Pěšinka
komentáře u knih
Canto ostinato: Listopad, prožitky blízké zimy
Pavel Kolmačka
Ta skladba, Canto ostinato, bez ní by byl román poloviční. Jazyk na letmém otevření není nijak poeticky třaskavý, spíše jde o myšlenkový svět, který se odehrává za ním. Kolmačka tká a rozprostírá síť pohledů a zkušeností s odcházením z toho světa. Smrt jednoho najednou otvírá dveře vzpomínkám na naše předky, otázkám po posmrtném životě, hledání sebepochopení a touze po zacelujícím smíření.
Fú
Ewald Murrer (p)
Fú, výborná sbírka, krásně graficky zpracovaná. Název - dětské citoslovce i dech východních dálek. Murrerova hravost se prolíná se smyslem pro tajuplnost. V horách Fú potkává čtenář dříve neviděné, neslyšené… v jejich mlhách se může i bát, ztrácet se a někdy v něm i pěkně zamrazí.
Útěcha z ornitologie
Jan Frolík
Komplexní sbírka J. Frolíka. Básně kratších forem - haiku, dvojverší, pozoruhodný cyklus o vlastní matce - Matka v pětaosmdesáti. Frolíkův jazyk není třaskavě obrazný, jinotajný či neproniknutelně básnivý. Jeho poezie je lehká, střídmá, reflexivní, vycházející z vlastních pozorování a poukazující na novost viditelných obrazů, zahlédnutelných během pozorování každodenního života.
Melancholie II.
Jon Fosse
Moje první setkání s Fossem. Velikost písmen “jak pro důchodce je nakonec pro knihu o stáří, ztrácení paměti a vytrácení z tohoto světa příznačná. Překvapivý byl pro mě především ten úsporný neobrazivý, čistě dějový jazyk, který však zároveň díky své repetitivnosti sugestivní obrazy přináší.
