pavel9410 komentáře u knih
Uplne mne to pohltilo. Pribeh, styl vypraveni, postavy, realie I to, ze se dej nevysvetluje polopaticky, ale postupne se odkryvaji ruzne pohledy na vec.
Na zacatku mi delaly problemy ty ukrutne dlouhe vety pres cely odstavec, ale nakonec jsem si na ten rytmus zvykl a docela mne to vtahlo. Nakolik je to prozite a nakolik odkoukane?
Precetl jsem na jeden zatah. Nakonec to bylo lehke prekvapko. Jenom mi nesedelo to opakujici se All right.
Tech poslednich par stranek, kde se vsechno vysvetlovalo vypravenim, mne prislo lehce prekombinovane, ale jinak to byl opet vytecny thriller.
Ze serie jsem si nejdriv precetl druhou knizku, ted jsem se vratil k prvni.
Napinave, precteno za odpoledne, vypada to, ze si bingnu jeste dalsi dily.
Zacatek a zaver ok, ale asi nejsem ta spravna cilovka. Prostredek mne lehce nudil, Mirek byl jasnej Dusin a Veronika mi byla krajne nesympaticka pres vsechna jeji prozreni. Z ceho kdo zil, kde ex-student sehnal penize na rocni najem chaty? Vystudovala nakonec tu psychologii? No. Lehce to kulha, mi tak prijde. Ale konec dobry, vsechno dobre. A jestli neumreli, tak spolu ziji dodnes.
Je to takovy koktejl namichany z Hawkingovych praci, jeho zivota a vzpominek na nej. Styl mi moc nesedel, hodne to skakalo z tematu na tema a pritom se nektere veci opakovaly tolikrat, ze jsem mel pocit, ze ze mne autor dela blba. Za mne spis zklamani.
Fajn knizka, kdyz ma clovek chut se trochu pobat. Nektere veci mi tam prisly lehce naivni, ale to tak nejak patri k zanru.
Nasel jsem u nasich na chate. Fajn cteni na dovolenou, i kdyz z nekterych “soudruzskych” praktik naskakuje husi kuze. Je videt, ze to vyslo v 69, driv nebo pozdejs uz by to neslo.
Velice lidsky popsane osudy, ktere klidne muze zit nekdo kolem nas. Chvilemi dost vtipne, zadna velka sentimentalita. Vecne ale zaroven emocionalni. Diky za vyzvu!
Cetl jsem v originale. Neni to jenom o navycich, ale i obecne o tom, jak si veci usporadat. Par dobrych napadu jsem si vzal. Treba zacit aspon s 2ma minutami. Nebo retezeni navyku. Vizualizace. Ze nejde jenom o ten navyk samotny, ale o to, jakym chci byt clovekem. Ze mit cil (zabehnout maraton, mit na ucte milion, …) muze byt kontraproduktivni, protoze co potom?
Jeden z navyku, ktere mam je po precteni knizky jit na databazi knih a tam si ji zaznamenat. Vcera vecer (kdyz jsem tuhle docetl), tak jsem na to hned sel - a ouha, neslo mi se prihlasit pres ggl. Hnedle je videt jedna poucka z knizky v praxi - ze to musi byt lehke a co nejvic zautomatizovane.
Ale zpatky ke knizce - obcas mne tam stvalo to opakovani se dokola, ale vzhledem k tomu, ze je to kniha o navycich, ktere se opakovanim utuzuji, tak to nakonec dava smysl. Co fakt ocenuji, ze v tom nejsou jenom motivacni kecy, ale i spousta praktickych prikladu.
Silny pribeh, skvele odvypravene. Az je z toho cloveku fakt smutno.
Lepsi uvod do teorie her jsem jeste necetl. Neni to zadna vysoka matematika, jsou v tom dobre vysvetlitelne priklady interakci (treba vyber do ktere hospody pujdeme). Zabavne.
Jenom pozor - neni to o zadnych pocitacovych hrach, ale spis o tom, jak se rozhodujeme.
Poslouchane jako audioknizka. Nejdriv jsem si rikal, ze je to fakt nejaky cestopis - tolik detailu, super popisy, nalada v tymu. Pak prisla postupne ta tisen - neco se stane. A ke konci jenom - ne, nechodte tam!
Neni to zadna lekacka, ale tu atmosferu ze mne nikdo jen tak nedostane.
Docteno a nevim uprimne co si o tom myslet. Stockholmsky syndrom, pribeh, ktery je zaroven hodne syrovy, pritom ma ale i svoji poetiku? Zvraceny sen cloveka, ktery si pestuje svoji sbirku? Uf, asi mne tento pribeh bude strasit jeste nejakou dobu.
Precteno na dva dechy. Brilantni zapletka i odhaleni minulosti Rose.
Precetl jsem v ramci ctenarske vyzvy. Dej je dost predvidatelny, postavy mne zas tak moc nezaujaly, cele mi to prislo lehce jako cervena knihovna smrncnuta detektivkou.
Deavera mam rad a nova postava detektiva/hledace odmen mi docela sedla. Je to samozrejme takovy lonely wolf, hodne systematicky, ale ne zas takovy puntickar.
Diky i za skvely preklad. U nekterych knizek z prostredi pocitacu mam pocit, ze autor nebo prekladatel vubec nevi o cem mluvi, ale tady to sedlo do detailu. Tesim se na pristi dil.
Policii jsem nejak v mych Nesbovkach vynechal (asi jsem potreboval lehce pauzu), ale po precteni musim uznat, ze nepravem. Je to svezi, s napinavym dejem az do konce.