zkrátka závěr trochu odtržený od reality.

Za mne tři hvězdy, protože konec mne trochu zklamal.

3 29.04.2022

Prach velmi úzce navazuje na události vylíčené v předchozích dvou románech a objasní vám poslední chybějící části příběhu. Dozvíte se, co se v minulosti přihodilo v různých silech a k čemu slouží servery ve "zlém" úseku IT a několik dalších z hlediska příběhu důležitých informací.

Podle mého názoru si celá série udržela velmi slušnou kvalitu a přestože závěrečně rozuzleníní bylo mírně převídatelné, tak jsem si čtení moc užil. Na druhou stranu jsem toho názoru, že se celý příběh točí pořád okolo toho samého a domnívám se, že ty tři díly byly tak akorát.

Možná by mohlo být zajímavé přečíst si příběh z pohledu "vrchního manipulátora", protože byl asi jedinou osobou, která měla všechny informace a věděla o co skutečně běží.

Mě osobně série Silo jako celek nadchla. Pokud se vám líbily předchozí dva díly, tak si myslím, že vás závěr rozhodně nezklame. Rozuzlení je sice mírně předvídatelné, ale pořád si udržuje velmi dobrou úroveň.

3 29.04.2022

Pana profesora Flégra jsem viděl poprvé v době Covidu na fotografii u jakéhosi novinového článku. Titulek si už přesně nepamatuji, ale vyzníval velmi negativně. První co mne napadlo, bylo "panebože, co je tohle za Frankesteina". Teprve o několik měsíců později jsem uvědomil, že jsem opět sednul na lep nějakému novinářskému smetákovi.

Po shlédnutí živých rozhovorů jsem pochopil, že pan profesor Flégr je velmi inteligentní a vzdělaný a jeho názory nejsou vůbec tak hloupé, jak je prezentují někteří novináři. Proto jsem si nakonec půjčil i tuto knihu.

Na Milých pokusných králících nejvíce oceňuji humor. Protože jsem se při čtení velmi dobře bavil. Ono to sice asi nebylo hlavním záměrem této knihy, ale já si místy připadal, jako když čtu Příběhy dobrého vojáka Švejka. A toho si v té spoustě negativních informací, která se na mě valí za všech stran moc cením. Rovněž oceňuji, že si pan profesor Flégr dovede dělat srandu sám ze sebe, což je z mého pohledu nesmírně důležitá vlastnost.

A po dočtení jsem se také přidal mezi pokusné králíky! :-)

3 29.04.2022

Kniha Roztěkaná mysl na mne zpočátku působila trochu teoreticky. V některých pasážích mi nebylo zcela jasné, na jakém základě dospěl autor ke svým závěrům, že ten či onen problém může ve svém důsledku vést k poruchám pozornosti. Osobně to však nepovažuji za zásadní nedostatek.

Hlavní přínos spatřuji v praktické části, která mi poskytla nový pohled na přístup ke svým dětem a k jejich výchově. Obecně jsou to spíše takové drobnosti a detaily, ale pro mne osobně nesmírně důležité. Dnes například přistupuji k některým emocionálním projevům svých synů s větším nadhledem a snažím se to brát více z té pozitivní stránky, že se své emoce nebojí dát najevo.

Shnutí: i přes drobné neporozumění autorovi v teoretické části, jsem tuto knihu nakonec shledal jako velmi přínosnou. Doporučuji všem lidem, kteří se zajímají o problematiku poruchy pozornosti a nebo prostě usilují o lepší porozumění svým dětem.

3 19.04.2022

Mezi světy je svým stylem trochu netypická kniha. Je to taková směs různých poznámek, útržků vzpomínek a pocitů. Já osobně jsem se s tímto stylem vyprávění zpočátku trochu trápil, ale po několika kapitolách jsem mu přišel na chuť.

Autorka podle mého názoru velmi dobře zachytila, co jí lezení po horách přináší, jak to ovlivnilo její životní priority a ukázala, že věk nemusí být překážkou pro cestování do obtížně přístupných oblastí. Osobně jí asi nejvíce závidím návštěvu Antarktidy.

Případným čtenářům bych doporučil, aby se nenechali odradit stylem knihy a více se soustředily na to, co je ukryto mezi řádky.

3 18.03.2022

O uskupení Anonymous jsem měl dosud jen velmi mlhavou představu. Občas jsem zachytil nějakou zprávu, ale nijak cíleně jsem si informace nevyhledával. Popis knihy mě však zaujal natolik, že jsem nevehál a pustil se do čtení.

Autorka popisuje historii Anonymous od jeho vzniku až po události cca v roce 2010 vedoucí k zatčení některých členů. Uvedené skutečnosti jsou popsány věcně, bez odsuzování a vždy s odkazem na zdroj informací. Většinou se jedná o maily a rozhovory. V případě, že měla autorka více zdrojů, které se rozcházeli, tak uvedla i k jakým informací se přiklání a co ji k tomu vedlo.

Na knize oceňuji, že je velmi čtivá. I přes svůj rozsah jsem ji přečetl doslova jedním dechem. Jediné co mne trochu mrzí je, že jsem se nedozvěděl, jak dopali jednotliví protagonisté u soudu. Podle mého názoru by bylo zajímavé dozvědět se, jak byly skutky jednotlivých členů Anonymous posouzeny soudem a jaké mělo dopadení další vliv na jejich život. V tomto směru jsem měl pocit, že příběh zůstal nedokončený.

Celkově odvedla autorka velmi dobrou práci. Knihu doporučuji všem, kteří se zajímají o uvedenou problematiku a rovněž všem rodičům. Anonymous totiž není jenom o partě hackerů, ale je to současně i kniha o tom, co a jak utváří a formuje mladé lidi. Aniž bych komukoliv stranil, tak v tomto směru ve mne kniha zanechala pocit silného znepokojení. A to je to hlavní, co si z ní odnáším.

Dávám plný počet hvězd.

3 17.01.2022

Jak je u Blaka Crouche obvyklé, je i tato kniha chytlavá a má rychlý spád. Zároveň má ovšem hodně logických chyb. Jednak název vůbec nedává smysl. Téma totiž mnohem více souvisí s kvantovou fyzikou a s teorií paralelních světů a nikoliv s představou temné hmoty. Tohle je ovšem jenom takový kosmetický detail.

Nemohu se ovšem ubránit dojmu, že se hlavní hrdina od počátku chová značně paranoidně. Místo toho, aby jednal chytře a zpočátku tak trochu "našlapoval", než zjistí co se ve skutečnosti děje, tak se hned vrhne po hlavě do akce. Zkrátka v tomhle mi příběh moc neseděl.

Podle mého názoru je Temná hmota průměrná kniha, která je sice čtivá, ale v některých místech logika příběhu trochu drhne. Chápu, že tohle je autorův styl, ale já bych zkrátka čekal více nápaditosti. Dávám tři hvězdy.

3 23.12.2021

Abaddonova brána je třetím pokračováním série Expanze. Od doby, kdy jsem viděl seriálové zpracování uteklo již několik měsíců, ale přesto se nemohu zbavit dojmu, že v této části se seriál již trochu odchýlil od své knižní předlohy. To samozřejmě není apriori špatně, ale občas mne to nutí k zamyšlení, zda to bylo skutečně jinak nebo už mi jenom neslouží paměť.

Co mi vyloženě nesedlo, tak to byla postava Anny. K ní jsem si zkrátka nenašel cestu a navíc mi přišla tak trochu nadbytečná. Také mi zde vyloženě scházela Avasarala se svými peprnými komentáři a úderným slovníkem. :-) Naopak jsem si velmi užil postavu Bulla, která mi v knize přišla mnohem lépe propracovaná než v seriálu.

V každém případě kvalita třetího dílu byla srovnatelná s předchozími knihami a tedy velmi dobrá. Těším se na pokračování a doporučuji všem fanouškům této série.

3 26.10.2021

Nevím čím to je, ale tento druh knih přečtu vždycky doslova jedním dechem. Se svými "horolezeckými" zkušenostmi z Araratu(5100m) a Damávadu(5600m) si připadám jako kopcolezecké batole, ale to mi vůbec nevadí. Zažil jsem situaci, kdy lidé kvůli výškové nemoci nemohli chodit nebo když to někdo zabalí třeba 150 m pod vrcholem, protože je semele psychika. Zkrátka i přes to málo si některé situace dovedu živě představit a je mi tento druh knih velmi blízký.

Já osobně nikdy na žádnou osmitisícovku nepolezu, protože je to nad mé psychické i fyzické schopnosti, ale o to raději si o tom sem tam přečtu nějakou knihu od borců, kteří toto riziko podstoupili a měli to štěstí, že se vrátili. Z knihy je totiž patrné, že často je to spíše otázka štěstí a že ne při každém toto štěstí vždy stojí.

Přeji autorovi další úspěšné výstupy a doufám, že s námi opět podělí o své zážitky.

3 06.10.2021