petra.kind
komentáře u knih

Slepá mapa mi stejně jako kniha Hana přinesla krásný čtenářský zážitek. I teď je mi po dočtení tak nějak smutno, ale i hezky zároveň. Moc se mi líbí styl, jakým paní Mornštajnová píše, a to včetně toho, že příběhy podává prostě. Některé věty jsou v knize jakoby mimochodem, ale stejně se mi nad nimi tajil dech, když jsem si uvědomila, jak velký význam mají s ohledem na historický vývoj událostí.


Asi už jsem těch detektivek přečetla moc. Dívky z trajektu patří mezi ty slabší. K napínavým a vyhroceným scénám docházelo hlavně díky jednání některých postav, které vyloženě odporovalo logice. Hlavní hrdince bych to možná ještě odpustila, ale policii? To nééé...


Přiznám se, že po tom, co jsem viděla (nečetla) Sedmilhářky, jsem od této knihy čekala víc. De facto je vzorec stejný jako u Sedmilhářek, jen ta tajemství jsou jiná. Nicméně knihu úplně nezatracuju. Jako oddychové čtení je určitě fajn :)


Knížka byla opravdu čtivá, protože autorčiny zážitky jsou v našich podmínkách jen těžko představitelné. Opravdu hodně drsná sonda do vězeňského života. Za chyby se platí a hlavní hrdinka za tu svou zaplatila opravdu hodně. Vyplnit 7 a půl roku svého života takovými zážitky, to je opravdu strašné.


Zajímavá kniha. Líbí se mi styl vyprávění, který je trochu jiný než u většiny knih tím, že hrdinka vypráví, co se jí stalo, vrací se do minulosti. Některé pasáže se mi zdály trochu přestřelené a taky tam jsou určité náznaky, které prozrazují, kdo bude oním vrahem. Ale rozhodně jsem se při čtení nenudila a ani jsem neměla problém se začíst.


Srdcová záležitost z dětství. :) Doteď si vzpomínám, že poprvé jsem Děti z Bullerbynu četla o prázdninách u babičky, kdy jsem v její knihovně našla vydání, které patřilo mé mamce. Prostě nostalgie jak se patří. :) Určitě jedna z nejkrásnějších knížek pro děti.


Na knihu mi stačil víkend a zbytek neděle jsem strávila vyhledáváním informací o "vlacích naděje". Velmi zajímavý a čtivý příběh. Kolik dětí takto bylo a je okrádáno o dětství a musí tak brzo dospět...?


První část knihy se čte opravdu docela těžko a dost jsem se nudila, nicméně o to víc ale dokáže překvapit to, co se v knize odehrává dál. Dokonale jsem se nechala autorkou nachytat :)


Harrymu Holeovi jsem přicházela na chuť jen velmi pozvolna. Vlastně až po přečtení čtvrtého dílu jsem vyloženě zatoužila přečíst si další a Pentagram rozhodně nezklamal. Velice napínavé se skvěle gradujícím dějem. Ještě že jsem to s Harrym nevzdala :)


Těžko se mi hledají slova, kterými tuto knihu popsat. Asi jedna z těch nejkrásnějších, které jsem měla možnost číst. Nejkrásnějších a nejsmutnějších...


Knihy ze série s Malin Forsovou patří mezi mé oblíbené a ani Zeměbouře rozhodně nebyla zklamáním. Líbí se mi, že kniha dává prostor nejenom vyšetřovatelce a alkoholičce Malin, která tak tak balancuje na hraně, aby zůstala střízlivá, ale že je v každém díle poodkryto soukromí ostatních členů policejního týmu, takže je neznáme pouze povrchně. Promlouvání mrtvých a obětí je něco, co tyto knihy odlišuje od ostatních autorů a knih tohoto žánru. Chci další díl! :)


"After all this time?" "Always!" Toto je opravdu srdcová záležitost. Poprvé jsem tuto knihu četla před asi 15 lety. Tenkrát Harry opravdu frčel, ale já jsem nad ním ohrnovala nos. Jenže pak byla nuda, pršelo a já teda po sáhla po prvním díle, když už ho můj mladší brácha měl doma. A byla to láska na první a rozhodně ne poslední přečtení. Knihy čtu doteď, vracím se k nim snad každý rok a nedám na ně dopustit :)


Knihu jsem si koupila, protože se mi líbily předchozí Bábovky, ačkoliv to trochu vybočuje z žánru, který čtu běžně. Ale u této knihy mám trochu problém se stylem vyprávění. Zprvu mi přišel zajímavý, ale s přibývajícími stránkami mi začínal být spíš na obtíž a ke konci mě vyloženě otravoval. Asi jako když opakovaný vtip přestává být vtipem. Nicméně stěžejní děj a nápad mě zaujal a i přes můj subjektivním problémem se stylistikou :D, se mi kniha četla dobře a rychle. Takže jako oddychovka se to dá.


Kniha je čtivá, pořád jsem se chtěla dozvědět, co bude dál. Opět se zde střídalo vyprávění jednotlivých postav, i když zezačátku mi dělalo problém se v nich orientovat, protože těch vypravěčů je víc než v Dívce ve vlaku. Když si to tak vezmu, jinak by se to na tolik stran ani napsat nedalo, protože ve výsledku se tam toho zas tolik neudálo :) Závěr moc nepřekvapil, v tomto byla Dívka ve vlaku určitě lepší a taky více držela čtenáře v napětí. Ale byla to fajn oddychovka mezi těmi mými obvyklými mordy :)


Zajímavý pohled na věc, zajímavý styl vyprávění a kniha celkově je čtivá. Stačily mi dva dny na to ji zdolat, protože jsem byla zvědavá jaký bude závěr. Ale zpětně... rozhodně to není kniha, která by nějak vybočovala z toho, co už jsem četla a o čem bych byla schopná nějak zaníceně a dlouho vyprávět. Sice je to označováno jako temný psychothriller, ale četla jsem teda i temnější psycha.


Lehkost, nadsázka, ironie a takové zážitky, že jsem i já najednou zatoužila být dobrodruhem :) Skvělá oddechovka. Jediné, co mě štve, je, že mám to původní vydání s tím nehezkým přebalem! :D


Jsem ráda, že jsem se ke knihám dostala až byly všechny vydané, protože čekání na třetí díl by bylo strašné. Příběh je vykonstruovaný tak, že mi nad fantazií a smyslem pro detail autora padala sanice. Jen jsem trochu měla problém orientovat se v jednotlivých postavách (a že jich tam je fakt požehnaně), protože mi ta švédská jména přijdou všechna na jedno brdo :D Třetí díl (a hlavně jeho závěr) je pro mě prostě taková třešínka na dortu, který se začal péct už na začátku toho druhého.


Zatímco prvním dílem jsem se prokousávala nejdřív trochu ztuha, druhý už jsem přečetla jedním dechem. Dvojice "Lisbeth a Mikael" je mi jedna z těch nejsympatičtějších a jsem ráda, že další díly se točí hlavně kolem Lisbeth, která je fakt svéráz. Líbí se mi postupné odkrývání pozadí příběhu a to jak kniha pořád drží v napětí. Ke knize se sem tam vracím a pořád nenudí!


Kniha, která odstartovala mé nadšení pro severské krimi, ačkoliv se rozhodně nedá říct, že bych měla takové pocity od první stránky. První polovinu jsem knihu odkládala, abych se k ní po čase vracela s tím, že když už jsem si ji koupila, tak ji musím dočíst a ještě že jsem tak udělala! Děj začal na obrátkách nabírat tak, že těžkopádný úvod byl hned zapomenut a při první příležitosti jsem naběhla do knihkupectví pro druhý a třetí díl!


Kniha ponurá, depresivní, ale krásná. Ještě dlouho po dočtení jsem se k ní v myšlenkách vracela. Nabízí trochu jiný náhled na dobu, která rozhodně nebyla lehká a už vůbec ne černobílá. Co všechno s lidmi dokáže udělat válka...
