Petrush komentáře u knih
Při snaze a zachování si otevřeného přístupu věřím tomu, že tato kniha může pomoci zlepšit dlouhodobý vztah. A pro ty, kdo tyto předpoklady nesplní - počtete si, zamyslíte se, zasmějete se vtipným pasážím a po čase na knihu zapomenete.
Kniha je velmi čtivá, místy vtipná, celkově smutná. Umožňuje nahlédnout do každodennosti v době ne až tak dávno minulé. Postavy se mi ale zdály nevěrohodné a nejspíš proto pro mě bylo jejich jednání občas nepochopitelné. Poetičtější pasáže na mě působily uměle. Přesto ale kniha zanechala dojem.
Běžně tento žánr nevyhledávám. A přišlo příjemné překvapení. Chvíli mi trvalo se na tón knihy naladit, ale pak už to hezky ubíhalo. Zajímavé myšlenky, místy vtipné, místy vážné. Celkově tuto knihu hodnotím jako vyváženou všehochuť a netradiční čtení.
V knize je několik podle mého názoru dobrých myšlenek, např. metoda pevného objetí nebo důležitost vzoru. Ano, tisickrát omíláno, že rodiče mají jít vzorem, ale tady je to napsáno opravdu dobře. Také souhlasím s tím, že je potřeba, aby se dítě postupně přizpůsobovalo a nebylo mu vždy ve všem hned a na 100% vyhověno (výjimkou jsou děti do cca 6 měsíců, kterým má být vyhovováno bezvýhradně). Podle mě ale vůbec nelze s takovou jistotou tvrdit, že pokud rodiče dítěti vždy vyhoví, přeroste jim přes hlavu, vyhodnotí je jako slabochy a získá pocit, že musí ono vést rodiče, když nevedou oni jeho a nevytyčují mu hranice.
Souhlasím spíše s jinými koncepty výchovy, které říkají, že hranice rodiče vytyčovat mají a musí, ale že to lze dělat i jinou cestou než cestou zakazování a nevyhovování dítěti.
Autorka hodně vycházela ze zkušeností s problémovými resp. psychicky nemocnými dětmi a u těchto je nejspíše potřeba zaujímat jiné, speciální postoje.
Kniha je psaná odbornějším způsobem, ale nemyslím, že by to bránilo jejímu přečtení a pochopení i nevědeckou komunitou (soudím podle sebe). Nicméně si myslím, že pro běžné rodiče běžných dětí není nutné tuto knihu číst, pouze je podpoří v autoritativním stylu výchovy.
Občas člověk sahá po dalším dílu s obavami, jestli bude stejně dobrý jako předchozí. A často je ta obava na místě. Nikoli však tady. Pokračování je povedené, takže jako první díl: pěkná a nápaditá oddychovka, nenáročné čtení. Více však nečekejte.
Pěkná a nápaditá oddychovka, nenáročné čtení. Více však nečekejte. Dobrý tip na cesty do práce nebo na dovolenou.
Nepochybuji o tom, že je pro miminka nesmírně důležité být co nejvíce fyzicky u maminky. Ale autorčin názor, že když dítě v tak těsné blízkosti matky není, že to má za následek věci jako je touha po dobývání horských vrcholů, touha po majetku, drogová závislost aj. - obávám se, že takto přímočaře a jednoduše to na světě nefunguje.
Zajímavé byly autorčiny popisy žití indiánského kmene. Třeba jejich vztah k práci nebo to, jak jsou děti vychovávány v širším okruhu a nejen výhradně rodiči.
Některé věty v knize nedávaly úplně smysl, možná to bylo českým překladem.
Knihu bych doporučila především těm maminkám, které jsou nahlodané názory "staré školy" - tím myslím názory typu "Když ho budete tak moc nosit, tak ho rozmazlíte! No a pak to bude vyžadovat pořád!" apod. Díky knize dojde k uvědomění, že je potřeba dát dítěti maximum fyzické přítomnosti - čím více kontaktu, tím lépe.
Ano, vztahy se totiž nepořizují v nákupním centru Svět, kam přijdeme se svým soupisem požadavků a pořídíme si, co je přesně podle našich představ. A když to už podle našich představ není, tak to vyhodíme a pořídíme něco nového.
Nadčasová kniha.
Výborná kniha s řadou praktických příkladů. Umožní uvědomit si důsledky ne/správné výchovy. Kniha zanechá velmi silný dojem, ale pokud nezačnete ihned aplikovat rady a nebudete se k ní opakovaně vracet, bude to dojem sice silný, ale jednorázový a zapadne pod vrstvou každodenních povinností.
Principy popsané v knize mi připomínají principy Nevýchovy, ke které jsem se dostala o něco později. Nevýchova však nevyšla jako kniha a to je zrovna v tomto případě její veliká výhoda.
Silná kniha. A vlastně hnusná kniha. A taky smutná kniha. Taková, která v člověku zůstane a nezapadne do propadliště v paměti. I po mnoha letech od přečtení budete vědět, o čem byla. Ne jako knihy, které člověk přečte a stěží si za čas podle názvu vzpomene, jestli je vůbec četl, natož o čem se v nich psalo.
Od Fjodora Michajloviče Dostojevského jsem přečetla více knih. A tuto jsem četla vícekrát. Přestože obecně jsou za autorova nejlepší považována spíše jiná díla (hlavně asi Zločin a trest a Bratři Karamazovi), pro mě je nejlepší toto. Každému může sednout jiné téma, jiná atmosféra, osloví ho jiné aspekty knihy. Mě oslovil, až okouzlil, právě Idiot.
Myslím si, že Dostojevského šílený zážitek, kdy byl odsouzen k smrti a těsně před vykonáním byla doručena změna rozsudku na vězení a nucené práce, člověka a jeho uvažování nutně ovlivní.
Dostojevského díla si velmi cením. Jeho knihy pro mě mají velkou hloubku a jsou to (alespoň ty, které jsem zatím četla) perly.
Když jsem dočetla Cizinec přichází, pustila jsem se hned do pokračování. Je svou podstatou jiné, ale stejně čtivé.
Sice ano, Cizinec může být samostatný, vlastně se obejde bez pokračování. Dohra ale obsahuje mnoho myšlenek a pohledů, které je škoda minout.
Kdo je zvyklý na autorovy historické romány, bude pro něj tato kniha nejspíše překvapením. Pro mě byla překvapením dobrým, a to i přesto, že je děj syrový a ponurý. Kniha je docela krátká - evidentně není potřeba na silné knihy se silnou atmosférou až tak mnoho slov.
První klasický román, který jsem přečetla jako náctiletá. A od té doby jich pak následovalo spousta. Přestože to pro mě tehdy bylo docela obtížné čtení, k další klasické literatuře mě přitáhlo. Doporučuji!
Dobrá kniha s velmi podobným námětem jako Oslí kůže od Honoré de Balzaca (a tato zmíněná mi přijde lepší).
Od knihy jsem se nemohla odtrhnout, opravdu velice poutavé čtení. Jen je podle mě velká škoda, že na začátku každé části je v podstatě řečeno, jak to dopadne.
Kniha se čte dobře, ale nemůžu a nemůžu a nemůžu se zbavit dojmu, že je celá jakási laciná.
Knihu jsem přečetla nedávno podruhé s odstupem dobrých 15 let. A zase se mi líbila, zase mě vtáhla do děje, zase mi měla co dát, zase mě oslovila. Shrnutí: doporučuji!
Nenáročné čtení. Romantický příběh. Místy poněkud rozvláčné vyprávění.
Do románu jsem se dlouho nemohla začíst, začínala jsem ho číst vícekrát. Potom při čtení jsem měla pocit, že se autorka opakuje nebo říká totéž jinými slovy. Z tohoto důvodu si myslím, že by mohla být kniha klidně kratší. Další mínus přišlo po přečtení a zjištění, že román navíc není tak úplně historicky věrný.