Peršanka
komentáře u knih

Evžen Boček nešetří nikoho. Jen si to zkuste, smát se naplno a zároveň potichu v narvaným vlaku.


Bezva reportáž z pobytu za zdí. To děvče mi mluví z duše.


Sice mě to baví, ale nakonec ztratím pozornost a usínám. Místy za to může i překladatel. Tedy celkově mírně vtipná dřina. Jo a končím s podlouhlými uzeninami.


Nevím, jestli to dočtu. Je to jako oživovat Dickense a neznat jeho krevní skupinu. Prostě vznešeně se tvářící blábolení.


Skrze tento text jsem mnohé pochopila o lidech. Jsme jedné krve, oni i my.


Adam Kay řeže skalpelem, tupou břitvou i pazourkem. Kroutím se smíchy i bolestí.


Námět skvělý, ale styl kostrbatý. Chtělo by to zjednodušit.


Přiznávám, nezvládla jsem to jako celek. Takže různými přískoky a s žaludkem na vodě jsem to probrala a ani mi nevadí, že nevím, kdo vlastně mladou ženu věznil. Tolik krutosti a hnusu v jednom příběhu.


Trochu zklamání. Asi kvůli hlavní zápletce s polskými zloduchy. A slabší překlad, škoda.
