Popluh komentáře u knih
Až dokumentární záznam života Keseyho šprýmařů, který kromě ducha doby, který ze stránek přímo dýchá, vyniká i přesnou a vyzrálou stylistikou.
Výborné a silně rozvrstvené dílo, které lze číst jak jako zábavnou a vychytanou sci-fi adventuru, tak i jako metaforu náboženství a víry a v obou případech funguje dokonale. Ve výsledku je úplně jedno, čí hlava se ocitne na minci v čí peněžence, tahle knížka klasika svého vlastního žánru existenciální paranoidní sci-fi chytne a nepustí tak jako tak.
Klasický Bret Easton Ellis se všemi svými zvláštnostmi. Pokud vám jeho styl voní, bude se vám Glamorama líbit, pokud na vás bylo Americké psycho nebo Míň než nula příliš silná stříkačka heroinu, žíly od tohoto eposu o zbytečnosti (nikoli zbytečného eposu) rychle pryč.
Stejné jako v případě prvního dílu. Odvážný počin snažící se vytřískat něco ze známosti Nicka Cavea v tehdejších undergroundových kruzích, který jen a jen utvrdí v tom, že zpívané, prožité a procítěné přeložit nelze.
Hodnocení hodně pomáhá má obliba písní Bad Seeds. Odvážný počin, který ale jedině ukazuje, že zpívanou poezii Nicka Cavea nelze přeložit.
Co k tomu říct? Geniální kniha temná jako duše feťáka a hluboká jako největší závislost.
McCarthyho trademarky kterými se v budoucnu proslaví jsou přítomny už v jeho prvotině. Krásná práce s jazykem, časem a místem ve velmi asociativním románu nelehkém na čtení, který se ale pozornému čtenáři v závěru odmění.
Celou dobu se mi na knize tak trochu něco nezdálo. Téma mám rád, ruské pojetí a reálie i díky Lukjaněnkovi též, ale zkrátka to nebylo ono. Co mi tam podvědomě vadilo jsem se dozvěděl paradoxně až z doslovu. Byl tím fakt, že Glukhovsky napsal jako knihu v podstatě jen první nástřel, který byl značně jiný (a možná by mi byl i bližší, ale kdo ví, z těch pár vět). Zbytek psal online a za pochodu a za stálé konzultace se čtenáři. Což mi přijde fajn, pokud jste v centru dění. Bohužel kniha na mě nejspíš díky tomu vůbec nepůsobila sevřeným dojmem. Snaha o cliffhanger na konci každé kapitoly byla nakonec víc než jasná a těch vyvrcholení bylo tolik, že už jsem v podstatě neměl sílu prožít to závěrečné.
Hezký příběh podvratně si pohrávající s pohádkovými archetypy pro děti všeho věku. Všudypřítomné ilustrace jsou hezké a precizně provedené, ale ne náhodou se tu u kreseb rozplývají především ženy/dívky. Příběh měl určitě potenciál na temnější a rozsáhlejší zpracování, tahle zkratkovitá verze doplněná a místy i dovyprávěná ilustrací ale jako oddechová jednohubka nezklame.
Promarněný potenciál. A překvapivě hlavně kvůli těsnému sepjetí s druhým filmem Vetřelčí ságy. Golden na rozdíl od prostředního dílu knižní trilogie sází znovu na postavy. Když už nemůže zaplnit bílá místa ve Vetřelčím mythosu, tak alespoň zaplní bílá místa před Cameronovým filmovým militantním akčním opusem. Na prvních desítkách stran uvádí do děje řadu postav a překvapivě se jim i věnuje a v rámci této trilogie se mu je daří až nebývale skvěle prokreslit. Dokud nepřijde ten hlavní a nevyhnutelný problém. Golden musí vyprávění utnout a uzavřít víceméně nevygradované a zkratkovité a nechat tuhle práci na filmu. A svým způsobem je to škoda. Určitě ale společně s prvním dílem nejsilnější díl trilogie, která nejen pro fanoušky filmové ságy určitě stojí za přečtení.
Řemeslně víc než slušně odvyprávěný příběh originální maximálně tak mixem již viděného, respektive čteného. Žádný velký realismus nebo psychologie se nekoná, vzhledem ke stylu knihy to zamrzí hlavně u té psychologie postav, která sice zdánlivě má dostatek prostoru, ale nijak zvlášť se nerozvijí - všechny postavy jsou v podstatě jen šachovými figurkami na šachovnici, kterou z obou stran ovládá autor. A ani ta solidní, ale klasická forma, nemusí být zrovna ozdobou, když se člověk zamyslí nad tím, že desítky let po sepsání dystopií My, Konec civilizace či 1984 se o popis již dávno popsaného někdo snaží stylem stokrát čteným.
Dobrý rozjezd, který je v kontrastu s rozsáhlostí série spíše zkratkovitý a povídkový. Kvůli dlouhému časovému rozpětí na těch 200 stránkách si navíc k žádné postavě nevytvoříte v podstatě žádný vztah a ani o to (alespoň zatím) nejde. Je to spíše politická sci-fi s důrazem na vytvoření věrohodného (konce) světa, což Asimov s přehledem zvládá.
Dlouho předlouho jsem se bál prvního českého kolorovaného Sandmana z obavou, že můj milovaný komiks ztratí část ze svého kouzla a atmosféry. Má obava se ukázala jako bezpředmětná, rozhodně další perfektní díl.
Krásná knížka se silnou atmosférou. Rozhodně doporučuji nejprve přečíst než se zaobírat filmem který nefunguje uplně dokonale. Se znalostí reálií a příběhu pak kniha tolik nevynikne, což ale rozhodně není autorova chyba.
Mentor a kultovní postava beat generation je sice možná odvážnějším nakladatelem než básníkem, to ale rozhodně na kvalitě jeho díla nic neubírá. Nádherné sbírky básní v povedeném překladu svázané do krásného vydání.
Kniha o Životě a pro mě asi nejlepší a nejzásadnější kniha se kterou jsem měl zatím tu čest, která se přes svůj velký rozsah čte velmi rychle. Nezbývá než doufat, že české vydání Atlas Shrugged bude v dohledné době, Ayn Rand si zaslouží tu největší pozornost.
Jacka Londona jsem měl v hlavě vždy založeného jako autora oddechové dobrodružné literatury pro ději. Tedy do té chvíle, než jsem z dlouhé chvíle sáhl do rodinné knihovny po této knize... a v ohromení ji nepustil až do konce. Dechberoucí příběh o síle lidské vůle a její nezlomnosti na kterém je ze všeho nejvíc znát silný autobiografický prvek. Tulák po hvězdách mě následně ještě více utvrdil v tom, jak moc jsem se v tomto Panu Spisovateli pletl.
Perfektní kniha u které vás bude při prvním čtení na konci pořádně mrazit a při druhém už v podstatě po celou dobu. Knížka vystavěná na pointě, která funguje snad ještě lépe při dalších a dalších přečtení? Bravo.
Fascinůjící výpověď o dějinách nejúspěšnějšího amerického "náboženství" a jeho vlivu na své členy aneb další z padných důkazů proč by se měla většina současných náboženství tvrdě potírat zákonem.
Začátek knihy super, postavy super. Zkrátka všechno perfektní, dokud to Neffa baví. Pak se začne skákat v čase a kniha začne zadrhávat. Všechny postavy se odcizí a stanou se z nich jen figurky na autorově plánu, se kterými posouvá dle svého rozmaru bez nějaké větší hloubky nebo cíle. Psychologicky prokreslená apokalypsa se v té "post" fázi zvrhne v mišmaš všeho možného, který Neff dovede zdárně ke konci jen svojí řemeslnou zručností. Po vynikajícím úvodu i díky vysoké míře čtenosti sice knížku zvládnete raz dva a intenzivnost čtení tomu určitě jen a jen přidá. Po čase, když prvotní dojem opadne, ale spíš přetrvá zklamání nad promarněným potenciálem v druhé polovině knížky.