Pavlina50 komentáře u knih

Nebylo to vysloveně špatné, ale předchozí knihy od této autorky se mi líbily trochu víc. Je to kniha zaměřená spíš na dokola se opakující vysvětlování pocitů, myšlenkových pochodů jednotlivých postav a pitvání minulosti, a to vše na úkor jakéhokoliv děje. Byla tam také patrná snaha o zakomponování většího množství postav, ale na můj vkus byly opravdu dost málo rozpracované. Například dějové linky kolem rodiny Devina nebo kolem Nancy a Neila mi přišly vcelku zbytečné. Závěrečné rozuzlení mě také nijak extra nenadchlo, takže i přes tradičně dobrou čtivost knih této autorky hodnotím jen jako průměr. Neurazila, nenadchla.

8 11.06.2021

Jen čtyři dny děje a cca 500 stránek…..a přitom kniha vůbec nenudila. Klobouk dolů před autorkou. Je to další z dobře zpracovaných témat Magdaléniných prádelen, i když tentokrát slouží nechvalně proslulá historie prádelen jen jako motiv ke zločinům aktuální doby. Motiv msty je tak nastaven hned úvodní kapitolou a zbývá jen vyřešit, kdo z toho obrovského množství lidí, kteří tyto ukrutné instituce zažili na vlastní kůži, má po tolika letech potřebu takto krutě se mstít.
Činy z minulosti, které byly samotným obětem přisouzeny, dávají člověku prostor k přemýšlení, zda zločin je vůbec zločinem anebo jen spravedlivým trestem za spáchané zlo, když selhává justice a vůbec celý společenský systém.
Někdy prostě člověk sympatizuje trochu víc s pachatelem zločinu, než se samotnými obětmi. Škoda, že hned na obalu knihy je avizován velký zvrat v závěru knihy. Ten sice opravdu přijde, ale vzhledem k jeho očekávání na mě už bohužel nezapůsobil asi tak, jak autorka zamýšlela. Ale jinak je to velice dobrá detektivka s poutavým námětem a čtivým zpracováním.

8 08.06.2021

Velké rozpaky.
Začátek knihy se mě sice hodně zaujal, ale škoda té rapidně klesající úrovně s přibývajícími stránkami. Ta „temná stránka“, tzn. samotné zločiny, se mi zdály zpracovány docela dobře, ale samotné vyšetřování…? Co to mělo být?
Často to na mě působilo spíš jako parodie na thriller – pokud takovým způsobem pracuje FBI, tak „potěš pánbůh“… Absolutní nelogičnosti, díky kterým kniha u mě ztrácela na důvěryhodnosti – nelogické a akční zatýkání bez jakýchkoliv podnětů a důkazů kdekoho, na koho hrdinka kdekoliv náhodně narazila, její údajný geniální instinkt, kdy si byla intuitivně několikrát naprosto jistá, že „je to určitě náš člověk“ (aby za deset minut sama opět svým geniálním instinktem usoudila, že se spletla) atd. …tomu se fakt nedalo uvěřit.
O překlepech v e-booku se už zmiňovat ani nebudu, o nich je tu už napsáno až až.
Škoda…ale i přesto ještě tohoto autora určitě zkusím.
Za mě jedna hvězdička za nápad s motivem pachatele a ta druhá za první třetinu knihy.

2 07.06.2021

Tuto knihu jsem si stáhla, abych měla vždy něco po ruce a mohla si tak krátit různá čekání na cokoliv. Nic velkého jsem tím pádem od ní ani neočekávala, a možná právě proto jsem byla docela mile překvapena. Kniha není moc obsáhlá, její zápletka zajímavá, celkově je to nenáročné a docela napínavé čtení. Hvězdičku strhávám pouze za závěr, který mě trošku zklamal, očekávala jsem podstatně hlubší seznámení s identitou pachatele a podrobnější rozvedení motivu k jeho činům. Nicméně k tomuto autorovi se určitě ráda vrátím a další „čekání na cokoliv“ zkusím strávit i nějakou jeho další knihou.

2 03.06.2021

Je to čtivý příběh o životním tajemství jedné rodiny, a nejen o ženské síle, ale i o určitém selhání, také o obrovské lásce k dětem, u které je někdy i lež omluvitelná. Kniha dokazuje, že téměř v každé rodině existují nějací kostlivci ve skříni, kteří z ní přece jenom většinou někdy vylezou ven, a je nutné se s nimi vypořádat. Kniha je psaná jednoduchým jazykem bez zbytečných a zdlouhavých „příkras“, věcná, srozumitelná, uvěřitelná. Za mě palec nahoru.

20 27.05.2021

(Možný spoiler!) Hodně zajímavý příběh o jednom malém vězení, o jednom velkém útěku a o jedné obrovské snaze začlenění se do standardního života.
Zatímco pro „Mami“ je život v Pokoji jedno neskutečně velké utrpení, pro malého Jacka je synonymem celého, šťastného a naprosto normálního světa.
Podobné příběhy - pokud mají šťastný konec - téměř vždy končí útěkem a šťastným shledáním s rodinou a blízkými lidmi.
Tento je ale trochu jiný, zde totiž útěkem velká část příběhu teprve začíná.
Zatímco „Mami“ se vrací do života, který kdysi znala, pro Jacka je to ztráta absolutně všech dosavadních jistot. Teprve teď začíná objevovat a bojovat s běžnými a nám naprosto přirozenými věcmi, jako jsou například schody nebo boty. Zjišťuje, zda všichni noví, neznámí lidé kolem jsou opravdu skuteční nebo ti „televizní“. Pokoj byl pro něho bezpečí, „Venek“ vnímá spíš jako nejistotu a důvod k ostražitosti.
Celá kniha je psána právě z pohledu Jacka, takže spolu s ním poznáváme jeho pocity a myšlenky, radosti i strachy. Příběh je vyprávěn jeho dětským jazykem a jeho vnímáním, kdy nic z toho, co se děje v Pokoji, vlastně není nenormální. Ve své dětské nevinnosti a neznalosti běžné „hmotné“ věci považuje vlastně za kamarády, přirozeně s nimi hovoří a dává jim téměř lidský statut (například „ahoj Židle“, nebo „jdu k Umyvadlovi“).
Druhá polovina knihy otevírá spoustu dalších otázek, pro koho je život mimo Pokoj vlastně těžší. Ani pro „Mami“ to totiž není konečná úleva a automatická vstupenka do šťastného života. Jizvy a prožitky z věznění nejde tak jednoduše vymazat a „Mami“ zjišťuje, že vůbec není jednoduché se se vším vyrovnat, automaticky se začlenit zpátky do společnosti a navázat tam, kde byl původní život násilně přerušen. Paradoxně je to pro ni možná ještě těžší než pro Jacka.
Nechci moc přemýšlet a spekulovat nad tím, jak moc byly některé úseky knihy nereálné a těžko uvěřitelné, kolik přímo pohádkových náhod se událo a nasměrovalo tak další děj (zejména situace kolem útěku), kniha mě totiž opravdu strhla. „Bojotečného“ Jacka jsem si prostě zamilovala.

5 27.05.2021

„Drazí moji,“ pohlédl na ně, „nikdy nepodceňujte hloupost většího množství lidí…“

Velice silný příběh, který jsem po přečtení musela trochu rozdýchat.
Příběh dvou - pro někoho svérázných, pro jiné zas podivínských bratrů, kteří se v životě řídili pouze heslem: „Od nikoho nic nechceme a nikomu nic nedáme.“ Za hlavní poslání svého života přijali dodržení slibu daného svému otci, aby vždy chránili vlastní majetek a nedopustili, aby o něho přišli. Co ale dodržení takového slibu v kontextu dějinných událostí 20. stolení bude obnášet, to si asi ve chvíli slibu ani jeden z nich nedokázal představit.
Velice čtivým způsobem je zde ukázáno, jak zrůdné jsou jakékoliv totalitní režimy. Oba bratři jsou navzdory svému určitému podivínství dost sympatičtí, absurditu některých situací korunují svými až humornými slovními reakcemi, kdy se člověk navzdory mrazivé situaci kolikrát neubrání dokonce i smíchu. Například incident s potřísněnou holínkou hnojem a následná slovní přestřelka (vysvětlení orgánům) byla prostě skvělá! Nicméně to, co díky svému nezlomnému přesvědčení museli zažít, k smíchu rozhodně nebylo.
Musím se přiznat, že neméně mě zasáhl i osud faráře Hřiba, kdy mnou při jeho vyprávění „zážitků“ patnáct let následujících po jedné výstižné mši na jedné straně cloumal neskutečný vztek, na druhé straně mě deprimovala totální bezmoc a zároveň také fascinovala jeho neskutečná odvaha a síla.

„Když Bůh dopustí, aby dobří lidé byli vydáni napospas zrůdám, nemá jim co odpouštět.“

Navzdory těžkému a silnému tématu je kniha psána naopak velmi lehkým, jednoduchým stylem, kapitoly jsou většinou velice krátké a srozumitelné. Autor se vyhýbá podrobnějším popisům a detailům dané doby a prostředí a opravdu mě překvapilo, že i tak krátké a jednoduché kapitoly dokážou tak emotivně a přehledně zmapovat danou dobu a režim. Úryvky z Rudého práva atmosféru už jen krásně dokreslovaly. Většina kapitol má svoje pointy, a i když se někdy zdají zbytečné, každá svůj význam a zasáhne nějakým způsobem do dalšího děje.
Po přečtení poslední stránky s velice výstižným citátem Karla Čapka jsem si vzpomněla na úvodní myšlenku z knihy „Hlas kukačky“, kterou jsem četla nedávno a která mi připadá stejně výstižná i pro tuto knihu:

„Na některé věci se zapomenout nesmí už proto, aby se nemohly opakovat, protože plynoucí čas vždycky nahrává viníkům a lidská paměť je krátká.“

Pod tato slova se klidně podepíšu.

15 26.05.2021

Myslím, že největší síla této knihy je v „onom zvratu“, který je i tady v komentářích hodně zmiňován. Pro mě to byl opravdu slušný šok, protože celá první půlka knihy mě zas až tak moc nebrala a připadala mi docela zdlouhavá, nic zásadního a poutavého se v ní vlastně nedělo. Pořád se mi honily hlavou otázky, proč je kniha tak vysoce hodnocena. Ale přesně v té půlce jsem to dokonale pochopila. A tak jsem se vrátila na znovu na začátek, abych zjistila, zda jsem opravdu tak špatný a nesoustředěný čtenář a tak zásadní věc jsem přehlédla. Myslím, že zvratový záměr autorce prostě dokonale vyšel… hezky si s námi pohrála. Za mě je tato kniha opravdu výborný, mrazivý a velice slušně propracovaný psychothriller, který po úvodní dramatické zápletce čtenáře tak trochu pomalu zklidňuje a ukolébává a následně naopak nabírá opravdu strhující tempo a graduje. Přesto ale dávám o jednu hvězdičku méně, protože ten rozjezd (až do půlky knihy) byl na mě opravdu až moc dlouhý.

8 26.05.2021

Bohužel, toto mě vůbec nezaujalo. Anotace i dost vysoké hodnocení mě nalákaly, ale následovalo velké zklamání. Zápletka je sice zajímavá, ale vůbec mě nesedl styl psaní, připadal mi velice neosobní, nedokázal mě nijak vtáhnout do děje, a ačkoliv minulost hlavní hrdinky i současná zápletka byly dost kruté, absolutně mě to nechávalo chladnou a nijak mě to emočně nezasáhlo. Vlastně mi nakonec bylo úplně jedno, jak to dopadne, necítila jsem vůbec žádné napětí a to se mi u knih s podobnými náměty zas tak často nestává. Nevím…po této autorce už asi nesáhnu.

1 26.05.2021

Další ze sester a další příběh o hledání biologické rodiny. Tentokrát své kořeny hledá CeCe, která mi v minulých dílech nebyla moc sympatická, zejména díky svému podivně majetnickému chování k jedné ze svých sester. Ovšem její příběh ji postavil trochu do jiného světla, mnohé vysvětlil a hlavně - stejně jako v případě jejích ostatních sester - pomohl k jejímu přerodu v samostatnou a sebevědomou ženu, která si ujasnila, co od života chce. Celá tato série je vlastně jakoby taková romantická limonáda, ale limonáda z vcelku kvalitních surovin a ne jen chemicky zbarvená voda. Ano…. všechny příběhy této série jedou podle téměř jednotné nastavené šablony hodně balancující na samotné hranici naivního kýče, takže vlastně již od druhého dílu jsou děj a pointa velice rychle předvídatelné. Ale já mám i přesto pro příběhy sedmi sester obrovskou slabost. Pořád je to pro mě hezká, milá, čtivá oddechovka, prostě mě opravdu baví…Možná bych uvítala, kdyby se tohoto nápadu se sedmi adoptovanými sestrami chytil nějaký scénárista a zkusil z toho vytvořit nějakou sedmidílnou minisérii.

„Láska je ta nejvíc i nejmíň sobecká emoce na světě…a obojí se od sebe nedá oddělit. Potřeba být milován soupeří s touhou dopřát druhému štěstí…“

6 19.05.2021

Je to celkově moje třetí kniha od tohoto autora a trochu mě mrzí, že jsem dříve četla až následný příběh z této série -Řekni lituji- a tím pádem jsem už znala budoucí vývoj jednotlivých postav. Ale to je problém můj a ne samotné knihy.
Nicméně je to další velice dobrý psychothriller - pachatel a jeho motivy jsou dostatečně vyšinuté, aby udržely pozornost čtenářů, hlavní kladný hrdina – Joe je sympatický a pochopitelný. Mě osobně dost baví „důchodce“ Ruiz se svým osobitým a sarkastickým humorem. Zaujaly mě také prostřihy vyprávění z pohledu pachatele, které přibližovaly jeho způsob uvažování, myšlenky a plány, které se mu rodily v hlavě a které nám čtenářům naznačovaly, jakým směrem se bude děj posunovat dál. Drobnou výtku mám pouze k délce knihy. Hodně se v ní probíral osobní život Josepha a připadalo mi, že některé popisované situace z jeho života nijak klíčový příběh neposunovaly dál, byly vcelku zbytečné a knihu tak někdy jen bezúčelně natahovaly. Možná by knize prospělo, kdyby měla o několik stránek méně. Ve srovnání s knihou Řekni lituji, která mě naprosto dostala, se mi tento příběh zdál přece jenom trošku slabší a chtěla jsem proto dát o hvězdičku méně. Ovšem závěr knihy mě svým nečekaným strhujícím tempem přesvědčil, že si i tu pátou hvězdičku přece jenom zaslouží.

„Už tě nemiluju“, říká prázdně, chladně. „Ne tím správným způsobem – ne tak jako dřív.“
„Není žádný správný způsob. Je jenom láska.“

7 19.05.2021

Doba normalizace z pohledu nevinné naivity malého dítěte.
Helenka se svým vnitřním světem, který si vykládá naprosto po svém, je prostě kouzelná!
Ale na druhé straně musím přiznat, že než jsem si přečetla tuto knihu, viděla jsem to neskutečně skvělé divadelní představení s Bárou Hrzánovou, a tak je mi jasné, že právě Bářin výkon hodně ovlivnil i moje vnímání této knihy.
Kdybych Budžese četla znala jenom jako knihu, možná bych nějakou tu hvězdičku ubrala, ale vzhledem k tomu, že jsem při čtení pořád před sebou viděla tu vynikající Báru, která svým výkonem celý příběh posunula do vyššího levelu, nemůžu dát prostě méně než plný počet hvězdiček.

11 16.05.2021

Kniha o tom, jak je nebezpečné hrát si na Boha.
Kingova klasika, ve které je základním motivem důsledek absolutní neschopnosti vyrovnat se ztrátou blízkého člověka. Zároveň je to kniha, kterou bych rozhodně nedoporučila číst těm, kdo mají malé děti.
Nápad je bezesporu vynikající, ale nesedl mi moc styl vyprávění, který byl pro mě takový docela rozporuplný - u některých pasáží knihy jsem díky atmosféře a napětí ani nemohla dýchat, ale velká část knihy se mi zdála zbytečně rozvleklá.
Ale ke konci kniha nabírá opravdu velice rychlé obrátky a z posledních několika vět – zejména té úplně poslední - mě skutečně šíleně zamrazilo.
Teď už si budu vždycky pamatovat, že mrtvé je opravdu lepší nechat odpočívat v pokoji.
Nicméně, bez ohledu na originální nápad...z čtenářského pohledu je to u mě jen takový průměr.

7 16.05.2021

Dvě rodiny a jedno dítě. Obě jsou přesvědčeny, že je jejich....Knihu jsem si vybrala podle anotace, která mě dostatečně nalákala svojí originalitou.
Ale pro mě bohužel zůstalo jen u toho nápadu. Kniha mě moc nechytla, moc dobře se mi nečetla, děj mi připadal zdlouhavý, chvílemi jsem se nudila a chvílemi docela ztrácela. Četla jsem to proto spíš už ze setrvačnosti, abych se dopracovala k pointě.
Překvapivý závěr to sice mírně vylepšil, ale přesto - pokud u knihy sleduju, kolik stránek mi ještě zbývá do konce, což se mi u této stalo, pak ji asi nějak hodně kladně ani hodnotit nemůžu.

7 16.05.2021

Další napínavý příběh od Tess, tentokrát v hlavní roli s Maurou – případ, který je přímo propojen s její minulostí a osobním životem a Mauru v něm čeká několik opravdových šoků. Tess to opět velice hezky vymyslela, příběh má hlavu a patu, nenudí, autorka umí velice dobře udržet napětí a pozornost. Opět nemám proti knize žádné výhrady, Tess Gerritsen je pro mě už taky taková určitá sázka na jistotu.

7 10.05.2021

Výborné psycho. Od této knihy jsem nic výjimečného nečekala, o to překvapivější tak pro mě byla.
Příběh je koncipovaný jako monolog hlavní hrdiny Annie, která po neskutečně traumatizujícím zážitku absolvuje pravidelná sezení u své „cvokařky“. Samotný děj přímo v jednotlivých kapitolách tak přechází plynule a nenásilnou formou ze současnosti do její nedávné minulosti, kdy se stala obětí a teroru neznámého únosce. Celý příběh je psaný víceméně hovorovou mluvou, což mi vůbec nevadilo, naopak … vyprávění mi tak připadalo daleko reálnější a uvěřitelnější. Hodně sympaticky na mě působila i sama hlavní hrdinka. Nebyla to žádná křehká květinka, která by jen uplakaně čekala na statečného zachránce a po vysvobození se nechala okolím hýčkat a utápět v sebelítosti, byla to naopak hodně silná žena, která si i v té naprosto šílené situaci a v nejtěžších chvílích dokázala téměř vždycky zachovat aspoň určitou míru rozumu a zdravého uvažování. Vzpomínky na únos, které Annie líčí při svých terapeutických sezeních, jsou popisovány věcně, realisticky a hlavně bez prvoplánovitého sentimentu, čímž příběh nesklouzává do násilně dojímavého kýče. Kniha není moc obsáhlá, myslím, že přesně tak akorát, aby příběh nenudil, měl neustálý spád a téměř až do samotného závěru drží čtenáře pořád v napětí, protože velice dlouho zůstávají nezodpovězené hlavní otázky: kdo a proč. Pointa celého příběhu je opravdu šokující, mě osobně ale naprosto rozsekal ten úplně poslední rozhovor mezi Annie a „strůjcem únosu“. Při čtení těchto stránek jsem strašně zuřila. Stejně tak – ale s obrácenými emocemi - mě absolutně dostala poslední i věta knihy – jednoduchá, obyčejná, krátká, ale nádherně výstižná. Za mě pět hvězdiček plným právem – jedna z nejlépe zpracovaných knih v tomto žánru.

2 07.05.2021

Dvojka „sester“ mi v knihovně prozatím uniká, tak jsem ji přeskočila a vrhla se přímo a trojku. Ostatně sama autorka píše, že je jedno v jakém pořadí knihy této série čteme…
No, možná s tím zas až tak stoprocentně nesouhlasím. V právě dočtené trojce jsem narazila na několik okamžiků, které část osudu druhé sestry Ally už docela prozradily. Ale nechám se překvapit, zda jsou tyto indicie jen okrajové, každopádně o jedné docela tragické události v jejím životě už díky přečtené „trojce“ vím.
Ale zpět ke Star a jejímu příběhu. Je to opět velmi pěkně vystavěný a promyšlený příběh s náznaky drobných reálných historických fakt. Současný příběh Star hledání vlastních kořenů se odehrává v Anglii a prolíná se s druhou dějovou linkou, která začíná na počátku dvacátého století a její hrdinkou je emancipovaná Flora. Opět se mi líbilo to nenásilné proložení příběhu drobnými reálnými historickými fakty, v tomto případě se v příběhu objevuje přímo i anglický král Edward VII a rodina jeho milenky Alice Keppelové. Stejně jako v případě prvního dílu „sester“ se mi o trošku víc líbila ta historická linka, atmosféra staré Anglie na mě z knihy opravdu dýchala. I když byl děj mírně předvídatelný, autorka některými nečekanými zvraty i tak dokázala překvapit a tak jsem jen napjatě čekala, kdy v rodové linii dojde k tomu zásadnímu zvratu, který zapříčiní adopci Star. Už se těším na čtvrtý díl, protože jeho hrdinkou má být Cece, která díky své nerozlučnosti se Star má dost prostoru i v jejím příběhu. Docela se těším na hlubší seznámení s ní, protože v tomto příběhu mě docela iritovala, její fixace na Star mi přišla chorobně nezdravá, a tak jsem zvědavá na její minulost, která mi doufám tu snad až patologickou závislost zdůvodní.

5 06.05.2021

Další z knih, které patří už mezi klasiku, tak mi přišlo správné se s ní také seznámit. Je to dost kraťoučká kniha o cestě za snem dvou naprosto rozdílných přátel, Na jedné straně je to Lennie – slaboduchý silák, na druhé George – hlava dvojice a ochránce. Poselství knihy je sice docela zajímavé, ale na druhé straně si nemyslím, že je zase nějak výjimečné nebo převratné. Myslím, že existuje spousta dalších knih s podobným tématem a podstatně lépe, zajímavěji a emotivněji zpracované. Je to příběh, který je celý víceméně založený na jednoduchých, často se opakujících a krátkých dialozích (i když jejich opakování má pochopitelně s ohledem na osobnost Lennieho svůj jasný význam), sem tam proložený barvitým popisem krajiny. Říká se, že v jednoduchosti je síla, ale na můj vkus, tohle bylo jednoduché až moc. Do postav jsem se nedokázala nijak zvlášť vžít (možná to bylo i prostředím, které mi není moc blízké) a emoční vypětí jsem cítila opravdu až v samotném závěru knihy, který hodně vygradoval a byl opravdu velice silný.
Bohužel, ale ani to u mě nezměnilo celkový, neslaný - nemastný dojem z knihy. Kniha mě svým zpracováním nijak zvlášť neoslovila, nijak extra se mě nedotkla a ani nepřinutila k hlubšímu zamyšlení. Abych byla úplně upřímná - omlouvám se - ale na můj vkus je to kniha docela přeceňovaná, čekala jsem od ní daleko víc. Daleko víc mě ale tentokrát láká shlédnout film, který jsem také zatím neviděla a nějak intuitivně tuším, že by mě výjimečně mohl oslovit podstatně víc než samotná původní předloha. Tak se nechám překvapit.

4 06.05.2021

Mírné rozpaky. Ke knize mě přitáhlo nadšení a skvělé hodnocení ve zdejších komentářích, tak jsem očekávala dechberoucí thriller. Tak jsem četla a četla a ten WOW efekt prostě pořád nějak nepřicházel. Nemohla jsem se do knihy pořádně začíst - kromě slušné návnady v podobě úvodní kapitoly mi ani jedna z počátečních tří dějových linek nepřišla nijak extra poutavá a zajímavá, děj se mi dost vlekl, až jsem uvažovala, že knihu odložím. Ale zvědavost nakonec zvítězila a bylo to dobře. Zlom přišel víceméně přesně v půlce knihy, kdy začalo vycházet na povrch spojení všech tří dějových linek a děj tak konečně nabral pořádný spád. Propojením postav vyšla najevo velice dobrá promyšlenost příběhu, i když několik nelogičností a těžko uvěřitelných částí příběhu tam zůstalo (zejména to, jak s ohledem finální děj bylo po celou dobu popisováno manželství Niny). Ale pointa knihy byla nakonec moc povedená. Je to velice drsný a surový příběh, zejména proto, že se dotýká jednoho z nesmutnějších a nejbolestivějších témat – utrpení dětí, které nelze pochopit, a to se nikdy nečte lehce.
Moje pocity jsou tak dost rozporuplné, za první půlku knihy bych dala maximálně dvě hvězdičky, za druhou možná i pět, tak mi nezbylo nic jiného, než to objektivně zprůměrovat. Škoda toho na můj vkus až moc pomalého rozjezdu.

2 05.05.2021

Tak tohle byla opravdu parádní jízda. Do knihy jsem se neskutečně začetla hned od první stránky a pak už jsem neměla šanci, takže jsem četla hluboko do noci, dokud jsem neotočila stránku poslední.
Kniha se čte opravdu sama, výborně se mi orientovalo i vcelku ve velkém množství postav, s čímž u hodně knih mívám docela problém.
Sebemenší problém mi nečinila ani docela velká rozsáhlost knihy (cca 500 stran), v tomto případě díky neskutečnému spádu knihy jsem ji ani nevnímala. Každá kapitola měla smysl, žádné části knihy na mě nepůsobily jako zbytečné a navíc, nenudil mě ani jeden odstavec. Každá z tohoho velkého množství stran posunovala děj rychlým tempem dopředu.
Zápletka knihy byla velice dobře promyšlená, nepřekombinovaná a měla naprosto jasnou logiku.
Asi v půlce knihy jsem nabyla dojmu, že jsem pachatele naprosto jistě odhalila a po dlouhou následující dobu jsem se v tomto jen utvrzovala, zejména proto, že i vyšetřovatelé se postupně dopracovávali k podobnému závěru. Tak jsem byla evidentně pyšná, že jsem na autora „vyzrála“, ovšem nakonec to byla úplně předčasná radost. M. Robotham nakonec vše tak krásně zvrátil a předložil opět tak nečekanou finální pointu, že jsem opět zůstala jen koukat s otevřenými ústy.
Skvělé! Myslím, že v tomto žánru se jedná o jeden z thrillerů nejvyšší kvality. Den a noc strávené nad touto knihou opravdu nepovažuju za promrhané.

6 05.05.2021