petrarka72 Online petrarka72 komentáře u knih

☰ menu

Smrt v zádech Smrt v zádech Asaf Gavron

Dvojí příběh, dvojí výpověď o dvou stranách téže mince, mezi realitou a blouzněním, mezi banalitou a vznešeností, s humorem i smyslem pro tragiku. Absurdita světa, v němž se o Bohu (židovském a muslimském) mluví, ale jenž je někde v nedohlednu; možná je jím slepý Osud...? Nejednoznačné postavy: atentátník nejen z vlastní vůle Fahmí v kómatu bilancuje dosavadní život, který se pohybuje mezi beznadějí a nenávistí, a "Krokodýl", zaměstnanec společnosti hledající úspory času pro komerční využití, přežije tři teroristické útoky v rychlém sledu za sebou. Velké ideje končí velkou deziluzí, důvody jednání se vyjevují jako malicherné, ušlechtilé cíle končí jako záminka pro osobní mstu... Nekomfortní čtení s výrazným přesahem.

"A než sebevražedný atentátník stiskne tlačítko, vykřikne Alláhu akbar?" "Ne. To by bylo příliš riskantní. Bůh je veliký i bez toho, nemusí se to pořád vykřikovat. To je jen takový mýtus." "A jak zaplatí jízdenku u řidiče autobusu?" "Úplně normálně. Když potřebuje deset šekelů, dám mu je. Když stovku, dám mu stovku. Pokud má být sebevražedný útok proveden v autobusu, vždycky nejdřív zjistím detaily - kolik stojí lístek, jestli mají studenti a vojáci slevu." "Čili bojovníci Hamásu mají slevu na jízdném, jako že jsou vojáci?" Diváci se smějí, až se za břicho popadají. Směju se s nimi. Tommy je na koni. "A povězte mi, když terorista sedí v autobusu a přistoupí stařenka, pustí ji sednout?" Publikum se válí smíchy. "Starým lidem se má pomáhat, ne?" (S. 149)

08.03.2022 5 z 5


Člověk za oponou Člověk za oponou Martin Goffa

Goffův/ Terencův nejlepší případ. Množství falešných stop je vyrovnáno s množstvím těch skutečných, příběh dvou grázlů s velkou láskou k matce je pozoruhodný, práce malých... pardon, v případě Terence nepochybně olbřímích šedých mozkových buněk je popsána pravděpodobně a výlety do jeho soukromí jsou střídmé, a proto zábavné. A emoce se dostaví, když to člověk nejméně čeká.

07.03.2022 5 z 5


Kouzelné pírko pro Gwendy Kouzelné pírko pro Gwendy Richard T. Chizmar

Tak. A Kingův Castle Rock se rozrostl do děl dalších autorů - a zjevně se ho hned tak nezbavíme (odkazů není zase tolik, ale jsou). Gwendy, tentokrát dospělá, kongresmanka USA s manželem na misi, opět doma, kde mizí malé holky a u mámy, která má možná rakovinu, znovu dostane na hlídání skříňku s tlačítky. Žánr - víc detektivka kombinovaná s pohádkou než horor, rozsah - delší povídka (tu a tam nastavovaná). Vcelku spokojenost, ale nadšení se nekoná.

06.03.2022 4 z 5


Nájemný vrah Nájemný vrah Lawrence Block

Vzpomínka... Block je vynikající vypravěč se smyslem pro silné postavy. Zabiják Keller je jen jedna z nich. Osobně mám nejraději nejprve policistu a alkoholika, později detektiva navštěvujícího schůzky AA Matthewa Scuddera.

05.03.2022 5 z 5


Rok poté Rok poté William R. Forstchen

Lepší než první díl v základním sdělení - lidi jsou nepoučitelní, jednou katastrofou jejich cesta za sebezničením nekončí...

05.03.2022 5 z 5


Holka ve výtahu Holka ve výtahu Michal Svoboda

Příjemné dva dny s očekávanou poezií. Autor přesvědčil na jednom veřejném čtení, knížka předplacena, zapomenuta, připomenuta a vyzvednuta - ze zvědavosti, co jsem to zase kdy a kde - a ta cesta se vyplatila... Devět vesměs milostných minisbírek, každá se specifickou náladou, vtipná a čerpající z nekonečného rezervoáru krásné češtiny, často s vizuální či hmatovou inspirací, nabízející verše v dobrém slova smyslu klasické, někdy působící lehce pozérsky či machovsky, ale vždy s okouzlením a hravostí ukrytými v základu... Knížku ponechávám ve své knihovně a těším se, až na ni zapomenu, náhodou najdu a budu znovu objevovat... Jo! A ilustrace jsou tak nenápadné, přitom přesné.

"Já biju srdcem o mříže/ Mají mne za blázna/ Smějou se neví že/ Až mříže prohryze/ Propadne do prázdna"

03.03.2022 4 z 5


Carmen - Skutečný život Hany Hegerové Carmen - Skutečný život Hany Hegerové Tomáš Padevět

Je příjemné se kromě Hany seznámit také s Carmen... Možná je těch všednodenních podrobností až moc, ale jejich charakter i střídání vlastně vystihuje rytmus a atmosféru jednotlivých životních období. Pětisetstránkový informačně výživný špalek členěn po desetiletích, jako by byl v er formě přepsán osobní a intimní deník v kombinaci s diáři a cestovními výkazy. Co mě překvapilo: otec jako "malý fašista", první a jediný manžel Dalibor Heger - zaměstnanec a později ředitel bratislavské opery (častokrát mě napadlo, kde vzala to jméno...), několikerá pomoc v nouzi od Jiřího Suchého, způsob "organizace" povolených zahraničních koncertů ("kupte si nový kostým, jedete příští měsíc na jeden den, hned se vracíte, v kapitalistické cizině nemáte co dělat, ale každá valuta dobrá"), rozchod s Jánem Roháčem již v polovině šedesátek (v jejím životě brzy na to, že se o něm mluví dodnes jako o jejím osudovém muži), nezáměrné, přitom geniální řešení ne-podpisu Anticharty, fakt, že song "Táta měl rád Máju Westovou" se původně jmenoval "Táta měl rád Lídu Baarovou", extempore s "přetrženými složenkami" a několikaměsíční vazba - a některé písničky, které jsem si dohledávala, neb jsem o jejich existenci buď neměla tušení, nebo na ně zapomněla... Co mě nepřekvapilo: evidentní náklonnost autora, která odráží lásku všech fanoušků a ctitelů Paní... Jako rozloučení je tahle kniha geniální.

01.03.2022 5 z 5


Revolvers Revolvers Oldřich Janeba

Zvláštně temná atmosféra, silná výpověď o posledních šancích, závislostech všeho druhu a světýlkách na konci tunelu. Přečteno rychle, bavilo mě to velmi.

26.02.2022 4 z 5


Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové Robert Bryndza

Znáte-li Bridget Jones, Zoufalé manželky a Sex ve městě, nic nového v této knize nenajdete. Ale je to přiměřeně vtipně, tu a tam příjemně ironicky napsaná oddechovka.

22.02.2022 3 z 5


Rudovláska Kejle Rudovláska Kejle Isaac Bashevis Singer

Noirový židovský příběh, který se čte sám; a vůbec nevadí, že některé části jsou slepené rychlým průletem toho, co se asi stalo, protože autor román zveřejňoval po kapitolách v novinách a podle všeho ho nikdy nedopsal (i když pro mne je konec jasný a logický). Je to čistokrevný Singer - humor se střídá s jakýmsi hrdým smutkem, vášeň kombinovaná s vědomím hříchu a vinou probleskuje snad z každého řádku, Stvořitel možná existuje, ale zdá se, že většinou není přítomen, konfrontace předrevoluční Varšavy s Amerikou nedopadá dobře ani pro jednu zemi a postavy žijí, jen dokud jim nedojdou síly. Kejle, Banem, Jarme, Max, Solče i Cirele - všichni tančí tak rychle, jak dokážou...

22.02.2022 4 z 5


Zeptej se ďábla Zeptej se ďábla Michal Vrba

To byla paráda. Po Praku a Kolem Jakuba třetí zásah. Tentokrát o době, jež pořád ještě neupadla do zapomnění, psychotickém účtování s minulostí, prostupnosti dobra a zla a světě, který končí, možná metaforicky, možná skutečně... Obrazově silné, s věrohodnými postavami a podmanivou atmosférou. A abych nezapomněla - s kupodivu katarzním vyzněním.

14.02.2022 5 z 5


Bulšit: O žvanění v organizacích, médiích, politice a ve vědě Bulšit: O žvanění v organizacích, médiích, politice a ve vědě František Koukolík

Ve světě zamořeném žvaněním, postpravdou, bullshit jobs a závislostí na zábavnosti/ jednoduchosti/ předvídavosti je tohle povinná četba.

11.02.2022 5 z 5


Vteřinu poté Vteřinu poté William R. Forstchen

Prvních 40 stran jsem prozívala (zase jedna srdceryvná story o rodině bez matky, jak čelí něčemu nehezkému; že by Švýcarský Robinson po americku? druhá odmocnina z Malevilu? nebo Blackout dva?); kolem strany 100 jsem upadla do šoku - tak začaly být popisované situace a obrazy drtivé; do strany 400 jsem se potom dostala rychle - a vzápětí docela dlouho nemohla usnout... Přitom je to racionálně vystavěná konstrukce, vcelku věcné podání postapokalyptického vývoje, v němž se svět, jak ho známe, po EMP závratnou rychlostí vrhá o pět století zpět do středověké temnoty včetně hladomoru, kultů, bratrovražedných bojů a každodenního zápasu o přežití... Ale strašné je, že brutálnější než tohle všechno je totální ztráta spojení se světem a tím i odříznutí od informací, ztráta naděje, že se aspoň něco někdy vrátí do normálu - a zejména rozhodnutí, která je nutné udělat, a odpovědnost za ně... Je to kruté a poučné v historii vojenství (autor má svůj obor zjevně hodně rád) i v přesné analýze, co se za dané situace po.ere hned a co až potom, zábavné jsou průběžné popkulturní odkazy i ten zmiňovaný patos ve vztahu ke všemu americkému... Zkrátka - díky za čtenářskou výzvu - bez jejího zadání číslo 7 bych se do Forstchena nepustila - a byla by to moje škoda...

08.02.2022 4 z 5


Expresionistické drama z českých zemí Expresionistické drama z českých zemí Zuzana Augustová

Fascinující svět dramatu a divadla, které existovalo před sto lety, hry vzniklé mezi rokem 1910 a 1924, zrozené ze zrychlení a zchaotičtění světa, šoku z první světové války a krize poznání. Svazek uvedený třemi studiemi, stati Expresionismus Ingeborg Fialové-Fürstové, Německy psané expresionistické drama z českých zemí Zuzany Augustové a České drama v souřadnicích expresionismu Aleše Merenuse. Uvedena díla známých autorů, pro které byl expresionismus jen odskokem od jiných forem a stylů (např. Franz Werfel: Návštěva z Elysia, Franz Kafka: Strážce hrobky, Fráňa Šrámek: Zvony, Jiří Wolker: Hrob). Pozornost věnována méně známým autorům s pozoruhodnými žánrovými díly různého rozsahu (Paul Kornfeld - pětiaktová tragédie Svedení, Ernst Weiss - ruskými romány inspirovaná Táňa, Max Brod: Vykupitelka - rozvinutý dialog hetéry s jejím návštěvníkem, Bartoš Vlček: Učeň, Leopold Wolfgang Rochowanski: Pevnost). Nejzajímavější a nejvíce zastoupeni jsou Jan Bartoš (Krkavci - černá komedie, apokalyptický Pelikán obrovský, Vzbouření na jevišti -pohrávající si s rozpory mezi světem skutečným a divadelním, snem a skutečností), Lev Blatný (Kokoko-dák -pracující se silnou stylizací a rytmizovanými pasážemi, aktovka Podzemí - variace na Orfea a Eurydiku, třístránkový žert Před nebeskou bránou, Černá noc - o nedokonané vraždě na mesiáši, karnevalová aktovka Svět tančí) a konečně Arnošt Dvořák, jehož Mrtvá (přízračná zpráva o návratu mrtvé milenky, jež smiřuje své dva ctitele), Balada o ženě vražednici (morytát v podobném duchu o odpuštění zločinu ve jménu lásky) a konečně Matěj Poctivý, napsaný spolu s Ladislavem Klímou (fantastická lidová veselohra o třech dějstvích, o posunovači hodinových rafijí, svedeném Čertem a krásnou Hedonou k ukradení státní kasy - a nakonec je z vůle lidu králem jmenován ministrem financí) by si zasloužily návrat na jeviště. Na závěr svazku manifest expresionismu Paula Kornfelda Oduševnělý a psychologický člověk, ediční komentář s verzemi některých her, medailonky autorů a jmenný rejstřík.

07.02.2022 5 z 5


Slídil Slídil Tana French

Podmanivý příběh, po dočtení přetrvává vědomí výjimečného, silného literárního zážitku - a zároveň rozporuplné pocity: celé to přesídlení Cala Hoovera z "velkého" a zlého Chicaga do "malého" přehledného Irska, jeho zžívání se s komunitou, s Reddyovic děckem, sousedem Martem a dohazovanou partnerkou končí (asi, i když relativně) dobře, přesto (jak už to u Tany French bývá) zanechává tesknou pachuť na patře. A mezi řádky zprávy o pátrání po zmizelém ambiciózním klukovi probleskují postřehy o ceně, kterou člověk platí, chce-li s vlky (nebo lidmi) býti. Protože někdy společné vytí nestačí...

06.02.2022 5 z 5


Děti modrého plameňáka Děti modrého plameňáka Vladislav Petrovič Krapivin

Vycházelo na pokračování v Ohníčku. Pro mne první silné okouzlení temným fantasy světem.
Edit po přečtení po 31 letech: Část toho kouzla se mi vybavila. Ale je to jednoduše napsaný příběh s ne úplně originální zápletkou. Samotnou by mne zajímalo, jak by obstál dnes u desetiletých čtenářů...

02.02.2022 3 z 5


Cesty na sever Cesty na sever Zbyněk Černík

Zakoupeno z nezřízené touhy dozvědět se něco zásadního o mých severských oblíbencích - P. O. Enquistovi, Larsi Norénovi, Ingmaru Bergmanovi... To se až na pár malých střípků nepovedlo (i když historka o Enquistově účasti na veřejné debatě v listopadu 1989 je velmi vtipná, stejně jako "hon na Bergmana") - ale z nenápadné knížečky se vyklubala zábavná jednohubka, pokrývající ve zkratce několik desetiletí české (nejen) kulturní historie pohledem oddaného vykonavatele exkluzivní a ne zcela doceněné práce.

31.01.2022 3 z 5


Propast Propast Jozef Karika

Je to čistokrevný horor - nic víc a nic míň - a z tohoto pohledu mi Propast přišla nad průměrem literatury tohoto typu. Dvě třetiny skvělé, závěr trochu zbytečně vysvětlující to, co už sdělily popsané situace a obrazy. Večerní čtení za extrémně větrného počasí mělo neuvěřitelně strašidelný nádech...

31.01.2022 4 z 5


Purpurový ibišek Purpurový ibišek Chimamanda Ngozi Adichie

Strhující příběh o osvobozování se. Vhled do kultury a způsobu života více či méně přizpůsobených Igbů a jejich potomků; na příběhu dospívající dívky Kambili příběh Nigérie jako místa ostrých kontrastů: původní "ortodoxní" Igbové kontra ti, co se přizpůsobili moderní, "anglicky mluvící" době, ti, kteří si to umějí zařídit kontra ti, co zoufale tančí tak rychle, jak dokážou, křesťané kontra tradicionalisté, střední třída kontra spodina, ti, co vyjí s vlky ve vojenské vládě kontra svobodymilovní intelektuálové... Do toho otec psychopat a lidumil zároveň, ženské probouzení, pronásledování režimem, smrt .. Parádní čtení.

30.01.2022 5 z 5


Poslední seance Poslední seance Agatha Christie

Příjemné. Jednoznačně top - Lampa: vynikající práce s náznakem.

29.01.2022 3 z 5